Kotleta, František; Kilianová, Jana: Bratrstvo krve: Hustej nářez

Kotleta, František; Kilianová, Jana
Bratrstvo krve: Hustej nářez

recenze komiks

Král české akční fantastiky František Kotleta zkouší také komiksové médium. Jeho prvotina je sice pro komiksové zpracování jako stvořená, ale nejspíš to chtělo najít zkušenějšího komiksového tvůrce.

Když v akčních scénách zejí díry
František Kotleta
, Jana Kilianová: Bratrstvo krve – Hustej nářez. Epocha, Praha, 2019, 128 s.

V roce 2010, kdy vyšla prvotina Františka Kotlety Bratrstvo krve – Hustej nářez, to ještě nebylo zřejmé, ale po devíti letech už autor bezpochyby zaujal místo krále přímočarého pulpu, uvolněné řidčeji píšícími Jiřím Kulhánkem a Štěpánem Kopřivou. Dosud (tedy za necelých devět let) Kotleta publikoval 15 samostatných knih, jako editor i přispěvatel se podílel na několika souborech povídek, zhruba před rokem konečně odtajnil pravou identitu (jde o novináře Leoše Kyšu) a nyní přepsal svou prvotinu do komiksové podoby. Jeho knihy mají v posledních letech bestsellerové prodeje, aktuálně se v žebříčku nejprodávanějších knih, mezi knihami Michala Viewegha a Patrika Hartla, nachází čerstvě vydaná akční sci-fi Poutník z Mohameda: Alláhův hněv.

Hustej nářez byla především čirá radost z vršení pokleslých rekvizit do překotné akční řežby. Upíři tu bojují s mimozemšťany, hodně se tu souloží a drsně vtipkuje, scény bitek jsou obzvláště krvavé, je tu smícháno vše, co mají kluci všech věkových kategorií rádi, navíc s českým hlavním hrdinou jménem Jan Bezzemek, což je pro zdejší čtenáře další podstatné lákadlo. Navíc ten název (další dvě pokračování se pro jistotu jmenovala Fakt hustej nářez a Mega hustej nářez) i pseudonym… Je to brak, pulp či pokleslé čtivo zcela nepokrytě, byť samozřejmě také nepřehlédnutelně parodicky, zároveň však napsané s jistou vynalézavostí a schopností zauzlit zápletku, která všechny ty přepálené akční scény utáhne.

Pro komiksové zpracování si autor vybral Janu Kilianovou, kreslířku, která zatím kreslila jen stripy Korektor (knižně vyšla v roce 2014) a dvě krátké povídky (rozsáhlejší je dvoudílná Samurai Demon Kurotetsu pro sborník české mangy Vějíř 2012 a 2013), jinak se věnovala zakázkové tvorbě a hernímu designu. Překvapivé je to ze dvou důvodů: Kilianová neměla s komiksem moc velké zkušenosti (schéma stripu i povídky se od stavby delšího komiksu přece jen dosti liší) a její předchozí tvorba se s chlapáckým, krvavým a celkově eklektickým prostředím Kotletových románů zrovna nepotkávala. Obojí se na výsledné podobě bohužel projevuje.

Začněme kresbou jako takovou. Kilianová v jednom rozhovoru říká, že se pro práci na Bratrstvu krve inspirovala prací Fiony Staplesové pro sérii Sága. Je to sice sympatické, ale zároveň je otázka, zda se elegantní a místy až příliš vyhlazená linka ke Kotletovi vůbec hodí. Kilianová navíc pochopitelně není zdaleka tak vykreslená, takže eleganci tu občas (naštěstí ne zas tak často) střídá prkennost. Kreslířka navíc příliš často používá monochromatická pozadí a příslušná okna pak působí prázdně.

To by ještě šlo přehlédnout a odpustit. Co už však odpustit nelze, je neschopnost komiksově vyprávět. Zejména v akčních scénách na sebe jednotlivá okna navazují zmateně a nelogicky, mnoho jich nevysvětlitelně schází, respektive autoři si asi mysleli, že nejsou potřeba. Jeden příklad za všechny: ve finálním střetu Bezzemek vpadne do pokoje, kde jej dávkou z malého samopalu nečekaně „sejme“ hlavní záporná hrdinka. Ovšem na následující stránce už na ni nezraněný, ba ani neotřesený Bezzemek (budiž, trefen byl do neprůstřelné vesty a navíc je to upír, takže ho jen tak nějaké zranění nerozhází) míří pistolí s tlumičem (ten tlumič mimochodem o čtyři stránky dřív z pistole na okamžik nepochopitelně zmizel), zatímco dívka se na něj vrhá neozbrojená. Proč se zbavila toho samopalu, místo aby Bezzemka dodělala ranou do nechráněné hlavy, nám Kilianová neprozradí. Na jednom obrázku navíc Bezzemek míří vztyčenou rukou, zatímco na následujícím dívku trefuje ranou od pasu.

Podobných minel a zkratů je ve vyprávění více a týkají se vesměs akčních scén, na kterých je obliba Kotletových románů do značné míry založena. Když už tedy přistoupíme na estetiku vymydlené kresby, tak věcné chyby i prohřešky proti logice a posloupnosti scén prozradí, že komiks Bratrstvo krve: Hustej nářez je dílem možná nadšených a v dílčích aspektech schopných, nicméně v komiksovém médiu stále začátečníků, ba amatérů. A netýká se to jen Kotlety a Kilianové, ale i nakladatelství Epocha, které mělo Kilianové práci vrátit přinejmenším k dodělání.

 

© Pavel Mandys

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 39 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

40%autor článku   53%čtenáři

zhlédnuto 881x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce