iLiGlosa: Påskekrim – když Velikonoce, tak s detektivkou

iLiGlosa
Påskekrim – když Velikonoce, tak s detektivkou

aktualita kultura

O Velikonocích Češi malují vajíčka a pečou beránka. Norové lyžují a propadají detektivkám, a to doslova. Detektivkám se totiž v době velikonočních svátků nelze v této severské zemi vyhnout, číhají všude – v knihkupectvích, televizi, rádiu, a dokonce i na obalech potravin. Prostě co Nor, to Jo Nesbø.

Påskekrim – když Velikonoce, tak s detektivkou

Čekají nás Velikonoce, každý si v rámci svého okresu něco dobrého upečeme a půjdeme se projít okolo bloku. O to víc času nám zbyde na čtení. Proto v této glose přinášíme trochu inspirace z Norska, kde si čtenáři snad více než s čím jiným spojují Velikonoce s detektivkou.

PåskekrimSeverská krimi je pojem celoskandinávský, ale velikonoční krimi neboli påskekrim je jev ryze norský a Norové jsou na něj řádně pyšní. Není jasné, kdy přesně vznikl, spíše šlo o postupně rozšiřující se fenomén, který navíc nemá příliš racionální vysvětlení. Zatímco v jiných severských zemích se krimi čte v průběhu celého roku a nejvíce asi o letních dovolených, v Norsku se tento žánr zabydlel v čase Velikonoc. Tyto dny mají Norové spojené také s posledním lyžováním, rodinnou dovolenou na horských chatách a výrazně delším volnem, než jsme zvyklí v našem středoevropském prostoru. Školní prázdniny bývají celé dlouhé dva týdny.

Velikonoční detektivka?! Nenechte se mýlit, děj velikonočních krimi není nijak spjat se svátky samotnými. Nepředstavujte si tedy, že lupiči a vrahové v nich provádějí zlé skutky v průběhu těchto volných dní a nutí detektivy, aby místo běžkování chytali kriminálníky po celé zemi.

Už v desátých letech dvacátého století norští knihkupci lákali své čtenáře na velikonoční romány a novinky, ty však nebyly zdaleka jenom detektivní, i když oddychová četba v nich převládala. V roce 1923 knižní trh zaznamenal první velkou marketingovou a hodně úspěšnou kampaň, která před Velikonocemi představovala detektivní román Bergenstoget plyndret inat! (Dnes v noci byl vyloupen vlak do Bergenu) od autorské dvojice Nordahla Griega a Nilse Lieho. Vtipný na této reklamě byl fakt, že byla otištěna v novinách a vizuálně vypadala jako běžný článek, což v kombinaci s titulem knihy samozřejmě přilákalo pozornost.

Od třicátých let už se velikonoční detektivky objevují pravidelně. Fenomén se postupně rozšiřoval nad rámec literatury a průlom znamenala samozřejmě televize. V sedmdesátých letech uvedla norská veřejnoprávní televize NRK úspěšný velikonoční krimiseriál a kromě obrazovek se přidal také rozhlas. Od té doby tradice roste, knih a seriálů označených jako velikonoční krimi přibývá, v roce 2020 uvedla NRK dokonce tři velikonoční krimiseriály a konkurenční televize nezůstávají pozadu.

Letos ale přichází velká rána. Po více než dvaceti letech oznámila společnost TINE, největší producent mlékárenských výrobků v Norsku, že končí s velikonoční detektivkou na krabicích od mléka. Ilustrovanými krimi komiksy zdobil krabice posledních deset let známý spisovatel Gunnar Staalesen. Autor je aktuálně zavalen e-maily od rozhořčených čtenářů, kteří už roky na svých horských chatách zasedali ke snídani a v rodinném kruhu luštili záhady spolu s lišáckým detektivem Ulfem Ulvheimem. Dodejme ještě, že před Staalesenem napínavé příběhy na krabice od mléka psal mimo jiné i světoznámý Jo Nesbø. Stripy prý nahradí QR kód, po jehož načtení se vám u ranní kávy otevře celý virtuální detektivní svět. Uvidíme, zda ho Norové přijmou za svůj.

 

© Barbora Grečnerová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 526x

Inzerce
Inzerce
Inzerce