Třeštík, Dušan: Mýty kmene Čechů (7. - 10. století)

Třeštík, Dušan
Mýty kmene Čechů (7. - 10. století)

recenze beletrie zahraniční

Nakladatelství Lidové noviny vydalo další z řady publikací o počátcích našich národních dějin od Dušana Třeštíka, předního odborníka na raný středověk ve střední Evropě. Mýty kmene Čechů volně navazují na jeho předchozí knihy věnované úsvitu české národní historie.

Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7. - 10. století). Tři studie ke "starým pověstem českým". Praha, NLN 2003, 291 stran

Nakladatelství Lidové noviny vydalo další z řady publikací o počátcích našich národních dějin od Dušana Třeštíka, předního odborníka na raný středověk ve střední Evropě. Mýty kmene Čechů volně navazují na jeho předchozí knihy věnované úsvitu české národní historie: Počátky Přemyslovců (1997) a Vznik Velké Moravy (2001). I v této práci je základem autorovy badatelské metody především nepředpojatá interpretace literárních pramenů latinského středověku.

koupit knihu: www.kosmas.cz

Jestliže se předchozí dvě knihy pokoušely na základě čerstvých archeologických poznatků, nedávno objevených pramenů a nové interpretace starších pramenů o nový pohled na historii formování dvou státních útvarů v 6. - 10. století ve střední Evropě, cíl té poslední je jiný. Autor se v ní snaží podat alespoň částečný obraz mytologie u Čechů (či obecně středoevropských Slovanů) zmíněného období. Vychází přitom z pozic tzv. "kulturní historie", resp. z předpokladu, že "mytologie je vlastně jedinou skutečnou, objektivně existující a přímo analyzovatelnou skutečností života společností" (s. 15). Každá společnost jedná výhradně podle mýtů, které vymezují její životní prostor. Mýty umožňují lidem orientovat se ve svém životním prostoru, na jejich základě si svět určitým způsobem strukturují a vysvětlují jeho vznik, uspořádání a chod. Pro archaické společnosti mýty představovaly řád světa, "ústavu", podpořenou a stále znovu připomínanou pravidelnými rituály. Jejich účelem bylo tento od počátku nastavený řád udržovat a nedopustit jeho porušení, které by podle jejich přesvědčení vedlo k nerovnováze a v konečném důsledku k zániku společnosti.

Třeštíkova kniha obsahuje soubor tří studií, jež pojednávají o takových "ústavodárných" mýtech Čechů. Text nazvaný Čtyři tisíce let starý rituál, který vlastním studiím předchází, plní funkci úvodu. Na příkladu dožínkového obřadu a analogií v rituálech s ním spojených u některých indoevropských národů autor vysvětluje čtenáři východiska a metodu svého zkoumání. Opírá se především o srovnávací indoevropskou mytologii, ale nesnaží se, jak sám upozorňuje, za každou cenu hledat v analogiích genetickou příbuznost jednotlivých mýtů. Chce upozornit především na příbuznost typologickou (funkční), "která spočívá v totožné genetické struktuře mýtů a hlavně v totožném koncovém poučení" (s. 153). Na konci kapitoly pak stručně shrnuje a komentuje předchozí výzkum v oblasti "starých pověstí českých" (Pekař, Tille, Karbusický, Kalandra).

Následující studie je nazvaná Počátky světa a zabývá se slovanským mýtem o králi Mužikovi jako variantou indoevropského mýtu o stvoření světa. Autor mimo jiné zjišťuje, že na rozdíl od jiných indoevropských národů (např. Skythů) nebyla slovanská varianta tohoto mýtu kosmogonická, ale spíše etnogenetická, tedy že měla především objasňovat (především jazykovou) jednotu slovanských kmenů. V 10. století nově vznikající český národ už tuto slovanskou identifikaci nepotřeboval, a proto se mýtus déle neudržel. Hlavními zkoumanými prameny jsou zde Geograf bavorský a spis Rýžoviště zlata a doly drahokamů od arabského geografa al-Masúdiho (oba spisy pocházejí zhruba z poloviny 10. století).

Studie Počátky Čechů analyzuje pověst o příchodu Čechů především na základě kronik Kosmovy a Dalimilovy, Velkopolské kroniky a historiky dříve opomíjeného spisu Chronicon imperatorum et pontificum Bavaricum. Třeštík českou pověst rovněž srovnává se zrcadlově převrácenou pověstí o příchodu Chorvatů do své země, zaznamenanou u Konstantina Porfyrogenéta, přičemž se mu daří věrohodně vysvětlit jednotlivé motivy obsažené paralelně v obou pověstech. Na otázku, odkud skutečně Čechové na své území přišli, odpovídá ve shodě se spisem českého původu Skazanie o preloženii knig na slovenskij jazyk (v upravené podobě obsaženém v Povesti vremennych let), že od Dunaje, tedy z Panonie. Mohlo k tomu dojít v rámci tzv. "druhé vlny" slovanské migrace na počátku 7. století, po níž noví obyvatelé splynuli se slovanským obyvatelstvem první migrační vlny, a vznikl tak kmen Čechů. Pověst novému etniku později dodala určité "ústavní" zastřešení, jež mělo zaručovat stejná práva na zemi příslušníkům obou přistěhovaleckých skupin.

Poslední ze tří studií autor nazval Počátky vlády a zabývá se v ní cyklem pověstí o Libuši a Přemyslovi, o založení Prahy a o "dívčí válce". Vychází přitom z informací Kosmovy kroniky a Kristiánovy legendy. Výše zmíněnou komparatistickou metodou dochází k závěru, že Kristiánova i Kosmova verze pověsti jsou pouze novými aktualizacemi a politickými interpretacemi neznámé pověsti z 8. - 9. století, která pojednávala zřejmě o vzniku společenského uspořádání - role mužů a žen v manželství ("dívčí válka") a poddanství lidu knížeti (Libuše a Přemysl). Aktualizace staré pověsti v 10. století se stala "tendenční oslavou a zdůvodněním ovládnutí české kotliny Přemyslovci a Prahou" (s. 165). Mýtus o vzniku knížecí vlády u Čechů měl pak stejnou "ústavní" funkci jako mýty o původu světa a Čechů, tzn. o počátečním čase, kdy se z chaosu začaly vynořovat struktury řádu světa a lidí.

Díky čtivému podání a civilnímu stylu je kniha snadno přístupná i laickému čtenáři. Především odborníkům je pak k dispozici (jako v předchozích autorových publikacích) bohatý poznámkový aparát (zde rozsahem téměř na stejném počtu stran jako vlastní text) s četnými komentáři a odkazy na literaturu. Jak je patrné z výše řečeného, kniha je souborem studií nejen historických, ale rovněž etnografických. Bez interdisciplinárního přístupu by totiž na poli zkoumání starých národních mýtů sotva bylo možné dosáhnout uspokojivých výsledků. Dušanu Třeštíkovi se tak podařilo přinést nový pohled na potemnělý a předchozími interpretacemi i poněkud pokřivený obraz naší národní mytologie.

 

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 114 čtenářů.

Diskuse

Vložil: majda, 17.03.2008 19:03
Třeštík, Dušan: Mýty kmene Čechů (7. - 10. století)
mate tady plosim ppovesti o pocatcich naseho ńarodaa???napisejte plspls potrebuju to zitra do skoly dekuju
Vložil: Jiří Antonín Votýpka, 14.08.2006 14:59
Třeštík, Dušan: Mýty kmene Čechů (7. - 10. století)
Jako laik si sád přečtu i nejnovější knihu Dr.Třeštíka. V nedávném rozhlasovém vystoupení na mě dr.Třeštík působil jako opravdový skeptik na kulturní úroveň obyvatel Čech od 1-6 století p.K. Skoro náhodou jsem byl fascinován podobnými názory několika odborníků, z nichž nejradikálnější označil kulturní... úroveň ve zmíněné době a v našem životním prostoru za pravěk!Nějak se mi to nezdálo, důkladně jsem si přečel Palackého dějiny národa Českého,vyhledal jsem si i některé prameny z antické knihovny , prameny zabývající se písmem předchůdců Čechů u nás (Keltů,Marcomanů,jiných germánských kmenů,Avarů,Slovanů i Hunů a mohu Vám říci,že jsem si opravil dojem i získal lepší náladu.Žádný pravěk, jen minimum dokladů o kultuře kmenů u nás ale s velkou pravděpodobností vyrostli jsme na směsici kultur kmenů, kteří postupně obývali Čechy.Že nestačí pravděpodobnost? Ve vědě jistě, ale to musí archeologové a historici se lépe a pomocí současných možností podívat například na obrovské bohatství tvarů a zdobných technik na dochovaných keramických nádob. Copak to není cesta k poselství našich předků, alespoň do doby, kdy nalezneme doklady jednozačnější o kulturní úrovni Slovanů, Čechů atd.S přáním úspěšné badatelské činnosti především mladým archeologům, kteří rádi využívají výpočetní techniky při hledání poselství na dochované keramice. Váš.Já.
Vložil: lubos, 16.11.2005 20:55
Třeštík, Dušan: Mýty kmene Čechů (7. - 10. století)
silene!!!, tahle slatanina (kniha), zapomneli jste do sve recenze uvest, ze antropologove tuhle ptakovinu rozcupovali nakusy, popravde naprostou neznalost antropologie vidi na trestidle uz i dnesni gymnaziste, nastesti uz maji dostatecne vzdelani...
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

50%čtenáři

zhlédnuto 4863x

Koupit knihu

Inzerce