Charvátová, Anežka

rozhovor překlad

Na přelomu září a října letošního roku nakladatelství Mladá fronta uvedlo na knižní trh ediční řadu erotické literatury. Proč se k tomuto vydavatelskému počinu rozhodlo právě teď?

Erotika a hispánci v Mladé frontě
Rozhovor s redaktorkou MF Anežkou Charvátovou

Klára Schirová: Na přelomu září a října letošního roku nakladatelství Mladá fronta uvedlo na knižní trh ediční řadu erotické literatury. Proč se k tomuto vydavatelskému počinu rozhodlo právě teď? Lze edici chápat jako snahu postavit nakladatelství na nohy a přilákat zájem čtenářů nebo jako reakci na současný vydavatelský zájem o erotickou literaturu obecně (připomeňme například reprinty Štyrského, Aragonovu Irenu nebo Apollinairových Jedenáct tisíc prutů)?
Anežka Charvátová: Vydání erotické literatury navazuje na projekt starý již rok. Jeho cílem bylo vytvořit novou, graficky stejnorodou ediční řadu, která by v sobě zahrnovala několik podřad. Tyto menší edice jsme kromě erotiky zaměřili na literaturu faktu a na žánry eseje, detektivky a románu. Je pravda, že ediční plán byl vytvořen v kontextu personálních změn, které v nakladatelství proběhly. Důležitější motivací pro nás byl však pocit, že se žádné české nakladatelství na erotickou literaturu nespecializuje. Nechali jsme se také inspirovat zahraničními erotickými řadami. Navázali jsme kontakt s barcelonským nakladatelstvím Tusquets, které vydává erotickou edici nazvanou Svislý úsměv. To nám doporučilo mnohé, hlavně španělsky píšící autory. Hispanofonní spisovatele se do nových edic snažím zařadit částečně proto, že se jako hispanistka v této oblasti nejlépe orientuji, zároveň také proto, že se mi španělsky psaná literatura zdá být nespravedlivě utlačovaná literaturou anglofonní. Ve výboru Román vyšlo například Cortázarovo necenzurované Nebe, peklo, ráj, pro edici Myšlenky chystáme Sábatovy eseje nazvané Spisovatel a jeho přízraky a v detektivní řadě plánujeme vydání "mladého Borgese", Argentince Santiho.

Klára Schirová: Nepůsobí erotická literatura ve spojitosti se Španělskem trochu jako paradox? Představuji si prudérní reakce katolické veřejnosti…
Anežka Charvátová: Proslulá španělská prudernost padla s Frankovou smrtí a koncem cenzury. Na konci sedmdesátých let došlo k obrovskému rozmachu zakázaných témat. Jako první dva tituly se v nové řadě setkaly Apollinairovy Hrdinské činy mladého donchuána a Monterové Poslední noc s tebou, díla rozdílná jak stylisticky, tak svou uměleckou hodnotou…U Apollinaira jsme navázali na již existující překlad, který u nás vydalo nakladatelství Kra v roce 1993. Apollinaire tehdy vyšel v nevelkém nákladu a výtisky byly ihned rozebrány. Zároveň nám připadalo moudřejší začít erotickou řadu knihou známého autora, kterého lidi kupují kvůli jménu. Je pravda, že Hrdinské činy mladého donchuána jsou stylisticky mnohem jednodušší než Poslední noc s tebou. Charakteristický Apollinairův styl v něm je skoro nerozpoznatelný a knihu zachraňuje skutečně jen spisovatelovo slavné jméno. Mladého donchuána je nutné číst tak, že si jím Apollinaire v mládí vydělával a sám šestákové čtení zesměšňoval. Čtenář si musí předem říct: „Je to parodie a jako parodii to budu číst". U Monterové je stylistické obohacení daleko výraznější. Využívá různých vypravěčských pohledů, vnitřního monologu či tajemné zápletky, které nejsou vlastní nižším literárním žánrům.

Klára Schirová: V čem spočívá rozdíl mezi erotickou a pornografickou literaturou? Ve stylistické úrovni?
Anežka Charvátová: Ano. Ostatně si to myslí i Monterová, která považuje stylistické ozvláštnění tématu za základní rozlišující prvek mezi erotikou a pornografií. Naopak předseda poroty, která uděluje cenu Svislý úsměv, říká, že mezi těmito dvěma polohami není žádný rozdíl.

