Jáchym Topol a Edgar de Bruin nominováni na Evropskou literární cenu
Jáchym Topol a Edgar de Bruin nominováni na Evropskou literární cenu

Jáchym Topol a Edgar de Bruin nominováni na Evropskou literární cenu

Mezi dvaceti tituly nominovanými třinácti nezávislými nizozemskými a vlámskými knihkupci na Evropskou literární cenu (Europese Literatuurprijs) je i román Jáchyma Topola De werkplaats van de duivel (Chladnou zemí). V nizozemském překladu Edgara de Bruina vyšel v roce 2010.

Jáchym Topol a Edgar de Bruin nominováni na Evropskou literární cenu

Mezi dvaceti tituly nominovanými třinácti nezávislými nizozemskými a vlámskými knihkupci na Evropskou literární cenu (Europese Literatuurprijs) je i román Jáchyma Topola De werkplaats van de duivel (Chladnou zemí). V nizozemském překladu Edgara de Bruina vyšel v roce 2010. Cena vznikla z iniciativy Nizozemského literárního fondu (Nederlands letterenfonds), Akademického kulturního střediska Spui25, týdeníku De Groene Amsterdammer a amsterodamského knihkupectví Athenaeum a bude se udělovat letos poprvé. Je určena pro nejlepší román přeložený do nizozemštiny z některého evropského jazyka. Jejím cílem je upozornit na pestrou nabídku současné evropské románové tvorby v nizozemském překladu. Užší výběr pěti titulů oznámí porota ve složení Guido Snel (autor a překladatel), Marja Pruis (spisovatelka a literární kritička), Edith Aerts (knihkupectví De Groene Waterman, Antverpy), Herm Pol (knihkupectví Athenaeum, Amsterdam), předseda poroty Frans Timmermans (poslanec parlamentu, bývalý minister pro evropské záležitosti) v dubnu 2011, vítězný titul bude vyhlášen v červnu 2011. Cena bude udělena 3. září 2011 během festivalu Manuscripta 2011 v Amsterodamu. Autor vítězného románu získává 10 000 eur a jeho nizozemský překladatel 2500 eur.

 

Seznam nominovaných autorů / překladatelů a titulů:


Niccolò Ammaniti / Etta Maris: Jij en ik (Io e te)
Silvia Avallone / Manon Smits: Staal (Acciaio)
Laurent Binet / Liesbeth van Nes: HHhH
Julia Blackburn / Paul van der Lecq: Wij drieën (The Three Of Us)
Jean-Marie Blas de Roblès / Karina van Santen, Martine VosmaerMartine Woudt: Waar de tijgers thuis zijn (Là où les tigres sont chez eux)
Mircea Cărtărescu / Jan Willem Bos: De Wetenden (Orbitor. Aripa stângă)
Emma Donoghue / Manon Smits: Kamer (Room)
Almudena Grandes / Mia BuursmaAns van Kersbergen: Ijzig hart (El corazón helado)
Jens Christian Grøndahl / Annelies van Hees: Dat weet je niet (Det gor du ikke)
Edgar Hilsenrath / Elly Schippers: Het sprookje van de laatste gedachte (Das Märchen vom letzten Gedanken)
Siegfried Lenz / Gerrit Bussink: Een minuut stilte (Schweigeminute)
Charles Lewinsky / Elly Schippers: De verborgen geschiedenis van Courtillon (Johannistag)
Ricardo Menéndez Salmón / Bart Peperkamp: De schending (La ofensa)
David Mitchell / Harm DamsmaNiek Miedema: De niet verhoorde gebeden van Jacob de Zoet (The Thousand Autumns of Jacob de Zoet)
Marie Ndiaye / Jeanne Holierhoek: Drie sterke vrouwen (Trois femmes puissantes)
Bernhard Schlink / Nelleke van Maaren: Zomerleugens (Sommerlügen)
Uwe Timm / Gerrit Bussink: Halfschaduw (Halbschatten)
Jáchym Topol / Edgar de Bruin: De werkplaats van de duivel (Chladnou zemí)

 

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

Magda de Bruin,

Gramaticky není vaše věta úplně jasná. Pokud se to "pochválíme" ale vztahuje na mě - já nikoho nechválím. Zpracovala jsem pouze pro iLiteraturu tiskovou zprávu Nizozemského literárního fondu a doplnila k ní seznam dalších devatenácti nominovaných titulů včetně autorů a překladatelů. Zpracovávání literárních aktualit z Nizozemska je můj úkol jakožto redaktorky sekce "boeken". Ovšem pokud má česká literatura v Nizozemsku (a v cizině vůbec) ohlas, mám z toho skutečně osobně radost, bez ohledu na to, o kterého autora jde a kdo jeho knihu přeložil. Tak často se to nestává, takže ironizování mi tu nepřipadá na místě.

Jakub,

Pochvalime manzela a mazanka Topolika. Hura.

Magda de Bruin,

V tomhle specifickém případě se ta kniha původně česky měla jmenovat Ďáblova dílna. Po dohodě s autorem (a na jeho přání)se ten původní název v nizozemštině (a v různých dalších - i když ne ve všech - zahraničních vydáních) vrací. Pro změnu názvu se jinak nakladatel rozhoduje z praktických a/nebo obchodních (někdy dost těžko uchopitelných) důvodů. Týká se to svérázných, těžko přeložitelných názvů (někdy založených na slovní hříčce) jako Paměť mojí babičce, Zlodějina, Báječná léta pod psa. Taky pro Sedmikostelí zvolil NL nakladatel po německém vzoru titul Pomsta stavitelů. Hraje tu roli i místní móda (stejně jako u obálek) - v Německu se v posledních letech údajně dobře prodávaly dlouhé tituly ve tvaru vět, do NL to ale nijak zvlášť nezasáhlo. (Mimochodem v Německu je taky poměrně běžné při překládání do textu redakčně zasahovat, vynechávat věty, odstavce, ba i kapitoly, podobný přístup se dá najít i v překladech do angličtiny, kdežto v NL se to nedělá.)

Jan Vaněk jr.,

"De werkplaats van de duivel" znamená Pracoviště ďábla, nebo co? Je takovéhle přejmenovávání v nizozemštině časté? Rozumím-li seznamu nominací dobře, tak se objevuje, ale zdaleka ne tolik jako v Německu.