V jámách lvových
Thornton, Sarah: Sedm dní ve světě umění

V jámách lvových

Sarah Thorntonová píše o současném umění jinak než ostatní. Vyprávění stylizuje do podoby deníkových záznamů, aby čtenář mohl spolu s ní proniknout do vnitřního chodu institucí, které tvoří základní pilíře rozmanitého a špatně prostupného světa umění.

Při snaze zachytit svět umění nelze trávit čas jen s umělci; ač ti se někdy chovají, že jsou v něm sami a že se jich tržní stránka věci vůbec netýká. Ale i umělecký výtvor rotuje ve víru spotřeby a obchodu, dostává se z ateliéru ven a až tam se z něj tvoří velké dílo. Aby „odpadlá akademička“ a novinářka Sarah Thorntonová (nar. 1965) mohla pochopit fascinující instituci, jakou umění je, a její strukturu vtisknout do knihy Sedm dní ve světě umění, musela pobýt také ve společnosti zbylých obyvatel – kritiků, galeristů, dealerů, sběratelů, kurátorů a specialistů aukčních síní.

Kniha vyšla v nakladatelství Kniha Zlín, které již nějaký čas pro českého čtenáře objevuje publikace věnující se trhu s uměním. Společné mají čtivost, srozumitelnost, senzačnost vysokých cifer a zákulisních drbů a všechny pocházejí od poučených autorů, kteří se v oboru pohybují s jistotou. Na počátku stály bestselery ekonoma a sběratele současného umění Dona Thompsona Jak prodat vycpaného žraloka za 12 miliónů dolarů (č. 2010) a Supermodelka a krabice Brillo (č. 2014). Dalšími tituly byly Sbírání umění: vášeň, investice a mnohem víc (č. 2015) konzultantů v otázkách umění They Westreichové WagnerovéEthana WagneraSnídaně u Sothebyho: Svět umění od A do Z (č. 2015) od ředitele aukční síně Sotheby’s Philipa Hooka. Sedm dní ve světě umění také nabízí pohled zevnitř, není to však pohled aktéra, nýbrž nestranného pozorovatele. A není to pohled upřený jedním směrem, pokouší se obsáhnout různé aspekty heterogenního světa umění, onoho „shluku handrkujících se subkultur“. Autorce se díky snaze o nekonfliktní chování v rámci neutrální role etnografky („kočky na lovu“) podařilo dostat do zákulisí a vytvořit strhující, akademickým slovníkem nezanesenou (až na kapitolu Poznámky autorky) reportáž aspirující na sociologickou studii.

Všude a s každým
Kniha je formálně pojata jako týden strávený v naznačeném prostředí, i když ve skutečnosti Sarah Thorntonová na knize pracovala pět let. Každá kapitola, opatřená obecným názvem – Aukce, Seminář, Veletrh, Cena, Časopis, Ateliér, Bienále –, reportérsky popisuje jeden den strávený na konkrétním místě nebo akci, jež definují umělecký svět. Někde se to hemží umělci a „sálá“ intelektuální atmosféra, jiné prostory slouží spíš obchodním aktivitám a umělci jsou tam ohroženým druhem. Prostřednictvím škály příběhů leckdy protikladně smýšlejících subkultur autorka výstižně odpovídá i na věčnou otázku, co je umění. „V Aukci je umění v zásadě předmětem investice a luxusu. V Semináři je to intelektuální snaha, životní styl a povolání. V kapitole Veletrh je umění fetišem a koníčkem. […] V Ceně je muzejním lákadlem, novinovým příběhem a dokladem umělcovy hodnoty. V Časopise je omluvou pro existenci slov; je to něco, o čem se diskutuje a co se propaguje. V Ateliéru jde o všechno výše zmíněné – to je také důvod, proč je Murakami ze sociologického hlediska tak fascinující.“

Reportáže mají šmrnc. Použitou žurnalistickou formou na hranici publicistiky a zpravodajství reportérka-pozorovatelka navozuje atmosféru „teď a tady“. Čtenář je vtažen do děje a snadno se v prostředí orientuje, nenudí se při do noci trvajícím semináři v Kalifornském institutu umění pod vedením Michaela Ashera ani při popisu příhozů na večerní aukci Christieʼs v newyorském Rockefellerově centru, kterou hlavní licitátor Christopher Burge režíruje jako divadelní představení. Při zpracování obří společenské události typu Benátského bienále by s tímto přístupem mohlo hrozit až zahlcení chaosem, tomu však autorka hned v prvním odstavci kapitoly dovedně předchází ponorem do hotelového bazénu.

Je neuvěřitelné, jak se Thorntonové podařilo být „všude“ a mluvit poměrně otevřeně s „každým“, a to ve světě plném tajnůstkaření. Použité citáty, pocházející z více než 250 rozhovorů, které s účastníky vedla, jsou vybrány příhodně, prezentují celistvé výpovědi o daném tématu, například pomocí mnohohlasu je skvěle zachyceno fungování Turnerovy ceny v čele s ředitelem Nicholasem Serotou. Autorce se podařilo proniknout do nitra vlivné umělecké platformy, časopisu Artforum, být při tom, když japonský umělec Takashi Murakami odhalí poprvé skupince vyvolených skoro šestimetrovou plastiku Oválný Buddha, a účastnit se příprav výstavy jeho děl v galerii MOKA, kde měl být Ovál vystaven. Na basilejské přehlídce současného umění Art Basel Thorntonová vypátrala, že Murakamiho obraz 727–727, o nějž soupeřilo více sběratelů, koupil konzultant Sandy Heller, a z jiného zdroje vyzvěděla i cenu. K publikacím o trhu s uměním patří také zákulisní drby, zde však nejsou podány s takovou senzačností, vyznívají spíš jako součást oprávněné fascinace tímto světem, vyjádření chytlavé vášně pro umění.

A jelikož je kniha velmi konkrétní (místa, čas, lidé), plasticky zachycuje dobu, v níž vznikla. Anglický originál vyšel v roce 2008; součástí české verze je i modelový rozhovor, v němž autorka odpovídá na nejčastěji kladené otázky, které se vynořily během let uplynulých od vydání. Každá kapitola by mohla fungovat jako samostatně uveřejnitelná reportáž, i celek působí ve své protikladnosti i komplementárnosti harmonicky. Grafické řešení obálky sugeruje útržky barevného papíru, ze kterých se sestavuje nový celek, koláž, což koresponduje s obsahem – s předkládaným obrazem fragmentovaného univerza různorodých subkultur. Tento přesvědčivý koncept umožňuje nazřít současné umění mnohovrstevnatě, v nových souvislostech a bez idylické zástěny.

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Přel. Eva Lee, Kniha Zlín, Zlín, 2016, 243 s.

Zařazení článku:

kultura

Jazyk:

Země:

Hodnocení knihy:

90%

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse