Finskou cenu Finlandia si odnesl již podruhé Olli Jalonen
Finská literární cena Finlandia (2018)

Finskou cenu Finlandia si odnesl již podruhé Olli Jalonen

Letošní finskou literární cenu Finlandia si odnáší již podruhé ve své spisovatelské kariéře Olli Jalonen, který porotu zaujal příběhem sice historickým, ale zároveň nadmíru současným. Vítězný román pojednává o lidské touze po vzdělání a porozumění světu, v němž žijeme.

Švédsky píšící básník a prozaik Bo Carpelan (1926–2011) byl dosud jediným autorem, který obdržel Cenu Finlandia opakovaně. Letos se k němu připojil Olli Jalonen (*1954), který se stal laureátem této ceny znovu po osmadvacetileté přestávce. Román Taivaanpallo (Nebeská sféra) zavádí čtenáře do vzdálené doby i na vzdálená místa.

Inspiraci k oceněné knize prý Olli Jalonen, který napsal přes tři desítky oceňovaných románů, sbírek povídek a divadelních i rozhlasových her, našel před téměř třiceti lety při desetidenním pobytu na ostrově Svatá Helena v jižním Atlantiku. Právě tam se začátek příběhu odehrává. Zavádí čtenáře do druhé poloviny 17. století, kdy na počátku osvícenství věda a víra sváděly tuhý boj o pokrok. Hlavní hrdina, talentovaný sedmiletý Angus, na rodném ostrově pomáhá anglickému astronomovi Edmundu Halleymu s astronomickým měřením a pozorováním, zatouží stát se jeho žákem a vydává se na dobrodružnou cestu do vysněné Anglie. Nejdůležitějším tématem knihy však není samo dobrodružství, ale touha po vzdělání a posouvání hranic lidského vědění.

Pětice dalších nominovaných patří spíše ke zkušeným autorům a stejně jako letošní laureát se obrací do blízké či vzdálenější minulosti. Ani napotřetí nominaci neproměnil Jari Järvelä, který se na základě vzpomínek svých babiček v knize Kosken kahta puolta (Dva břehy peřeje) vrátil ke krvavým událostem finské občanské války z roku 1918, jež finské rodiny mnohdy na dlouhá léta zásadně rozdělily. I švédskofinský spisovatel Lars Sund byl nominován už poněkolikáté – tentokrát za román Där musiken började (Kde hudba začala), v němž popsal život v městečku Pietarsaari. Naopak teprve první nominaci získala také u nás známá Katja Kettu, a to románem z prostředí Findiánů neboli lidí narozených ze svazku Finů a severoamerických indiánů, nazvaným Rose on poissa (Rose je pryč), který zvítězil v hlasování čtenářů. Překladatel a autor literatury faktu J. Pekka Mäkelä se v historickém románu Hunan (Chu-nan) zaměřil na osudy křesťanských misionářů za čínsko-japonské války ve 30. letech 20. století a Pauliina Rauhala se ve svém druhém díle Synninkantajat (Nositelé hříchu) vrátila k prostředí náboženské komunity laestadiánů v 70. letech 20. století.

Cenu Finlandia Junior získala Siiri Enoranta (*1987), která byla v této kategorii poprvé nominována už v roce 2015. Její fantasy román Tuhatkuolevan kirous (Kletba tisící smrti), jehož hlavní hrdinkou je čtrnáctiletá dívka Pau, se věnuje zásadním otázkám dneška: odpovědnosti jednotlivce, genderovým rolím, strachu z neznáma i boji vůči předsudkům.

V kategorii literatura faktu byla v roce stého výročí finské občanské války oceněna kniha Seppa Aalta Kapina tehtailla: Kuusankoski 1918 (Vzpoura v továrnách: Kuusankoski 1918), která tuto stále citlivou událost finských dějin popisuje z pohledu továrních dělníků.

Aktualita

Spisovatel:

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse