Žánr literární věda

Poslední články

80%

Šebek, Josef: Literatura a sociálno

David Vichnar - 11. 10. 2020

Oliverius, Jaroslav

Jitka Jeníková - 25. 8. 2020

Černík, Zbyněk

Viola Somogyi - 24. 7. 2020

Nejčtenější články

80%

Šebek, Josef: Literatura a sociálno

David Vichnar - 11. 10. 2020

Morgenstern, Christian: Košilela; Koule...

Radovan Charvát - 25. 10. 2011

80%

Lustig, Arnošt: Krásně jsem si početl. Korespondence s Otou...

Zdeněk A. Eminger - 11. 1. 2017

Všechny články

• Šebek, Josef: Literatura a sociálno
  Autor článku: David Vichnar - 11. 10. 2020
  recenze

  80%
  Kniha literárního teoretika Josefa Šebka je vítaný a spolehlivý průvodce po dvou nejvlivnějších poválečných tradicích sociologického přístupu k literatuře a kultuře, které vycházejí z prací Pierra Bourdieua a Raymonda Wiliamse. Pokus o jejich aplikaci na dílo Ladislava Fukse však mohl být promyšlenější.
• Oliverius, Jaroslav
  Autor článku: Jitka Jeníková - 25. 8. 2020
  aktualita
  „Můžete mi říkat Naděždo,“ vyzvala budoucího profesora Jaroslava Oliveria rusistka Ragá’, knihovnice káhirské Národní knihovny, v 60. letech minulého století. Následovala nabídka občerstvení. Co by si mladý, pohledný vědec z Československa dal? Celoživotní milovník kakaa neváhal. A pak litoval. „Chutnalo jako písek,“ vzpomínal později. Jenže do knihovny docházet musel a jen co ho zaměstnanci zahlédli, už se chystalo kakao. Vždycky je vypil, protože arabská pohostinnost se zkrátka neodmítá.
• Černík, Zbyněk
  Autor článku: Viola Somogyi - 24. 7. 2020
  rozhovor
  S překladatelem Zbyňkem Černíkem o neslušné předrevoluční době, přátelství s velikány severské literatury, cestovatelské vášni a oblibě medvědů.
• Carreau, Nicolas: Skutečné životy hrdinů
  Autor článku: Klára Soukupová - 9. 7. 2020
  recenze

  60%
  Proč by nás měly zajímat předobrazy slavných románových postav? Předčí literatura život, nebo je realita pestřejší? Francouzský novinář a literární publicista Nicolas Carreu se pustil do pátrání po tajných i přiznaných inspiračních zdrojích kanonických děl.
• Novotná, Marie: Pojetí těla ve staroseverské literatuře
  Autor článku: Lucie Korecká - 5. 7. 2020
  recenze
  Předkřesťanské pojetí vztahu mezi tělesnou a duševní stránkou člověka se lišilo od toho křesťanského. Přínos studie Marie Novotné tkví v tom, že se nesoustředí na tuto dichotomii, nýbrž naopak na prvky kontinuity.
• O’Connor, Flannery: Tajemství a mravy
  Autor článku: Filip Krtička - 27. 6. 2020
  recenze

  90%
  Soubor brilantních esejů nejvýznačnější prozaičky amerického Jihu, v nichž nešetří ironií a sarkasmem, skýtá pohled pod pokličku autorčina řemesla a přístupu k umění, ale funguje i jako manuál pro začínající spisovatele, a řadu jejích postřehů lze chápat ještě obecněji.
• Jacobsenová, Michaela
  Autor článku: Marie Voslářová - 24. 6. 2020
  rozhovor
  Překladatelka Michaela Jacobsenová je známá svými převody Ingeborg Bachmannové, Arno Schmidta či Ilse Aichingerové. Nejraději překládá poezii a své autory si pečlivě vybírá. Zásluhu na mnoha významných knihách má také jako redaktorka. V rozhovoru vypráví o svých oblíbených autorech, ale i o tom, jaké bylo vyrůstat v rodině básnířky a překladatelky Bohumily Grögerové.
• Překladatelé jako rukojmí?
  Autor článku: Michal Švec - 18. 6. 2020
  aktualita
  Aktuální dotazníkový průzkum vypovídá o dlouhodobě tristní pozici překladatelů v rámci knižního sektoru. Ale co s tím? Při čekání na akční hrdiny, kteří by nebohé literární překladatele jednou provždy vysvobodili z bezútěšného postavení, je tu jen jediná jistota – okolní svět má svých problémů dost...
• Trofymenko, Tetjana: #okololiteraturne
  Autor článku: Rita I. Kindlerová - 10. 6. 2020
  recenze

