Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku

Abbasová, Veronika
Fanfikce: Ženská literatura nového věku

recenze literární věda

Specifický fikční svět, který pro mnohé většinové čtenáře zůstával neznámý, přibližuje autorka hravě a s humorem. Kniha naznačuje, že fanfikce si pozornost (nejen) literárních teoretiků zaslouží.

Když se setká Severus Snape a František Ladislav Čelakovský
Veronika Abbasová
: Fanfikce: Ženská literatura nového věku. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta 2018, 173 s.

Veroniku Abbasovou znají čtenáři našeho časopisu jako recenzentku japonské literatury, ovšem čtenáři čtrnáctideníku A2 už měli možnost poznat ji také jako znalkyni a apologetku fanfikční tvorby. A také jako tvůrkyni těchto textů, které vycházejí z již existujícího kanonického díla a jsou psány jeho fanoušky bez očekávání zisku. Svoje názory nyní autorka obsáhleji vyložila v knize Ženská literatura nového věku, přepracované diplomové práci Fanfikce a intertextualita. Sleduje v ní historii fanfikce světové i české a nastiňuje žánrovou typologii i pestrou paletu sexuálních vztahů, které tyto příběhy vykreslují.

Už starý Gilgameš
Co se týká klasické literární historie, autorka konstatuje, že už ta nejstarší je plná různých převyprávění, doplnění, rozšíření, parodií a pastišů kanonických textů. Již v Mezopotámii najdeme derivativní texty k jedné z nejstarších památek světové literatury – Eposu o Gilgamešovi. Jedná se o tabulky s texty nesouvisejícími s oficiálním mýtem. Podobně zvláště středověk domýšlel a rozvíjel biblické příběhy či základní novozákonní zprávu o Ježíšovi, kteréžto cykly někteří srovnávají s dnešními pokračováními příběhů o Sherlocku Holmesovi.

Jak konstatuje Abbasová, Bible sice stále zůstává součástí kulturního kánonu, ale současný autor může od čtenářů těžko očekávat tak detailní znalosti, jako měli lidé ještě v 19. století. Spíše než starozákonní jména egyptské otrokyně Hagar či praotce Abraháma tak budou v současnosti mnohým čtenářům blízká jména jako Harry Potter nebo Luke Skywalker. „Pozorujeme tak obměnu kulturního kánonu, ze kterého ale v důsledku autorských zákonů nemohou čerpat autoři, kteří chtějí být oficiálně publikováni, ale pouze autoři fanfikcí.“

Za předchůdce fanfikce u nás někteří považují pokračování Foglarových Rychlých šípů. Pod názvem Poselství ze Stínadel je napsal v osmdesátých letech Josef „Griffin“ Červinka, který v letech 1964–1997 působil jako vůdce skautského a turistického oddílu mládeže. Na motivy románů Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří připravil pro své svěřence táborovou hru. Po skončení hry se hoši dožadovali pokračování, a proto jim ho Červinka vymyslel, přestože Foglar ve svých hromadných dopisech třetí díl trilogie sliboval. Když si později Červinka přečetl Foglarův třetí díl Tajemství Velkého Vonta (1986), nalezl údajně „mnoho shod“ se svým příběhem. Podle Abbasové v tomto případě nejde jen o „předchůdce“ fanfikce, ale o fanfikci zcela regulérní, neboť splňuje tři zásadní kritéria: „jedná se o derivát jiného textu – Foglarových Rychlých šípů“, vzniklý v rámci fandomu (Foglarovi příznivci z řad skautů a dalších mládežnických organizací) jako amatérské, nevýdělečné dílo.

V analýzách soudobé fanfikce pak autorka předestírá, o jak pestrou a mnohoznačnou sféru textů se jedná – je to rozlehlý prostor, kde se hravosti a vynalézavosti nekladou žádné meze. Sherlock Holmes v ní může pomáhat řešit záhady Harrymu Potterovi, který se může zamilovat do Voldemorta či Severuse Snapea. Druhý jmenovaný zase může vstoupit třeba do světa Guvernantky Vladimíra Macury a proměnit Františka Ladislava Čelakovského v bobra, aby pak společně s jeho ženou dokončili Mudrosloví národu slovanského ve příslovích. Ideový obsah, který autor/ka do svého fanfikčního textu vloží, také může být roztodivný: od křesťanských až po politické alegorie vyjadřující autorovy názory například na prezidentské působení Václava Klause, jež vysvětluje jako důsledek kletby zlého čaroděje. Jak uvádí Markéta Pytlíková, bohemistka a autorka fanfikce, tyto texty jsou otevřené všem ideovým zaměřením, i když jejich úhelným kamenem jsou především vztahy a jejich vývoj, takže ideová složka zůstává spíše v pozadí.

Mužské rozmnožování, ženy-voyerky a trocha škodolibosti
Také proto se i Abbasová věnuje hlavně vztahům. Rozepisuje se zvláště o žánru „slash“, jemuž v současném pojetí dominují homosexuální vztahy mezi postavami, které jsou v původním díle buď heterosexuální, nebo je jejich orientace nevyjasněná, i když autorka diskutuje i užší definici, podle níž jde o texty, jež píší ženy o gayích. Mnoha čtenářkám se takové scény líbí, protože v původní próze často musí volit mezi dvěma mužskými hrdiny, ale ve slashi je mohou „mít“ či voyersky pozorovat zároveň: „Povídky jim poskytují erotické fantazie, které obsahují jak jemný chápající typ partnera, tak typ mužný a silný.“ Objevují se prý ovšem námitky, že takto zobrazovaní muži jsou příliš idealizovaní, což u skutečných mužských homosexuálů může vyvolávat komplexy méněcennosti, pokud se tedy k této četbě vůbec dostanou. Ještě méně realistické jsou pak texty, které znázorňují muže rozmnožující se partenogenezí, totiž výhonky pučícími z jejich těl, nebo muže těhotné a v bolestech rodící, což prý některé čtenářky kvitují se škodolibou radostí.

Nechybí ani témata znásilnění, nebo naopak asexuality, v kteréžto oblasti mohou podle autorky fanfikční texty dokonce vykonávat osvětovou činnost. Abbasová to dokládá svědectvím člověka, který se měl prostřednictvím fanfikce dozvědět, že asexualita není nemoc, ale minoritní sexuální orientace. A v pořadu Českého rozhlasu dokonce přiznala, že ji texty žánru slash naučily oceňovat krásu mužského těla.

V některých povídkách jsou kategorie mužství a ženství pojaty značně nekonvenčně, takže kupříkladu v jedné z odnoží tolkienovského univerza není z hlediska trpaslíků (u nichž je zastoupení obou aspektů tradičně silně nevyvážené) hobit Bilbo rozhodně mužem, a proto jej oslovují „sestro“.

Radikální témata v konvenčním rouše
Celkový obraz, který kniha podává, je značně odlišný od toho, jak tento typ literatury líčí jiní odborníci, například Jan Kolář, podle něhož se komunity tvůrců a fanoušků fanfiction podobají „tradiční pospolitosti sedláků“, pro něž jejich krajiny i vyprávění představují to, o co je třeba pečovat a co je třeba uchovávat jako bezpečný domov. Abbasová vidí situaci složitěji a diferencovaněji. Společně s teoretikem popkultury Henrym Jenkinsem (nar. 1958) přiznává, že mnohé tyto texty skutečně hlavně znovupotvrzují dominantní normy, mohou být misogynní, rasistické a homofobní, ale, jak Jenkins uvedl v rozhovoru pro časopis A2, „ta nejlepší díla nás mohou posunout dál než jakákoli jiná současná populární tvorba“. A souhlasně Abbasová cituje Evu Veselou aka Belldandy, autorku populárního blogu, podle níž se v těchto textech rychleji prosazují nová témata a okrajové motivy. Současně ale platí, že v drtivé většině případů je fanfikce „poplatná většinovému vkusu. Paradoxním důsledkem tohoto stavu je v podstatě konvenční podání relativně radikálních témat.“

Pro ty, kdo dosud tento typ tvorby neznali, může recenzovaná kniha otevřít dosud netušený svět příběhů, který autorka přibližuje i řadou ukázek. Její styl je místy hravý, či dokonce vtipný, jako když Padesát odstínů šedi, jež původně vznikaly jako fanfikce, charakterizuje coby „schematický příběh o panně v nesnázích a rytíři na bílém koni (ovšem s jezdeckým bičíkem v ruce)“. Při vysvětlování svého přístupu se nerozpakuje odkazovat třeba na dětský film Lego příběh. Tam kladný hrdina Emmet netrvá na tom, že všechny kostky Lega musí zůstat na původním místě, naopak je pro inovaci, na rozdíl od zlouna jménem Lord Business, jemuž Emmet říká: „Co vidím já, jsou lidi, kteří se inspirují jeden druhým, a taky vámi. Lidi, kteří berou to, co jste postavil, a dělají z toho něco nového.“ Podobné formulace a odskoky (či přílišná velkorysost při hledání prehistorie fanfikce) můžou některé odborníky iritovat, ale běžné čtenáře by naopak mohly přilákat. Mnohá témata jsou v knize jen lehce naznačena a zasluhují si další výzkum, ačkoliv někdy se literární vědy týkají jen nepřímo, jako například otázka, nakolik může psaní povídek o znásilnění, tzv. Non-con, fungovat jako terapeutický prostředek. Celkově kniha naznačuje, že si fanfikce pozornost nejen literárních teoretiků zasluhuje, i když se až časem ukáže, jestli skutečně bude „experimentálním místem, kde možná pozorujeme něco z mediálního světa budoucnosti“.

 

© Jan Lukavec

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 19 čtenářů.

Diskuse

Vložil: mňuk, 15.05.2019 06:39
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Děkujeme panu Kudláčovi, že si z diskuse vytvořil prostor pro sebeprezentaci svých knih a studií. Sympatické gesto.
Vložil: Antonín Kudláč, 14.05.2019 18:33
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Veronika Abbasová: Když už jste se k tomu vyjádřila, nechtěl jsem to rozebírat, ale budiž... Samozřejmě nejde o článek z loňska, to by Vám nikdo jistě nevyčítal, ale knihu Anatomie pocitu úžasu, jedinou českou monografii o SF fandomu, jste v úvodu zmínit mohla, když už jste tam psala o dosavadním bádání... na toto téma.
Vložil: va, 14.05.2019 09:33
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
mp: https://i0.kym-cdn.com/photos/images/newsfeed/000/860/976/94a.jpg
Vložil: Veronika Abbasová, 14.05.2019 09:15
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Antonín Kudláček: Díky, na ten článek se určitě podívám, jak jsem předpokládala, vyšel až po dokončení této knihy (psána v letech 2015 až 2017), takže skutečně nebylo třeba psát, že nevím, že existuje ;).
Vložil: mp, 14.05.2019 07:33
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Až budete příště řešit koncepty typu other, zkuste na to, hm, jít třeba přes nepřeložitelný koncept wiki. Druhá možnost je mít základní vzdělání, ale to už je asi dnes příliš square.
Vložil: Antonín Kudláč, 14.05.2019 06:36
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
I kdyby u nás vycházely běžně zahraniční knihy o podobných tématech, stejně nevěřím tomu, že by to mělo zásadní vliv na českou terminologii, původní termíny jsou často vlastně nepřeložitelné a Češi z nich odvozují takové absurdity jako jsou např. "kulturální studia" apod. Psal jsem hlavně o SF fandomu,... v knize "Anatomie pocitu úžasu" (Brno, Host 2016) se o FF zmiňuju pouze okrajově jako o jedné z mnoha aktivit fanů. Trochu víc jsem se na toto podíval v loňském článku v Českém lidu, jmenuje se to Participační hra a pocit zázraku. Poznámky k numinózně-kooperativnímu modelu populární kultury (Český lid 4/2018, s. 425-440).
Vložil: Veronika Abbasová, 13.05.2019 21:29
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Antonín Kudláč: Vidíte, a vy zase nevíte, že už se docela dlouho připravuje v Akropolis překlad Textual Poachers: https://akropolis.info/kniha/pytlaci-textu/ . A jsem za to moc ráda, jelikož s názorem "lidi, co to potřebují, si to přečtou v angličtině” musím zásadně nesouhlasit. S tímto přístupem bychom... neměli české výrazivo vůbec pro nic, co původně pochází ze zahraničí, a vlastně bychom tady nemuseli (respektive ani nemohli) česky vůbec diskutovat. Kvůli takovým názorům třeba nemáme v češtině přeložené prakticky nic z queer teorie a vlastně celý post-strukturalismus v tomto ohledu poněkud pokulhává, takže teď musím používat v českých textech, které tyto koncepty používají, výrazy jako “other”, ostatně i se samotným slovem “queer” je potíž, objevily se nesmělé experimenty jej překládat coby “podivný”, ale nijak zavedené to není. Což je pochopitelně špatně. K vašim textům o subkulturách – pokud se skutečně nějakým způsobem týkají fanfikce, tak mě na ně prosím naveďte, velmi ráda si je přečtu.
Vložil: Antonín Kudláč, 13.05.2019 16:16
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Ano, tohle je určitě první samostatná kniha o FF v Čechách, i když o tématu se nepíše zdaleka jen v diplomkách, ale i v různých studiích o subkulturách (například také v mých), o kterých zřejmě Abbasová neví, že existují. A nevím, jestli má smysl vydávat Jenkinse v češtině, ti, kdo ho k něčemu potřebují,... ho samozřejmě čtou v angličtině.
Vložil: belldandy, 13.05.2019 12:27
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Tak s tím musím souhlasit. A rozhodně to podporuju! Akorát jsem si zároveň vědomá, tedy taková je má zkušenost, že tohle je zatím text s nejhlubším ponorem, který v češtině dosud existuje. Aspoň dokud někdo nevydá třeba něco od Jenkinse. Jakože já budu první pro! :) Zatím jsou konkurencí jen... různé akademické práce různé kvality (typu diplomky, bakalářky a spol.) a v tomto srovnání (teda v mých očích) si Veronika Abbasová nevede vůbec špatně. Jakože spousta lidí šla do psaní jen s krátkou osobní zkušeností a obvykle mnohem menším přehledem o tématu.
Vložil: Antonín Kudláč, 10.05.2019 14:05
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Takže mi z toho všeho suma sumárum vychází, že by to chtělo nějakou knihu s hlubším ponorem než je ta, o kterou se jedná.
Vložil: belldandy, 10.05.2019 12:25
