Ojedinělý soubor se snaží podat ucelený pohled na dílo bratrů Bensonových, tří autorů, kteří se potýkali s démony v osobním životě i ve svých povídkách. I přesto, že se každý z nich vydal docela jinou cestou, něco temného jejich tvorbu neúprosně spojuje.

Z nové švédské antologie hororových povídek čtenáře příjemně zamrazí, byť pravděpodobně osloví spíše fanoušky žánru.

Nakladatelství BB art představuje “nový, dosud nevydaný soubor překladů Jana Vladislava…

Administrátor webového portálu scifi.sk Alexander Schneider mal ku mne prosbu, či by som sa nepozrel na zborník poviedok, ktorý obsahuje výber toho najlepšieho, čo sa za rok 2010 objavilo na ich stránkach.

Výbor sedmi povídek etablovaných finských autorů Lesní lišky a jiné znepokojivé příběhy dokazuje, že fantastická literatura je v posledních desetiletích pevně zakořeněná i ve Finsku, není-li tato země na evropském Severu dokonce její výspou.

Jde o antologii velmi pestrou, a to jak žánrově (vedle studií v ní najdeme i rozhovor, dopis a rozsáhlou báseň), tak názorově. Postkoloniální myšlení ukazuje jako heterogenní proud, v jehož rámci jednotliví autoři na ponižující postavení kolonizovaných reagují a promýšlejí ho velmi odlišně.

Kniha Ze země pana Nikoho, již ještě před koncem loňského roku připravilo k vydání nakladatelství Dokořán spolu s pražským Polským institutem, by měla být připomenutím hned dvou událostí: roku českých „osmičkových výročí“, ale především deseti let, které uplynuly od smrti významného polského básníka Zbigniewa Herberta.

Maďarské pohádky už u nás nevyšly třicet let. I díky tomuto svazečku třeba roste naděje, že všech sedmasedmdesát klasických maďarských pohádek zpracovaných Gyulou Illyésem by jednou mohlo vyjít i v pěkně vypraveném českém vydání.

Sté výročí atentátu v Sarajevu a následného vypuknutí první světové války se v průběhu roku 2014 připomínalo ve všech sdělovacích prostředcích, vyšla řada publikací a propagačních materiálů, konaly se různé výstavy, konference, vzpomínkové akce apod. Vule Žurić ve spolupráci s významným srbským nakladatelstvím Laguna připravil antologii čtrnácti příběhů tematicky spojených se sarajevským atentátem, přičemž každou povídku napsal jiný autor bosenského, chorvatského či srbského původu.

Sestavovat antologii, která by se měla zalíbit většině čtenářů, je dozajista nesnadná a nevděčná práce, zejména u žánru, který zaujímá tolik podob a tak krkolomně balancuje na hranici s triviální literaturou, jako je tomu u fantasy. Snad nejnovější sborník pomůže české fantasy nalézt odvahu k opouštění rámce nenáročně dobrodružného čtiva.

Moderní horor se v posledních letech ocitl v defenzivě vůči hororu pro mládež, romanticky laděným krvavým limonádám, „hororu lite“. Jonesova antologie si klade za cíl žánr rehabilitovat, docílit, aby mladé dámy jaksepatří ječely hrůzou a mladí pánové aby přestali chtít vypadat jako upíři.

Nejvýznamnější znalec díla H. P. Lovecrafta sestavil antologii povídek, které se dílem amerického hororového klasika inspirovaly. Sice se obešel bez největších hvězd žánru, avšak sestavil rozmanitou kolekci nadprůměrných povídek, která se v USA už dočkala dvou pokračování.

Další soubor hororových (ale i odlehčených) povídek inspirovaných klasikou od H. P. Lovecrafta ukazuje, že tato linie je vitální i mezi současnými autory. U nás neznámí autoři přitom k lovecraftovským motivům a postupům přistupují značně originálně; přičemž je invenčně zasazují do současnosti.

Výbor statí o rozporech mezi formalistickou a marxistickou literární vědou skýtá jak hlavní teze představitelů ruské formalistické školy a názory marxistických teoretiků, tak pozoruhodné svědectví o Rusku v letech 1919–1930.

S irskými povídkami je český čtenář obeznámen, avšak jedná se o překlady z angličtiny. Nedávno vydaná antologie Muž, který vybouchl představuje vývoj povídkového žánru v irsky psané literatuře od Pádraica Ó Conaireho, který je pokládán za zakladatele moderní irské prózy, až po autory zcela současné.

