Svou první knihu publikoval britský spisovatel a historik Graham Willmott (nar. 1964), mnohem známější pod pseudonymem Albert Jack, v roce 2004. Knížka (Red Herrings and White Elephants), která se zabývala původem oblíbených anglických frází, se rázem stala bestsellerem a Jack už s psaním nepřestal. V současné době má na kontě přes dvě desítky titulů, jež se tematicky pohybují od pátrání po původu názvů britských hospod přes snahu o rozřešení všelijakých populárních záhad až po spisy o UFO či útocích na newyorská dvojčata. Bestsellery se postupem času stala i další autorova díla a je trochu s podivem, že k českému čtenáři se překlad některého z nich dostává až teď. Na druhou stranu je pravda, že náměty mnoha z nich cílí především na angloamerické publikum. Publikace Smáli se Galileovi: O vynálezcích a vynálezech, které změnily svět (They Laughed at Galileo: How the Great Inventors Proved Their Critics Wrong, 2015) tudíž skýtá první možnost, jak se s tímto vskutku plodným autorem seznámit v českém jazyce.

Penicilin, viagra, jojo, Farma zvířat
Kniha je rozdělena do devíti tematicky vymezených, i když značně se prolínajících okruhů a její zaměření do jisté míry vyzrazuje už sám název. Ústředním námětem svazku jsou vynálezci a zejména jejich vynálezy, které často znamenaly revoluci v příslušném odvětví – od zkoumání vesmíru po letectví – a bez touhy po poznání a odhodlání svých objevitelů by na své objevení čekaly snad desítky, možná ale i stovky let. Dozvídáme se například, jak to bylo s objevem dalekohledu, tryskového motoru nebo klimatizace, která umožnila osídlení míst, do nichž se dříve příliš mnoho lidí nehrnulo. Nicméně ne vždy je přelomový vynález výsledkem cílevědomého úsilí. Asi nejznámějším příkladem objevu, k němuž došlo víceméně náhodou (i když i náhodě je třeba jít vždycky trošku naproti), byl objev penicilinu Alexandrem Flemingem. Do příslušné kategorie by se pak dal zařadit i jiný farmakologický přípravek, který sice tolik životů jako antibiotika nezachránil, nepochybně však zamezil rozpadu mnoha manželství. Řeč je o viagře, jež měla původně sloužit ke zmírnění vysokého tlaku či anginy pectoris. V tomto ohledu se sice neosvědčila, měla ovšem jeden poměrně zásadní vedlejší účinek, který její tvůrci dokázali komerčně dokonale využít.

Své místo v knize mají i docela obyčejné vynálezy, bez nichž by se lidstvo pravděpodobně obešlo, ale s nimiž je život přece jen o trochu příjemnější. Příkladem budiž suchý zip, propiska, čárový kód, jojo nebo asi nejslavnější nápoj na světě – Coca-Cola.

Pozornost autor věnuje rovněž populární kultuře a vypráví třeba příběh hudebního producenta, který počátkem šedesátých let minulého století odmítl podepsat smlouvu s tehdy nepříliš známou kapelou Beatles. Značný prostor dostali dnes veleslavní spisovatelé a jejich knihy, které byly někdy odmítnuty tolikrát, že by na to v některých případech nestačily ani prsty obou rukou. Do této skvadry se řadí kupříkladu George Orwell, jehož Farmu zvířat se rozhodli poslat k ledu čtyři nakladatelé, či Stephen King, jenž musel odmítnutí své Carrie skousnout rovnou třicetkrát. Více než stovku neúspěšných pokusů o vydání má za sebou Slepičí polévka pro duši, kterou sepsali Jack Canfield a Mark Victor Hansen. Té se nakonec prodaly miliony výtisků, a pokud bychom počítali i tituly, které na ni navazují, došli bychom v počtu prodaných kusů k hodnotám přesahujícím sto milionů svazků.

Rychlá jízda
Albert Jack nám toho ve své knize nabízí skutečně hodně. Jak je patrné už ze samotného formátu, jeho ambicí není jednotlivé vynálezy a osobnosti rozebírat do příliš velkých podrobností, ale na několika stránkách, často dokonce na jedné jediné vypíchnout to nejzajímavější, nejpodstatnější a prostřednictvím této mozaiky úžasných příběhů poukázat na neuvěřitelnou moc lidské zvídavosti, touhy po poznání a vytrvalosti při snaze dosáhnout svých snů. Daný styl s sebou samozřejmě nese i některé nevýhody. Rychle se střídající témata totiž ve čtenáři zpravidla nezanechají hlubokou stopu a po dočtení svazku si leckteré zajímavé pasáže možná už ani nevybaví.

Ano, je třeba autora ocenit za to, že se v celém svazku i v rámci jednotlivých pasáží snažil střídat témata i obměňovat styl či tempo vyprávění. Přesto se zkrátka nejedná o knížku, kterou by bylo ideální přelouskat na jeden zátah, poněvadž nakonec i úžas vzbuzovaný příběhem toho kterého objevu bude časem zákonitě slábnout. Na druhou stranu to může být v jistém směru i výhoda, protože čtenář bude mít chuť se k textu opětovně vracet a dohledávat si, jak že to bylo s tím Dieselovým motorem? A proč vyšla Nabokova Lolita nejprve ve Francii? A autor se tímto třeba dostane čtenáři trochu hlouběji pod kůži. To ovšem ukáže až čas.

Lehkost, s níž Albert Jack dokáže servírovat jednotlivé náměty, a humor, který se nenásilně celou knihou proplétá, jsou působivé. Příkladem budiž jen tak mimochodem uvedená skutečnost, že v případě prvních fantastů, kteří se pokoušeli překonat gravitaci a vzlétnout do nebes, se datum prvního skutečného pokusu nápadně často shoduje s datem úmrtí. Podobně pobaví i bezelstně pronesená otázka, co asi lidé prováděli, když zjistili, že krávě z cecků teče bílá a vcelku chutná tekutina. Smáli se Galileovi není nijak hluboká sonda do dějin vědy a techniky (i když mnoho zajímavých souvislostí přece jen nabídne), nicméně to ani autor neplánoval. Chtěl napsat jednoduchou, čtivou, zábavnou, a konečně snad i poučnou knihu o vynálezech a vynálezcích, což se mu nepochybně povedlo víc než dobře.