 |
Viktor Špaček
Zmínky a případky
Viktor Špaček: Zmínky a případky. Literární salon, Praha 2007, 64 stran
Láhev
Ale tady jenom pán nese láhev.
A uvnitř pána?
Pán
nese láhev.
Ničím jiným není čas naplněný,
ani zvenčí,
ani zevnitř,
nejsou hodiny, dny, roky –
teď
tady
hodiny, dny, roky
jenom se nese láhev.
Proud
Jsem jak hadice, kterou protéká proud.
Chvíli ji zvedá, chvíli ji válí
zauzlovat se?
Pouštět proud jen koutkem úst?
Proud ji vždycky znova popadne
a mlátí hlavou o zem
té hadici,
navlečené na něm.
Vztah s chybou
Ale pak třesk dozněl a zapomnělo se.
Vysklené okno, nebo zasklené. Vypadá to stejně.
Nemusí se s tím dělat něco, mluvit, vědět.
Sám ten barák vymrzne.
Větývka
Tak lehce, jako by je někdo zapomněl,
v objetí skulili se z větývky života
a na zemi zápasí dál,
jako když hrob se pere s pařezem.
Ticho
Prsty v netrpělivosti?
Nebo oheň na střeše?
Svět, co mlčí po rozsudku,
jímž sám je.
© Viktor Špaček
na iLiteratura.cz se souhlasem autora i nakladatelky
Související články
Špaček, Viktor: Zmínky a případky, recenze
diskuze| Barulin | 28.4. 2009 18:21 | | Netvrdím, že rozumím poezii a protože nechci dělat ukvapené závěry, zajímalo by mě, jakou mají tyto básně myšlenku a co je umělecky zajímavého na jejich formě. |
Vložit nový příspěvek
|
Rychlá volba 