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Ani já rozhodně netvrdím, že FF píšou jen ženy. To by byla jednoznačně lež! Mohu koneckonců jen tak z hlavy jmenovat několik mužů, kteří píšou fanfiction: U nás byl třeba populární alternativní díl HP série Harry Potter a Pán smrti od Martina nebo je populární překlad Harry Potter a Metody racionality... od Les Wronga. Své fanoušky mají povídky EmhyrVarEmreisa ze zaklínačské série a tak dále, atd., atd... :) Nicméně musím trvat na tom, že všechna fakta, která na to téma dosud znám, naznačují, že ženy skutečně ve fanouškovské tvorbě převažují. Píšou, malují, stříhají, dokonce i čtou víc. :) O slashi a jeho autorech (jsou i muži, co píší slash, jako fakt :)) bych si dokonce netroufla říct, že převažuje, i když třeba na AO3 tomu tak nepochybně je. Proto zastoupení fanoušku slashe mezi čtenáři fanfiction by mohla být signifikantní třeba tahle anketa: https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/zanr-fanfiction/ I moje osobní domněnka je, že slashařky (a jejich dílo) netvoří obecnou většinu ve tvorbě fanfiction. Domnívám se ale, že jsou "podstatné". Což je uznávám divný termín. Pokud se člověk v oblasti mediálního fandomu dlouhodobě vyskytuje, tak mám za to, že jsou pro něj nakonec prostě nepřehlédnutelné. Nicméně v "normálním" světě platí samozřejmě opak. :) A taky si myslím, že jsou často aktivní a progresivní silou zejména v nadfandomových uskupeních. Častěji vymýšlí úplně nové, třebaže zároveň dost švihlé, věci. (Totiž, s čím přišli neslashový autoři FF, aby to bylo řekněme srovnatelné s omegaversí? :D) Mám prostě za to, že slashařky bývají nakonec hodně vidět, víc než odpovídá jejich percentuálnímu zastoupení, protože toho hodně podnikají.
Vložil: Antonín Kudláč, 08.05.2019 15:58
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Opravdu nejsem insider, trochu do toho nahlížím jen přes SF fandom, ale léta se o FF bavím s lidmi, kteří ho dělají, a nejsou to jen ženy a zdaleka všichni nepíšou slash... Prostě jsem nedůvěřivý k tak kategorickým tvrzením a mám za to, že autorka této knihy si to prostě po téhle stránce trochu zjednodušila....
Vložil: , 07.05.2019 23:26
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
A představuješ si tu kvantitivní metodu výzkumu nějak jinak než se, že nabereš respondy a zeptáš se jich (řekněme) na pohlaví. To, kde se ti respondenti naberou považuji pro výsledky za zásadní, ale každopádně už to opakovaně hodně lidí udělalo. Třeba: https://centrumlumina.tumblr.com/post/63208278796/ao3-census-masterpost Nebo:... https://tppfandomstats.tumblr.com/post/152355620492/fandom-sexuality-survey-teaser-report-the?fbclid=IwAR3EFqolOaaQ3DhDsbH6Cy5zVplyzXBbkawxbDwXPqQJOxAbQRqSxnh5qos Další třeba v této diplomce: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/131689?lang=en Já samozřejmě právě definitivně nevím, jak to je. Ale za léta pochybností a hledání různých zdrojů informací jsem samu sebe asi přesvědčila, jak o tom, že ženy ve fantvorbě dominují, tak třeba i o tom, že slashový fanoušci jsou ve fanfiction jednou z nejvýraznějších a nejaktivnějších nadfandomových skupin. Každopádně zejména oni se podíleli na založení takových projektů jako je fanlore nebo AO3 a u nás třeba FFdeník. Otázka, nakolik to může být iluze ve mně stále hlodá, ale pravda je, že když jsem začínala mé pochybnosti byly v této otázce vyšší. Dnes cítím více důvodů proto si myslet výše řečené.
Vložil: Antonín Kudláč, 06.05.2019 06:26
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Já se nepohybuju v žádné "bublině", jen mne prostě tohle téma zajímá. To, jaké pohlaví sami tvůrci FF uvádějí ještě nemusí být směrodatné, ostatně o tom takto píše i sama autorka té knihy. Pro zjištění (nebo aspoň naznačení možností zjištění) takových údajů se většinou používá tzv. kvantitativních metod... sociologického výzkumu, nejčastěji v podobě dotazníků... Kdyby se toho někdo, kdo to umí, ujal, bylo by to určitě užitečné.
Vložil: belldandy, 05.05.2019 20:55
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
"A opravdu je FF tak výrazně ženskou doménou, jak se v knize (už v jejím názvu) tvrdí?" FF samozřejmě nepíší jen ženy a jistě záleží, v jaké bublině se pohybujete, aby se výsledky lišili. Z druhé strany, jak třeba to, zda jste člen fandomu ovlivní to, kolik uživatelů fanfiction. netu zadalo jaké pohlaví?... :) - https://ffnresearch.blogspot.com/2011/03/fan-fiction-demographics-in-2010-age.html?fbclid=IwAR3kKMM-OMb51tD_XSCDrJpY9Sm_xn1S1RxIWth6Od6NwZe-dup2S51v_vk . - Obecně ano, dle mé zkušenosti, převažují nejen mezi autory fanfiction, ale třeba dokonce mezi tvůrci fanvidů ženy. Nicméně uznávám, že nevím, jak to definitivně dokázat nebo vyvrátit. Ale máte-li v hlavě nějakou metodu, jak to neoddiskutovatelně potvrdit či vyvrátit, promluvme si o tom. Také mě to zajímá? :)
Vložil: Antonín Kudláč, 12.04.2019 12:58
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Tuhle knížku jsem si přečetl s chutí, leccos zajímavého se dozvěděl a místy se i pobavil. Protože je to dílo v podstatě průkopnické, obsahuje velké množství popisu (a až přehnaně rozsáhlých citátů), s čímž se lze nakonec smířit. Irituje mne ovšem ta urputná snaha obhajovat FF jako badatelské téma, což... v dnešní době rozvíjejících se popkulturních studií snad už není třeba. Autorka možná až příliš důvěřuje údajům z prostředí samotných fanů (např. statistiky na s. 45-46), nejsem si jist, nakolik jsou skutečně relevantní. A opravdu je FF tak výrazně ženskou doménou, jak se v knize (už v jejím názvu) tvrdí? Není to jen optický klam, způsobený zaměřením na slash? Také mám dojem, že kniha je trochu redakčně uspěchaná, místy z textu ta původní diplomka trčí, což je zjevně důsledek dnes běžné akcelerace odborné produkce. Celkově ale jsem samozřejmě rád, že něco takového vyšlo.
Vložil: Veronika Abbasová, 04.04.2019 21:35
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Děkuji za hezky zevrubnou recenzi!
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

70%autor článku   61%čtenáři

zhlédnuto 1987x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce