Pestrý život Nikoly Tesly
Kent, David J.: Tesla

Pestrý život Nikoly Tesly

Na jednu stranu tradiční životopis jednoho z největších mužů vědeckotechnického pokroku posledních dvou staletí, na tu druhou vizuálně uhrančivá kniha, která překvapuje s každou další stránkou a názorně předvádí neotřelý způsob vědecké popularizace.

Nikola Tesla (1856–1943) byl nepochybně jeden z nejvýznačnějších vynálezců a konstruktérů v celé historii lidstva a v průběhu let se z něj stala osobnost vskutku kultovní. A to nejen díky jeho přelomovým, často až vizionářským myšlenkám, realizovaným i nerealizovaným, ale i kvůli nadmíru extravagantní povaze, která kolem jeho života vytvořila dodnes patrnou mysteriózní auru. Třebaže autor jedné z jeho nejnovějších biografií, David J. Kent – vědec, cestovatel, spisovatel a mimo jiné zanícený fanoušek Thomase A. Edisona či Abrahama Lincolna –, v knize Tesla: Génius, který zkrotil elektřinu naznačuje, že na Teslu se občas trochu zapomíná, nespočet publikací zabývajících se jeho osobou i vynálezy dokazuje opak. Koneckonců i v češtině bychom snadno našli víc než desítku titulů, které se tomuto srbskému (v Chorvatsku narozenému) vynálezci tím či oním způsobem věnují (autorem některých je sám Tesla). To nicméně neznamená, že by téma bylo vyčerpané nebo by se líčení Teslových životních úspěchů i strastí nedalo pojmout nějak originálně. A právě druhá možnost platí pro Kentovu knihu měrou vrchovatou. Kdybychom jeho dílo hodnotili jen podle informačního obsahu nebo, chcete-li, na základě samotného textu, jednalo by se o biografii sice kvalitní a poctivou, leč v zásadě nijak nevybočující, ať už originalitou (na wikipedii a při troše googlení patrně najdete víceméně vše), nebo stylem podání, v kterémžto ohledu působí Kent kapku fádně.

Ovšem hned při prvním otevření Tesly čtenář pochopí, že se nejedná o tak docela všední knihu. Okamžitě ho překvapí nápadně vysoké množství rozličných ilustrací i samotná výtvarná stylizace (na první pohled to může působit až kýčovitě či přeplácaně, ale skutečně jen na ten první). Svazek sestává z jakési mozaiky, která krom základního textu obsahuje kupříkladu přetištěné patentní žádosti, úryvky z Teslova deníku (vyobrazené jako vytržené stránky ze zápisníku), výňatky z komiksu Prorok vědy z roku 1946 (průběžně v celé knize), novinové výstřižky (zpravidla nepřeložené, ale povětšinou ani nejsou úplné, takže by to bylo zbytečné), a především neuvěřitelné množství obrázků – od fotografií po všelijaké dobové ilustrace, plakáty apod. V celém svazku v podstatě není jediná „obyčejná“ stránka, neboť i ty, jež jsou prosty kteréhokoli z výše uvedených prvků (a takových je minimum), jsou alespoň vyvedené tak, aby připomínaly žloutnoucí papír starého tisku, a k tomu ještě pokaždé nesou „pečeť“ s vyobrazením Teslovy slavné Wardenclyffské věže. Styl úvodních stánek kapitol zase může znalcům připomenout počítačovou hru BioShock, založenou na tezích Ayn Randové. Ostatně její jméno v knize zazní v souvislosti s románem Atlasova vzpoura (Argo, Dokořán, 2014), neboť předobrazem jedné z postav byl údajně Nikola Tesla.

Co se týče obsahu knihy, ten, jak už jsme podotkli výše, nijak výrazně nepřekvapí. Text je psaný de facto chronologicky, takže Teslovy kroky sledujeme od jeho prvních „vynálezů“ (větrný mlýnek poháněný chrousty) přes studia na univerzitě ve Štýrském Hradci či Praze, která nedokončil, po cestu do Ameriky v roce 1884. Jeho působení ve Spojených státech je již poměrně známá historie. Teslovu tamní kariéru zpočátku výrazně ovlivnilo pracovní spojení s Edisonem a jeho společností, které pro něj ale skončilo rozčarováním. Podstatně lepší výsledky měla spolupráce s Georgem Westinghousem, po jehož boku se Tesla stal výraznou postavou proslulé „války proudů“ (stejnosměrný vs. střídavý proud), jíž se fundovaně zabývá Jill Jonnesová v báječné knize Říše světla (Academia, 2009).

Krom toho se čtenář dozví například o problémech, které provázely stavbu zmíněné Wardenclyffské věže, jež měla umožňovat bezdrátovou distribuci elektřiny po celé Zemi, či o Teslově sporu s Guglielmem Marconim. Dále Kent rozebírá třeba Teslův podíl na zkoumání paprsků X a bezlopatkových turbín, spory s Einsteinem či nápady na výrobu létacích strojů, návrh radaru nebo teorie o možnostech kontaktu s mimozemskými civilizacemi. Stranou nezůstane ani vynálezcova nenávist k mikrobům, láska k holubům či jeho rozhodnutí žít v celibátu. Kolem Tesly navíc dodnes panuje ohromné množství mýtů, v nichž figurují jak nacisti, tak i zpropadená FBI, která chtěla ukrást plány jeho neuskutečněných vynálezů, jež měly potenciál od základu změnit celý svět (ať už údajné superzbraně, nebo plány na bezdrátový přenos elektřiny). Kent naštěstí nepatří k fanouškům těchto konspiračních teorií a snaží se je alespoň v rámci možností uvádět na pravou míru. Zcela na závěr se pak zabývá i odkazem Tesly a jeho vynálezů v kultuře či průmyslu. Minimálně díky americké automobilce Elona Muska zná dnes Teslovo jméno skutečně každý. Je však otázka, zda si k němu kvůli tomuto spojení nevybudují nejen uživatelé aut (vzhledem k jejich pověsti) spíše averzi. Nám pak ještě jméno tohoto slovutného vynálezce už více než šedesát let připomíná stejnojmenná česká společnost.

Vzhledem k rozsahu knihy a ohromnému množství všelijakých vyobrazení je nutno dodat, že na samotný text prostoru zase tolik nezbylo, takže z informačního hlediska bude kniha přínosná coby stručný a jasný úvodník do Teslova života a díla zejména pro čtenáře, kteří se s ním setkávají poprvé. Ti, již by zatoužili dozvědět se o tomto podivuhodném muži víc, a to včetně rozsáhlého dobového kontextu, by měli raději sáhnout kupříkladu po famózním díle Nikola Tesla: Vizionář – génius – čaroděj (Triton, 2007) od předního znalce tématu, Marca J. Seifera. Nicméně vzhledem k vizuálním kvalitám, včetně všech ilustrací, Kentovu knihu ocení nepochybně znalci i čtenáři, kteří si v životopisných titulech jinak příliš nelibují.

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

David J. Kent: Tesla. Génius, který zkrotil elektřinu. Přel. Radomír Beneš, Jota, 2017, 248 s.

Zařazení článku:

přírodní vědy

Jazyk:

Země:

Hodnocení knihy:

70%

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse