Americká žid. lit. - Otázky a odpovědi 1. Americká židovská literatura jako jedna z regionálních literatur USA

přehled beletrie zahraniční

Americká židovská literatura jako jedna z regionálních literatur USA. Historické povědomí.

Téma 1:
Americká židovská literatura jako jedna z regionálních literatur USA
Historické povědomí

Otázky:
Grace Paleyová: Nejsilnější hlas
1. Co pro matku Shirley (a potažmo všechny Židy) znamenaly při jejím příjezdu Spojené státy?
2. Jaký vztah mají k vánocům matka a otec? A jaký dcera?
3. Jak by se podle Paleyové daly z hlediska náboženství definovat odlišnosti mezi americkými Židy a křesťany?
4. Jaký konflikt vědomí nese vánoční divadelní hra, v níž Shirley účinkuje?

 

Povídka Nejsilnější hlas je celá vystavěna na rozdílech mezi pojetím Vánoc u matky a u otce Shirley. Jejich dcera stojí v tomto vztahu v opozici k nim oběma, hlavně proto, že je příslušnicí jiné generace, která už vyrůstá ve Spojených státech a stane se v budoucnu více židovskými Američany nežli americkými Židy.

1. Co pro matku Shirley (a potažmo všechny Židy) znamenaly při jejím příjezdu Spojené státy?
Matka Shirley je značně idealistická, Spojené státy pro ni hlavně znamenají zaslíbenou zem, ráj, v němž už Židy nebudou pronásledovat pogromy, ani je nebude nikdo utlačovat, či je snad považovat za méněcenné.
"Když jsme tehdy dávno přišli do nové země, utíkali jsme před tyrany..."

2. Jaký vztah mají k Vánocům matka a otec? A jaký dcera?
Vánoce jsou svátkem křesťanským a tím je vztah obou rodičů k nim určen. Narozdíl od jejich dcery pro ně totiž nenesou žádný posvátný význam, spíše ztělesňují tradici, která je jim cizí.
Přesto jsou však mezi oběma rodiči v přístupu k Vánocům rozdíly: otec je bere jako nutné zlo, cosi, čím se americká společnost projevuje navenek a s čím se nedá nic dělat; proto se je snaží brát jako vtip. Koneckonců, Vánoce jsou lepší nežli násilí páchané na Židech ve východní Evropě či v Palestině, a představují v zásadě Židům americkou křesťanskou kulturu. Ve vánoční hře také může vyniknout jeho dcera, jíž se tak dostane společenského uznání, které slouží jako měřítko úspěchu a asimilace (splynutí) Židů s americkou společností.
Matka je nicméně ve svém vztahu k Vánocům a potažmo ke křesťanství daleko nesmiřitelnější, také díky již zmíněnému idealismu. Nazývá je "plíživým pogromem" a Shirley se ve hře naučí "snůšku lží". Křesťanský svátek pro ni symbolizuje především ohrožení jejich vlastního náboženství, Vánoce jsou pro ni cosi jako "velkoobchod ... prostě jejich majetek".
Shirley má ovšem vztah k Vánocům přesně opačný, náboženské dimenzi tohoto svátku a rozporu mezi křesťanstvím a judaismem nerozumí. Příběh Ježíše Krista ve vánoční hře je pro ni hlavně dobrou zábavou, příležitostí, jak se ve třídě uplatnit a získat uznání pana učitele, jenž je pro ni největší autoritou.
"Učitelé se zdáli spokojenější a spokojenější. V uších jim zněly zvonky dětství. Má nejlepší kamarádka Evie stále tropila jakési nezbednosti, ale nedostala jedinou poznámku za vyrušování. Bez chyby jsme se naučili "Svatou noc". "Obdivuhodné!" vykřikovala slečna Glacéová, praktikantka. "Když si pomyslím, že někteří z vás ani neumí pořádně jazyk!" Naučili jsme se "Krášlete příbytky své" a "Slyšte, andělé zvěstovali".
...
Heleď," poznamenala posmutněle, "překvapilo mě, že zrovna naši sousedi začali dělat kolem Vánoc hotový cirkus."
Tátu hned nenapadlo, co by odpověděl. Pak rozhodl: "Žiješ v Americe! Claro, přece jsi to chtěla. V Palestině by z tebe Arabové stahovali kůži zaživa. V Evropě byly pogromy. Argentina je plná Indiánů. Tady máš Vánoce... Ber to jako vtip, ha?"
"To vůbec není legrace, Mišo. Kam to s tebou spěje? Když jsme tehdy dávno přišli do nové země, utíkali jsme před tyrany, a místo nich nás tu čeká takový plíživý pogrom - naše dcera se naučí snůšku lží, a tomu ty říkáš vtip? Ach, Mišo, opustil tě všecek idealismus."

3. Jak by se podle Paleyové daly z hlediska náboženství definovat odlišnosti mezi americkými Židy a křesťany?
4. Jaký konflikt vědomí nese vánoční divadelní hra, v níž Shirley účinkuje?
Spojené státy jsou u Paleyové zemí křesťanství, v níž židovství a judaismus má šanci, pouze pokud se přizpůsobí a přijme jejich zvyky. Tak jako si Shirley musí dát do vlasů stuhu, aby je neměla rozježené, což se učiteli, panu Hiltonovi nelíbí, musí i židovští imigranti akceptovat fakt, že Vánoce jsou v USA obecně slaveným svátkem.
Na straně druhé však Židé stále cítí pocit vyvolenosti, pramenící z jistoty, že právě je si Bůh vybral za svůj národ. Zrovna tak i Shirley je ve vánoční hře "vyvolená" panem Hiltonem, tento pocit však s sebou nese osamělost a pocit, že jí nikdo nerozumí. Paradoxnost celé situace, kdy ve hře židovské děti interpretují příběh ukřižování Krista, zdaleka nechápe, křesťanství a židovství naopak nevědomě synkretizuje do závěrečného Pánaboha, u něhož už čtenáři nemají žádnou jistotu, o kterého z nich se jedná.
"Byl to dlouhý a smutný příběh. Pečlivě jsem odrecitovala každé slovo o mém osamělém dětství, zatímco po jevišti popocházel tu doleva, tu doprava Eddie Braunstein s pastýřskou holí a hledal ovce. Opět jsem se zmínila o osamělosti a o tom, jak mi vůbec nikdo nerozumí, kromě několika žen, které všichni ostatní nenávidí."

 

 

 

 

© Richard Olehla

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.