Bohužel, Amisův poslední román působí jako nepovedená parodie jeho dřívějších knih, třeba Peněz, jednoho z nejlepších románů, které v osmdesátých letech byly v Británii napsány...

Citlivou sondou do duší dětí a dospívajících nabízejí všechny romány italského autora Niccola Ammanitiho, českému publiku dobře známého z několika českých překladů. Hrdinkou nové knihy je třináctiletá Anna: divoká, odvážná, silná, ale také křehká, rozmarná a citlivá dívka, jež se ocitá v postapokalyptickém světě: píše se rok 2020, všichni dospělí jsou mrtví a ona musí zachránit mladšího bratříčka.

Recenze nejnovějšího románu významné kanadské autorky Margaret Atwoodové.

Pravděpodobně nejvýznamnější současná kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová (1939) je také u nás již dobře známa a hojně vydávána. Z jejích jedenácti románů vyšlo česky zatím sedm...

Margaret Atwoodová patří ke spisovatelkám, které rády zkouší možnosti specifických literárních žánrů. Nevyhýbá se ani science fiction, což dokázala dnes již takřka klasickou feministickou dystopií Příběh služebnice, několika krátkými povídkami a naposledy románem Oryx and Crake. Je držitelkou prestižní Bookerovy ceny za román Slepý vrah, což ji spolu s úspěchem několika dalších románů vyneslo na pozici v současné době zřejmě kriticky nejvyzdvihovanější kanadské spisovatelky.

Britský spisovatel James Graham Ballard (1930–2009) se ve svých románech (česky vyšlo šest knih) s oblibou pohyboval na hraně sci-fi žánru, kterou však obvykle překračoval jen velmi málo.

Kniha slavného sociologa a litevského filozofa je napsána brilantní, esejisticko-dialogickou formou a obsahuje řadu podnětných postřehů. Některé její soudy jsou však možná příliš paušalizující či přehnaně alarmistické.

Příčina katastrofy v románu Potopa je unikátní, zrádná a neodvratná: puklinami v mořském dně se derou do oceánů vodní masy mnohonásobně převyšující jejich současný stav. A katastrofický apokalyptický román přesahuje z technothrilleru do sci-fi.

On a ona. Vypravěč a Marianne. Začíná to pořád stejně a nevinně, jedno je však jisté: výsledek vždy katastrofální. Důvěrné situace se mění v bezprostřední ohrožení a blízcí lidé se stávají cizinci. Sami pro sebe si říkáme, že něco takového by se nám přihodit nemohlo, ale ve skrytu duše víme, že se obelháváme.

Úvodní povídka z knihy Geschichten mit Marianne, za kterou rakouský spisovatel Xaver Bayer získal Rakouskou knižní cenu 2020, je noirové podobenství o vzájemné neproniknutelnosti dvou světů, děním dole na ulici a v horním patře luxusního domu na pěší zóně. Dramatická zkratka a nezúčastněnost pozorovatele dodávají fatální situaci mrazivé vyznění.

Tři roky po úspěšném Jezeře vydala Bianca Bellová novou knihu. A Mona, jak se tato novela jmenuje, na autorčino nejslavnější dílo v lecčem navazuje.

Byli by současní Islanďané schopni přežít bez kontaktu se zbytkem světa a vrátit se k původnímu zemědělskému způsobu života? Ve své dystopické prvotině otevírá islandská novinářka řadu nepříjemných otázek, jako jsou ty týkající se naší závislosti na technologiích a přístupu západního světa k imigrantům, což je v její rodné zemi aktuálně velmi výbušné téma.

Donedávna zcela neznámý španělský autor Jesús Carrasco (1972) se svým debutovým románem Na útěku proslavil doma i ve světě: v roce 2013 knihu madridský Svaz knihkupců zvolil za nejlepší knihu roku, dnes je přeložena už do devatenácti jazyků a připravuje se i její filmová adaptace.

„Já to doufejme ňák zmáknu,“ uzavírá žák základní školy na předměstí Neapole s upřímnou sebedůvěrou a střízlivou vyrovnaností svoji slohovou práci věnovanou biblickému konci světa. Celkem šedesát slohových kompozicí svých žáků shromáždil a s minimálními textovými úpravami připravil k vydání učitel Marcello D´Orta.

Napínavý švédský historický román z období osvícenství staví na autorových podrobných znalostech alchymie a okultismu. Kolik může chybět, aby jediný člověk zničil celý svět?

