Francouzské literární ceny 2017

Francouzské literární ceny 2017

aktualita beletrie zahraniční

Vypořádat se s chaotickým světem, rozpomenout se na počátky druhé světové války, zjistit, jak to bylo s Josefem Mengelem, vypátrat, kdo vraždil na zámku, dozvědět se, jakou roli hraje v příběhu dalmatin, projít si s autorem jeho citový život minutu za minutou a po několik let… To nejlepší z francouzské literatury podle výběru prestižních literárních cen.

Francouzské literární ceny 2017

Letošní podzim je definitivně pryč a s ním také udělování prestižních literárních cen ve Francii, tedy událost roku jak pro autory, tak pro nakladatele, čtenáře i pro zahraniční vydavatele. Za nejdůležitější francouzská ocenění jsou považována: Prix Goncourt, Prix Femina, Prix Renaudot, Prix Médicis a Grand Prix de l’Académie française. I letos se vybíralo především z knih publikovaných koncem léta a v září. V té době nakladatelé vrhli na trh 581 novinek, z toho 191 překladových titulů, zbytek tvořila francouzská produkce. Významný podíl patřil žánru „exofiction“, tedy románům inspirovaným osudy reálných osobností, v nichž ovšem autoři volně nakládají s fiktivními prvky.

Obecně lze říci, že žádná porota svým výběrem nijak nepřekvapila, neboť všichni laureáti byli nominováni alespoň na dvě, někteří i na tři až čtyři ceny, a byla tedy velká šance, že některou z nich získají. Zároveň všichni vybraní autoři nejsou na literární scéně žádnými nováčky. Mezi vítězi se překvapivě neobjevila žádná žena, přestože nominovaných jich bylo několik.

Grand prix de l’Académie française
Již na konci října, přesně 26. října 2017, znala svého výherce hlavní cena udělovaná Francouzskou akademií. Po třech kolech nominací se v poslední fázi utkali o cenu čtyři autoři: L. P. Dalemebert, Y. Haenel, D. Rondeau a J. Wolkensteinová. Cenu nakonec těsně získal Daniel Rondeau za román Mécanique du chaos, vydaný v nakladatelství Grasset. Daniel Rondeau byl v minulosti oceněn již vícekrát, poprvé roku 1988, až do letošního roku ale čekal na vavříny tak prestižní, jako je Grand prix de l’Académie française. Čím je jeho poslední kniha tak výjimečná? Několik hlavních postav se v tomto objemném románu rozdílně vypořádává s chaosem (odtud název díla, který by se dal doslovně přeložit jako Mechanismus chaosu) světa, ve kterém žijí. Je to napůl fikce, napůl odraz našeho světa, ovládaného korupcí či terorismem, a zavádí nás do různých koutů zeměkoule i mezi různé společenské vrstvy.

VuillardPrix Goncourt
Pravděpodobně nejvýznamnější francouzskou cenou je Goncourtova cena, která ovlivňuje nejen domácí knižní trh, ale také ten světový. Porota svého laureáta oznámila 6. listopadu. Stal se jím Éric Vuillard s knihou L’Ordre du jour, jež vyšla v nakladatelství Actes Sud. Vypráví v ní události z doby před druhou světovou válku a líčí je tak, aby si čtenář uvědomil, že ty největší tragédie ve světových dějinách přicházejí po malých krůčcích. Hovoří zejména o dvou takových krůčcích: o setkání Adolfa Hitlera a Hermanna Göringa s dvacítkou představitelů nejvýznamnějších podniků té doby, jako byly Siemens, Opel či Krupp. Toto jednání proběhlo roku 1933 a Hitler na něm vyzýval přední podnikatele, aby finančně podpořili nacistickou stranu v příštích legislativních volbách. Druhým nenápadným krokem naznačujícím katastrofu bylo připojení Rakouska k nacistickému Německu roku 1938. Vuillard popisuje i další pravdivé, ale často nedoceněné či málo známé události, a to s odstupem akcentujícím tu tragičnost, tu komičnost daných situací. Porotu oslovila jak schopnost Vuillardova nadhledu, tak i zkratky – poměrně krátké dílo (má 160 stran) mnohdy ani není nazýváno románem.