Klára Schirová: Podle jakých měřítek chcete řadu profilovat?
Anežka Charvátová: V Čechách neznámé autory chceme vybírat hlavně podle stylistických kvalit. Přihlédneme-li však k tomu, že řada by měla být výdělečná, budeme ji muset postavit částečně i na slavných jménech. Hledání stylisticky výjimečných překladů bude asi těžké. Rejstřík obsahových možností erotické literatury je velice limitovaný a mnoho knih se omezuje pouze na vyjmenování erotických poloh a jakousi růžovou omáčku okolo. Z titulů uvedených v již zmiňované španělské erotické řadě, se mi devadesát procent zdálo být velice slabých. Upadaly do přílišné kýčovitosti. Jak říká Umberto Eco, kýč není kýčem, pokud je představen jako parodie. Pokud má však ambice působit seriózně, ztrácí svoji uměleckou hodnotu. Obrovská síla se skrývá v karibských autorech, pro něž je erotické téma přirozené a nenucené. Vyplývá z karibského způsobu života, který může být pro středoevropana až překvapivě odlišný.

Klára Schirová: Znamená to, že erotika je hispanoamerické literatuře vlastnější než evropské?
Anežka Charvátová: Erotika je v moderní latinskoamerické literatuře přítomna již od "boomu" šedesátých let a s pravidelností je obsažena v dílech všech velkých spisovatelů jako jsou Cortázar, Vargas Llosa či Sábato. V hispanoamerické literatuře je erotika součástí metafyzického pohledu na svět. Všechny projevy lásky, tedy i láska tělesná, jsou prostředkem k poznání druhého, k dosažení absolutna. Oproti "přirozeně" tryskající hispánské erotice působí například francouzská velice artistně, povrchně a chladně. Tituly naší řady by měly obsahovat právě toto "absolutno". V poslední noci s tebou absolutno sice chybí, ale Monterová je nahrazuje parodizací stylistických prostředků boomu. Tělesnost dovádí daleko za hranice extrému a erotická klišé umocňuje až ad absurdum. Například přirovnání úst černošského milence k biftekům nemůže působit jinak než komicky.

Klára Schirová: Pokud by se objevil český autor, který by splňoval vaše požadavky na stylistickou kvalitu, bylo by nakladatelství ochotné jej vydat?
Anežka Charvátová: Rozhodně. Dokonce takového spisovatele hledáme, protože u překladů erotické literatury máme problém najít adekvátní český slovník. Neznám české erotické literární lexikum, ale ze čtení současné literatury mám dojem, že jsou v češtině jen dvě výrazové možnosti: buď vulgarita, nebo lékařsky přesný, anatomický popis. Mezi nimi nic dalšího neexistuje. Ve srovnání s češtinou španělština nabízí ohromné jazykové možnosti. Stačí se podívat na škálu tropických plodů, které se běžně používají k označení jak mužských, tak ženských genitálií. Literárně přeložené do češtiny ztrácejí na své metaforičnosti a lidové imaginaci, neboť český čtenář obvykle neví, jak vypadá například papaya. Pokud se španělský výraz nahradí nebo opíše, dostává se již do jiné stylistické roviny. Erotický literární slovník působí v Čechách neživě. Oproti tomu, erotický literární jazyk se v hispanofonních oblastech používá v běžném hovoru, a proto nepůsobí nijak vulgárně. Jazyková bohatost španělštiny souvisí také s vrozenou hispánskou obrazností, která vidí metaforicky i věci všedního života. Každodenní věc je tak z lingvistického pohledu metaforou.

Klára Schirová: Jaký očekáváte ohlas českých čtenářů a kritiků na vaší erotickou řadu?
Anežka Charvátová: Trochu se ho bojím. Erotická literatura u nás není příliš zavedená, proto mám strach z úšklebků literárních kritiků a nepochopení čtenářů. Chci ovšem předeslat, že nemíníme čtenáři předestírat vyprázdněnou erotiku nebo pornografii. Knihy erotické řady budou vždy obsahovat nějaký stylistický prvek, který je posune do vyšších literárních pater.

Klára Schirová: Co chystáte pro erotickou edici do budoucna?
Anežka Charvátová: To samozřejmě nemohu prozradit, protože plánované tituly jsou součástí nakladatelského tajemství, tedy alespoň do doby, než jsou koupená autorská práva. Nepřipravujeme pouze hispanofonní autory. Uvažujeme například o jednom maďarském exilovém spisovateli píšícím anglicky.

© Klára Schirová

Diskuse

Vložil: aioa, 30.08.2006 17:50
Charvátová, Anežka
ahoj klárko...
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 5734x

Inzerce
Inzerce