Výročí první světové války v minulých letech přineslo množství literárních, filmových nebo také komiksových děl, která z tohoto válečného konfliktu čerpala. A ta díla se postupně v překladech dostávají i k nám. Mezi komiksy by čeští čtenáři nepochybně nejvíce uvítali pokračování série o československých legionářích v Rusku Svoboda! od scenáristy Krise a kreslíře Jeana-Denise Pendanxe, kteří ale od prvních dvou dílů, které už česky vyšly, zatím žádné další pokračování nevydali. Možná mohlo nakladatelství Meander, které Svobodu! vydalo, zkusit předchozí Krisovu sérii Notre Mère la guerre právě z první světové války, která už je ukončená.

Nyní ovšem Argo vydalo krátký komiks scenáristy Érica Wantieze a kreslířky Marie Deschampsové Jaro na Sommě, který vyšel před třemi lety právě jako příspěvek k válečnému výročí a jeho děj se odehrával přesně sto let před vydáním, tedy v roce 1915. České vydání je v tomto trochu matoucí, protože na první dvoustraně je tisková chyba, když je uvedeno datum 1913 – čtenář pak čeká nějaký prolog, ve skutečnosti však již příběh začíná a je rok 1915, jak je správně uvedeno na obálce knihy.

Jak patrno, odehrává se na frontě poblíž řeky Sommy, ovšem ještě předtím, než zde proběhla slavná bitva (francouzská ofenzíva tu začala až v červnu). Na jaře 1915 to bylo poměrně poklidné území mezi dvěma zakopanými armádami, které za sebou ještě neměly vysilující zákopovou válku ani chemické útoky. I tak ten prostor autoři líčí jako bezútěšné, pusté území. Francouzský pěšák Oan se ztratí svému oddílu a cestou zpět na pozice potká malou, odhadem desetiletou dívku Andělu. Objeví ji ve vypáleném domě s výmluvnými dvěma kříži poblíž a rozhodne se ji protáhnout za francouzské pozice. Cestou zažívají drobná dobrodružství včetně setkání s podobně ztraceným vojákem německým, přičemž bezprostřední a iniciativní dívka zabrání tomu, aby se při setkání rovnou zastřelili. Nakonec Oan s Andělou kýženého cíle dosáhnou, mimo jiné díky tomu, že tou dobou byla válka vedena ještě v gentlemanském duchu, takže si Francouzi mohli pro dívenku dojít do kráteru po dělostřeleckém granátu v „zemi nikoho“. Přesto to není úplný happyend, protože dosavadní vyprávění nebylo zrovna nejspolehlivější.

Deschampsová kreslí tak trochu ve stylu černobílých prací Franka Millera, jen bez jeho patosu a chlapáctví, o poznání jemněji, ženštěji. Střídá syté černé plochy s čistě bílými, využívá inverzní zobrazení, pracuje se stíny nebo naopak ze scenérie zcela vymaže pozadí a postavy nechá jen na čistě bílé ploše. Jediným barevným prvkem je Andělina červená blůza, což zase upomíná na jasně červený dětský kabátek zářící v černobílém Spielbergově Schindlerově seznamu. Ale není to jen pouhé kopírování slavného vizuálního prvku, červená blůza tu má své opodstatnění.

Andělina postava má vůbec nečekané rysy: je trochu tvrdohlavá a jaksi svá, místy možná až přemoudřele, když vojákům vynadá, že se chtějí střílet, nebo když jim vysvětluje, že válka neskončí, až když jedna strana vyhraje: „Musí prostě skončit, nic víc.“ Trochu to zavání lacinou protiválečnou agitkou, ale dívka je naštěstí natolik bezprostřední a vizuál natolik silný, že to autorům rychle odpustíme.

Co možná budou někteří čtenáři odpouštět obtížněji, je rozsah komiksu za téměř 300 Kč. Jedná se totiž o dosti krátkou povídku, většina ze 120 stran nese pouze jedno, nanejvýš dvě komiksová okna. Ta jsou ovšem vystavěna dostatečně invenčně a zejména finální část knihy s dvoustránkovými okny zachycujícími území mezi zákopy má značnou sílu a ospravedlňuje ne zrovna obvyklý horizontální formát knihy. Překvapivá – a ne moc veselá – pointa příběhu pak vybízí k opakovanému čtení, kdy si ještě o něco více vychutnáme poetické prvky díla. A leckomu přitom dojde, že Jaro na Sommě je sice komiks o válce, ale určený spíše ženskému publiku.