  80%
  Zábavná a poučná knížka současné ukrajinské literární kritičky Tetjany Trofymenko na téma tzv. sučukrlitu (současné ukrajinské literatury). S velkou dávkou pochopení, ale i břitkého sarkasmu předkládá čtenářům přehled nejvýznamnějších knih a informací o jejich autorech za dekádu 2007 až 2018.
• Puchner, Martin: Svět ve slovech
  Autor článku: Ondřej Macl - 22. 5. 2020
  recenze

  80%
  Literatura má moc utvářet dějiny, národy či civilizace, a vpisuje se i do životů těch, kteří nečtou. Zhruba takové je východisko ambiciózního exkurzu do dějin světové literatury v pojetí harvardského profesora.
• Trávníček, Jiří
  Autor článku: Lucie Zakopalová - 13. 5. 2020
  rozhovor
  Jiří Trávníček v rozhovoru pořízeném u příležitosti zrušeného Světa knihy Praha 2020 hledá rozdíly mezi českým a polským čtenářstvím. Zároveň vysvětluje, proč by přál Nobelovu cenu za literaturu jiným polským spisovatelům než nedávno oceněné Olze Tokarczukové.
• Palm, Anna-Karin: Jag vill sätta världen i rörelse
  Autor článku: Martin Liška - 16. 4. 2020
  recenze

  70%
  Před několika týdny uplynulo 80 let od smrti první švédské nositelky Nobelovy ceny za literaturu, Selmy Lagerlöf. Ve Švédsku je památka této i do češtiny hojně překládané autorky stále živá, nejnovější životopis této spisovatelky vyšel loni. Nakolik má šanci zaujmout i čtenáře neznalé švédských reálií?
• Motýl, Petr: Na Květnou neděli
  Autor článku: Petr Motýl - 3. 4. 2020
  sloupek
  Březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem, říkávalo se, než se globálně oteplilo. A přeci květy Květné neděle kvetou už v březnu či dubnu, a to odedávna. V Jeruzalémě v podobě palmových listů, v Čechách jako kočičky, ze kterých se v nedělním kostele stanou posvěcené ratolesti.
• Slezák, Vratislav Jiljí
  Autor článku: Tomáš Dimter - 18. 3. 2020
  rozhovor
  Život a dílo překladatele z němčiny Vratislava Jiljího Slezáka (29. února 1932 – 16. března 2020) připomínáme rozhovorem, který vyšel v roce 2012 v knize Slovo za slovem.
• Našinec, Jiří
  Autor článku: Jarmila Horáková - 1. 3. 2020
  rozhovor
  Překladatel z rumunštiny Jiří Našinec hovoří o svých osudových autorech, o přednostech moldavských spisovatelů i o zkušenostech z legendárního nakladatelství Odeon v přelomové době po roce 1989, kdy působil jako jeho šéfredaktor.
• Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku...
  Autor článku: Martin Tirala - 25. 2. 2020
  recenze
  Jedinečná publikace svého druhu. Přestože se v době jejího vydání našly dílčí studie a studentské práce zabývající se fenoménem fanfikce, v češtině neexistovala žádná monografie, která by ji uchopovala takto důkladně a systematicky.
• Oliver, Cris F.: Atlas literárních míst
  Autor článku: Jan Lukavec - 18. 2. 2020
  recenze

  60%
  Různých literárních atlasů už u nás vyšlo několik. Tento poslední ale vyznívá poněkud rozpačitě, a v jistém ohledu dokonce působí spíše jako kuriózní literární hříčka.
• Steiner, George: Knihy, které jsem nenapsal
  Autor článku: Marek Jančík - 9. 2. 2020
  recenze

  80%
  Mezi entuziasmem osobního zanícení a nevšední erudicí se rozprostírá psaní jeho esejí; nedávno zesnulý autor v nich rozvíjí svobodnou intelektuální hru na různorodá témata.
• Čermák, Josef
  Autor článku: Jitka Nešporová - 20. 1. 2020
  rozhovor
  Dne 14. ledna 2020 zemřel ve věku nedožitých 92 let Josef Čermák, romanista, literární historik a komparatista, žák Václava Černého. Odborně se zaměřoval zejména na pražskou německou literaturu, byl předním vykladačem díla Franze Kafky a jeho texty rovněž překládal. Byl tvůrcem programu nakladatelství Odeon v jeho nejslavnější éře. Připomínáme jej uveřejněním rozhovoru, který vyšel roku 2012 v publikaci Slovo za slovem.
• Charvát, Radovan
  Autor článku: Anna Kudrnová - 20. 12. 2019
  rozhovor
  „Literární překlad je tvůrčí práce, která může člověka cele naplňovat, u velkých autorů může být jejich dílo dokonce obrazem celé epochy, jejich překlad je pak součástí vlastního poznání,“ říká v rozhovoru překladatel nejvýznamnějších německojazyčných autorů, jako jsou Thomas Bernhard, Robert Musil, Robert Walser či W. G. Sebald.
• Kostomitsopoulos, Denis
  Autor článku: Tadeáš Dohňanský - 2. 12. 2019
  rozhovor
  Co vidí optimista, když přijde na hřbitov? Jak se překládají romány autorky, která trpěla závažnou duševní chorobou? A znamená osobní setkání s Picassem vždy výhru? Na tyto a další otázky odpovídá překladatel Denis Kostomitsopoulos.
• Danišová, Eva; Ryvolová, Karolína
  Autor článku: Marie Voslářová - 30. 11. 2019
  rozhovor
  Eva Danišová a Karolína Ryvolová překládají z romštiny, jejich působení je ale mnohem širší – Eva se věnuje mimo jiné i vlastní autorské tvorbě, Karolína je redaktorkou nakladatelství romské literatury Kher. V těchto dnech vychází sbírka romských hororových povídek, na které se obě podílely, námětů k rozhovoru se tak nabízelo víc než dost.
• Vybíralová, Sára
  Autor článku: Magdaléna Rejžková - 11. 10. 2019
  rozhovor
  Spisovatelku a překladatelku Sáru Vybíralovou jsme zastihli v jihofrancouzském městě Arles, kde trávila první tři zářijové týdny na rezidenčním pobytu pro překladatele. Pracovala právě na překladu knihy Debout-Payé od autora, který si říká Gauz. Vyprávěla jak o pobytu samotném, tak o přínosu této své cesty do Francie.
• Švarcová, Zdenka
  Autor článku: Ivona Barešová - 11. 9. 2019
  rozhovor
  Jak se vypořádat s překladem japonské poezie? V čem spočívá kouzlo japonských dramat nó? Přechylovat, či nepřechylovat? O zkušenosti s překlady japonské moderní prózy, klasické poezie i libret středověkých divadelních her se v rozhovoru podělila přední česká japanoložka a představitelka české orientalistiky Zdenka Švarcová.
• Vrbová, Jarka
  Autor článku: Viola Somogyi - 23. 7. 2019
  rozhovor
  S Jarkou Vrbovou, oceňovanou překladatelkou z norštiny a vysokoškolskou pedagožkou, jsme si povídaly mimo jiné o tom, jaké byly její překladatelské začátky a co by měli vědět začínající překladatelé z norštiny, ale i o samizdatu v osmdesátých letech minulého století nebo o překladatelské (a redaktorské) pokoře.
• Alexa, Michael
  Autor článku: Tadeáš Dohňanský - 23. 6. 2019
  rozhovor
  Jak se překládá román ze sanatoria pro duševně choré? V čem se liší Olga Tokarzcuk od Marka Bieńczyka? A jaký je vztah francouzské rokokové malby a současné polské literatury? Odpovědi v rozhovoru hledal překladatel Michael Alexa.
• Dvořáková, Věra
  Autor článku: Jitka Bažantová - 22. 5. 2019
  rozhovor
  Jako ohlédnutí za životem a obdivuhodným dílem překladatelky Věry Dvořákové uveřejňujeme rozhovor, který vyšel roku 2012 v publikaci Slovo za slovem.
• Doležalová, Pavla: Nová Astrea
  Autor článku: Dagmar Pichová - 19. 4. 2019
  recenze
  Podobu dvorské lásky a zásady galantní komunikace názorně představuje kanonický příběh pastýře Seladona a pastýřky Astrey, situovaný do idylické francouzské krajiny. Pavla Doležalová se jím zaobírá do detailů: charakterizuje pastýřskou literaturu, popisuje původní i novou verzi Astrey a věnuje se i tomu, jaké stopy zanechala v novější literatuře. Důležité místo v této studii dostávají úvahy o překládání starší literatury a konkrétně Nové Astrey, jejíž text je ve svazku zařazen.
• Hartlová, Dagmar
  Autor článku: Marie Voslářová - 18. 4. 2019
  rozhovor
  Co se musí stát, aby překladatel přeložil nepřeložitelné? Může překládaný text změnit jeho pohled na svět? A v čem spočívají hlavní zádrhele při překládání ze švédštiny? O své zkušenosti se v rozhovoru dělí nositelka Řádu polární hvězdy, překladatelka a pedagožka Dagmar Hartlová, která zprostředkovala českému publiku mimo jiné díla Kerstin Ekman, Stevea Sem-Sandberga, Petera Englunda, ale i Ingmara Bergmana či Augusta Strindberga.
• Magnesia Litera
  Autor článku: Jan Lukavec - 10. 4. 2019
  aktualita
  Mají literární kritici právo předepisovat, o čem by měli psát autoři non fiction? Nebo porotě Magnesie Litery radit, na která témata se má zaměřit? Následující text odpovídá na volání po diskusi o nominacích na právě vyhlášená ocenění.