Prix Renaudot
Ve stejný den jako vítěz Prix Goncourt byl zveřejněn také laureát Prix Renaudot. Shodou okolností byl vybrán román pojednávající o stejném historickém období, jakým se zabývá již zmíněný Éric Vuillard, a to o nacistickém Německu a druhé světové válce. Cenu si odnesl Olivier Guez a jeho román La Disparition de Josef Mengele, vydaný nakladatelstvím Grasset. Jak už název napovídá, román líčí okolnosti kolem zmizení nacistického lékaře Josefa Mengeleho, působícího v koncentračním táboře v Osvětimi. Po skončení druhé světové války měl být Mengele postaven před soud, nicméně se mu roku 1949 podařilo uprchnout do Argentiny, kde se skrýval až do smrti v roce 1979. Jak se mu podařilo utéci? Pomáhal mu někdo? Proč se jej nepodařilo dopadnout a odsoudit? Jak dokázal Mengele žít s vědomím toho, co vše spáchal? Na tyto, ale i na mnohé další otázky se snaží Olivier Guez nalézt odpovědi v románu, jenž má do značné míry dokumentární charakter.

Prix Femina
Dva dny po udělení „Goncourta“ a Prix Renaudot byl oznámen laureát Prix Femina. Stal se jím Philippe Jaenada, jenž porotu zaujal detektivním románem La Serpe (z nakladatelství Julliard). Také Jaenada je autor už poměrně ostřílený: jedná se o jeho třináctý román. Jako už v minulosti, i tentokrát se inspiruje skutečnou událostí. Roku 1941 se na zámku v hrabství Périgord odehrála trojnásobná vražda. Vražedným nástrojem byl zahradnický nůž, zvaný odborně kosíř (la serpe) – odtud název díla. Zámek nejevil žádné známky vloupání. Jediný přeživší, a tedy i hlavní podezřelý, je mladý, arogantní hrubián a hlavní dědic Henri Girard. Všichni jsou sice o jeho vině přesvědčeni, přesto však být vrahem nemusel. Philippe Jaenada se prostřednictvím svého detektiva snaží vyřešit přes sedmdesát pět let starou záhadu.

Prix Médicis
Poslední z nejvýznamnějších cen, Prix Médicis, byla vyhlášena 9. listopadu. Putovala do rukou Yannicka Haenela, autora známého i u nás, neboť jeho biografický román Tajný posel Jan Karski vydalo v roce 2011 v překladu Šárky Belisové brněnské nakladatelství Jota. Nový román Yannicka Haenela nese název Tiens ferme ta couronne a vypráví příběh scenáristy, jemuž se nedaří udat scénář o autorovi slavné knihy Moby Dick žádnému režisérovi, až se náhodou dostane k Michaelu Ciminovi. Román nenabízí tradiční vyprávění, jde o napůl ezoterické a napůl spirituální dílo, oslavující film a literaturu. Vystupují v něm například i slavná herečka Isabelle Huppertová, dalmatinka Sabbat či dvojník současného francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Prix Décembre
Vedle zmíněných tradičních cen bývá mezi těmi nejvýraznějšími uváděna i nedávno založená Prix Décembre. Tu letos získal Grégoire Bouillier za knihu Le Dossier M (Složka M) publikovanou v nakladatelství Flammarion. Jde o první svazek dvoudílného projektu o celkovém rozsahu 1800 stran. Na díle prý autor pracoval deset let a má zachycovat detaily jeho citového života.

DésérableMezi další žhavé favority, kteří však nakonec v posledních kolech nominací překvapivě vypadli, patřila například Véronique Olmiová. V románu Bakhita vypráví o životních osudech súdánské dívky, jež byla v roce 2000 svatořečena papežem Janem Pavlem II. Nejmladší z autorů navrhovaných na prestižní ceny, který figuroval dokonce v nominacích na čtyři z nich, François-Henri Désérable, zaujal románem Un certain M. Piekielny. Sledujeme v něm tři dějové linky: vedle autobiografických epizod autor do textu vkládá příběh francouzského spisovatele Romaina Garyho a také jistého pana Piekielného, který měl žít ve Vilniusu před druhou světovou válkou a právě Gary se o něm zmiňuje v jednom ze svých románů. Ani Désérable se však mezi lauráty nezařadil.

Uvidíme, jak se letošní podzimní literární ceny odrazí na českém trhu a zda si budou moci i čeští čtenáři přečíst příběhy o lidech žijících v chaosu světa, rozpomenout se na počátky druhé světové války, zjistit, jak to bylo s Josefem Mengelem, vypátrat, kdo vraždil na zámku, a hlavně se dozvědět, jakou roli hraje v příběhu dalmatin…

 

© Zuzana Zachová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1138x

Inzerce
Inzerce