Moryc, Cyprian; Kołodziejski, Paweł: Apokalypsa svatého Jana

Moryc, Cyprian; Kołodziejski, Paweł
Apokalypsa svatého Jana

recenze komiks

Polskou komiksovou scénu běžný český čtenář v podstatě nezná. Jediný polský komiks, který letos vyšel, mu o ní bohužel nic neřekne. Je totiž určen věrným křesťanům.

Komiks jako kázání
Cyprian Moryc
, Pawel Kolodziejski: Apokalypsa svatého Jana. Přel. Marcela Bramborová, Volvox Globator, Praha 2020, 84 s.

Polská komiksová scéna je u nás v podstatě neznámá. Zatímco ze všech tří největších komiksových oblastí (anglosaská, frankofonní, japonská) už v českých knihkupectvích najdeme početný a pestrý výběr a sem tam se k nám dostanou díla i z dalších komiksově vyspělých zemí (Německo, Itálie, Skandinávie, Španělsko), rozvinutá a mezinárodně uznávaná polská tvorba u nás šanci moc nedostává. Před lety tu vyšel autobiografický komiks Marzi, ale to hlavně proto, že autoři žijí a publikují ve Francii. A letos se objevilo komiksové album Apokalypsa svatého Jana.

Běžný komiksový čtenář po něm jistě bez váhání sáhne, přinejmenším aby si jej prolistoval. Tajuplná a děsivá novozákonní kniha patří již staletí k inspiračním zdrojům mnoha umělců, přestože jde svou výhrůžností a nesmiřitelností tak trochu proti zásadám obsaženým v knihách předchozích. Slibuje tedy šťavnatou komiksovou podívanou plnou brutálních obrazů ničení lidského světa, případně boje nebeských sil s těmi pekelnými. Kdo je však dychtivý barvitých scén, knihu nejspíš brzy odloží, protože kresba Pawła Kołodziejského je spíše střídmá, kromě černé a bílé využívá už jen zhruba tři odstíny fialově červené a biblický text ilustruje více náznaky než explicitními obrazy. Najdeme tu samozřejmě ozvuky nejslavnější obrazové adaptace Apokalypsy od Albrechta Dürera, ale jen krotké a bezvýrazné. Kołodziejského styl má ostatné možná staré rytiny připomínat - alespoň tak lze vysvětlit kreslířovu nepříliš jistou ruku a častou prkennost některých postav.

Těžko soudit, jak velký byl scenáristický podíl Cypriana Moryce, patrně spočíval především v některých nenápadných obrazových aktualizacích: jako hříšníky a přisluhovače Bestie tu vidíme nejen starověké postavy, ale také figury zcela současné, přičemž mezi nimi identifikujeme alkoholiky, narkomany, vojáky nebo třeba zakuklené džihádisty, kteří drží nůž pod krkem křesťana. Jestliže dlouho je komiks jen nepříliš záživnou obrazovou adaptací, zde jako by do ateistického Česka nenápadně pronikaly názory jedné strany vyhroceného polského civilizačního sporu mezi liberálnější a konzervativnější částí společnosti.

Ten dojem zesílí při čtení doslovu. Moryc zprvu záslužně rekapituluje vznik textu (evangelista jej napsal ve vyhnanství na ostrově Patmos) a jeho dobovou podmíněnost (raná křesťanská církev čelila odporu polyteistických náboženství a v zájmu přežití občas přistupovaly některé její části k později nemyslitelným kompromisům), pak se ovšem Morycovo psaní zvrhne v rozčilené kázání o zpustlosti dnešního materialistického a poživačného světa. Proč, to pochopíme, když se trochu proklikáme polským internetem a zjistíme, že jde sice o vystudovaného historika, ale také o člena františkánského řádu. Neuchyluje se jen k neškodnému bědování, zaznívá tu adresné spílání všem nehodným, přičemž na stejné úrovni jako „ztělesnění oné symbolické Bestie, Egyptu či Babylonu“ jmenuje drogové kartely a „protipotratové lobby“. Najednou se český čtenář ocitá v aktuální polské debatě o potratech, kterou většina z nás považuje za něco, co patří do minulých století.

Krátce po roce 1989 se u nás objevily krátké komiksy, které se daly sehnat i zadarmo. Jejich hrdinou byl svalnatý řidič kamionu, který svému o poznání zoufalejšímu kolegovi otevřel oči a přivedl ho k Bohu. Rozšířily je americké církve, které k nám začaly pronikat, aniž by však měly mezi českými ovečkami výraznější úspěch. Je dost dobře možné, že Morycova Apokalypsa má nějaký podobný evangelizační účel. Třeba si františkán řekl, že když mladé čtenáře komiksem trochu postraší a „vzdělá“, zachrání je ze satanské náruče liberálů.

Že by se mu to povedlo v Česku, je krajně nepravděpodobné. Záhadou tak zůstává, proč vlastně tohle podprůměrné dílko na český trh přivedlo nakladatelství Volvox Globator, které jinak vydává knihy z úplně opačného spektra: nonkonformní beletrii, esoterické příručky, publikace o rostlinách a látkách měnících vědomí či o rockové hudbě. Zhruba současně s Apokalypsou svatého Jana vydalo totéž nakladatelství komiksové Dějiny heavy metalu, tedy žánru, který se z pohledu křesťanů rouhá asi nejvíc ze všech. Kdyby mohl, Cyprian Moryc by na jeho interprety jistě rád seslal sedmero andělů s meči.

 

© Pavel Mandys

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 32 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.