Bílek, Petr A.; Procházka, Martin; Wiendl, Jan (eds.): Vektory kulturního vývoje: identity, utopie, hrdinové

Bílek, Petr A.; Procházka, Martin; Wiendl, Jan (eds.)
Vektory kulturního vývoje: identity, utopie, hrdinové

recenze literární věda

Je škoda, že se nenašlo dostatek studií třeba jen k posledně jmenovanému z témat, protože různých hrdinů, pseudohrdinů či antihrdinů vhodných ke zkoumání by se dalo najít bezpočet. Místo toho editoři spojují tři odlišná témata a tento počin se snaží ne zcela přesvědčivě odůvodnit tím, že je všechna zařazují pod zastřešující kategorii „vektorovosti“.

Od hrdinů k utopiím. Tematicky bohatá kniha o literatuře v širších oborových a kulturních souvislostech
Petr A. Bílek, Martin Procházka
a Jan Wiendl (eds.): Vektory kulturního vývoje: identity, utopie, hrdinové. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 2016, 273 s.

„Identita“, „utopie“, „hrdina“. To jsou ústřední tematické celky knihy Vektory kulturního vývoje. Jednotliví přispěvatelé je sledují napříč literaturou, divadlem a filmem, v „mainstreamové“ i populární kultuře, v jednotlivých dílech, žánrech i v kulturních institucích. Publikace je jedním z výstupů mezioborového výzkumu na FF UK k tématu „Literatura a umění v mezikulturních souvislostech“.

Identita je zkoumána ve vztahu k tělu, jazyku, politice, ideologii, kulturním institucím a státu: ať už je to organizace Sokol coby „gymnastická strana“, podílející se na utváření češství, nebo keltská identita a původní jazyky. Extrémní pojetí tohoto vztahu, podle kterého od chvíle, kdy se Gael narodil, nevypustil z úst jiné slovo než gaelské a každá věta se týkala gaelské věci, zparodoval irský spisovatel Brian O’Nolan (1911–1966). Libuše Heczková ve svém článku vyložila slavný a skandální film Extase (1932) v kontextu dobové popularity eugeniky. Ústředním motivem díla je podle ní plodnost a plození s vhodným partnerem. Literární badatelka má pravdu v tom, že eugenickou teorii v té době schvalovali přední politici (T. Roosevelt, W. Wilson a W. Churchill), vědci (A. G. Bell) i četní umělci jako H. G. Wells nebo G. B. Shaw, mýlí se ale v tom, když do tohoto výčtu zařazuje i G. K. Chestertona – ten byl totiž zásadním odpůrcem eugenické teorie.

Další část knihy mimo jiné mapuje české utopické projekty poloviny 19. století, které jsou na rozdíl od vizí Thomase Mora nebo Charlese Fouriera mnohem méně známé. Autoři píší o utopiích lásky, poznání a průmyslu. Zatímco první dvě byly zesměšňovány, ta poslední se stala skutečností. (Tázat se ale můžeme, jestli průmyslová utopie nebyla nikým zesměšňována, jak tvrdí autoři: minimálně polemiku s dobou redukující vše na ekonomický zisk a výkon v té době jistě najdeme, například u Svatopluka Čecha nebo Jaroslava Vrchlického.) Stať o komunistických sci-fi filmech pojednává o tom, jak vládnoucí režim jejich prostřednictvím kritizoval kapitalismus. Zmíněná díla svým způsobem pronášela soud nad přítomností. V budoucí komunistické společnosti tak už nikdo není schopný pochopit náš svět, ve kterém jsou auta „používána k dopravním nehodám“.

Poslední oddíl knihy probírá téma hrdinství od nejstarších postav řecké mytologie až ke značně netradičním hrdinům soudobých postmoderních románů a ústí v apologii „skládky, s jejímž obsahem se hrdina ztotožňuje“. Sylva Fischerová ve svém příspěvku polemizuje s Auerbachovým pojetím homérských postav a snaží se je hájit. Dělá to rozhodně přesvědčivěji než Thomas A. Szlezák v publikaci Za co vděčí Evropa Řekům: o základech naší kultury v řecké antice. Zdůrazňuje, že nebyli tak ploší, jak je líčí Auerbachova slavná studie Mimesis: zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách, která preferovala psychologickou hloubku postav Starého zákona. Fischerová naproti tomu co do psychologického vhledu Odyssea srovnává s praotcem Jákobem. Plastičnosti starořeckých hrdinů podle ní přispívalo i to, že to nezřídka byly postavy obtížné, obludné až monstrózní, braly na sebe podobu zvířat a charakterizovaly je i bezuzdnost a zločin.

Podobně ambivalentně píše o hrdinech staroseverských Jiří Starý. V návaznosti na Arona Gureviče tvrdí, že šlo o celistvé bytosti, spojující v sobě stránky kladné i záporné. Zlo tedy bylo jejich součástí, boj za jeho vykořenění autor označil za marný. Petr Janeček zase vykreslil vývoj charakteru Péráka od monstra k superhrdinovi. Poukazuje k britskému původu jeho legendy, ozřejmuje jeho původně velmi ambivalentní povahu i jeho až relativně nedávné povýšení do role neohroženého bojovníka proti zlu.

Je trochu škoda, že se nenašlo dostatek studií třeba jen k poslednímu ze zastoupených témat, protože různých hrdinů, pseudohrdinů či antihrdinů vhodných ke zkoumání by se bezesporu dalo najít bezpočet. Místo toho editoři spojují tři odlišná témata a tento počin se snaží ne zcela přesvědčivě odůvodnit tím, že je všechna zařazují pod zastřešující kategorii „vektorovosti“, přesněji řečeno „dynamického chápání prostoru jako výslednice vektorových sil“. Na druhou stranu ale tematická košatost knihy slibuje, že každý, kdo se zajímá o literaturu v širších oborových a kulturních souvislostech, si v ní snad může najít něco přínosného.

 

© Jan Lukavec

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 14 čtenářů.

Diskuse

Vložil: mruk, 06.01.2017 08:51
Bílek, Petr A.; Procházka, Martin; Wiendl, Jan (eds.): Vektory kulturního vývoje: identity, utopie, hrdinové
mruk čistá recyklace, ekologové! bravo Procházka, Jirsa a spol.! mruk
Vložil: jan lukavec , 02.01.2017 15:25
Bílek, Petr A.; Procházka, Martin; Wiendl, Jan (eds.): Vektory kulturního vývoje: identity, utopie, hrdinové
Ještě dodejme, že více studií k jednotlivým tématům vyšlo před časem i ve formě 3 samostatných e-knih: Hrdina - antihrdina - superhrdina - nehrdina v kulturním prostoru minulosti a současnosti (pdf, 2016) http://bit.ly/2hJg6jk ; Identity - konstrukce, subverze a absence (pdf, 2015) http://bit.ly/2ioJKcR;... Utopie/dystopie: podoby, proměny, hranice (pdf, 2015) http://bit.ly/2hFKsyc
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.