Hlaváček, Petr; Bělohradský, Václav; Putna, Martin C.; Romancov, Michael: Proč jsme Západ?

Hlaváček, Petr; Bělohradský, Václav; Putna, Martin C.; Romancov, Michael
Proč jsme Západ?

recenze sociologie

Publikace nezastírá, že hranice Západu vnímají obyvatelé různých oblastí odlišně a že i představa Okcidentu je konstrukt či hybrid. Je ale chvalitebné, že autoři nezůstali jen u dekonstruování, ale dokázali se ve své většině k Západu jako k čemusi hodnotnému přihlásit. Je to aktuální manifestace, neboť naše přináležitost k západní civilizaci není samozřejmá a jednou provždy daná.

Odpudivá rozpínavá slitina, hybrid či slušná civilizace? Sborník o naší přináležitosti k Okcidentu
Petr Hlaváček, Václav Bělohradský, Martin C. Putna, Michael Romancov et al.: Proč jsme Západ? : Česko, Evropa a Západ mezi minulostí a budoucností. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Praha, 2016, 317 s.

Co je vlastně Západ? Jsme my, Češi, skutečně jeho součástí? A pokud ano, proč? Jaká je budoucnost Evropy? Existuje ještě střední Evropa? Jak se stavět k Východu? Je pro nás Rusko hrozbou, nebo výzvou? To jsou některé z otázek, na které odpovídají autoři knihy Proč jsme Západ? : Česko, Evropa a Západ mezi minulostí a budoucností. Ta přetiskuje některé z příspěvků, které původně zazněly během stejnojmenné konference, připravené Collegiem Europaeem, společným badatelským pracovištěm FF UK a Filozofického ústavu AV ČR, ve spolupráci se vzdělávacím centrem Ace Academy.

Některé z textů rozebírají, jak se dichotomie Západ versus Východ projevuje v zemích jako Bělorusko nebo Slovensko, kde je podle Martina C. Putny více než u nás zakořeněna ruská propaganda a více rozšířeny všeslovanské myšlenky. Další sledují prostředí českých médií a to, jestli se spíše vzdalují, či přibližují západním standardům, nebo obecnou problematiku rozdílů mezi „západní“ a „východní“ mentalitou. Zkoumají i předchůdce dnešní Evropské unie v podobě antických městských států sjednocených v boji proti Peršanům i vztah Západu a Izraele, podle některých „skutečného srdce Evropy“.

Na základní otázku vyjádřenou v názvu knihy odpovídá jen Václav Bělohradský negativně, ostatní přispěvatelé deklarují naši přináležitost k Západu. Jak explicitně píše historik Petr Hlaváček, Západ „je celkem dobrou a slušnou civilizací. Dobrou proto, že pro většinu svých obyvatel je nebo může být nadějeplným místem k životu; slušnou proto, že až dosud byl Západ, resp. Zápaďané a Zápaďanky, schopen sebereflexe, totiž přemýšlení o vlastních chybách – i zločinech. A nebylo jich málo.“ České teritorium se už mezi léty 800 až 1000 pozvolna, ale jistě přibližovalo k Západu, aby se nakonec stalo jeho významnou součástí. Čechy, líčené v tehdejší hagiografii i jako země pod severní točnou, tj. v biblických aluzích jako sídlo protibožských sil, „jsou záhy prosvětlovány evangeliem, a tudíž mentálně transportovány z polopohanského Severu na křesťanský Západ“. A dalších osm století byly nezpochybnitelnou komponentou této geopolitické entity, i když už před druhou světovou válkou existovali i autoři jako Henri Massis, kteří tvrdili, že součástí římsko-katolického Západu nejsme.

Analyzována je v knize historie českého rusofilství, které bylo tak silné, že i vznik prozápadního, samostatného, republikánského a liberálně demokratického Československa se zpětně může jevit jako zázrak. Opakovaně je kritizováno uraženectví českých politiků, jejich prostoduchost a lenost ověřovat si fakta, které naší zemi „pomohly“ dostat do bloku komunistických zemí ovládaných a vykořisťovaných Moskvou. (Totéž uraženectví, které se projevuje i u současného českého prezidenta tendujícího na Východ – k Moskvě a Pekingu.) Zdůrazněny jsou paralely mezi protizápadním horlením kolaboranta Emanuela Moravce a poúnorových komunistů. Objevují se i nikoli planá varování, že naplněním dnes často hlásané negace Evropy či Evropské unie, stejně jako občasně proklamované „emancipace“ od Západu, tj. především od USA a anglosaského světa, by „moderní český stát a s ním i střední Evropa páchaly sebevraždu vlastní svobody“. Zdůrazněn je také význam NATO: pokud bychom nebyli jeho členy, hrozil by u nás podobný scénář jako na Ukrajině a v Gruzii.

