Boström Knausgård, Linda: Välkommen till Amerika

Boström Knausgård, Linda
Välkommen till Amerika

recenze beletrie zahraniční

O kterých knihách se mluví ve Švédsku? Představujeme první z beletristických titulů nominovaných na loňskou Augustovu cenu.

Její boj
Linda Boström Knausgård
: Välkommen till Amerika. Modernista, Stockholm, 2016, 96 s.

Mezi finalisty Augustovy ceny, nejvýznamnějšího švédského literárního ocenění, se za loňský rok dostal také útlý román spisovatelky Lindy Boström Knausgård (nar. 1972) Välkommen till Amerika (Vítejte v Americe). Krátký, ani ne stostránkový příběh o dívce, která se v důsledku jistého zážitku rozhodla zcela přestat mluvit, představuje autorčin teprve druhý román; kromě toho jí vyšel ještě soubor povídek a jejím vůbec prvním dílem byla sbírka básní. Přestože autorčina tvorba není v češtině dosud dostupná, může být její příjmení českým čtenářů povědomé – jedná se o (dnes již bývalou) manželku norského autora Karla Oveho Knausgårda, jehož autobiografickou sérii Můj boj začalo loni v češtině vydávat nakladatelství Odeon.

Román Välkommen till Amerika čtenáře zavádí do rodiny tvořené matkou, starším synem a mladší dcerou – vypravěčkou. Z jejího vyprávění vyplývá, že se cítí zodpovědná za otcovu nedávnou smrt. S pocitem viny se vyrovnává velmi těžce, neboť na obranu před nevyhnutelným dospíváním se rozhodla přestat mluvit, a okolí tak nemá šanci zjistit, jaké pocity se v ní střídají. Nutno ovšem podotknout, že její nejbližší se o to ani nijak nesnaží. Matka, uznávaná divadelní herečka, se sice navenek pokouší udržet dojem spokojené a šťastné rodiny, avšak vnitřně po smrti muže citově strádá a často střídá partnery. Bratr se naplno oddává hudbě a neváhá zatlouct dveře svého pokoje hřebíkem, aby jej nikdo nemohl rušit. Prostorný byt o šesti místnostech se tak stává bizarním mikrokosmem, z něhož není úniku – jediná cesta ven vede zpět časem, do doby, kdy rodina byla úplná a šťastná.

Bezvýchodnost celé situace ještě podtrhuje vypravěččina nekonkrétnost – jen málokteré z postav jsou v knize uvedeny jménem, zemi, kde rodina bydlí, lze jako Švédsko identifikovat pouze na základě jediné zmínky a určit, jak dlouho se popisovaný děj odehrává, také není snadné. Zasazení do konkrétních souvislostí příliš nepomůže ani název knihy – je odvozený od výroku vypravěččina otce, který čelil psychickému onemocnění, a s Amerikou nic společného nemá. Vypravěččinu uzavřenost podtrhuje i styl, který ze všeho nejvíce připomíná formu deníkového zápisu neurčeného cizím očím.

Autorčin hutný jazyk, dávkovaný v krátkých, úsečných větách, vtáhne do děje, čemuž napomáhá i skutečnost, že román není členěný do kapitol, jedná se o souvislý tok textu. Čtenář tak nemá šanci přesměrovat pozornost někam jinam, jako tomu často bývá u předělů mezi kapitolami.

Po dočtení nicméně zůstane určitá prázdnota. Prostředí, ve kterém vypravěčka žije, si sice lze barvitě představit, avšak příběh nedospěje k žádnému vyvrcholení. Situace v závěru knihy je pro hlavní postavu víceméně stejná jako na začátku a ani u matky či bratra nedošlo k výraznému posunu. Jistě se najdou čtenáři, kteří myšlenkové pochody mlčící dívky žijící v neurčitě situovaném prostředí ocení, ostatní si však z knihy nejspíše žádné hlubší zážitky neodnesou.

 

© Martin Liška

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 6 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

50%autor článku   47%čtenáři

zhlédnuto 1729x

katalogy

štítky k článku

Inzerce
Inzerce