Sand, Shlomo: La fin de l’intellectuel français ?

Sand, Shlomo
La fin de l’intellectuel français ?

recenze sociologie

Angažovaný intelektuál jako francouzský společenský i politický femonén: izraelský historik Shlomo Sand popisuje hvězdné časy a postupnou degradaci toho, jak se profilovaly a profilují přední osobnosti pařížského kulturního prostoru.

Konec francouzského intelektuála?
Shlomo Sand
: La fin de l’intellectuel français ? Z hebrejštiny přel. Michel Bilis, Paris, La Découverte, 2016, 276 s.

La fin de l’intellectuel français ? (Konec francouzského intelektuála?), zatím poslední kniha izraelského historika a profesora Telavivské univerzity, potvrzuje jeho pověst enfant terrible současné historiografie. V češtině máme k dispozici pouze jeho publikaci Jak byl vynalezen židovský národ (přičemž nakladatelství Rybka Publishers autorovo jméno přepisuje v podobě Šlomo Sand).

Jak název knihy naznačuje, autor se zaměřuje na specifický fenomén „francouzského intelektuála“, úzce spjatý s francouzským kulturním prostředím. Jeho výzkum se opírá o analýzy debat probíhajících ve veřejném a politickém prostoru. Problematiku přitom zpracovává z pozice historika: nabízí historickou a sociologickou analýzu různých aspektů angažovanosti intelektuálů. Mnozí z více či méně uznávaných intelektuálů jak ve Francii, tak mimo ni, se prosadili jako spisovatelé a zároveň filozofové (například Jean-Paul Sartre). Jiní si vydobyli uznání především jako spisovatelé, avšak sami se považovali za filozofy (mimo jiné Albert Camus a Julien Benda). Mnozí své spisovatelské povolání spojovali s aktivitou publicistickou, popřípadě vyučovali filozofii na gymnáziu nebo na univerzitě (například Alain, pravým jménem Émile, Chartier).

V jistém smyslu je také recenzovaná kniha provokativní, především pro velmi osobní přístup k celé problematice. Shlomo Sand se nebojí čtenáři přiznat svůj obdiv, skoro až lásku k tomu, co pro něj představuje osoba angažovaného intelektuála. Zároveň ostře kritizuje některé prvky, na nichž je tento fenomén postaven: ukazuje například, že se omezoval a stále se omezuje téměř výhradně na pařížské prostředí. Paříž, město osvícenců, je vykreslena jako kýžený vrchol veřejného působení každého z významných intelektuálů. Je ale také charakterizována jako jediné místo, kde mohou plnit své závazky. Ostatně stejně jako dříve, i dnes platí, že pokud intelektuál uspěl a prosadil se v Paříži, přestává být důležité, kde se narodil a zda pochází z metropolitní Francie, či z jakéhokoliv jiného místa na planetě. Tuto skutečnost ovšem autor knihy vnímá pozitivně.

Shlomo Sand chce mimo jiné ukázat, že se jedná o moderní fenomén. V souladu se současnou francouzskou historiografií tvrdí, že osvícence, jako byli Voltaire či Diderot, nemůžeme považovat za předchůdce moderního fenoménu angažovaného intelektuála. O tomto jevu lze podle něj hovořit až v souvislosti s Émilem Zolou a Dreyfusovou aférou. Angažovaný intelektuál je na jednu stranu dítětem moderní doby, na druhou stranu je však i naším průvodcem po této době, především v oblasti médií.

Zatímco Zola se svými vrstevníky a následovníky bojoval za ideu pokroku, lidská práva a sociální rovnost (ačkoliv autor na základě známých příkladů ukazuje, že občas bojoval až moc zaslepeně), zasazoval se také proti antisemitismu a imperialismu a horoval za lepší budoucnost pro muže i ženy, ti nejznámější ze současných francouzských intelektuálů dnes naopak nostalgicky směřují zpět do minulosti. Jejich heslem je dle Shlomo Sanda „Francie pro Francouze“ a jejich vzorem je idealizovaná národní historie. Toto zjištění nebere autor knihy na lehkou váhu, ba naopak. Alain Finkielkraut, Michel Houellebecq, Éric Zemmour nebo Pascal Bruckner podléhají jeho ostré kritice. Proto ten otazník v názvu knihy: Je dnes ještě možné hovořit o angažovaném francouzském intelektuálovi, když jeho současní představitelé popírají hodnoty, které jejich předchůdci tak statečně obhajovali?

 

© Petr Horák
překlad © Marie-Anna Hamanová
článek vznikl ve spolupráci s CEFRES

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 10 čtenářů.

Diskuse

Vložil: m p, 13.12.2018 21:15
Sand, Shlomo: La fin de l’intellectuel français ?
Každopádně jste mě přesvědčila o tom, že neexistenci filosofa jménem Alain Chartier už kdyžtak nechám vyargumentovat někomu mladšímu.
Vložil: Alžběta Glancová, 11.12.2018 20:41
Sand, Shlomo: La fin de l’intellectuel français ?
Snad ještě pádnější důvod pro psaní Zand než místo narození je právě skutečnost, že se v hebrejštině píše v příjmení autora písmeno zajin, transkribované jako Z. Důvod v tomto případě, jak bylo uvedeno níže, je, že autoři recenze (jak české tak francouzské knihy) ctí jméno uvedené na obálce knihy, ačkoli... vědí, že česká transkripce by vypadala jinak.
Vložil: m p, 11.12.2018 20:02
Sand, Shlomo: La fin de l’intellectuel français ?
Stejné přání může mít Rus či Bulhar, leč pravidla transkripce azbuky se tím nezmění. Každopádně případ Harari to asi nebude, pak by o tom v Rybka Pub. věděli jako první. Samozřejmě existují další zažité výjimky typu Gershom Scholem, otázka zněla, zda a jaký důvod je v tomto případě. Sand je z němčiny,... dotyčný je rodák z Lince, proto hebrejsky Zand.
Vložil: Alžběta Glancová, 11.12.2018 18:50
Sand, Shlomo: La fin de l’intellectuel français ?
Není tomu tak, že by se "u všech Izraelců" přepisovalo jméno vždy podle pravidel české transkripce. Často jde o přání autora, který je ve světě známý pod určitým jménem, transkribovaným nejčastěji podle angličtiny, a všechny své knihy překládané do jazyků, které používají latinskou abecedu, si přeje... vydávat pod tímto jménem. Platí to například pro autora bestselleru Homo Deus, jehož kniha vyšla v češtině pod jménem Yuval Noah Harari (zatímco česká transkripce by zněla: Juval Noach Harari). Rozhodnutí českého nakladatele transkribovat poněkud hybridně Šlomo (dle pravidel české transkripce) Sand (podle angličtiny ad.), je v recenzi francouzského vydání zmíněno.
Vložil: Karel Huněk, 06.12.2018 09:53
Sand, Shlomo: La fin de l’intellectuel français ?
Právě...
Vložil: redakce, 05.12.2018 22:45
Sand, Shlomo: La fin de l’intellectuel français ?
Mimochodem, v článku se o českém přepisu (v němž je uvedeno jméno u českého překladu jiné knihy) zmiňujeme.
Vložil: m p, 05.12.2018 11:44
Sand, Shlomo: La fin de l’intellectuel français ?
Vlastně upřímně doufám, že se pouze redakčního internetu ve večerní hodině zmocnil nějaký kolemjdoucí, který už navíc z bujarosti nezvládal ani hledání na Wikipedii, takže se nedokázal podívat (tam či kdekoli jinde), jak se u všech Izraelců transkribuje jméno ???? (https://cs.wikipedia.org/w/index.php?search=%C5%A1lomo).
Vložil: m p, 05.12.2018 11:34
Sand, Shlomo: La fin de l’intellectuel français ?
No tak to je opravdu zoufalý argument. Nemluvíme o překlepech, ale o transkripci odlišných abeced. Turgeněv se taky v celé Evropě, ba dost možná na celém světě píše jinak než Turgeněv. Údaj na francouzské titulní straně nemá vůbec nic společného s tím, jak je autor označován v českém textu. Nicméně... přeju mnoho zdaru, s prosazováním nového přístupu laskavě začněte na vlastních stránkách (http://www.iliteratura.cz/Clanek/35699/sand-slomo-jak-byl-vynalezen-zidovsky-narod).
Vložil: redakce, 04.12.2018 20:25
Sand, Shlomo: La fin de l’intellectuel français ?
Recenzujeme zde francouzské vydání knihy, autora uvádíme tak, jak je uveden na obálce. Český zvyk přepisovat po našem jména autorů, kteří jsou po celé Evropě známí pod jednou (ale jinou) verzí jména, je zvláštní. Francouzi taky už dávno nepíší Tchapek nebo Koundra. Viz třeba "Sand, Shlomo" na Wikipedii... - ve všech verzích (kromě ruštiny, kde je to pochopitelné).
Vložil: m p, 04.12.2018 12:50
Sand, Shlomo: La fin de l’intellectuel français ?
Proč se recenzent či překladatelka v transkripci hebrejského jména drží francouzského přepisu? Za bé, pseudonym Alain je jednoslovný, tj. mezi Émile a Chartier nemá být čárka.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

59%čtenáři

zhlédnuto 893x

katalogy

štítky k článku

Inzerce