Miniromány sú zbierkou textov úplne špecifického charakteru. Tak ako sa dá z „lúky vybrať esencia vône“, tak autori vyskúšali vytvoriť esenciu príbehu na minimálnom priestore. A to nielen textovom. Kniha pozostáva z dvoch častí a každá časť je zároveň nahratá na CD.

I já jsem byl v Itálii... se jmenuje kniha literární badatelky Nelly Mlsové, která v ní shromáždila a okomentovala literární texty více než třiceti českých autorů, které vznikly v rozmezí posledních sta let. Mohla to být výborná antologie, kterou by ocenili všichni, jimž tato země („kde kvetou citrusovníky“) přirostla k srdci – nebo jsou k tomuto srdečnímu srůstu náchylní.

Obsáhlá Antologie moravské německé literatury je ojedinělým příspěvkem k doposud málo probádanému výzkumu německy psané literatury vzniklé na území někdejšího Československa. Ve dvou svazcích a obou jazycích, tedy v německém originále i českém překladu, z něj předkládá – sedmdesát let po přetržení kontinuity moravského německého písemnictví – reprezentativní výbor z let 1800–1945.

Výbor ze středověké a renesanční poezie Navštívení krásy je jednou z nejpozoruhodnějších knih.

Speciální číslo časopisu Nový Orient přináší výbor z japonské literatury 20. století. Zastoupeni jsou v něm různí autoři, z nichž největší literární hvězdou je Šičiró Fukazawa, kterého českému čtenáři představuje překladatelka Vlasta Winkelhöferová. Vzhledem k tomu, že autor v závěti zakázal knižní překlady svých děl, jsou časopisecká vydání jedinou možností, jak se s jeho texty seznámit.

Vydání českého překladu posledního románu Milorada Paviće Papírové divadlo (v originále 2007) může v čtenáři vyvolat radost nad tím, že literární postmoderna ještě není mrtva a dokáže přinášet originální díla.

Dílo srbského autora Milorada Paviće (1929), jednoho z nejzajímavějších postmoderních romanopisců, není bohužel českému čtenáři moc známé. Po téměř dvaceti letech od českého překladu nejznámějšího autorova díla Chazarský slovník vychází nyní Papírové divadlo.

Letná škola slovenského jazyka a kultúry Studia Academica Slovaca, „dovolenkové“ stretnutie zahraničných záujemcov o slovenčinu a slovenských vedcov, sa uskutočnila tento rok už 45. krát. Zborník uverejňuje prednášky, ktoré odzneli na letnej univerzite.

Antologie přináší tvorbu čtyř evropských barokních básníků Gabriella Chiabrery, George Herberta, Jeana-Baptisty Chassigneta a Paula Fleminga. Už letmé nahlédnutí do útlé knížky dokládá, že se nejedná o autory druhořadé; šťastná ruka editora a především vynikající překlad umožňují číst tvorbu čtyři století starou jako palčivě aktuální.

Jde patrně o nejúplnější sbírku povídek o upírech, jaká kdy vyšla, jak se chlubí originální podtitul. Je jich tam na bezmála 1440 stranách přes osmdesát.

Nakladatelství Rizzoli vydalo minulý měsíc pozoruhodnou publikaci, téměř devítisetstránkovou antologii italské poezie od šedesátých let dodnes.

Tohtoročný zborník Poviedka 2004 je dosť nezáživný a šedivý a ako taký už ani neprovokuje k radikálnym kritickým vyjadreniam.

Do deviateho ročníka literárnej súťaže o najlepšiu poviedku sa v roku 2005 prihlásilo 504 autorov, medzi ocenené práce sa dostalo jedenásť textov, čím zborník zrejme ustál na vyváženej hladine oproti krajným polohám predošlých ročníkov - priemerne dvadsať prác, v roku 1996 až 27 v dvoch zväzkoch.

Súťaž o najlepšiu poviedku, ktorú vyhlasuje vydavateľ Koloman Kertész Bagala od roku 1996, má tento rok za sebou už svoj desiaty ročník. Desať ročníkov, nech sa to už týka hocijakej súťaže, je slušná tradícia, táto poviedková navyše podnietila vznik nového fenoménu v aktuálnom slovenskom literárnom živote, i keď občas možno až priveľmi preceňovaného a nadhodnocovaného.

Priznám sa, že začínajúcich autorov, či už mladých alebo starých veľmi nemusím, obzvlášť zo Slovenska, vo väčšine prípadov radšej siahnem po skúsenej literatúre, a môže to akokoľvek zaváňať akademizmom, hádam aj trochu elitársky a snobsky...