Castel-Bloom, Orly: Textil

Castel-Bloom, Orly
Textil

recenze beletrie zahraniční

Román dosud v Čechách málo známé izraelské autorky Orly Castel-Bloom čtenáři otevírá okno do světa současné izraelské společnosti. Spisovatelka zde s notnou dávkou humoru, který se leckdy nezdráhá být velmi černý, surrealistických prvků a vrstvení příběhů nabízí pohled nejen na rozpad rodiny, ale i rozpad celé společnosti.

Továrna na pyžama
Orly Castel-Bloomová
: Textil. Přel. Tereza Černá, Garamond, Praha, 2017, 248 s.

Na český literární trh se s první do češtiny přeloženou knihou dostává izraelská autorka Orly Castel-Bloomová. Román Textil (Tekstil, 2006) následuje po několika povídkových sbírkách např. Lo Rahok mi-Merkhaz ha-Ir (1987, Nedaleko od centra města) nebo románech jako Dolly City (1992) nebo Halakim Enošijim (2002, Lidské části). Kniha vyšla s podporou velvyslanectví státu Izrael v nakladatelství Garamond a přeložila ji Tereza Černá.

Orly Castel-Bloomová (nar. 1960) pochází z frankofonní židovské rodiny, která do Izraele přišla z Egypta. Vystudovala film na Telavivské univerzitě a divadlo na škole v Ramat Gan. Později přednášela na univerzitách ve Spojených státech amerických a Británii a vyučuje kurzy tvůrčího psaní na univerzitě v Tel Avivu, kde také nadále žije.

Děj knihy Textil je zasazen do jedné z nově vybudovaných předměstských čtvrtí v aglomeraci Tel Avivu, pojmenované Tel Baruch-sever. Román je zaplněn řadou svérázných figur. Hlavními hrdiny jsou členové rodiny Gruberových, otec je podivínský a sebestředný vědec Irad, mimo jiné autor vynálezu točitého eskalátoru, za který získal významné ocenění. Matka Amanda/Mandy je autoritativní majitelka továrny na výrobu pyžam převážně pro klientelu ortodoxních židů, kterou zdědila po své matce a kterou ze strachu z ní vede stejně jako za jejího života a odmítá cokoliv měnit. Zakřiknutá dcera Lirit žije v zemědělské osadě v negevské poušti se svým výrazně starším přítelem Šlomim a věnuje se ekologickému zemědělství. Syn Dael je právě ve službě v armádě. Irad Gruber odjíždí z Izraele do Spojených států, kde se má setkat s vědkyní Bahat McPheeovou a s pomocí jejích poznatků učinit průlom ve svém bádání o vláknech na bezpečnostní uniformy. Tento jeho výzkum se zadrhl na mrtvém bodě a Irad se postupně utápí v depresích. Mandy velmi těžce nese synovo armádní zařazení mezi odstřelovače, a proto začne vyhledávat plastické operace, při nichž může být uvedena do narkózy. Po odjezdu svého muže se rozhodně jít na plastickou operaci lopatek u věhlasného izraelského emigranta žijícího v Německu. Tato operace u ní ale vyvolá vážné zdravotní komplikace, které vedou až k její smrti. Na smrtelné posteli ještě stihne nařídit své dceři Lirit, aby po její smrti vedla továrnu na pyžama a nepřipustila žádné změny. Před Lirit tedy vyvstává úkol, jak se toho zhostit, a také musí o smrti matky zpravit otce, který mezitím navazuje velmi specifický vztah s Bahat. Pomalu se ukazuje, že smrt matky, která rodině vládla pevnou rukou, nabízí zbylým členům rodiny šanci, aby konečně mohli vzít život do vlastních rukou.

Castel-Bloomová ve svém textu připomíná slavného českého „pábitele“ Bohumila Hrabala, když na sebe vrství jednotlivé příběhy postav, jako když se navlékají korálky na nit. Jejím tématem je rozpad rodiny, kde se vztahy při prvních problémech hroutí jako domečky z karet a kde je tmelem nikoliv vzájemná láska a úcta, ale autoritativnost a pevné názory matky. Mezi další motivy knihy patří komplikovaný vztah k Izraeli, ventilovaný prostřednictvím postav emigrantů v postavách Bahat McPheeové nebo plastického chirurga.

Žádná z postav Castel-Bloomové není sama o sobě sympatická, jsou přehlídkou téměř všech lidských slabostí a neduhů, jsou malicherní, sebestřední, necitelní nebo neschopní komunikovat s okolím. I samotný děj přísně vzato nenabízí nic, co by povznášelo duši, nic prvoplánově pozitivního. Ale právě styl psaní Castel-Bloomové mění vyznění celého děje a dodává mu surrealistický náboj a notnou dávku humoru, který se nebojí být místy absurdní nebo černý. Tahle neotřelá kombinace způsobuje, že román Textil není depresivní kniha, která se bere absolutně vážně, ale svižná groteska vedoucí k zamyšlení, která však zároveň nekáže.

 

© Dagmar Hudečková

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasoval 1 čtenář.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

hodnocení knihy

80%autor článku   100%čtenáři

zhlédnuto 778x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce