Nowak, Peter: Sex, bomby a burgery

Nowak, Peter
Sex, bomby a burgery

recenze sociologie

Navzdory lehce bulvárnímu stylu a jisté dávce zjednodušení se zde dá najít spousta zajímavých podrobností o tom, jak vznikala panenka Barbie, jak lančmít nebo jaká je budoucnost obchodování se sexem. Čtenáře, který nehledá seriózní studii, ale s lehkostí a humorem sepsaný text, jenž nakonec přechází ve sci-fi, by tato publikace snad mohla uspokojit.

Barbie, lančmít, dokonalé robotické ženy. S lehkostí sepsaná kniha o zákulisí vývoje nových technologií
Peter Nowak
: Sex, bomby a burgery. Jak válka, pornografie a fastfood utvářely dnešní technologii. Přel. Luboš Snížek, Maťa, Praha, 2016, 273 s.

Co pohání vývoj moderních technologií? Co je potřeba k tomu, aby světlo světa spatřil nový vynález a byl uveden do praxe? Na tyto otázky existují různé odpovědi. Kupříkladu Walter Isaacson ve své výborné knize Inovátoři. Jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci zdůrazňuje, že ideálním prostředím pro takové inovace jsou různorodé týmy, ve kterých může nejspíše dojít k syntéze poznatků z odlišných oborů a oblastí, vědy i umění, z teorie a praxe, výzkumu základního i aplikovaného.

Podstatně odlišně a méně vzletně tytéž otázky řeší publikace Sex, bomby a burgery. Jak válka, pornografie a fastfood utvářely dnešní technologii (Sex, Bombs And Burgers: How War, Porn and Fast Food Created Technology As We Know It, 2010). Stručnou odpověď obsahuje už samotný její název. Její autor Peter Nowak je reportér CBC New Online se zaměřením na vědu a technologie, žije v Torontu.

Ve své první česky vydané knize se zabývá mnoha tématy: jak spolu souvisí Paris Hilton, technologie nočního vidění, Google Earth, mikrovlnka, hranolky z McDonaldu, roboti, operace Pouštní bouře, kreditní karty, JPEG, DVD, automobily bez řidiče, internetová pornografie, sex po telefonu a hovory přesměrovávané přes Afriku, pytlíková polévka, geneticky modifikované plodiny, teroristi v Iráku, sci-fi romány a „science action“? To všechno je podle autora propojeno technologií, jejíž rozvoj nabral od začátku druhé světové války obrovskou rychlost. Rozvoj těchto inovací pohánějí tři „primitivní“ pudy, které se za současným rozmachem technologií skrývají: válka, sex a jídlo, tvrdí Nowak. Podle něj „lidé stále bojují o jídlo a kvůli sexu a jídlo (a jiné dárky)“ také „používáme při pokusu získat na oplátku sex. Tyto pevně zapojené, proplétající se instinkty se během času staly naší posedlostí. Otevřete jakékoliv noviny nebo zapněte jakékoliv televizní zprávy a máte důkaz. Nekonečná zpravodajství a dlouhé novinové sloupky se věnují nejposlednějším událostem ve válce v Iráku, Afghánistánu a jinde,“ probíhající epidemii obezity nebo aktuální módní dietě a sexuálnímu životu celebrit či politiků zapletených do skandálu s prostitutkami. „Válka, jídlo a sex jsou všude, protože to tak chceme.“

