Norské knižní novinky na podzim 2013

Norské knižní novinky na podzim 2013

aktualita beletrie zahraniční

Podobně jako u nás patří i v Norsku k nejoblíbenějším vánočním dárkům knihy. Nejpopulárnější jsou samozřejmě detektivky (nejen severské), kuchařky, cestopisy a jiná žánrová literatura. Co se ale letos na podzim urodilo na norské domácí scéně v oblasti beletrie?

Norské knižní novinky na podzim 2013

Podobně jako u nás patří i v Norsku k nejoblíbenějším vánočním dárkům knihy. Nejpopulárnější jsou samozřejmě detektivky (nejen severské), kuchařky, cestopisy a jiná žánrová literatura. V tomto přehledu se ale spíše zaměříme na tituly z oblasti beletrie, které by se v budoucnu mohly v překladu objevit i v našich knihkupectvích.

Jedním z nejuznávanějších norských autorů současnosti je Roy Jacobsen, který v květnu 2012 zavítal na veletrh Svět knihy. Česky mu vyšly dva útlé romány Dřevaři (2010) a Zázračné dítě (2011). V Norsku letos zaujal svou novou knihou De usynlige (Neviditelní), v níž se jako obvykle vrací do minulosti. Očima tříleté holčičky líčí osudy rodiny, která v období mezi dvěma světovými válkami bydlí na ostrově Barrøya.

Ve výčtu zajímavých titulů nelze vynechat dvě knihy nominované na prestižní Cenu Severské rady za literaturu. Za Norsko se pro rok 2014 do nominací probojovali Mona Høvring s románem Camillas lange netter (Camilliny dlouhé noci) a Tomas Espedal s románem Bergeners (Bergeňané).

Pro Espedala to znamená již třetí nominaci na tuto cenu, což svědčí o nesporných kvalitách jeho knih. Česky vyšel v roce 2010 román Jít a teprve před několika týdny se v českých knihkupectvích nenápadně objevilo i jeho další zásadní dílo Proti umění. Espedalova tvorba je experimentální, autor si hraje s hranicemi žánrů a využívá esejistické formy. Název Bergeňané je narážkou na slavnou knihu Jamese Joyce Dubliňané. Autor se prochází bergenskými uličkami, dělá si poznámky, vzpomíná, píše si deník a vykresluje portréty tamních obyvatel i míst. Důležitý není děj, nýbrž myšlenky, pocity, nálada.

V druhém nominovaném románu Camilliny dlouhé noci vychází autorka Mona Høvring z povídkové sbírky I de lange Nætter (Za dlouhých nocí, 1862) norské spisovatelky Camilly Collett, od jejíhož narození letos uplynulo 200 let. Rozehrává tak zajímavý dialog s ženou, která žila v úplně jiné době, a i přes časovou propast mezi oběma díly ukazuje aktuálnost Collettiny tvorby, jež nepřestává inspirovat umělce. Kromě této knihy Mona Høvring vydala dva romány a pět básnických sbírek. Do češtiny zatím žádná její kniha přeložena nebyla.

Naopak od další norské autorky Herbjørg Wassmo jsme si v češtině mohli přečíst hned tři obsáhlé svazky: Knihu Dininu (2005), Dům se slepou verandou (2006) a Sto let (2013). Příběhy Herbjørg Wassmo se zaměřují zejména na ženy ze severního Norska, jejich nelehké postavení ve společnosti v dřívějších dobách a boj s protivenstvími života. Tak tomu je i v případě jejího nejnovějšího autobiografického románu Disse øyeblikk (Tyto okamžiky), v němž se autorka coby mladá žena vzepře společenským tabu a posléze se stane známou spisovatelkou. Neměli bychom opomenout ani dvě další jména, která jsou v českém prostředí alespoň povědomá. Nikolaj Frobenius před lety také navštívil veletrh Svět knihy a představil Latourův katalog aneb Komorník markýze de Sade (2008), šokující román z 18. století. Vypráví o chlapci Latourovi, který necítí bolest, ale o to větší potěšení mu činí působit bolest druhým. I Frobeniova novinka Mørke grener (Temné větve) nabízí až hororové napětí. Jo zjistí, že jeho tajuplný kamarád z dětství Georg zemřel ve vězení. Aby záhadě přišel na kloub, rozhodne se napsat dokumentární román. Pak se ale začnou dít podivné věci a Jo má neodbytný pocit, že ho neustále někdo pronásleduje.

Zatímco Frobeniův Latourův katalog vyšel už před pěti lety, dalšího autora jste si v českých knihkupectvích mohli povšimnout až v posledních dnech, kdy po dlouhém čekání v šuplíku překladatelky spatřil světlo světa kultovní román Muž, který miloval Yngveho od Toreho Renberga. Román odstartoval úspěšnou několikadílnou sérii mapující důležité etapy v životě postavy mladého muže Jarleho Kleppa. Renbergův letošní počin Vi ses i morgen (Uvidíme se zítra) se sice také odehrává ve Stavangeru, stojí ale mimo tuto sérii. Zaměřuje se na odvrácenou stranu norské společnosti blahobytu, na řádící gangy, na lidi, kteří touží po penězích a/nebo po lásce.

Na pomezí literatury pro dospělé a literatury pro děti a mládež se nachází obrázková kniha Hva sier reven? (Jak dělá liška?) stvořená populárním hudebním projektem Ylvis. Jedná se o dvojici bratrů z Bergenu, kteří už několik let baví Norsko vtipnými klipy. Letos se jim podařilo oslovit celý internetový svět písní The Fox, jež nezaměnitelně paroduje neméně slavný song korejského rappera PSY Gangnam style. Na základě klipu vznikla kniha ilustrovaná předním norským výtvarníkem Sveinem Nyhusem, který se dříve postaral například o obrázkové knihy Snill (Hodná holčička) a Sinna mann (Rozzlobenec) od Gro Dahle.

Podobně jako u nás se v Norsku velké popularitě v současné době těší žánr fantasy. Zájem mezi mládeží i odbornou kritikou letos zaznamenal první díl série Ravneringene (Krkavčí prsteny) od Siri Pettersen nazvaný Odinsbarn (Odinovy děti). Název odkazuje k nejvyššímu bohu staroseverské mytologie, přičemž leitmotivem příběhu je již mnohokrát zpracované téma – hlavní hrdinka, 15letá Hirka, se odlišuje od ostatních, kteří ji proto nenávidí a pronásledují.

Letošní rok přinesl řadu zajímavých a kvalitních titulů, z nichž mnohé by mohly zaujmout i české čtenáře. Doufejme proto, že se i díky literární agentuře Norla, která v zahraničí propaguje a  podporuje norskou literaturu, můžeme těšit na celou řadu českých překladů i mimo oblast žánrové literatury.

 

© Jitka Jindřišková

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2415x

Inzerce