Monotónní rytmizovaná próza protkaná verši zaznamenává pár let života muže s jeho novou partnerkou – či spíše vedle ní, jak mu vlastní uzavřenost až netečnost umožní. Přestože se vypravěč jaksi izoluje od vnějšího světa, nevykonává úplně pohyb „dovnitř“, nesměřuje „zpět k sobě“, k analýze vlastních duševních pochodů, pocitů, svého rozpoložení. Spíše utíká před tím, co se odehrává vně, staví zákopy. Proto onen pohyb může paradoxně vypovídat více o stavu současného světa než o protagonistovi.

Bohužel, Amisův poslední román působí jako nepovedená parodie jeho dřívějších knih, třeba Peněz, jednoho z nejlepších románů, které v osmdesátých letech byly v Británii napsány...

Citlivou sondou do duší dětí a dospívajících nabízejí všechny romány italského autora Niccola Ammanitiho, českému publiku dobře známého z několika českých překladů. Hrdinkou nové knihy je třináctiletá Anna: divoká, odvážná, silná, ale také křehká, rozmarná a citlivá dívka, jež se ocitá v postapokalyptickém světě: píše se rok 2020, všichni dospělí jsou mrtví a ona musí zachránit mladšího bratříčka.

Recenze nejnovějšího románu významné kanadské autorky Margaret Atwoodové.

Pravděpodobně nejvýznamnější současná kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová (1939) je také u nás již dobře známa a hojně vydávána. Z jejích jedenácti románů vyšlo česky zatím sedm...

Margaret Atwoodová patří ke spisovatelkám, které rády zkouší možnosti specifických literárních žánrů. Nevyhýbá se ani science fiction, což dokázala dnes již takřka klasickou feministickou dystopií Příběh služebnice, několika krátkými povídkami a naposledy románem Oryx and Crake. Je držitelkou prestižní Bookerovy ceny za román Slepý vrah, což ji spolu s úspěchem několika dalších románů vyneslo na pozici v současné době zřejmě kriticky nejvyzdvihovanější kanadské spisovatelky.

Britský spisovatel James Graham Ballard (1930–2009) se ve svých románech (česky vyšlo šest knih) s oblibou pohyboval na hraně sci-fi žánru, kterou však obvykle překračoval jen velmi málo.

Kniha slavného sociologa a litevského filozofa je napsána brilantní, esejisticko-dialogickou formou a obsahuje řadu podnětných postřehů. Některé její soudy jsou však možná příliš paušalizující či přehnaně alarmistické.

Příčina katastrofy v románu Potopa je unikátní, zrádná a neodvratná: puklinami v mořském dně se derou do oceánů vodní masy mnohonásobně převyšující jejich současný stav. A katastrofický apokalyptický román přesahuje z technothrilleru do sci-fi.

On a ona. Vypravěč a Marianne. Začíná to pořád stejně a nevinně, jedno je však jisté: výsledek vždy katastrofální. Důvěrné situace se mění v bezprostřední ohrožení a blízcí lidé se stávají cizinci. Sami pro sebe si říkáme, že něco takového by se nám přihodit nemohlo, ale ve skrytu duše víme, že se obelháváme.

Úvodní povídka z knihy Geschichten mit Marianne, za kterou rakouský spisovatel Xaver Bayer získal Rakouskou knižní cenu 2020, je noirové podobenství o vzájemné neproniknutelnosti dvou světů, děním dole na ulici a v horním patře luxusního domu na pěší zóně. Dramatická zkratka a nezúčastněnost pozorovatele dodávají fatální situaci mrazivé vyznění.

Tři roky po úspěšném Jezeře vydala Bianca Bellová novou knihu. A Mona, jak se tato novela jmenuje, na autorčino nejslavnější dílo v lecčem navazuje.

Na Velký knižní čtvrtek vyšla nejnovější kniha povídek Bianky Bellové. Sbírku Tyhle fragmenty tvoří autorčiny texty publikované v letech 2012–2020, doplněné o několik povídek nových. Bellová opouští dystopicky laděnou atmosféru svých předchozích novel a vydává se směrem k obyčejnosti života, prožívaného „tady a teď“.

Byli by současní Islanďané schopni přežít bez kontaktu se zbytkem světa a vrátit se k původnímu zemědělskému způsobu života? Ve své dystopické prvotině otevírá islandská novinářka řadu nepříjemných otázek, jako jsou ty týkající se naší závislosti na technologiích a přístupu západního světa k imigrantům, což je v její rodné zemi aktuálně velmi výbušné téma.

Jak osvěžit monotónní a čím dál pokleslejší žánr zombie horroru? Třeba tak, že děsivou zombie apokalypsu pozorujeme naivně užaslýma očima inteligentních zvířat.

Donedávna zcela neznámý španělský autor Jesús Carrasco (1972) se svým debutovým románem Na útěku proslavil doma i ve světě: v roce 2013 knihu madridský Svaz knihkupců zvolil za nejlepší knihu roku, dnes je přeložena už do devatenácti jazyků a připravuje se i její filmová adaptace.

„Já to doufejme ňák zmáknu,“ uzavírá žák základní školy na předměstí Neapole s upřímnou sebedůvěrou a střízlivou vyrovnaností svoji slohovou práci věnovanou biblickému konci světa. Celkem šedesát slohových kompozicí svých žáků shromáždil a s minimálními textovými úpravami připravil k vydání učitel Marcello D´Orta.

Napínavý švédský historický román z období osvícenství staví na autorových podrobných znalostech alchymie a okultismu. Kolik může chybět, aby jediný člověk zničil celý svět?

Tchajwanský politicko-katastrofický thriller se místo zápletky soustředí především na sociální kritiku, což mu ve výsledku moc neprospívá. S důmyslnějším propracováním prvního by totiž dosáhl větší přesvědčivosti druhého.

Každodenní záznamy spisovatelky uzavřené do karantény prozrazují pozornému čtenáři mnoho informací nejen o autorčině soukromí, ale i o každodenním životě Číňanů a o jejich myšlení.

Atraktivita a lákavost subžánru katastrofický román se obvykle vystřílí velice rychle po rozepsané katastrofě. A musí následovat spisovatelský um, aby autor udržel pozornost čtenáře a povýšil příběh nad prostý popis aspektů katastrofy a nad westernovou vybíjenou. Williamu Forstchenovi se to nepodařilo.

Z poměrně rozsáhlého a velice zajímavého díla skotského prozaika a grafika Alasdaira Graye u nás zatím vyšel pouze román Něco z kůže...

Českému rodákovi Pavlu Hakovi, žijícímu a publikujícímu ve Francii, vychází v českém překladu druhý román. Ve svižně nastříhaných kapitolách sledujeme čtyři dějové linie: ty se sice nijak významně nepropletou, nad nimi se však jako ten, kdo tahá za nitky, vznáší titulní antihrdina – magnát Ed Ted Warax.

Podle francouzské kritiky je nový román Michela Houellebecqa hluboká, odvážná, originální kniha. Houellebecq i v tomto románu udržuje sarkastický tón, o životě se vyjadřuje s chladným nadhledem. Text ale přináší i v jeho tvorbě zcela nebývalé prvky, neboť připouští možnost lásky.,

Hradeckého poezie se čte těžce, čtenář se v ní pohybuje s obtížemi. Je podobná minovému poli, v němž jsou rozesety autorovy aforisticky jízlivé komentáře, které nás nutí našlapovat velice opatrně. Nakonec ale chceme být zasaženi. Na Hradeckého filozofickém smýšlení, pohybujícím se někde na pomezí osvícení a znicotnění, je totiž něco neskonale vábivého.

Sci-fi finské autorky pojednává o budoucnosti, v níž byla mapa světa totálně překreslena, mnohá území zaplavilo moře a jiná zase platí za zakázaná. Život se smrskl na každodenní starost o jídlo a zejména pitnou vodu.

Americká spisovatelka N. K. Jemisinová je první Afroameričanka, která získala cenu Hugo v kategorii románů. Vítězství následně unikátně zopakovala i s oběma dalšími díly trilogie Zlomená země – Branou z obelisků a Kamenným nebem, které nedávno vyšlo v češtině.

Je součástí obecného povědomí, že si Vincent van Gogh uřízl ucho. Možná si část veřejnosti vybaví ve spojitosti se jménem nizozemského malíře ještě slunečnice, ale „ušní“ legenda o šíleném géniovi je známější. A opředená spoustou otázek. Uřízl si celé ucho, nebo jen ušní lalůček? Udělal to kvůli svatbě svého bratra Thea?

Dlouhý pochod je všeobecně považován za nejlepší z románů, které mladý Stephen King napsal pod pseudonymem Richard Bachman a vydával v počátcích své kariéry. Titulní pochod je největší událost dystopické Ameriky blízké budoucnosti a většina jeho účastníků je při něm zabita. Přesně podle předem daných pravidel.

Vymírání druhů zde bylo, je a bude, avšak jeho současné tempo začíná znepokojovat i ty největší optimisty. Z čeho ale vědci usuzují, že druhy skutečně vymírají, navíc tempem v historii planety neobvyklým? Které druhy jsou primárně v ohrožení a co bychom spolu s nimi mohli ztratit? Na kloub současnému fenoménu vymírání druhů se rozhodla podívat významná americká novinářka, jejíž kniha ověnčená Pulitzerovou cenou konečně vychází také v českém překladu.