V jistém smyslu je však titul knihy nepřesný, protože slovo „jídlo“ by bylo přesnější vyměnit za „fastfood“. A „sex“, který se dá přirozeně provozovat bez jakýchkoli technických prostředků, „vychytávek“ a civilizačních vymožeností (jako je oblečení) i uprostřed pralesa, by mělo být nahrazeno spíše výrazem „pornografický průmysl“. Jeho vzestup autor podrobně mapuje i v souvislosti se začátkem sexuální revoluce a výzkumy Alfreda Kinseyho, přičemž následně pokračuje úspěchem časopisu Playboy. Jeho vydavatel Hugh Hefner a Kinsey podle autora společně „vydláždili cestu filmařům, kteří nové sexuální uvolnění převedli na stříbrné plátno. Úřady naznačená zelená pro Playboye se přenesla na režiséra Russe Meyera, jehož film Nemorální pan Teas (The Immoral Mr. Teas, 1959) se stal prvním soft pornofilmem, který přešel přes cenzory a promítal se v hlavních kinech. Meyer strávil svoje dětství v kalifornském Oaklandu hraním si s kamerami. Jeho rodiče se rozvedli v roce 1922, krátce po jeho narození, a jeho matka zastavila snubní prstýnek, aby mohla Russovi ke čtrnáctým narozeninám koupit první osmimilimetrovou kameru. Když Spojené státy v roce 1941 vstoupily do války, Meyerovi bylo devatenáct a už byl kinematografem samoukem. Dobrovolně narukoval a byl přidělen ke 116. spojovací fotoskupině, kde sloužil spolu s Newyorčanem Stanleym Kramerem. Po válce se oba vydali zcela odlišnou cestou: Kramer režíroval na Oskary nominované filmy jako Loď bláznů (Ship of Fools, 1965) a Hádej, kdo přijde na večeři (Guess Who’s Coming to Dinner, 1967), zatímco Meyer fotil pro Hefnerův Playboy a Nemorálním panem Teasem přehodnotil, co je ještě přípustné v mainstreamových filmech. Film, kde hlavní roli ztvárnil Meyerův kamarád z armády Bill Teas jako podomní prodavač, který má tajemnou schopnost narazit na nahé baculaté ženy, byl natočen za pouhých 24 tisíc dolarů, ale v nezávislých kinech vydělal více než milion.“ Jak poznamenal časopis Time, úspěch filmu „otevřel stavidla zlaté horečky soft pornografických filmů“. V tomto i v jiných případech se podle autora ukazuje, že zmíněný druh podnikání je velmi flexibilní a nezřídka odvážně prošlapává cestu nejen dalším formám produkce mediálního obsahu, ale také jiným odvětvím. Kupříkladu jistá mezinárodní banka prý k nalákání klientů k investování používá technologii, která se přímo inspirovala tím, jak pornografické společnosti rozesílají jednotlivým zákazníkům videa.

Kniha je psána v lehce bulvárním stylu a s jistou dávkou zjednodušení: pokud se Nowak pohoršuje nad tím, že „ostudná trojice“ z názvu knihy bude i nadále rozhodujícím způsobem formovat náš svět, je to jednak trochu neupřímné, jednak přehnané. To, že za vznikem mnoha vynálezů stály potřeby vojáků, je obecně známo, autor je ale ve svém „dokazovacím“ úsilí snad až příliš horlivý. Samozřejmě, že pokud bude dostatečně dlouho bádat v historii jednotlivých firem, skoro u každé nakonec narazí na to, že kdysi kupříkladu cosi dodala úřadu, který má nějakou vzdálenou souvislost s armádou – ale otázkou je, jestli má takové zjištění jiný obecnější význam než to, aby potvrdilo chytlavý a provokativní název knihy. I sám autor navíc v závěru připouští, že významných faktorů, které přispívají technickému pokroku, je mnohem více.

Na druhou stranu se ale čtenář v knize dozví spoustu zajímavých podrobností o tom, jak vznikala panenka Barbie a co její tvůrci dělali pro to, aby nevypadala jako „německá šlapka“; poučí se o původu lančmítu nebo tenisových videoher, které často původně vznikaly jako balistické simulace pro armádu. Zábavných poloh pak kniha dosahuje zvláště v pasážích líčících budoucnost obchodování se sexem. Sexuální panny s kloubovou ocelovou kostrou a jemným silikonovým povrchem podle Nowaka čeká rychlý rozvoj, zdokonalování a pak obecné rozšíření. Podle něj nás čeká doba sexuálních robotů a hlavně robotek schopných komunikovat a pohybovat se jako lidé. Jejich tělesné sexuální znalosti a schopnosti budou ovšem umocněny tím, že jejich interní program bude obsahovat teoretickou i praktickou znalost celé Kámasútry. A budou údajně také vyráběny na objednávku podle individuálních preferencí, takže nebude problém objednat si třeba věrnou kopii Angeliny Jolie. Prastarý sen o dokonalé umělé milence, který mnoha literátům nedává spát ani v současnosti, by se tak blížil svému téměř dokonalému naplnění. V jisté sféře sociálních služeb ovšem tyto produkty asi způsobí „vážnou nezaměstnanost“, odhaduje Nowak důsledky své futuristické vize.

Čtenáře, který nehledá seriózní studii, ale s lehkostí a humorem sepsaný text, v němž bulvár nakonec přechází až v mírnou science fiction, by tato kniha snad mohla uspokojit. Alespoň do doby, než se na trh skutečně dostanou slibované svůdné a po všech stranách dokonalé robotické partnerky (a partneři).

 

Na podobné téma:
Walter Isaacson
: Inovátoři. Jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci

 

© Jan Lukavec

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovali 4 čtenáři.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

hodnocení knihy

60%autor článku   50%čtenáři

zhlédnuto 902x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce