iLiGlosa
Start-up pro unavené spisovatele a nakladatele

Literární start-up pro vyčerpané spisovatele nebo potápějící se nakladatele

Pár hodin poté, co dánský film Chlast o partě vyhořelých a alkoholu holdujících středoškolských učitelů získal Oscara, proběhla médii zpráva, že se chystá jeho hollywoodský remake. Práva zakoupila společnost Leonarda DiCapria a spekuluje se, že právě tento hvězdný herec by si v něm mohl zahrát americkou verzi dánského drsňáka Madse Mikkelsena.

Remaky jsou nedílnou součástí filmového průmyslu a není na nich nic překvapujícího ani pobuřujícího. Zajímavé je spíše sledovat, který snímek si tvůrci k remaku vyberou a co je k tomu vede. Podle serveru Deadline.com se Chlast režiséra Thomase Vinterberga dívá na alkohol evropskýma očima, a právě proto skýtá prostor pro americkou variantu. Alkohol po americku? Vlastně proč ne. O Dánech a jejich inklinaci k silnějším nápojům kolují vtipy, tak uvidíme, jak se jim za oceánem vyrovnají a jak v jejich verzi dopadne popíjení panáků během pracovní doby, navíc v prostředí střední školy. Snad ono „pije jako Dán“ nenabere příliš hollywoodsky učesaných obrysů.

Dost už ale o filmu. Když to jde na plátně, nešlo by to i na papíře? Co začít dělat remaky knih? Skandinávie má i v literatuře rozhodně co nabídnout. Koupit třeba takového Karl Ove Knausgårda, respektive jeho pentalogii Můj boj, a upravit ji na míru místní kultuře a prostředí? Jak by se zpověď nešťastného a frustrovaného Nora změnila v americkém literárním remaku, nebo ještě lépe jak by vypadala v české mutaci? Potácel by se ústřední hrdina se svými vnitřními démony mezi pražskými kavárnami, nebo spíše v některé vyloučené oblasti naší malé středoevropské zemičky? S jakými zločinci a vrahy by bojoval britský Harry Hole? A co teprve Děti z Bullerbynu nebo Pipi Dlouhá punčocha? Nechali by prostořeké zrzce japonští spisovatelé stejně potrhlý vzhled a neurvalé vyjadřování?

Bestseller, originální příběh, neotřelý námět, kultovní postava – sen každého spisovatele i nakladatele. Kolik takových knih už ale bylo napsáno a teď někde leží pozapomenuté. Až začnou docházet literární nápady, recyklujme ty osvědčené. Sáhnout by se dalo i ke klasice – zabodovat by mohla Kristina Vavřincova nebo islandské ságy. Jeden z největších českých e-shopů s potravinami nabádá zákazníky, aby zachránili jídlo, jemuž prochází doba spotřeby. Navrhuji ze stejných důvodů nevyhazovat staré, ale pořád chutné příběhy.

© Barbora Grečnerová