Reklama
Spisovatelé
Knihy
Literatury
Žánry
Žánr literární věda
Poslední články
Černík, Zbyněk: Redaktor by měl být překladatelovým spoluhráčem,...
Viola Somogyi - 24. 7. 2020
60%
Carreau, Nicolas: Skutečné životy hrdinů
Klára Soukupová - 9. 7. 2020
Novotná, Marie: Pojetí těla ve staroseverské literatuře
Lucie Korecká - 5. 7. 2020
Nejčtenější články
Černík, Zbyněk: Redaktor by měl být překladatelovým spoluhráčem,...
Viola Somogyi - 24. 7. 2020
60%
Carreau, Nicolas: Skutečné životy hrdinů
Klára Soukupová - 9. 7. 2020
80%
Lustig, Arnošt: Krásně jsem si početl. Korespondence s Otou...
Zdeněk A. Eminger - 11. 1. 2017
Všechny články
Řadit:
Abecedně
Podle data
Zobrazení:
Černík, Zbyněk: Redaktor by měl být překladatelovým spoluhráčem,...
Autor článku: Viola Somogyi - 24. 7. 2020
rozhovor
S překladatelem Zbyňkem Černíkem o neslušné předrevoluční době, přátelství s velikány severské literatury, cestovatelské vášni a oblibě medvědů.
Carreau, Nicolas: Skutečné životy hrdinů
Autor článku: Klára Soukupová - 9. 7. 2020
recenze
60%
Proč by nás měly zajímat předobrazy slavných románových postav? Předčí literatura život, nebo je realita pestřejší? Francouzský novinář a literární publicista Nicolas Carreu se pustil do pátrání po tajných i přiznaných inspiračních zdrojích kanonických děl.
Novotná, Marie: Pojetí těla ve staroseverské literatuře
Autor článku: Lucie Korecká - 5. 7. 2020
recenze
Předkřesťanské pojetí vztahu mezi tělesnou a duševní stránkou člověka se lišilo od toho křesťanského. Přínos studie Marie Novotné tkví v tom, že se nesoustředí na tuto dichotomii, nýbrž naopak na prvky kontinuity.
O’Connor, Flannery: Tajemství a mravy
Autor článku: Filip Krtička - 27. 6. 2020
recenze
90%
Soubor brilantních esejů nejvýznačnější prozaičky amerického Jihu, v nichž nešetří ironií a sarkasmem, skýtá pohled pod pokličku autorčina řemesla a přístupu k umění, ale funguje i jako manuál pro začínající spisovatele, a řadu jejích postřehů lze chápat ještě obecněji.
Jacobsenová, Michaela
Autor článku: Marie Voslářová - 24. 6. 2020
rozhovor
Překladatelka Michaela Jacobsenová je známá svými převody Ingeborg Bachmannové, Arno Schmidta či Ilse Aichingerové. Nejraději překládá poezii a své autory si pečlivě vybírá. Zásluhu na mnoha významných knihách má také jako redaktorka. V rozhovoru vypráví o svých oblíbených autorech, ale i o tom, jaké bylo vyrůstat v rodině básnířky a překladatelky Bohumily Grögerové.
Překladatelé jako rukojmí?
Autor článku: Michal Švec - 18. 6. 2020
aktualita
Aktuální dotazníkový průzkum vypovídá o dlouhodobě tristní pozici překladatelů v rámci knižního sektoru. Ale co s tím? Při čekání na akční hrdiny, kteří by nebohé literární překladatele jednou provždy vysvobodili z bezútěšného postavení, je tu jen jediná jistota – okolní svět má svých problémů dost...
Trofymenko, Tetjana: #okololiteraturne
Autor článku: Rita I. Kindlerová - 10. 6. 2020
recenze
80%
Zábavná a poučná knížka současné ukrajinské literární kritičky Tetjany Trofymenko na téma tzv. sučukrlitu (současné ukrajinské literatury). S velkou dávkou pochopení, ale i břitkého sarkasmu předkládá čtenářům přehled nejvýznamnějších knih a informací o jejich autorech za dekádu 2007 až 2018.
Puchner, Martin: Svět ve slovech
Autor článku: Ondřej Macl - 22. 5. 2020
recenze
80%
Literatura má moc utvářet dějiny, národy či civilizace, a vpisuje se i do životů těch, kteří nečtou. Zhruba takové je východisko ambiciózního exkurzu do dějin světové literatury v pojetí harvardského profesora.
Trávníček, Jiří
Autor článku: Lucie Zakopalová - 13. 5. 2020
rozhovor
Jiří Trávníček v rozhovoru pořízeném u příležitosti zrušeného Světa knihy Praha 2020 hledá rozdíly mezi českým a polským čtenářstvím. Zároveň vysvětluje, proč by přál Nobelovu cenu za literaturu jiným polským spisovatelům než nedávno oceněné Olze Tokarczukové.
Palm, Anna-Karin: Jag vill sätta världen i rörelse
Autor článku: Martin Liška - 16. 4. 2020
recenze
70%
Před několika týdny uplynulo 80 let od smrti první švédské nositelky Nobelovy ceny za literaturu, Selmy Lagerlöf. Ve Švédsku je památka této i do češtiny hojně překládané autorky stále živá, nejnovější životopis této spisovatelky vyšel loni. Nakolik má šanci zaujmout i čtenáře neznalé švédských reálií?
Motýl, Petr: Na Květnou neděli
Autor článku: Petr Motýl - 3. 4. 2020
sloupek
Březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem, říkávalo se, než se globálně oteplilo. A přeci květy Květné neděle kvetou už v březnu či dubnu, a to odedávna. V Jeruzalémě v podobě palmových listů, v Čechách jako kočičky, ze kterých se v nedělním kostele stanou posvěcené ratolesti.
Slezák, Vratislav Jiljí
Autor článku: Tomáš Dimter - 18. 3. 2020
rozhovor
Život a dílo překladatele z němčiny Vratislava Jiljího Slezáka (29. února 1932 – 16. března 2020) připomínáme rozhovorem, který vyšel v roce 2012 v knize Slovo za slovem.
Našinec, Jiří
Autor článku: Jarmila Horáková - 1. 3. 2020
rozhovor
Překladatel z rumunštiny Jiří Našinec hovoří o svých osudových autorech, o přednostech moldavských spisovatelů i o zkušenostech z legendárního nakladatelství Odeon v přelomové době po roce 1989, kdy působil jako jeho šéfredaktor.
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku...
Autor článku: Martin Tirala - 25. 2. 2020
recenze
Jedinečná publikace svého druhu. Přestože se v době jejího vydání našly dílčí studie a studentské práce zabývající se fenoménem fanfikce, v češtině neexistovala žádná monografie, která by ji uchopovala takto důkladně a systematicky.
Oliver, Cris F.: Atlas literárních míst
Autor článku: Jan Lukavec - 18. 2. 2020
recenze
60%
Různých literárních atlasů už u nás vyšlo několik. Tento poslední ale vyznívá poněkud rozpačitě, a v jistém ohledu dokonce působí spíše jako kuriózní literární hříčka.
Steiner, George: Knihy, které jsem nenapsal
Autor článku: Marek Jančík - 9. 2. 2020
recenze
80%
Mezi entuziasmem osobního zanícení a nevšední erudicí se rozprostírá psaní jeho esejí; nedávno zesnulý autor v nich rozvíjí svobodnou intelektuální hru na různorodá témata.
Čermák, Josef
Autor článku: Jitka Nešporová - 20. 1. 2020
rozhovor
Dne 14. ledna 2020 zemřel ve věku nedožitých 92 let Josef Čermák, romanista, literární historik a komparatista, žák Václava Černého. Odborně se zaměřoval zejména na pražskou německou literaturu, byl předním vykladačem díla Franze Kafky a jeho texty rovněž překládal. Byl tvůrcem programu nakladatelství Odeon v jeho nejslavnější éře. Připomínáme jej uveřejněním rozhovoru, který vyšel roku 2012 v publikaci Slovo za slovem.
Charvát, Radovan
Autor článku: Anna Kudrnová - 20. 12. 2019
rozhovor
„Literární překlad je tvůrčí práce, která může člověka cele naplňovat, u velkých autorů může být jejich dílo dokonce obrazem celé epochy, jejich překlad je pak součástí vlastního poznání,“ říká v rozhovoru překladatel nejvýznamnějších německojazyčných autorů, jako jsou Thomas Bernhard, Robert Musil, Robert Walser či W. G. Sebald.
Kostomitsopoulos, Denis
Autor článku: Tadeáš Dohňanský - 2. 12. 2019
rozhovor
Co vidí optimista, když přijde na hřbitov? Jak se překládají romány autorky, která trpěla závažnou duševní chorobou? A znamená osobní setkání s Picassem vždy výhru? Na tyto a další otázky odpovídá překladatel Denis Kostomitsopoulos.
Danišová, Eva; Ryvolová, Karolína
Autor článku: Marie Voslářová - 30. 11. 2019
rozhovor
Eva Danišová a Karolína Ryvolová překládají z romštiny, jejich působení je ale mnohem širší – Eva se věnuje mimo jiné i vlastní autorské tvorbě, Karolína je redaktorkou nakladatelství romské literatury Kher. V těchto dnech vychází sbírka romských hororových povídek, na které se obě podílely, námětů k rozhovoru se tak nabízelo víc než dost.
