Augustova cena 2016

Augustova cena 2016

aktualita beletrie zahraniční

Tituly oceněné a nominované v letošním ročníku nejvýznamnější švédské literární ceny svědčí o potřebě vyjadřovat se k palčivým otázkám dneška, ale i o věčné snaze co nejdůkladněji probádat nejrůznější nuance mezilidských vztahů.

Agresivní kritik, bestsellerista Erasmus a severošvédská úzkost

V pátek 2. prosince letošního roku uplyne 250 let od vydání prvního švédského ustanovení o svobodě tisku. V průběhu slavnostního předávání nejvýznamnější švédské literární ceny Augustpriset připomněla tuto skutečnost předsedkyně švédské asociace nakladatelů Eva Gedin; zmínila při té příležitosti aktuální dění v Turecku, kde dochází k rušení nakladatelství i periodik a zatýkání spisovatelů a novinářů. Tento vývoj je podle ní varováním, ale také potvrzením toho, jak důležitá je literatura pro společnost. Ceremoniál Augustovy ceny pak označila za oslavu úžasné výměny zkušeností, kterou literatura představuje.

Jako každý rok byla ve Stockholmské koncertní síni oceněna jedna kniha pro děti a mládež, jedna z oblasti non-fiction a jeden beletristický titul. I letos se navíc dostalo povzbuzení jednomu ze začínajících autorů ve formě tzv. Malé Augustovy ceny.

Nejlepší beletristickou knihou roku se stal román De polyglotta älskarna (Mnohojazyční milenci) spisovatelky Liny Wolff (nar. 1973), vydaný v nakladatelství Albert Bonniers Förlag. Jedná se o třetí knihu autorky, která strávila část života ve Španělsku a je ovlivněná španělskou a latinskoamerickou literaturou. Recenzenti podle všeho tak úplně nevědí, co si s příběhem ženy, jež se prostřednictvím inzerátu seznámí s narcistickým literárním kritikem se sklony k násilí, počít; shodují se však v tom, že se jedná o nezapomenutelnou a podnětnou knihu o moci, agresivitě, genderových rolích a o tom, co znamená být intelektuálem.

Do nejužšího výběru nominovaných se dále dostal dramatik Lars Norén se třetím svazkem svého deníku, z Prahy pocházející Andrzej Tichý (nominovaný mimochodem za dva předchozí romány na Cenu Severské rady za literaturu), Therese Bohman, básnířka Ann Jäderlund a Linda Boström Knausgård.

V kategorii literatury faktu zvítězila kniha Niny Burton (nar. 1946) Gutenberggalaxens nova. En essäberättelse om Erasmus av Rotterdam, humanismen och 1500-talets medierevolution (Hvězda gutenbergovské galaxie. Esejistické vyprávění o Erasmu Rotterdamském, humanismu a mediální revoluci 16. století). Jak napovídá podnázev, zabývá se postavou „prvního bestselleristy“ a přelomovým obdobím, v němž tento všestranný učenec a humanista tvořil a „budoval mosty mezi náboženstvím a vědou“. Nina Burton je známá především schopností propojovat ve svém díle vědu a poezii; její tvorba v minulosti získala celou řadu ocenění a na Augustovu cenu byla nominována už poněkolikáté.

Na shortlist se v této kategorii dostala fotografická publikace věnovaná Arktidě, v níž dvojice autorů zachycuje překvapivě pestrou přírodu zřejmě poslední zachované divočiny, ale zároveň upozorňuje na její akutní ohrožení. Neméně aktuálním nominovaným dílem je reportážní kniha Niklase Orreniuse o kontroverzním umělci a aktivistovi Larsi Vilksovi, který proslul zejména svým bojem za svobodu slova a uměleckého vyjádření (a kvůli výhrůžkám, které následovaly po jeho zveřejnění karikatur proroka Mohameda, se v současnosti musí skrývat). Upozornil na sebe i básník, psycholog a psychoanalytik Ulf Karl Olov Nilsson, zabývající se ve své poslední knize tématem demence a šílenství a jejich vztahem k literatuře. Kniha Fattigfällan (Past chudoby) Charlotty von Zweigbergk líčí na konkrétním příběhu trhliny švédského sociálního státu. Kaleidoskopický soubor esejí 1947 již v minulosti oceněné Elisabeth Åsbrink zachycuje, čím žila společnost v tomto zdánlivě nevýznamném roce.

Vítězná kniha kategorie knih pro mladé čtenáře, román temperamentní sámské spisovatelky a novinářky Ann-Helén Laestadius Tio över ett (Deset minut po jedné), vypráví o specifickém prostředí severošvédské hornické Kiruny, kde hlavní hrdinka žije v neustálých obavách z budoucnosti. Mezi dalšími nominovanými tituly se opět objevuje téma demence, a to v obrázkové knize Idy Sundin Asp Idag vet jag inte vem jag är (Dnes nevím, kdo jsem). Výtvarně působivá kniha Åka buss (Jet autobusem) vypráví velmi aktuálně o tom, jak dítě vnímá cestu za novým životem do úplně neznámé země. Nominován v této kategorii byl i u nás známý autor Ulf Stark za obrázkovou knihu o fantastických tvorech Djur som ingen sett utom vi (Zvířata, která neviděl nikdo kromě nás). Také s Evou Lindström už měli čeští čtenáři příležitost se setkat; její aktuální knihaOj, en polis (A jéje, policajt) zaujme humorem a nespoutanou fantazií. Elin Bengtsson pak svým románem věnovaným problematice incestu a povaze lásky potvrzuje, že literatura pro děti a mládež ve Švédsku netrpí přehnanými obavami z tabuizovaných témat.

 

© Marie Voslářová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1578x

Inzerce