Pratt, Hugo: Corto Maltese: Balada o slaném moři

Pratt, Hugo
Corto Maltese: Balada o slaném moři

recenze komiks

Jeden z nejslavnějších evropských komiksů minulého století se konečně dočkal českého překladu. Při jeho čtení se zejména starším ročníkům vybaví exotické dobrodružné romány, které nadšeně hltali v mládí.

Piráti za první světové
Hugo Pratt
: Corto Maltese – Balada o slaném moři. Přel. Alice Flemrová, Egmont, Praha, 2019, 184 s.

Současná koronavirová pandemie přináší mnohá omezení, z nichž některá budou spíše krátkodobá, jiná však mohou trvat měsíce, ba roky. Mezi ta druhá bude zřejmě patřit cestování za hranice. V takovou chvíli může přijít vhod i starý komiks, který čtenáře přenese do vzdálených exotických míst alespoň ve fantazii, jak ostatně v době prvního vydání „cestovala“ většina jeho tehdejších fanoušků.

Patrně nejslavnější italský komiks všech dob je dědicem brakových sešitových dobrodružství, ale i románů Roberta L. Stevensona, případně Josepha Conrada. Hrdinové tu cestují mezi ostrovy Melanésie, hromadí poklady, tajemství a konflikty, intrikují proti sobě, napadají se ze zálohy, unikají ze zajetí, vstávají z mrtvých. A celé to pirátské dobrodružství se odehrává v prvních letech první světové války.

Balada o slaném moři je první příběh, v němž se objevil charismatický světoběžník Corto Maltese, následně hrdina dalších dvanácti svazků s celkem devětadvaceti kratšími i delšími příběhy, které napsal a nakreslil italský komiksový kreslíř Hugo Pratt (1927–1995, vlastním jménem Ugo Eugenio Prat) v průběhu pětadvaceti let. Balada o slaném moři vyšla poprvé jako ústřední příběh časopisu Sgt. Kirk, který Pratt sám vydával, a na pokračování tu vycházela od roku 1967 do roku 1969. Série si rychle získala značnou popularitu, zájem nejprve francouzského trhu a pak také většiny dalších zemí ve světě, autorovi přinesla tvůrčí svobodu a finanční nezávislost.

České vydání Balady o slaném moři vychází s předmluvou Prattova krajana a nadšeného čtenáře Umberta Eca, který mimo jiné připomíná, že v prvním příběhu pozdějšího komiksového hitu ještě hlavní hrdina není oním neohroženým a ctnostným hrdinou jako v příbězích následných. Corto je povahou dobrodruh, vychytralý a nevyzpytatelný, v tomto prvním příběhu vlastně ani není jasné, zda je hlavním hrdinou on, nebo spíše dvojice mladých trosečníků, které ve službě pirátskému vůdci Corto hlídá a zároveň jim pomáhá. Kromě fešáckého vzhledu a tvrdých pěstí jej Pratt obdařil také ležérním charismatem a smyslem pro humor, což mu na rozdíl od prvoplánovějších postav předurčilo delší životnost.

Nejednoznační jsou ovšem i ostatní aktéři děje: Cortův nepřítel i spojenec Rasputin, pirátský kapitán, zloděj a vrah, který ale přes všechny své zločiny, provedené i plánované, přežívá do dalšího dílu. Velitel německé ponorky naopak patří k těm vojákům první světové války, kteří přinejmenším v jejích počátcích dodržovali zásady místy až rytířské vojenské cti, vyznačující se vzorným plněním rozkazů (až k sebevražedným akcím) a zároveň respektu k osobnosti nepřítele. Tajuplný Mnich, vládnoucí pirátům Melanésie, odkazuje ke všem těm šestákovým padlým hrdinům s pohnutou minulostí, která se jako v telenovele v příhodnou chvíli vyjeví a propojí s osudy nic netušících postav.

Zub času je na komiksu znát, ale méně, než bychom u tak starého díla čekali. Patrné je to především v dlouhých pasážích, které postavy vyprávějí v bublinách – dnes by těm vyprávěním již autoři věnovali samostatné stránky nebo kapitoly. Ale je nutné mít stále na paměti, že komiks původně vycházel na pokračování v časopise, a tudíž se čtenáři museli to podstatné dozvědět pokud možno bez přerušení. Obecně bylo tou dobou komiksové médium sice v rozmachu, ale zároveň stále ještě v zajetí naivity a doslovnosti. Platí to i o některých eskapádách děje, místy účelových a krkolomných až na hranu parodie: například když Corto přežije pád auta z útesu do moře, hned se na něj vrhne obří chobotnice, pod vodou ho uvězní obří mušle a kolem ještě krouží žralok. Ale i tady je dobré doplnit, že faunu, flóru a místopis tichomořských ostrovů měl Pratt důkladně nastudované.

Co nezestárlo, je kresba. Už v době, kdy začal Pratt kreslit Baladu o slaném moři, měl za sebou množství komerčních komiksů pro vydavatele v Itálii, Argentině i Británii, téměř dvacet let praxe. Na jeho čisté, suverénní perokresbě je to znát. Je náležitě dynamická, když je potřeba, jinak spíše poklidná a místy, nejlépe v zachycení krajiny nebo osamělé postavy, až melancholická. Dokonalá je v rýsování tváří – všechny působí životně a originálně a snad až na novozélandské vojáky si tu nikoho nespleteme. Na svou dobu nadmíru inovativně Pratt využívá různé atypické úhly pohledu, nápaditě pracuje se stíny, přičemž nevadí ani absence prokreslenějšího pozadí; přece jenom to byla rychlá práce s datem uzávěrky.

Corto Maltese čekal na své české vydání dlouho a neobešlo se bez potíží – první náklad znehodnotila chyba tisku. Nakladatelství nicméně připravilo opravené vydání a například knihkupectví Kosmas hlásí, že je již vyprodané. Ve Francii od roku 2015 sérii oživili scenárista Juan Diaz Canales (proslavila ho famózní série Blacksad) a kreslíř Ruben Pellejero; zatím vyšla tři alba, poslední loni. Snad se tedy čeští čtenáři dočkají prozatím alespoň pokračování původních příběhů.

 

© Pavel Mandys

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 52 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

70%autor článku   57%čtenáři

zhlédnuto 1250x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce