Německá literatura v zrcadle českých překladů (2014)

Německá literatura v zrcadle českých překladů (2014)

studie literární věda

Zpráva o českém knižním trhu 2013/2014, zveřejněná Svazem českých knihkupců a nakladatelů, opět potvrzuje dlouhodobý trend: mezi jazyky, ze kterých se do češtiny nejvíc překládá, je němčina hned za dominantní angličtinou. V roce 2013 vyšlo 924 titulů přeložených z německého jazyka a lze předpokládat, že pro rok 2014 bude výsledná suma řádově podobná.

2014: Německá literatura v zrcadle českých překladů

Zpráva o českém knižním trhu 2013/2014, zveřejněná Svazem českých knihkupců a nakladatelů, opět potvrzuje dlouhodobý trend: mezi jazyky, ze kterých se do češtiny nejvíc překládá, je němčina hned za dominantní angličtinou. V roce 2013 vyšlo 924 titulů přeložených z německého jazyka a lze předpokládat, že pro rok 2014 bude výsledná suma řádově podobná. Mé pozornosti však tyto stovky rádců a bedekrů, odborných knih a spotřebních titulů zůstanou ušetřeny. Zaměřím se pouze na nejvýznamnější beletristická díla a ve výčtu připomenu i některé žánrové tituly, které svými kvalitami překračují průměrná žánrová měřítka, či případně manifestují pestrost knižní nabídky. Ve výběru zůstane opomenuta také německojazyčná tvorba rakouské a švýcarské provenience, tentokrát půjde jen o literaturu „německou z Německa“. Nezohledňuji drama a až na jedinou čestnou výjimku jsem v letošním roce nezaznamenala žádný básnický překlad. Níže uvedený seznam odráží mimořádnou rozmanitost, v níž se zrcadlí odlišné intence autorů, zájem nakladatelů i čtenářský vkus. Utřídit tento pêle-mêle je poměrně obtížné; jedním společným jmenovatelem by mohlo být tzv. splácení dluhů (Müllerová, Hilbig, Schmidt), jiným snad čtenářská obliba či poptávka, na niž reagují tematicky propojené série knih (zejména v žánru krimi, romance a četba pro děti a mládež). Vysledovat lze i jiné dílčí podobnosti, např. v biografii autorů či autorském stylu, ovšem tuto afinitu mezi letos vydanými tituly zřejmě zakládá jen náhoda. Vybrané knihy stručně představím v abecedním pořadí podle příjmení jejich tvůrců: nejprve krásnou literaturu a následně žánrové tituly krimi, romance, non-fiction, knihy pro děti a mládež plus ostatní.

Herrndorf, Wolfgang. Písek. Překlad Michaela Škultéty, Praha, Argo 2014. 368 s.
Herrndorf, Wolfgang. Sand. Berlin, Rowohlt 2011. 480 s.
Za svůj poslední román Písek (2012) získal loni zesnulý spisovatel a ilustrátor Wolfgang Herrndorf (1965–2013) Cenu Lipského knižního veletrhu. Kritika o něm napsala: „Před tímto románem stojíme jako před skutečnou, obrovskou písečnou dunou. […] Kdo do knihy vstoupí, opustí pevnou půdu obvyklých čtenářských zvyklostí. Čtenář má až do samotného konce pocit, že mu něco uniklo.“ Tento formálně odvážný román, rozkročený mezi krimi, thrillerem a satirou, rozehrává děj v severní Africe, patrně v Maroku. Při olympijských hrách je zajato rukojmí, policie vyšetřuje vraždu čtyř obětí z hippie komunity. Postav a záplatek přibývá, každý něco hledá. Nenachází. Atmosféra příběhů je temná – na rozdíl od předchozího autorova titulu Čik, road-movie (nejen) pro mládež. Oba tituly přeložila do češtiny Michaela Škultéty pro nakladatelství Argo.

Hilbig, Wolfgang. Provizorium. Překlad Petr Dvořáček, Praha, Prostor 2014. 232 s.
Hilbig, Wolfgang. Das Provisorium. Frankfurt am Main. S. Fischer Verlag, 2000. 319 S.
Wolfgang Hilbig (1941–2007), původem východoněmecký básník a prozaik, napsal po odchodu na Západ tři romány. Ten poslední a nejvíce autobiografický, nazvaný Provizorium, odráží již svým názvem trpce prožívanou zkušenost ztráty domova a nemožnost zakořenit v novém (kapitalistickém) světě. Spisovatel C. postupně přichází o schopnost psát, ale i milovat. Vede provizorní život zahalený v alkoholovém oparu. Vydal Prostor v překladu Petra Dvořáčka.

Müllerová, Herta. Nížiny. Překlad Radka Denemarková, Praha, Mladá fronta 2014. 150 s.
Müller, Herta. Niederungen. München, Carl Hanser Verlag 2010. 176 S. S nadsázkou se dá říct, že Herta Müllerová (nar. 1953) musela dostat Nobelovu cenu za literaturu (2009), aby se čeští čtenáři dočkali jejích knih. Kdo již četl novelu Cestovní pas či romány Rozhoupaný dech a Srdce bestie (vydala Mladá fronta), má představu, co ho čeká v letos vydaném povídkovém svazku Nížiny, kterým Müllerová v osmdesátých letech debutovala. Metaforický, a přitom chladný, přesný jazyk, téma života v osamění a v atmosféře strachu totalitního režimu. Už samotný titul lze vykládat jako metaforu morální devastace venkovských i městských obyvatel, jež je přítomna ve všech devatenácti povídkách. Překladatelka díla Müllerové Radka Denemarková v doslovu podotýká: „To nejpodstatnější, to nejcennější pro lidstvo je důstojný život. Nikoli přežití za každou cenu.“

Schädlich, Hans Joachim. Veličenstvo, chvátám. Voltaire u Friedricha II. Překlad Vratislav Slezák, Praha, Argo 2014. 184 s.
Schädlich, Hans Joachim. Sir, ich eile. Voltaire bei Friedrich II. Eine Novelle. Reinbek, Rowohlt Verlag 2011. 144 S.
Historická témata bývají pojednána košatým jazykem, ve výpravných dobových kulisách, s arzenálem postav a dílčích epizod. Pravý opak předvedl Hans Joachim Schädlich v útlé novele Veličenstvo, chvátám: o době plné kudrlinek píše takřka v holých větách, předvádí čirý jazykový minimalismus. A přitom ukazuje, jak komplikovaný byl vztah pruského despoty Friedricha II. Velikého a tvrdohlavého francouzského volnomyšlenkáře Voltaira. A že pravdu měla opět jednou žena… Německé vydání bylo načasováno k třísetletému výročí narození Friedricha II., u nás vychází s tříletým zpožděním v cizelovaném překladu Vratislava Slezáka.

Strauss, Botho. Marlenina sestra. Teorie hrozby. Překlad Alice Rahmanová, Praha, Dauphin 2014. 126 s.
Strauß, Botho. Marlenes Schwester. Theorie der Drohung. München, Carl Hanser Verlag 1985. 112 S.
Botho Strausse (nar. 1944) dramatika uvedl do českého prostředí již v 80. letech Milan Tvrdík. Botho Strausse prozaika se ujalo nakladatelství Dauphin: v roce 2010 vydalo Lži Šero Bydlení, letos povídkový soubor Marlenina sestra. Teorie hrozby; oba tituly v překladu Alice Rahmanové. Křehká existence na okraji společnosti, přepisování příběhů, permanentní redefinování, romantické prvky vampyrismu a hledačství, existenciální nejistota a slabost – tyto atributy lze připsat oběma povídkám. Hlavní postavy jsou bezejmenné, jsou pouhými nositeli role: Marlenina sestra nemá sílu žít ani ze života odejít, upíná se na svou adoptivní sestru, vstoupí do smyšleného příběhu. Spisovatel z druhé povídky zase postupně přijímá identitu své (ženské) postavy, o níž píše. Proměny jsou ostatně pro Straussovu prózu symptomatické.

Schmidt, Arno. Brandovo blato. Překlad Michaela Jacobsenová, Zblov, Opus 2014. 118 s.
Schmidt, Arno. Brand‘s Haide. Hamburg, Rowohlt Verlag 1951.
Arno Schmidt (1914–1979), jeden z nejoriginálnějších německých poválečných prozaiků, působil také jako překladatel. Sám však pro své výrazové novátorství a sémantickou hloubku mezi nejpřekládanější nepatří. Tzv. krátký román Brandovo blato z roku 1951 vyšel letos v nakladatelství Opus po dvou souborech raných próz Leviatan a Cesty do Weilaghiri a „měšťáckém“ románu Ze života fauna. Jde patrně o nejautobiografičtější knihu ze všech Schmidtových děl – vystupuje v ní postava nesoucí autorovo jméno, text má deníkový charakter, zároveň se však vyznačuje křížením časových rovin, přesazováním místopisných reálií, aluzemi na jiné literárními texty, mísením biografických faktů ze Schmidtova života, ale i německého romantika Friedricha de la Motte-Fouquého, jehož životopis Schmidt psal. Toto výsostně literární dílo vyšlo se zasvěcenými vysvětlivkami a doslovem překladatelky Michaely Jacobsenové.

Velasco, Stefanie de. Tygří mlíko. Překlad Jana Zoubková, Praha, PLUS 2014. 240 s.
Velasco, Stefanie de. Tiegermilch. Köln, Kiepenheuer und Witsch 2013. 288 S.
Herrndorfova Čika svým spádem a empatickým vyprávěním připomíná – podle kulturní rubriky Spiegelu – „berlínský“ román Tygří mlíko, autorčina prvotina oceňovaná za sugestivně podaný obraz života dnešních mladých lidí ve městě. Je příběhem dvou nerozlučných kamarádek, čtrnáctileté Niny a Džamily, které žijí na malém berlínském sídlišti mezi mnoha národnostními menšinami. V létě se dívky rozhodnou pro první sexuální dobrodružství, ale co začíná jako zábava, neskončí dobře…

Žánrové tituly ve zkratce
Romance
Gesthuysenová, Anne. Jsme přece sestry. Překlad Helena Smolaková, Brno, Host 2014. 384 s.
Gesthuysen, Anne. Wir sind doch Schwestern. Köln, Kiepenheuer & Witsch 2012. 416 S.
Dějiny 20. století ve vyprávění tří sester, autorčiných pratet, kterým je dohromady 298 let.

Peetzová, Monika. Úterní ženy mezi bylinami a řepou. Překlad Vladana Hallová, Brno, Host 2014. 303 s.
Peetz, Monika. Die Dienstagsfrauen zwischen Kraut und Rüben. Köln, Kiepenheuer & Witsch 2013. 352 s.
Pokračování odlehčeného čtení pro ženy…

Krimi
Seghers, Jan. Nevěsta ve sněhu. Překlad Iva Kratochvílová, Brno, Host 2014. 383 s.
Seghers, Jan. Die Braut im Schnee. Reinbek, Rowohlt 2005. 480 S.
Komisař Marthaler hlavním hrdinou dalšího krimi románu, který se stal předlohou pro filmové zpracování.

Wagner, Jan Costin. Světlo v temném domě. Překlad František Ryčl, Brno, Moba 264 s.
Wagner, Jan Costin. Das Licht in einem dunklen Haus. Berlin, Galiani Berlin 2011. 352 S.
Další z Wagnerových slavných „finských“ detektivních románů.

Neuhausová, Nele. Kdo seje vítr. Překlad Blanka Pscheidtová, Praha, Knižní klub 2014. 472 s.
Neuhaus, Nele. Wer Wind sät. Berlin, Ullstein 2011. 558 S.
Třetí do češtiny přeložený román z německé kriminální série s komisařkou Piou a jejím šéfem Bodensteinem.

Non fiction
Brenner, Michael. Malé dějiny Židů. Překlad Zlata Kufnerová, Praha a Litomyšl, Paseka 2014. 352 s.
Brenner, Michael. Kleine jüdische Geschichte. München, C. H. Beck Verlag 2008. 374 S.
Kulturní dějiny diaspory aneb od Adama a Evy až k židovské komunitě v Americe či někdejším Sovětském svazu.

Spitzer, Manfred. Digitální demence. Překlad František Ryčl, Brno, Host 2014. 344 s.
Spitzer, Manfred. Digitale Demenz. München, Droemer Knaur 2012. 368 S. Hojně diskutovaná kniha o negativních účincích digitálních médií.

Wiedermann, Volker. Ostende 1936. Léto jednoho přátelství. Překlad Tomáš Dimter, Brno, Host 2014. 164 s.
Wiedermann, Volker. Ostende 1936. Sommer der Freundschaft. Köln, Kiepenheuer & Witsch 2014. 160 S.
Literatura faktu s prvky románové fikce – belgické letovisko Ostende, přátelé Stefan Zweig a Joseph Roth a s nimi další zakázaní spisovatelé na útěku před zemí, kterou ovládl „hnědý mor“.

Literatura pro děti
Bronsky, Alina. Rozbité zrcadlo. Překlad Tereza Pecková, Cooboo, 2014. 216 s.
Bronsky, Alina. Spiegelriss. Würzburg, Arena Verlag 2012. 264 S.
Každá dívka, které se líbila fantasy Za zrcadlem, si musí přečíst i druhý díl trilogie o patnáctileté Julii, jež je dcerou víly.

Eckert, Mirabell. Deník nejlepších kamarádek. Překlad Jitka Sládková, Brno, Jota 2014. 160 s.
Eckert, Mirabell. Das Beste-Freundinnen-Buch. No one could ever replace you. Mvg Verlag 2013. 160 s.
Facebook na papíře.

Gierová, Kerstin. První stříbrná kniha snů. Překlad Tereza Pecková, Praha, CooBoo 2014. 352 s.
Gier, Kerstin. Silber. Das erste Buch der Träume. Fischer FJB, 2013. 416 s.
První díl nové trilogie v žánru zábavné fantasy pro mládež.

Kuhlmann, Torben. Lindbergh – Dobrodružství létajícího myšáka. Překlad Radek Malý, Dynastie 2014. 96 s.
Kuhlmann, Torben. Lindbergh. Die abenteuertliche Geschichte einer fliegenden Maus. Zürich, NordSüd Verlag 2014. 96 s.
Myšák jako hrdina v letounu: ilustrovaný příběh inspirovaný prvním sólovým přeletem Atlantiku.

Stangl, Katrin. Silný jako medvěd. Překlad Amálie Elbel, Alma Horová a kol., Praha, Meander 2014, 32 s.
Stangl, Katrin. Stark wie ein Bär. Hamburg, Carlsen Verlag 2011, 32 s.
27 důvtipných ilustrací ke slovním obratům, jež používáme dennodenně aneb jací jsou lidé?

Ostatní
Lessing, Gotthold Ephraim. Tři filosofická pojednání. Drei philosophische Schriften. Překlad Ruth J. Weiniger, Praha, Trigon 2014. 176 s.
Návrat do osvícenství: „Výchova lidského rodu“, „Ernst a Falk (hovory pro zednáře)“ a „O tom, že lidé mohou mít více než pět smyslů“ v bilingvním vydání.

Serner, Walter. Manifest Da-da. Poslední uvolnění. Překlad Radovan Charvát, Praha, P.R.a.g. 2014. 125 s.
Návrat ke kořenům avantgardy: text z roku 1918, později autorem přejmenovaný na „Příruční breviář pro hochštaplery a všechny ty, kteří se jimi chtějí stát“.

Pražská německá literatura
Kafka, Franz. Zámek. Překlad Jana Zoubková, Praha, Odeon 2014. 304 s.
Loni vyšel Kafkův Zámek v komiksové podobě, letos původní text v třetím českém překladu. Po Pavlu Eisnerovi a Vladimíru Kafkovi se textu ujala Jana Zoubková.

Rilke, Rainer Maria. Tichý doprovod a jiné prózy. Překlad Viera Glosíková, Milan Tvrdík, Praha, Labyrint 2013. 344 s.
Raná prozaická tvorba pražského rodáka, která vychází v češtině vůbec poprvé.

Rilke, Rainer Maria. V cizím parku. Překlad Radek Malý, Olomouc, Nakladatelství Prstek 2013. 92 s.
Básník Rilke očima básníka Radka Malého. Dvojjazyčné vydání s ilustracemi Víta Ondráčka. Titul ze sklonku loňského roku, avšak čtenářské recepci přístupný teprve letos, proto rovněž zařazen do výběru.

Jitka Nešporová
Text vznikl pro pořad Goethe Institutu. Více o německé literatuře zde.
Na iLiteratura.cz se souhlasem autorky i Goethe Institutu.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2668x

Inzerce
Inzerce