Každodenní záznamy spisovatelky uzavřené do karantény prozrazují pozornému čtenáři mnoho informací nejen o autorčině soukromí, ale i o každodenním životě Číňanů a o jejich myšlení.

Atraktivita a lákavost subžánru katastrofický román se obvykle vystřílí velice rychle po rozepsané katastrofě. A musí následovat spisovatelský um, aby autor udržel pozornost čtenáře a povýšil příběh nad prostý popis aspektů katastrofy a nad westernovou vybíjenou. Williamu Forstchenovi se to nepodařilo.

Z poměrně rozsáhlého a velice zajímavého díla skotského prozaika a grafika Alasdaira Graye u nás zatím vyšel pouze román Něco z kůže...

Českému rodákovi Pavlu Hakovi, žijícímu a publikujícímu ve Francii, vychází v českém překladu druhý román. Ve svižně nastříhaných kapitolách sledujeme čtyři dějové linie: ty se sice nijak významně nepropletou, nad nimi se však jako ten, kdo tahá za nitky, vznáší titulní antihrdina – magnát Ed Ted Warax.

Podle francouzské kritiky je nový román Michela Houellebecqa hluboká, odvážná, originální kniha. Houellebecq i v tomto románu udržuje sarkastický tón, o životě se vyjadřuje s chladným nadhledem. Text ale přináší i v jeho tvorbě zcela nebývalé prvky, neboť připouští možnost lásky.,

Hradeckého poezie se čte těžce, čtenář se v ní pohybuje s obtížemi. Je podobná minovému poli, v němž jsou rozesety autorovy aforisticky jízlivé komentáře, které nás nutí našlapovat velice opatrně. Nakonec ale chceme být zasaženi. Na Hradeckého filozofickém smýšlení, pohybujícím se někde na pomezí osvícení a znicotnění, je totiž něco neskonale vábivého.

Sci-fi finské autorky pojednává o budoucnosti, v níž byla mapa světa totálně překreslena, mnohá území zaplavilo moře a jiná zase platí za zakázaná. Život se smrskl na každodenní starost o jídlo a zejména pitnou vodu.

Americká spisovatelka N. K. Jemisinová je první Afroameričanka, která získala cenu Hugo v kategorii románů. Vítězství následně unikátně zopakovala i s oběma dalšími díly trilogie Zlomená země – Branou z obelisků a Kamenným nebem, které nedávno vyšlo v češtině.

Je součástí obecného povědomí, že si Vincent van Gogh uřízl ucho. Možná si část veřejnosti vybaví ve spojitosti se jménem nizozemského malíře ještě slunečnice, ale „ušní“ legenda o šíleném géniovi je známější. A opředená spoustou otázek. Uřízl si celé ucho, nebo jen ušní lalůček? Udělal to kvůli svatbě svého bratra Thea?

Dlouhý pochod je všeobecně považován za nejlepší z románů, které mladý Stephen King napsal pod pseudonymem Richard Bachman a vydával v počátcích své kariéry. Titulní pochod je největší událost dystopické Ameriky blízké budoucnosti a většina jeho účastníků je při něm zabita. Přesně podle předem daných pravidel.

Vymírání druhů zde bylo, je a bude, avšak jeho současné tempo začíná znepokojovat i ty největší optimisty. Z čeho ale vědci usuzují, že druhy skutečně vymírají, navíc tempem v historii planety neobvyklým? Které druhy jsou primárně v ohrožení a co bychom spolu s nimi mohli ztratit? Na kloub současnému fenoménu vymírání druhů se rozhodla podívat významná americká novinářka, jejíž kniha ověnčená Pulitzerovou cenou konečně vychází také v českém překladu.

Šestý nejlépe placený spisovatel světa proměnil své jméno v jakousi obchodní značku, pod jejímž logem vychází od roku 1968 minimálně jedna kniha ročně. Od konce devadesátých let jsou čím dál horší. Až Nevinností jako by se pokusil vrátit k psaní ze svých lepších let.

Prvotina Nicole Kraussové Muž vejde do pokoje startuje třeskutě – rovnou explozí cvičné atomové bomby.

V temně laděném příběhu na pomezí filozofického románu a vědecké fantastiky nás Štěpán Kučera zavádí zároveň do budoucnosti i do té nejvzdálenější minulosti, kam až lidská paměť skrze mýty sahá.

David Herbert Lawrence (1885--1930) je u nás znám především jako tvůrce svého času skandálního románu Milenec lady Chatterleyové, méně už jako klíčový britský modernistický prozaik a básník.