Benda, Jan: Týrlová, Zeman a ti druzí

Benda, Jan
Týrlová, Zeman a ti druzí

recenze film

Práce o dějinách zlínského studia animovaného filmu vyniká věcností a faktografickou důkladností. Autor se však jen málo věnuje estetické stránce věci.

Filmaři geniální, občané konformní
Jan Benda
: Týrlová, Zeman a ti druzí: Historie zlínského (gottwaldovského) studia animovaného filmu. powerpoint, Praha, 2019, 204 s.

Přiznávám, že jméno Jana Bendy mi vůbec nic neříká. Ve své databázi jsem na ně – pokud se vztahuje k téže osobě – narazil jen dvakrát: jednak u recenze knihy o českém loutkovém filmu, otištěné v časopise Film a doba (2011), jednak pod příspěvkem o režiséru Karlu Zemanovi, proneseném na mezinárodní zemanovské konferenci u příležitosti teplického Anifestu (2010). Nyní je PhDr. Jan Benda, Ph.D., MPA veden jako autor knihy Týrlová, Zeman a ti druzí. Letos ji přichystalo nepříliš známé pražské vydavatelství powerprint, jež si samo zajistilo sazbu, tisk i vazbu.

Hned v podtitulu této dvousetstránkové publikace nalezneme vysvětlující dovětek: Historie zlínského (gottwaldovského) studia animovaného filmu. Benda – na ČSFD vystupuje pod přezdívkou Jeník Beník – si předsevzal, že vypíše co nejúplněji a nepřesněji tvorbu zlínského studia, kde kromě obou v názvu knihy jmenovaných velikánů pracovaly i další osobnosti, namátkou zmíním aspoň Jana Dudeška, Ludvíka Kadlečka nebo Iva Hejcmana. A skutečně připojil zřejmě úplné soupisy animovaných filmů (včetně reklam!), které ve Zlíně vznikly, i cen, které obdržely.

Nechybí ani seznam prostudované literatury zachycující zřejmě veškeré publikace, které o českém animovaném filmu existují (některé obtížně dostupné, protože vyšly v mizivém nákladu jen cyklostylovaně nebo se jedná o diplomové práce z vysokých škol), též padne zmínka o archivních zdrojích, mezi nimiž nalezneme dokonce i filmové dokumenty vztahující se k animované tvorbě. Avšak u novin a časopisů marně hledáme bližší údaje, jsou totiž v abecedním pořadí jen vyjmenovány.

V úvodní kapitole se Benda vymezuje proti reprezentativnímu pětidílnému kompletu FA Kudlov (2016–2019), který označuje dílem za matoucí, dílem za textově nepůvodní. To chce předloženou knihou napravit. V dalších kapitolách nás téměř kronikářsky seznamuje s historií zlínského animačního studia, které – jak jinak – vzniklo jako přidružené oddělení baťovského obuvnického impéria, za nacistické okupace podřízeného Němcům. Začínaly tam osobnosti později spjaté s hranou tvorbou, třeba Elmar Klos. Nástrahy animační profese si tam ohmatávali od prvního okamžiku nadějní umělci jako Hermína Týrlová nebo Karel Zeman, jehož si nepleťme se jmenovcem Bořivojem Zemanem, podepsaným pod pohádkami jako Pyšná princezna i agitkami z rodu Dovolené s Andělem.

Benda popisuje tvůrčí zákruty obou zlínských velikánů, u nichž nezastírá vzájemnou rivalitu a dokonce přehlížení pramenící z dávného incidentu: při náhodném požáru shořel Týrlové všechen materiál právě dokončovaného filmu Vánoční sen, který po jejím zhroucení (prý dostala těžký žlučníkový záchvat a skončila v nemocnici) znovu natočil právě Zeman. Týrlová takové počínání považovala za bezostyšnou krádež svého nápadu a zřejmě nikdy mu neodpustila.

Autor mapuje jednotlivé tvůrčí etapy obou umělců: zatímco Týrlová, proslavená asi nejvíce sekorovským Ferdou Mravencem, ve svých krátkých pohádkách určených zejména mladšímu dětskému věku experimentovala s rozličnými materiály, které dokázala rozpohybovat (mimo jiné i kapesník či vlnu), Zeman směřoval k propojení trikové části příběhu se živými herci. Jeho vesměs celovečerní filmy, dějově atraktivní a vizuálně připomínající dávné rytiny k románům Julese Verna, jímž se ostatně několikrát inspiroval, jsou také známější: Cesta do pravěku, Vynález zkázy, Baron Prášil, Ukradená vzducholoď, Na kometě. A díky cenným archivním dokladům, které se k filmům dochovaly, se dovíme i lecjakou zajímavost – třeba jak z konečné verze snímku Na kometě (na scénáři se podílel Jan Procházka) vypadly leckteré politicky kousavé promluvy obsažené ve scénáři.

Benda, jenž neopomněl ani další tvůrce se Zlínem spojené, a přitom neprávem přehlížené, své pojednání dovádí až do současnosti. Animovaná tvorba ve Zlíně postupně chřadla, přežívala díky zakázkám na animované seriály, jak si je objednávali ze Slovenska, až nakonec zanikla. Dnes na ni upomínají nejvýš pamětní desky nebo busty. Ukázalo se, že světově proslulé animované či trikové filmy mohly vznikat jen v podmínkách zestátněné kinematografie.

Bendův přístup k tématu však považuji za dosti sporný. Jako kdyby nebyl schopen přiblížit výrazová specifika jednotlivých děl, o nichž píše, soustředí se především na vylíčení příběhu a jeho ideové ambice. Rozebírání animačních i vypravěčských postupů, ač by měly být prvořadě sledované, tak zůstává jakoby ve stínu ostatního textu. Také se vyhnul otázce, zda se reklamy nějak odlišují od zbývající tvorby. Rád si vypomáhá nejen probírkou početných filmových i televizních dokumentů o Týrlové a Zemanovi, případně o animovaném filmu jako takovém, ale také výpověďmi (spolu)tvůrců a tiskovými ohlasy. Přibližuje tak uvedení filmů na rozličných akcích, aniž by však prozradil, odkud tyto citáty či svědectví pocházejí (to bohužel může zavdat i podezření, snad naprosto mylné, že si občas vymýšlí).

Musíme ovšem ocenit, že Benda si nikoho neidealizuje, zmíní třeba jak Zemanovu přísnost i náročnost uplatňované vůči štábu, tak ohromující pracovitost (zřejmě patřil mezi workoholiky) oproti větší uvolněnosti, která panovala u Týrlové. Prozrazuje, že oba tvůrci, kteří se honosili titulem národního umělce i Řádem Vítězného února, byli vůči panujícímu režimu zcela konformní. Oba těsně po válce vstoupili do komunistické strany, po roce 1968 se přihlásili k nadcházející normalizaci, podepsali i pověstnou Antichartu. Natáčení filmů bylo pro ně důležitější než cokoli jiného. Benda nijak nemoralizuje, zjištěné údaje prostě konstatuje a vřazuje do toku ostatních událostí.

Kdybych měl Bendovu knihu nějak charakterizovat, vnímal bych ji jako diplomovou práci přepracovanou do knižní podoby. Jako kdyby historik, navyklý, že studované jevy jsou neodvratně odváty, rekonstruoval průběh událostí a uměleckých činů s nimi spojených. Jenže filmy zlínského studia se dochovaly. A třeba reklamy – první vznikly v druhé půli 40. let – jsou velice roztomilé svou naivní vemlouvavostí. Možná by bylo přínosnější, kdyby znovu vyšly dodnes objevné, formulačně přesné Bočkovy a Benešové Kapitoly z dějin českého animovaného filmu, byť od jejich interního, a tudíž sotva sehnatelného vydání uplynula celá čtyři desetiletí.

 

© Jan Jaroš 

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 26 čtenářů.

Diskuse

Vložil: Karel Huněk, MCA, 12.12.2019 09:10
Benda, Jan: Týrlová, Zeman a ti druzí
Shrnutí: Pokud jde o historiografii umělecké školy (míněno konkrétně i obecně), přičemž chybí rozbor estetického výrazu a programu, a vše se odehrává jen v "líčení příběhů" uměleckých děl a v komentované reprodukci kontextových dokumentů, asi by tam měl být alespoň standardní poznámkový aparát. Ani... populárně-historická práce není beletrie. Nebo už zase ano?
Vložil: Mikuláš M., 12.12.2019 08:27
Benda, Jan: Týrlová, Zeman a ti druzí
Nerad bych se mýlil, připadá mi, že autor je s recenzí nespokojen.
Vložil: Jan Benda, 11.12.2019 17:58
Benda, Jan: Týrlová, Zeman a ti druzí
Recenzent nechápe rozdíl mezi populárně-historickou prací a vědeckým dílem. V textu nejsou uvedeny odkazy, resp. poznámkový aparát, což je dané povahou díla. V knize je uveden seznam všech použitých zdrojů, tj. literatury a pramenů, odkud citáty a svědectví pocházejí. Metodický přístup ke zpracování... je analyticko-historický, není nezbytné jít cestou estetického pohledu na věc, který přinesli Benešová s Bočkem. To by přineslo jen opakování již vyřčeného, nehledě k tomu, že ostatním tvůrcům v Gottwaldově se tito znalci filmové historie zdaleka tolik nevěnovali. Navíc svoji práci dovedli jen do konce 70. let 20. století. Celá 80. a 90. léta v ní chybí. Horuje-li recenzent pro srovnání a větší analýzu reklamních filmů, vychází tento jeho požadavek z prosté neznalosti věci, neboť reklamních animovaných filmů ze Zlína (Gottwaldova) bylo nemnoho na rozdíl od hraných reklam, které má patrně na mysli. Publikace si ostatně ani ve svém úvodu neklade důraz na úplnost. Jejím cílem je přinést základní faktografii a přimět k dalšímu poznání věci.
Vložil: Jan Benda, 05.12.2019 09:35
Benda, Jan: Týrlová, Zeman a ti druzí
Nic jsem si nevymýšlel! Vše má svůj zdroj v literatuře a pramenech, které jsou připojeny v knize. Ať autor recenze ukáže, co jsem si vymyslel.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

50%autor článku   77%čtenáři

zhlédnuto 919x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce