Darnton, Robert: Velký masakr koček a další epizody z francouzské kulturní historie

Darnton, Robert
Velký masakr koček a další epizody z francouzské kulturní historie

ukázka historie

Když se filozofové vydali dobýt svět tak, že jej zmapovali, závisel jejich úspěch na tom, zda dokáží vtisknout svůj obraz světa do myslí svých čtenářů. Ale jak se to mělo stát?

Robert Darnton: Velký masakr koček a další epizody z francouzské kulturní historie. Přel. Markéta Křížová, Praha, Argo, 2013, 259 s.

6 . Čtenáři reagují na Rousseaua: Vytváření romantické citovosti

Když se filozofové vydali dobýt svět tak, že jej zmapovali, závisel jejich úspěch na tom, zda dokáží vtisknout svůj obraz světa do myslí svých čtenářů. Ale jak se to mělo stát? Co to vlastně byla četba ve Francii 18. století? Čtení stále zůstává zahaleno tajemstvím, přestože se mu věnujeme každý den. Tato zkušenost je tak známá, že se zdá dokonale pochopitelná. Ale pokud ji můžeme skutečně pochopit, pokud můžeme pochopit, jak se vlastně konstruuje význam z malých obrázků vytištěných na papíře, znamená to, že můžeme začít pronikat do hluboké záhady toho, jak se lidé orientují ve světě symbolů, utkaných kolem nich jejich kulturou. A dokonce i tehdy nemůžeme předpokládat, že víme, jak jiní lidé v jiných dobách a místech četli. Neboť dějiny nebo antropologie čtení nás donutí postavit se tváří v tvář jinakosti cizích mentalit. To dobře ilustrují pohřební rituály na Bali, v nichž četba hraje významnou roli.

Když obyvatelé Bali připravují tělo zesnulého k pohřbu, čtou si navzájem příběhy, obyčejně z antologií nejznámějších místních povídek. Čtou bez přestávky, čtyřiadvacet hodin denně, celkem dva nebo tři dny. Ne proto, že by potřebovali rozptýlení, ale ze strachu z démonů. V nejisté době bezprostředně po smrti by se démoni mohli zmocnit duší, ale příběhy je udrží v uctivé vzdálenosti. Tak jako čínské krabičky, v nichž se skrývají další krabičky stále menší a menší, nebo jako anglické živé ploty tyto balijské příběhy obsahují příhody skryté v jiných příhodách, takže když vstoupíte do jedné, narazíte na druhou. Přecházíte od zápletky k zápletce, kdykoli zabočíte za roh, až nakonec dospějete k jádru prostoru vyprávění. Toto jádro má ve vztahu k příběhu stejné postavení, jaké zaujímá mrtvé tělo ve vnitřním dvoru domácnosti. Démoni sem nemohou proniknout, protože neumí zahnout za roh. Bezmocně buší hlavami do labyrintu příběhů vybudovaného předčitateli. Četbou se tak vytváří jakýsi obranný val obklopující balijský rituál. Staví se zeď ze slov, a ta účinkuje stejně jako zvuková clona rozhlasového vysílání. Nebaví, nevzdělává, nevychovává ani nepomáhá ukrátit čas; překrývání příběhů a kakofonie slov ochraňují duše.

Celý text ukázky v pdf

překlad © Markéta Křížová
ukázka z knihy Velký masakr koček
na iLiteratura.cz se souhlasem nakladatelství Argo

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1962x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce