Horáček, Petr: Dlouhá cesta

Horáček, Petr
Dlouhá cesta

recenze dětská

První česky vydaná kniha výtvarníka Petra Horáčka, jíž nepředchází anglický originál, je zejména obrazově působivé podobenství o životě, road movie se štastným návratem domů. Kéž by každý z nás byl jako zahradník, který na svých cestách rozsévá semínka, z nichž vyrostou krásné květiny, aby celý svět byl „o maličko hezčí“.

Poutník František
Petr Horáček
: Dlouhá cesta. Pinwheels, Praha, 2017, 48 s.

Petr Horáček si k padesátinám nadělil vysněný dárek. Svou první původní českou knihu. Kdo zná Nový domek pro myšku, Papuchalka Petra, Husu Lízu nebo Husu Lízu a vánoční hvězdu, které v letech 2012 a 2013 vydával Portál, možná právě v duchu namítl, co je to za pomýlené tvrzení. Zmíněným titulům však – pro někoho možná překvapivě – vždy předcházel anglický originál, teprve Dlouhá cesta z roku 2017 je primárně pro českého čtenáře. Vyšla pod hlavičkou novopečeného nakladatelství Pinwheels a díky úspěšné crowdfundingové kampani má rozměrný formát a velkorysé grafické provedení.

Kdo si oblíbil Horáčkovo výtvarné vidění, založené převážně na sytých, jasných barvách a výrazných, přitom však měkkých konturách, stejně jako střídmé a myšlenkově přímočaré texty, poučné bez zbytečného didaktizování, nebude zklamán.

V osvědčené dvojroli autor–ilustrátor
Kulatá tvář, velké uši, široký úsměv, dobromyslný výraz v očích, špičatá červená čepice, bílý vous – tak je portrétem hned na obálce představen hlavní hrdina Dlouhé cesty, zahradní trpaslík František; text o něm víc neprozradí – s jedinou výjimkou, že prý má „na trpaslíka zbytečně dlouhé nohy, a k čemu je potřebuje, když jen stojí v zahradě“, jak se mu vysmívali vrabci.

Nadejde den D, František se namíchne a vyrazí malou brankou ven ze zahrady. Tímto momentem trpaslík ožívá a řekněme o něm s novinářskou nadsázkou, že se proměňuje v antropomorfizovaného kosmopolitu, který křižuje svět od Lodýna po Řím, přes Sydney a New York, a s gustem si to štráduje po Karlově mostě – to o jeho cestě opět vyprávějí nádherné, výmluvné ilustrace. Slova Františkovu road movie líčí v obecnější rovině: „… přešel oraniště, prošel loukou, […] šel dnem, šel nocí, [….] šel ve větru i v mrazu.“ Poslání Františkovy cesty je však současně zdůrazněno verbálně i obrazem: František svými kroky krášlí svět, na navštívených místech zasévá semínka nebo sází malé kytičky, aby ta místa byla „lepší nebo alespoň o maličko hezčí“. Nejmladší čtenáře zaručeně bude bavit objevování miniaturních poupat na nezřídka dvoustránkových ilustracích. Efekt(iv)ní trik, jak udržet čtenářskou pozornost a sdělovat přitom zásadní životní moudro!

Františkova pouť končí happy endem, třebaže se mu na cestách „nedařilo vždy“. Zbývá méně a méně míst, kde ještě nebyl, až se jednoho dne ocitne tam, odkud vyšel. A tentokrát se role proměňují, ptáci přilétají, aby si poslechli o krásných místech a městech, která navštívil. Na poslední ilustraci v knize je hrdna nahlédnut z lidské perspektivy – jako trpaslík menší než trs sněženek rašících pod sněhem, zato s vousem po pás. Už se chodí jen občas projít a nikam daleko. Obešel celý svět, aby poznal, že doma je mu nejlépe.

Dlouhou cestu lze číst jako milou pohádku s krásnými obrázky a šťastným koncem, ale také jako podobenství o životní pouti – mladý vyletí z rodného hnízda a podnikne cestu kolem světa, aby se nakonec vrátil tam, odkud jednou vyšel. V kontextu díla Petra Horáčka pak tento titul vyznívá docela symbolicky.

Od krajinomalby k pop-up knížkám
Petr Horáček (nar. 1967 v Praze) vystudoval krajinomalbu na Akademii výtvarných umění. V polovině devadesátých let se se svou ženou Claire, kterou poznal za studií v Praze, přestěhoval do její rodné Británie. K ilustrování knih se dostal náhodou, na žádost známého výtvarně doprovodil jeho knihu vydanou vlastním nákladem; s narozením dcery Terezy však tato prvotní zkušenost přerostla v novou výzvu – psát a ilustrovat knihy pro děti. Talent osvědčil hned jako debutant: za knihy Strawberries are red (Jahody jsou červené) a What is Black and White? (Co je černobílé?) obdržel národní ocenění Začínající autor roku 2001. Od té doby se jeho bibliografie rozrostla na tři desítky autorských titulů, které jsou hojně překládány, a rovněž ceny, které za svou tvorbu sklízí, překročily hranice anglofonních literatur. Horáčkovy knížky zaujmou zejména výtvarně, textu bývá poskrovnu, zato často nechybějí interaktivní prvky v podobě složených rozvíracích stránek, vyklápěcích okének, otvorů pro prstíky apod.

Česká novinka Dlouhá cesta čekala na svou příležitost nějakou dobu v šuplíku – britskému nakladateli se líbil nápad s putováním „zahradníka“, nedokázal však akceptovat jeho zpodobení v postavě trpaslíka, tato reálie v anglofonním světě zkrátka nerezonuje. A tak Petr Horáček zrealizoval svůj nápad až díky pražskému knihkupectví Pinwheels, které mu při jedné z jeho návštěv rodné Prahy nabídlo vydat knihu. Výsledek vyniká technickou kvalitou zpracování, rozmanitostí použitých výtvarných technik a při opakovaném čtení láká k rozklíčování skryté symboliky: František hovořící v zahradě s ptáky upomíná na Františka z Assisi, semínko-poupě-květina je neklamný symbol dobrého skutku a stromy a keře, jež jsou na konci příběhu poněkud vyšší, zatímco František o trochu menší a jeho vous delší a delší – je snad přiléhavější vystižení stáří?

Čas ukáže, jestli Františkova „dlouhá cesta“ zůstane českým unikátem, nebo se přece jen probojuje i do portfolia Horáčkova domovského nakladatele Candlewick Press.

 

© Jitka Nešporová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 17 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

90%autor článku   76%čtenáři

zhlédnuto 2052x

katalogy

štítky k článku

Inzerce
Inzerce
Inzerce