Zdá se, že překladovému erotickému komiksu se u nás začíná blýskat na lepší časy. Kromě výhradně komiksového nakladatelství Crew se do intenzivního vydávání komiksu v poslední době pustilo i nakladatelství Argo, v jehož edici Argomiks se objevila erotická díla jako Gulliveriana. Zlatý osel Mila Manary nebo Andělské drápky od Moebia a Alejandra Jodorowského. Nejnovější přírůstek v žánru erotického komiksu z produkce tohoto nakladatelství se jmenuje Esmera a jeho autory jsou francouzští umělci Vince a Zep. První jmenovaný měl na starosti výtvarnou stránku a druhý scénář, nikoli naopak, jak se dočteme v nakladatelské anotaci na webu nakladatelství a distributorů – v knize samotné už je autorství popsáno správně.

Esmera
Poprvé byly soustavně a cíleně zahraniční erotické komiksy přetiskovány v časopise XXX Comics, který se na českém trhu na přelomu tisíciletí objevil a zmizel takřka rychlostí světla. Zatímco již zmíněný Manara se držel jemné erotiky a zobrazování svůdných zákoutí ženského těla, jiní autoři v edici zastupovali čirou pornografii, například Erich von Gotha se svým Velmi zvláštním vězením (takřka kompletní přehlídka jeho díla je mimochodem na internetu velice snadno k dohledání). Esmera ve srovnání s těmito díly stojí někde na půl cesty. Svým explicitním vyobrazením pohlavního styku a sépiovým laděním se blíží pojetí Gothovu, zároveň však stojí o třídu či dvě výš: její kresba je o poznání rafinovanější a příběh sofistikovanější, neslouží jen jako podklad k hromadě pornografických scén.

Hlavní hrdinkou komiksu je Esmera, krásná mladá dívka na prahu objevování vlastní sexuality. Brzo zjistí, že právě její sexualita ji odlišuje od většiny lidstva: při každém orgasmu doslova změní pohlaví. Schopnost přepínat mezi mužským a ženským tělem nevede jen k řadě zábavných a lascivních situací, ale i k hlubšímu pohledu na sexualitu jednotlivých pohlaví. Esmera tak řeší nejen povahu samotného orgasmu, ale také roli sexu a rozhovorů o něm v rámci ženských i mužských přátelství.

Komiks postupně nabírá na tempu a hlavní postava prochází řadou období moderních dějin a přemítá o vlivu sexuality na historické události. Většinou nejde o nijak zvlášť filozofické postřehy, ale často se trefí do černého a vyvolají úsměv na tváři. Například nečekaná konfrontace výmluvného pařížského intelektuála s Esmeřinou dvojpohlavností je jedno z několika povedených ironických rýpnutí do skupin, jež se až příliš často nechávají unášet láskou k sobě samým.

Pod největší a místy až příliš přímočarou palbou se nachází katolická církev a její snaha regulovat (především ženskou) sexualitu. Symbolika Esmery v tomto smyslu není nikterak originální, například kousnutí do jablka jako znamení ztráty ráje, v tomto případě naivního důvěřivého pohledu na svět, opravdu neohromí. Vykreslení andělů a potažmo Boha jakožto voyeurů lačně sledujících sexuální hrátky lidstva je ovšem zábavné, stejně jako postřehy typu „Sex a náboženství… u obojího jde o to pokleknout a mířit do nebe.“ Jednoduché, ale účinné.

Esmera je příjemně osvěžující mix erotiky a nekomplikovaného, mírně sarkastického společenského komentáře. Po výtvarné stránce nabízí především poživačnou rozkoš z kresby přitažlivých ženských i mužských těl. Nabízí vše, co by kvalitní erotický komiks měl mít: provokaci, nápad, plynulé repliky a povedenou vizuální stránku.

Svůdné schůzky
Svůdné schůzky také pocházejí od frankofonních autorů, ale vzhledem k tomu, že se jedná o výbor komiksových povídek, nabízejí značně jiný zážitek než Esmera. Každý ze čtrnácti příběhů má vlastního (či vlastní) tvůrce, takže se mezi sebou na míle liší jak scénářem, tak výtvarným zpracováním. Kniha obsahuje dva díly antologie, již nakladatelství Les Humanoides Associés vydávalo počátkem devadesátých let.

Antologii se rozhodně nedá upřít pestrost. Mírně surrealistické povídky se střídají s atmosférickými příběhy evokujícími zasněnou náladu a co chvíli se objevují více či méně propracované anekdotické výjevy. Z větší části je však znát, že jednotliví autoři k žánru krátké erotické povídky přistupovali spíše s lehkým srdcem a snahou pobavit; což se však ne pokaždé podařilo. Hlubších myšlenek či snah o zhuštěnou atmosféru je ve výboru jen pomálu.

Za zmínku určitě stojí Denis Frémond a jeho povídka s názvem Proustovské závany. Autorova jednoduchá linka bez přílišných detailů nemusí rozhodně sednout všem, avšak cit pro květnatý dialog mu upřít nelze. Zábavný rozhovor směřující k sexuálnímu aktu je jak vystřižený z filmů Woodyho Allena a není divu – sám Frémond se k inspiraci známým americkým režisérem ve svých dalších dílech otevřeně hlásí.

Českému čtenáři bude známý Enki Bilal, jehož Teorii rozpadu vydala Crew v rámci série Mistrovská díla evropského komiksu. Bilalův příspěvek se od ostatních liší i rozsahem: jedná se o jednostránkovou ilustraci k rovněž jednostránkovému textu Patricka Cauvina, známého například díky odlehčené knize E = mc2, má lásko. Osobitě prokreslená ilustrace v kombinaci s víceznačným textem pobízí čtenáře k daleko větší hře s představivostí než další povídky. Cauvin pak obohatil i druhou část Svůdných schůzek, kde jeho stránkový text doprovodil tentokrát Jacques de Loustal, který má na kontě rozsáhlou bibliografii a – jakkoli je takto striktní dělení nesmyslné – mnohými bývá vnímán spíše jako malíř než komiksový tvůrce.

Ve výčtu nelze opomenout ani jednoznačně rozpoznatelný styl Annie Goetzingerové inspirovaný art noveau. Ve Svůdných schůzkách nalezneme hned dvě díla této autorky, proslulé řadou silných a osobitých ženských postav. Obecně je škoda, že se ve výboru nachází tak málo ženských autorek. Nic proti mužským tvůrcům – chvílemi se však zdá, že hlavním tématem antologie je pouze ženské spodní prádlo. To je pro většinu mužského čtenářstva jistě okouzlující, ale vše má své hranice.

Erotických komiksů se v poslední době vyrojilo jako hub po dešti, a český čtenář si tak může vybírat. Svůdné schůzky mu nabízejí plný tác jednohubek, na nichž zaujme především výtvarné zpracování. Scenáristická stránka už tolik neohromí – nabízí lehce stravitelnou, někdy až prostoduchou zábavu, v níž se erotika a vzrušení spíše jen čas od času zablesknou.

 

Kol. autorů: Svůdné schůzky. Přel. Richard Podaný, Crew, Praha, 2018, 148 s.