Vybíralová, Sára
Autor článku: Magdaléna Rejžková - 11. 10. 2019
rozhovor
Spisovatelku a překladatelku Sáru Vybíralovou jsme zastihli v jihofrancouzském městě Arles, kde trávila první tři zářijové týdny na rezidenčním pobytu pro překladatele. Pracovala právě na překladu knihy Debout-Payé od autora, který si říká Gauz. Vyprávěla jak o pobytu samotném, tak o přínosu této své cesty do Francie.
Švarcová, Zdenka
Autor článku: Ivona Barešová - 11. 9. 2019
rozhovor
Jak se vypořádat s překladem japonské poezie? V čem spočívá kouzlo japonských dramat nó? Přechylovat, či nepřechylovat? O zkušenosti s překlady japonské moderní prózy, klasické poezie i libret středověkých divadelních her se v rozhovoru podělila přední česká japanoložka a představitelka české orientalistiky Zdenka Švarcová.
Vrbová, Jarka
Autor článku: Viola Somogyi - 23. 7. 2019
rozhovor
S Jarkou Vrbovou, oceňovanou překladatelkou z norštiny a vysokoškolskou pedagožkou, jsme si povídaly mimo jiné o tom, jaké byly její překladatelské začátky a co by měli vědět začínající překladatelé z norštiny, ale i o samizdatu v osmdesátých letech minulého století nebo o překladatelské (a redaktorské) pokoře.
Alexa, Michael
Autor článku: Tadeáš Dohňanský - 23. 6. 2019
rozhovor
Jak se překládá román ze sanatoria pro duševně choré? V čem se liší Olga Tokarzcuk od Marka Bieńczyka? A jaký je vztah francouzské rokokové malby a současné polské literatury? Odpovědi v rozhovoru hledal překladatel Michael Alexa.
Dvořáková, Věra
Autor článku: Jitka Bažantová - 22. 5. 2019
rozhovor
Jako ohlédnutí za životem a obdivuhodným dílem překladatelky Věry Dvořákové uveřejňujeme rozhovor, který vyšel roku 2012 v publikaci Slovo za slovem.
Doležalová, Pavla: Nová Astrea
Autor článku: Dagmar Pichová - 19. 4. 2019
recenze
Podobu dvorské lásky a zásady galantní komunikace názorně představuje kanonický příběh pastýře Seladona a pastýřky Astrey, situovaný do idylické francouzské krajiny. Pavla Doležalová se jím zaobírá do detailů: charakterizuje pastýřskou literaturu, popisuje původní i novou verzi Astrey a věnuje se i tomu, jaké stopy zanechala v novější literatuře. Důležité místo v této studii dostávají úvahy o překládání starší literatury a konkrétně Nové Astrey, jejíž text je ve svazku zařazen.
Hartlová, Dagmar
Autor článku: Marie Voslářová - 18. 4. 2019
rozhovor
Co se musí stát, aby překladatel přeložil nepřeložitelné? Může překládaný text změnit jeho pohled na svět? A v čem spočívají hlavní zádrhele při překládání ze švédštiny? O své zkušenosti se v rozhovoru dělí nositelka Řádu polární hvězdy, překladatelka a pedagožka Dagmar Hartlová, která zprostředkovala českému publiku mimo jiné díla Kerstin Ekman, Stevea Sem-Sandberga, Petera Englunda, ale i Ingmara Bergmana či Augusta Strindberga.
Magnesia Litera
Autor článku: Jan Lukavec - 10. 4. 2019
aktualita
Mají literární kritici právo předepisovat, o čem by měli psát autoři non fiction? Nebo porotě Magnesie Litery radit, na která témata se má zaměřit? Následující text odpovídá na volání po diskusi o nominacích na právě vyhlášená ocenění.
Abbasová, Veronika: Fanfikce: Ženská literatura nového věku
Autor článku: Jan Lukavec - 27. 3. 2019
recenze
70%
Specifický fikční svět, který pro mnohé většinové čtenáře zůstával neznámý, přibližuje autorka hravě a s humorem. Kniha naznačuje, že fanfikce si pozornost (nejen) literárních teoretiků zaslouží.
Dlask, Jan: Dějiny finskošvédské literatury v perspektivě bourdieuovské...
Autor článku: Radka Stahr - 17. 3. 2019
recenze
70%
Ačkoliv je severská literatura již dlouhou dobu nedílnou součástí českého knižního trhu, jen málo laické veřejnosti slyšelo o finskošvédské literatuře, nebo dokonce vědomě četlo některého z jejích autorů. První česky psaná publikace k dějinám této menšinové literatury aspiruje na změnu tristní situace, přílišná zhuštěnost informací a formální svázanost stylu však může neakademického čtenáře odradit.
další strana
Strana 1 / 20:
1
2
3
4
5
