Profousová, Eva

Profousová, Eva

rozhovor překlad

Ein empfindsamer Mensch Jáchyma Topola; Ein Beitrag zur Geschichte der Freude Radky Denemarkové. Za oběma aktuálními překlady významných českých autorů do němčiny stojí Eva Profousová, díky níž promlouvají k německým čtenářům i Kateřina Tučková, Jaroslav Rudiš, Petr Zelenka a řada dalších. Co ji na české literatuře zajímá a nakolik těžké je pro ni nadchnout německé nakladatele? A může na tom něco změnit letošní Lipský knižní veletrh?

Česká literatura (nejen) v Lipsku 2019
očima Evy Profousové


iLiteratura: Jak jste se dostala k překládání české literatury? Je to vaše hlavní práce?
Eva Profousová: Překládání pro mě bylo něco jako vyrovnání se s exilem: nový kontakt s češtinou, možnost seznámit zemi, ve které od roku 1983 žiji, s literaturou země, kde jsem se roku 1963 narodila. Bohužel se z překládání české literatury žít nedá: povedlo se mi to na deset let, pak jsem skončila na sociální podpoře. Od té doby se snažím mít i nějaké jiné povolání, které mi zaplatí nájem a zdravotní pojištění.
Nejdůležitější překlad pro mě byla Sestra Jáchyma Topola, tu jsem ještě překládala ve dvou s Beate Smandek. To byl opravdu „návrat domů“.

iLiteratura: Vybíráte si autory a knihy k překladu spíš sama, nebo vás častěji oslovují nakladatelé? Máte nějaká „svá“ témata, která vás obzvlášť zajímají?
Eva Profousová: Řekla bych, že mé „téma“ je dobrá literatura. Pak je celkem jedno, o čem kniha je. Knihy ke mně přicházejí samy, když se snažím někde něco prosadit, většinou se mi to nepodaří (Jan Balabán, Filip Doušek). Dřív se navíc stávalo, že když jsem něco prosadila, dostal tu zakázku někdo jiný. Teď už mám buďto „své“ autory – nebo mě osloví nakladatelství.

iLiteratura: Přeložila jste do němčiny řadu autorů, kteří u nás patří k těm úplně nejznámějším (Jáchym Topol, Radka Denemarková, Kateřina Tučková, Jaroslav Rudiš, Michal Viewegh, Petr Zelenka…). Není těžké nacházet pokaždé znovu specifický hlas pro každého z nich?
Eva Profousová: Možná to zní divně, ale je-li kniha dobře napsaná, sama si najde svůj tón. Já autora jenom „stopuji“.

iLiteratura: Jak Němci vnímají českou literaturu, jak těžké je prosadit českého autora k vydání? Vyvíjí se situace nějak?
Eva Profousová: Vyvíjí: k horšímu. Po sametové revoluci byl o českou literaturu velký zájem, ten je čím dál menší, jedním z nejdůležitějších argumentů je počet prodaných exemplářů, a těch je z hlediska nakladatelství málo, knihy jsou povětšině ztrátové. (U překladové literatury by bylo zapotřebí asi sedm tisíc prodaných výtisků, aby se náklady zaplatily. Teprve pak začíná kniha vydělávat. Česká literatura dosáhne obvykle zhruba poloviny.)

iLiteratura: Odkud čerpáte informace o dění v české literatuře?
Eva Profousová: V poslední době už jenom přes osobní doporučení. Do ČR navíc už moc nejezdím, dřív jsem alespoň prohrabávala knihkupectví, teď už ani to ne.

iLiteratura: Jak vnímáte podporu překladatelů a překladů z české strany?
Eva Profousová: Musím přiznat, že vlastně o českých možnostech skoro nic nevím. Zato vím hodně o možnostech překladatelských grantů v Německu, bez nich by se z překládání už vůbec žít nedalo, i o četných workshopech a seminářích. Ale nemám pocit, že by z české strany bylo překladatelské umění moc ceněno, připadá mi, že je většinou zájem o překlad, ale ne o to, jak zní, jak působí, jestli je dobrý.

iLiteratura: Stoupl zájem o českou literaturu mezi nakladateli díky Ahoj Leipzig, tedy hostování ČR na Lipském knižním veletrhu 2019 a souvisejícím akcím?
Eva Profousová: Hm. Když se podíváme na seznam knih, které k Lipsku vyjdou, byla skoro každá alespoň z části financovaná z české strany. Tím samozřejmě zájem stoupl: my překladatelé si stěžujeme, jak se nám špatně žije – ale nakladatelství, hlavně ta malá, to lehké také nemají, takže jakákoliv podpora je vítaná. Nechci tím jejich zájem shazovat, otázka je, jestli budou moci u české literatury zůstat i bez finanční podpory, jestli své knihy také prodají.

iLiteratura: Co od Ahoj Leipzig očekáváte vy?
Eva Profousová: Asi trochu pesimistická odpověď: víc jak krátkodobé oživení zájmu bohužel ne. Ale nechám se ráda překvapit.

iLiteratura: Chystáte nějaký překlad nebo třeba nějaký kulturní program přímo v souvislosti s Ahoj Leipzig 2019?
Eva Profousová: Ne. Respektive: u obou knih, které jsem letos přeložila, bylo jasné, že k Lipsku musí vyjít, takže jsem si musela pospíšit, což při překládání z češtiny je nezvyklé (trpí tím spíš kolegové, kteří překládají z angličtiny). Ale myslím, že by obě vyšly i bez Lipska (Jáchym Topol: Citlivý člověk, Radka Denemarková: Příspěvek k dějinám radosti).

iLiteratura: Máte nějaké překladatelské přání – titul/autora, kterého byste chtěla překládat, ale nenašla jste zatím nakladatele?
Eva Profousová: Už delší dobu se snažím najít nakladatele pro Čapkovu Továrnu na absolutno, myslím si, že by se do dnešní doby velmi hodila, a jediný německý překlad, který existuje, je rozebraný. Ale nějak se mi nedaří. Tak snad 2019.


Eva Profousová (nar. 1963 v Praze) studovala bohemistiku, rusistiku a východoevropské dějiny v Hamburku a Glasgow. Od r. 2002 působí s menšími či delšími přestávkami jako literární překladatelka a publicistka na volné noze. Přeložila do němčiny díla řady prozaiků i dramatiků, mj. Jáchyma Topola, Radky Denemarkové, Jaroslava Rudiše, Michala Viewegha, Miloše Urbana, Terezy Boučkové, Petra Zelenky nebo Jana Pitínského. Za své překlady získala několik ocenění – v r. 2012 spolu s Radkou Denemarkovou Cenu Georga Dehia na podporu knih, v r. 2010 Hamburskou cenu pro literární překlady. Eva Profousová žije v Berlíně.

Zájemcům také doporučujeme obsáhlý rozhovor s Evou Profousovou, který vyšel v časopise Host č. 6/2016.

 

Na podobné téma:
Mirko Kraetsch: Bohemista z donucení
Tomáš Kubíček: Zatím ještě nikdo neřekl: Držíme vám palce
Doris Kouba: Recepce české literatury v Německu – polemika
Martina Lisa; Katharina Hinderer: Mimo hlavní proud

© Marie Voslářová
Foto © Anja Kapunkt

Diskuse

Vložil: Václav Rodina, 24.07.2019 14:18
Profousová, Eva
Dobrý den Paní Profousová, přečetl jsem si článek v LN ze dne 24.7. a upoutala mě vaše překladatelská činnost. Jelikož jsem žil v Německu od 1969 do 1993 zajímám se o vše kolem nejen německé literatury, ale o německou histirii. Před nedávnem jsem četl román "Der bömische Samurai" od Bernharda Setzweina.... Pro mě to byl velice zajímavý román z prostředí tzv. Sudetenlandu. Překvapilo mě, že tato kniha a ani žádná jiná kniha toho autora není přeložená do češtiny. Myslím si, že by tato kniha byla zajímavá pro české čtenáře. S pozdravem a ať se vám daří Vaclav Rodina
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

zhlédnuto 1606x

Inzerce
Inzerce