Haškovec, Vít; Müller, Ondřej; kol. kreslířů: Malované dějiny Evropy

Haškovec, Vít; Müller, Ondřej; kol. kreslířů
Malované dějiny Evropy

recenze komiks

Další komiksový výklad dějin pro školní děti je dílem dvou popularizátorů historie a celkem šesti kreslířů. Sympatický a cenný je dobrou znalostí kontextu a souvislostí, naopak kresebná roztříštěnost mu trochu škodí.

Evropa bez národních klišé
Vít Haškovec
, Ondřej Müller, Vojtěch Domlátil, Bohumil Fencl, Barbora Kyšková, Johana Hrabíková Vojnárová, Matyáš Namai, Zuzana Vízková: Malované dějiny Evropy. Albatros, Praha, 2018, 200 s.

Nakladatelství Albatros má dobrou zkušenost s reedicemi slavné komiksové knihy Jiřího Černého a kreslíře Jiřího Kalouska Obrázky z českých dějin a pověstí (poprvé vydáno 1980) a také s návaznými knihami, které podle Černého scénářů nakreslili Barbara Šalamounová (Obrázky z československých dějin, 2011) a Lukáš Fibrich, byť knihu Obrázky z moderních československých dějin předloni překvapivě vydal konkurenční Knižní klub. Není divu, že na ni navázalo další knihou do řady, a to Malovanými dějinami Evropy. Jejími autory jsou dlouholetý redaktor Albatrosu Ondřej Müller a popularizátor vědy a historie Vít Haškovec, kteří své scénáře nechali nakreslit hned šesti výtvarníkům převážně mladší generace. Původní koncept mírně pozměnili a přizpůsobili, především odstranili text pod obrázky a veškeré informace vložili do nich. Postup to byl asi logický, protože původní hybridní pojetí bylo zastaralé a vyplývalo i z toho, že v roce 1980 by komunistická cenzura čistě komiksové pojetí neschválila. Ale zároveň se ukazuje, že pro účely popularizace historie to nebyl koncept úplně marný. Standardní dva až tři řádky textu pod obrázky totiž dokázaly zprostředkovat hodně informací na malé ploše (a snadno čitelným fontem), zatímco když je kreslíři museli vměstnat do komiksových oken, dost často jim zbylo jen málo prostoru pro kresbu samotnou. A to i přesto, že písmo některých textů je zmenšeno až na hranici čitelnosti (zejména v pasáži moderních dějin od Johany Hrabíkové Vojnárové).

Sporné je i rozdělení mezi šestici výtvarníků, zvláště když někteří z nich (zejména trojice žen) s komiksovým médiem nemá mnoho zkušeností. Až na debutující Vízkovou jde o ilustrátorky knih pro děti vydávaných právě Albatrosem. Přičemž zatímco u knih pro dívky (zejména Barbora Kyšková jich má za sebou už slušný počet) je jejich křehké pojetí s jemnými konturami a tlumenými barvami přiléhavé, u komiksu, který má ve zkratce prolétnout historii celé Evropy, jíž dominovala spíše hrubá síla, už to působí hůře. Nejlépe tedy v knize vyznívá pasáž kreslená Matyášem Namaiem, kterému byl svěřen novověk: jeho kresba je sice konvenční a příliš počítačově uhlazená a vymydlená, ale přehledná a barevně výrazná a dobře využívá nadsázku, zkratku a humor. Ještě o třídu lepší je veterán Bohumil Fencl, jehož stránky hýří vtipem, ironií a obrazovými hříčkami, bohužel jich je jen málo. Zajímavý a mezi ostatními vyčnívající je přístup Vojtěcha Domlátila, který svými typickými rytinovými kresbami zachytil antické období. Ale do jeho „hrubých“ obrázků musel být vměstnán tiskový font, což celkový dojem ruší. A také přiřazení k antice není úplně šťastné: tvrdé rysy Domlátilových obrázků by více slušely pravěku nebo středověku než antice, proslulé elegantními a jemnými kresbami, jaké známe například z tehdejší keramiky.

Co se téměř bez výhrad povedlo, je scénář. Haškovec s Müllerem už si vyzkoušeli spolupráci při trilogii biografických knih Galerie géniů a na rozdíl od původního Černého a Kalouskova pojetí, které bylo v duchu tehdejšího oficiálního výkladu dějin výrazně národně (až nacionalisticky) orientované, do takzvaných „tvrdých“ dat a faktů uvádějí také jejich kontext a souvislosti, které často scházejí i v učebnicích dějepisu. Tak se dozvíme, kdy byla první krize na burze, jak byla španělská rekonkvista financována bohatou španělskou církví a vzestup Habsburků bankéřskou rodinou Fuggerů, že v šestnáctém století ještě čínské hospodářství, předtím bezkonkurenční, bylo stále na úrovni evropského, které ale čekaly výnosy ze zámořských cest a také nastupující vědecké revoluce, zatímco čínský císař nechal roku 1436 spálit všechny lodě. A také k čemu všechna taková zdánlivě nenápadná rozhodnutí a machinace vedly. Ekonomický pohled na dobové události je mimořádně cenný, byť novátorský bude spíše pro rodiče dětských čtenářů, kteří ještě vyrostli v překonaném obrozeneckém (a komunistickém) pojetí dějin jakožto boje za národní sebeurčení. Velkou pozornost autoři věnují také objevitelům, vynálezcům a konstruktérům. Ne vždycky je to dokonalé: v případě reparací za první světovou válku svedou vinu za vysátí Německa hlavně na evropské vítěze, kteří byli ale zase tlačeni americkými úvěry, citelně tu (zvláště při počtu více i méně podrobných zmínek o jiných vynálezech) schází historie střelného prachu, tak důležitého pro evropskou dominanci v novověku. Občas autoři některé příběhy nedopovědí, některé figury (například kastilský král Jindřich nebo Lutherův pokračovatel Philipp Melanchthon) se po jedné zmínce bez vysvětlení vytratí. Ale ve své komplexnosti a podrobnosti jsou Malované dějiny Evropy mimořádné. V českém kontextu je předčí jen četnými cenami ověnčená Historie Evropy od Renáty Fučíkové, jejíž velikost je ale čtyřnásobná.

 

© Pavel Mandys

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 8 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

70%autor článku   81%čtenáři

zhlédnuto 1267x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce