Noční směna v Gothamu pomalu končí, ale dva detektivové se ještě rozhodnou prověřit anonymní tip v případu pohřešované dospívající dívky. Rutinní akce v zapadlé čtvrti se však krutě zvrhne – v navštíveném bytě není chlípný únosce, ale Mr. Freeze. Pro jednoho z detektivů to znamená smrt, pro druhého těžké zranění, ale především odhodlání. Navzdory zaběhlé praxi se na jeho přímluvu gothamská policie rozhodne tento případ nepodsunout Batmanovi, jak to s podobnými arcipadouchy dělává, ale vrhá se do akce s plným nasazením sama. Má čas do soumraku, kdy vládu přebírá Netopýří muž, a k ruce jen tradiční zbraně všech policistů – intuici, rutinu, štěstí...

Gotham Central na českém komiksovém trhu debutuje deset let po svém zrušení v domovské Americe – ovšem to v nejmenším nevadí. Tradiční superhrdinský komiks od DC u nás totiž v posledních letech dostal mocný impuls v podobě řad z projektu New 52 (Batman, Superman, Wonder Woman nebo Liga spravedlnosti), takže mírně neortodoxní přístup Eda Brubakera a Grega Rucky je přinejmenším osvěžující. Tito dva scenáristé se za pomoci příjemně potemnělé kresby Michaela Larka pokusili zmapovat všední život gothamské policejní stanice a zejména to, jakým tlakům musejí čelit policisté ve městě plném šílenců, ale především ve městě Batmanově. Jedním z hlavních témat se tak v Gotham Central stává konflikt profesní cti a pocitu jisté méněcennosti ve vztahu k samozvanému netopýřímu strážci pořádku...

Českého fanouška pravděpodobně přitáhne především jméno Eda Brubakera, které ve vztahu k základní premise série (tedy řešit případy v Batmanově městě bez Batmana) slibuje další z jeho noirových (série Criminal) či thrillerových lahůdek (Captain America). Avšak Gotham Central spíše připomíná komiksovou verzi procedurálních případů z 87. revíru Eda McBaina. Sledujeme tedy nikoliv jednoho hrdinu, ale kolektiv hrdinů – kteří ovšem často vystupují v ustálených vyšetřovacích párech (k jejich rozdělení nebo přeskupení přitom dochází náhlým zvratem – smrtí jednoho z partnerů nebo například jeho obviněním ze zločinu).

Oblíbený model dává dost prostoru vybudovat síť vztahů, odkazů a drobností, které nadále posilují bytelnost fikčního světa (např. tabule s barevně odlišenými názvy případů, systém využívání netopýřího znamení, průpovídky vyšetřovatelů) i vyprávět příběhy ze zadních uliček (a stránek novin) Gothamu, kde nejde o ovládnutí města či světa nebo stamiliony dolarů, ale o přízemní vraždy, vášně a zlodějny… ovšem pořád zakotvené v prostředí, kde na každém rohu vyskočí někdo jako Joker nebo Two-Face (ostatně jednou ze stop v případě v úvodu zmíněné zmizelé dívky je batarang, který dotyčná získala na chodbě své školy, kde došlo ke střetu mezi Robinem a jedním takovým výrazným padouchem).

Někdy je onen pohled na střetávání superhrdinů a superpadouchů ze strany běžných policistů a ještě běžnějších občanů Gothamu osvěžující, jindy bohužel klopýtá a Batman navzdory předsevzetí tvůrců série zaskakuje jako deus ex machina až příliš často. Zatímco v prvním ze tří příběhů, které kniha Při výkonu služby obsahuje, je to ještě ospravedlnitelné dopadem, jaký má Batmanův zásah na psychiku detektiva Drivera, toužícího po „čistě policejní práci“, v posledním příběhu, nazvaném Půl života, tento zásah silně podkopává sílu příběhu vyšetřovatelky Montoyové, která musí čelit zveřejnění své sexuální orientace i nežádoucí pozornosti Two-Face.

Zdaleka nejlépe tak vyznívá příběh prostřední, Motiv, který je z hlediska scénáře čistým Brubakerovým dítkem (první příběh napsali s Ruckou společně, o další se podělili, přičemž Brubaker si vzal na starost noční „směnu“ GCPD a Rucka směnu „denní“). V něm sledujeme dokončení pátrání po zmizelé dívce, respektive po jejím vrahovi. A veškeré propriety superhrdinského komiksu jsou zde striktně drženy v pozadí – jako důkazní materiály, zprávy v novinách a televizi etc. –, a přesto nakonec sehrají důležitou roli v odhalení viníka i jeho motivu, aniž by narušily žánrové vyznění příběhu.

Podobnou symbiózu však zatím Gotham Central nemůže přislíbit v každém ze svých příběhů, což je vyloženě škoda. Samotné postavy a jejich vnitřní i profesní konflikty by si totiž jistě zasloužily vystoupit z Batmanova stínu důrazněji. Ostatně v příběhu detektivky Montoyové je nejsilnějším okamžikem nikoliv konfrontace s Two-Facem, ale hrdinčin návrat za čekající přítelkyní po návštěvě rodičů neschopných smířit se s orientací vlastní dcery. Právě v takových scénách se Gotham Central dostává nad průměr a je příjemné vidět, že jich jsou schopni oba scenáristé. Snad bude tedy podobných momentů v následujících knihách více a Gotham Central se skutečně stane plochou zrcadlící nejen velikost Batmanovy mytologie, ale i její potenciálně podvratné stránky.