Publikace nezastírá, že hranice Západu (a Orientu) vnímají obyvatelé různých oblastí velmi odlišně a i samotná představa Okcidentu je konstruktem či alespoň hybridem vzniklým dávným prolnutím geografických a církevně-politických pojmů Evropa, křesťanstvo a svatá říše římská. (Výrazně odlišné a negativisticky zaměřené vymezení podává opět Bělohradský, podle jehož zapšklé definice jde o „rozpínavou slitinu“ NATO, ECB a EU.) Celkově ovšem musíme ocenit, že autoři nezůstali jen u dekonstruování a zpochybňování, ale dokázali se ve své většině k Západu jako čemusi, co má navzdory všemu stále ještě svůj hodnotový a hodnotný obsah, jednoznačně přihlásit. Je to navýsost aktuální manifestace, protože naše přináležitost k západní civilizaci rozhodně není samozřejmá a jednou provždy daná.

 

© Jan Lukavec

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 22 čtenářů.

Diskuse

Vložil: tomáš havel, 05.11.2016 12:15
Hlaváček, Petr; Bělohradský, Václav; Putna, Martin C.; Romancov, Michael: Proč jsme Západ?
Komentář pana Mischlinga pěkně a názorně vyjevuje aroganci, sebelibost a pocit neomylnosti příznivců EU v současné podobě, kteří ztratili nejen vlastní sebereflexi, ale reflexi okolního světa vůbec. Malý příklad – čekal bych, že po referendu o brexitu dojde k zděšení elit, minimálně v Bruselu, začnou... padat hlavy, ustaví se několik komisí, které zanalyzují důvody a příčiny a navrhnou řešení, která by předešla tomu, aby se podobné pošetilosti nedopustili i další pitomečci (snad si ve Francii nezvolí Le Penovou), ale co se stalo? Vůbec nic, jedeme dál... Tedy kromě toho, že se ti nejzodpovědnější pánové poplácali po ramenou a zapřísahali nejvyššího opilce, aby neodstupoval – samozřejmě v zájmu stability, tu totiž potřebujeme ze všeho nejvíc – a dokazování na všelijakých diskutabilních ukazatelích (které se za týden stejně úplně změní), jak si hloupí Britové uškodili. Ale já to chápu, do vlastního hnízda by si sr.. jedině de..il /// Pokud budeme ostrakizovat každého, kdo si dovolí nějakou kritiku, nadávat mu do rusofilů, trollů, v horším případě do xenofobů anebo rovnou do fašistů a neonacistů, tak se sami vháníme do náruče Ruska – vždyť i vrabci na střeše vědí, že Putin si mne ruce a žádné vlastní trolly k tomu ani nepotřebuje.
Vložil: jan lukavec, 05.11.2016 09:33
Hlaváček, Petr; Bělohradský, Václav; Putna, Martin C.; Romancov, Michael: Proč jsme Západ?
Pokud větší množství inteligentních lidí sezná, že se M. Zeman chová jako mstivý polovzdělanec a hulvát, nevidím nejmenší důvod, proč by to nemohli svobodně vyjádřit. (I když jsou samozřejmě i intelektuálové, kteří se ho zastávají.) - Ano, s kritickým myšlením je ta potíž, že ho každý chápe trochu... jinak. Silně ho u nás prosazuje F. Koukolík, který jej ale pojímá dost inkvizitorsky. A pokud někdo "kriticky uvažuje" jinak než on sám, hned ho začne označovat za fanatika. - Co se týká Václava Bělohradského, o jeho integritě příliš nesvědčí, že v recenzované knize se do EU tvrdě naváží, ale v nedávné senátorské kampani se k ní náhle začal zase hlásit, i když s výhradami.
Vložil: K. Mischling, 04.11.2016 17:10
Hlaváček, Petr; Bělohradský, Václav; Putna, Martin C.; Romancov, Michael: Proč jsme Západ?
Ha, ruský trolling infoltroval i diskusi na tomto nevinném literárním webu. Dobře vás z Kremlu platí, golubčíci.
Vložil: J. Riessner, 04.11.2016 10:09
Hlaváček, Petr; Bělohradský, Václav; Putna, Martin C.; Romancov, Michael: Proč jsme Západ?
Škoda, že tato recenze (stejně jako i dotyčný sborník) se ani nesnaží hrát si na objektivitu a nadhled; kromě obligátního odsouzení Zemana (to už je pomalu nepsaná povinnost takřka všech českých intelektuálů) se p. Lukavec neopomněl otřít i o Bělohradského, jehož "zapšklé" kritické definice tolik nevoní... našim prozápadním fanatikům, pač jim připomínají nepříjemná fakta ohledně EU a NATO... Na "Západě" tu sice vzýváme "kritické myšlení", ale běda, jak někdo doopravdy kriticky vystoupí z řady a nedrží jednotnou ideovou linii! ;) Knihu aj recenzi chápu jako politický manifest (propagandu). Ty mohou mít, za určitých příznivých okolností, výrazné veřejné dopady, častěji však zmizí do knihoven a realitu příliš neovlivní. Jak to bude v tomto případě, toť otázka. Nesporné ovšem je, že jestli EU bude pod vládou neomarxistů a liberálů všeho druhu i nadále (ne)fungovat a zároveň tlačit na zrušení národních/státních entit, jako se to v posledních letech děje, tak česká (nejen ta) společnost se od toho vzývaného Západu většinově odkloní – a strukturám i propagátorům souč. režimu pak nepomůže ani to věčné strašení Ruskem.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

hodnocení knihy

70%autor článku   54%čtenáři

zhlédnuto 2631x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce