Thoreau, Henry David: Deník

Thoreau, Henry David
Deník

recenze filozofie

Více než dva miliony slov slavného amerického filozofa zachycují jeho pokrokové myšlenky v té nejautentičtější podobě. Z deníku se stalo plnohodnotné literární dílo, které nyní, po 160 letech od svého vzniku, poprvé vychází i v češtině.

Literární zápisník vizionáře
Henry David Thoreau
: Deník. Přel. Jan Hokeš, Paseka, Praha, 2020, 448 s.

Henry David Thoreau, americký filozof, přírodovědec a esejista, si ve svém deníku dle vlastních slov nemůže dovolit vzpomínat na to, co „prohlásil nebo udělal, na žádnou svou odhozenou slupku“, protože „je nutno pamatovat na to, čím jsem a kým se chci stát“. Deník si poctivě vedl dvacet čtyři let a výsledek tohoto úsilí nyní poprvé kompletně vychází v českém překladu. Čím Thoreau je a čím se chce stát, rezonuje v každém zápisu, byť většina z nich je tím, co někdy prohlásil nebo udělal, podnícena.

Jak v doslovu poznamenává překladatel Deníku do češtiny Jan Hokeš, během studií se Thoreau věnoval klasické řečtině, latině, matematice, historii, filozofii, přírodovědě a angličtině, zajímala ho také italština, němčina, francouzština a španělština. Spolu se svým učitelem a celoživotním přítelem Ralphem Waldo Emersonem je Thoreau řazen mezi nejvýznamnější představitele amerického transcendentalismu – směru, jehož podstatou je naprosté propojení duchovního principu a hmoty. Literaturu si Thoreau dle vlastních slov zvolil za své poslání, i když jej nikdy neuživila. Jeho nejvýraznějším dílem se stala kniha Walden aneb Život v lesích, v níž vylíčil své dojmy z více než dvouletého života u rybníka Walden. Česky vyšly také Toulky přírodou (Excursions), Mainské lesy (The Maine Woods) a Občanská neposlušnost a jiné eseje (Reform Papers). Všechny tři jmenované sbírky do češtiny rovněž přeložil Jan Hokeš, který už za svůj první překlad Thoreauvých esejů získal od Obce překladatelů Prémii Tomáše Hrácha.

Deník mapuje Thoreauovy postřehy v období od ukončení studií na Harvardu skoro až do jeho smrti v roce 1862. Autor v něm vyjadřuje své názory na dobovou společnost, z nichž zároveň vyvozuje závěry týkající se obecné podstaty člověka. Od mládí až do sklonku života se ve svých zápisech drží pevně stanovených morálních zásad a přesvědčení o správném chování jedince napříč proměňující se dobou. Jeho největší fascinací však zůstává příroda, jejíž líčení prostupuje Deník od začátku až do konce. Ačkoliv jako nejopěvovanější období z Thoreauových záznamů vychází jaro, každý měsíc i den v jeho podání přináší něco obdivuhodného, kvůli čemu se vyplatí vyjít ven. V textech se dokonalost přírody často uvádí paralelně s dokonalostí hudby, již však Thoreau chápe v širokém slova smyslu. Stejné nadšení vyjadřuje nad symfonickým orchestrem i nad všemi zvuky přírody, ať už se jedná o zpěv ptáků, šumění vody, nebo chrastění suchého listí. V přírodě vidí protipól společnosti, během odpoledních toulek po lesích a lodních plavbách na jezeře hledá svobodu a pravou podstatu života. „Přírodu mám rád částečně proto, že není člověkem a že se v ní dá před ním skrýt.“

Transcendentalismus se spolu s romantismem projevuje ve svébytnosti Thoreauových myšlenek, kterými filozof předběhl svou dobu minimálně o sto let. Důrazně a neoblomně odmítá otroctví, lidskou přetvářku, ubližování přírodě a prahnutí po materiálních hodnotách. I když si v některých konkrétních zápisech protiřečí, Thoreauovy obecné postřehy v dobovém vývoji nikterak neztrácejí na aktuálnosti, ba naopak dokazují nezávislost některých závěrů na čase, podmínkách a situaci. Deník představuje stále pátrání po ctnostném a naplňujícím životě z co nejširšího úhlu pohledu. Tato cesta sice vyžaduje čtenářovu trpělivost a někdy i opatrnost při vyvozování ukvapených závěrů, má však zároveň šanci působit i po dočtení.

 

© Elizaveta Getta

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 52 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.