Bunzl, Peter: Měsíční medailon

Bunzl, Peter
Měsíční medailon

recenze dětská

Pokračování dětské steampunkové série přináší nové dobrodružství oblíbených hrdinů, okořeněné trochou páry, hledáním obřího diamantu a procházkou londýnským podzemím. Svět představený v prvním díle se sice žádného výraznějšího rozvoje nedočkal, to však neplatí o protagonistech, kteří si své role tentokrát skoro dokonale prohodili.

Musíme si promluvit o Robertovi
Peter Bunzl
: Dobrodružství mechanického srdce 2: Měsíční medailon. Přel: Romana Bičíková a Zuzana Bičíková, Svojtka & Co., 2019, 376 s.

Není to tak dlouho, co se českým čtenářům poprvé představil britský spisovatel Peter Bunzl se svým vcelku zdařilým pokusem o steampunkový román pro mladší čtenáře, a už je pro fanoušky žánru i omladiny z Hasivkova k dispozici druhý díl série Dobrodružství mechanického srdce nazvaný Měsíční medailon. Hned na úvod zjišťujeme, že z vězení uprchl protřelý lupič Jack Dveřník, o němž padla několikrát zmínka už v předešlém svazku a který si měl odsedět doživotí mimo jiné za krádež nesmírně cenného Šarlatového měsíčního diamantu z čela mechanické slonice, jež patří samotné královně Viktorii.

Lily, tvrdohlavá hlavní hrdinka Mechanického srdce, je z informací o Dveřníkově podivuhodném útěku zcela u vytržení a svým nadšením se snaží nakazit všechny kolem, včetně nejlepšího kamaráda a hodinářova učně Roberta. Ten se však ještě zcela nevzpamatoval z událostí předešlého dílu, jehož děj Měsíčnímu medailonu předchází asi o osm měsíců. Nejenže tak Robert nemá na podobné věci (i kvůli úvahám o vlastní budoucnosti) ani pomyšlení, ale hlavu má plnou také jednoho nevšedního zážitku – spatřil totiž ducha, a to ducha někoho, koho moc dobře znal. Šálily ho smysly? Nebo s ním někdo hraje nekalou hru? Anebo se snad skutečně jednalo o bytost z onoho světa? Nezbývá než sebrat odvahu a vydat se najít odpověď, samozřejmě v doprovodu Lily, která má pocit, že ji otec opatruje až příliš úzkostlivě a nedovoluje jí ukázat, co se v ní skrývá.

Tímto rozhodnutím se ale rozpoutává akční jízda, která se z Hasivkova přesune až do srdce Londýna, a Robert se toho nakonec o sobě, své budoucnosti i minulosti dozvídá mnohem víc, než čekal a také než by si možná přál. Co se ostatních protagonistů týče, setkáme se zde s většinou postav předchozího dílu, byť některé, například novinářka a autorka šestákových krváků Anna, se zde jen vyloženě mihnou. Objeví se i pár nových tváří, jež ovšem až na Jacka Dveřníka a jeho spojence příliš prostoru nedostanou, nicméně se dá tušit, že by mohly mít výraznější roli v příštím pokračování, které nese název Nebeský cirkus (Skycircus, 2018). Hlavními tahouny jsou tedy i tentokrát Robert a Lily, kteří si však své úlohy víceméně prohodili, neboť ústřední postavou je tentokrát Robert a Lily je po většinu času trochu v pozadí. Je sice pravda, že autor se i ji snaží nějakým způsobem charakterově posunout, konkrétně líčí její snahu vypořádat se s faktem, že je dle definic svého světa hybridem, leč tato snaha nedostane mnoho prostoru a závěrečný pokus to v rychlosti napravit působí uspěchaně. To ale neznamená, že by Lily pro příběh nebyla důležitá. Její pubertální svéhlavost, z níž si přinejmenším dospělý čtenář bude rvát vlasy, autorovi umožňuje dostat své hrdiny do spousty napínavých situací.

Byť jde o pokračování, lze Měsíční medailon bez potíží číst i samostatně. Na začátku se totiž ve stručnosti připomene děj předchozího svazku a jeho zlomové okamžiky, přičemž nesnadné nebude ani proniknutí do světa mechanikálů a mechanimálů. Naopak díky tomu, že se čtenáři nemusí znovu seznamovat s postavami, má děj Měsíčního medailonu větší spád i více akce, včetně napínavějšího závěru. Na druhou stranu je třeba dodat, že svět vybudovaný v prvním díle autor nijak zásadně nerozvíjí, až na dovysvětlení, co je vedle natahovacího klíčku důležitým zdrojem životní energie všech mechanických tvorů, či zapojení skutečné britské historie odkazem na luddity, což jsou „lidé, kteří jsou proti moderní technologii – chtějí zničit všechny mechanikály, […] protože si myslí, že jim mechanikálové berou práci“. Dokonce se zdá, že steampunkových propriet spíše ubylo. Mechanikálové a mechanimálové zde sice stále jsou, ale vzhledem k tomu, že se povětšinou jmenují, chovají i vypadají jako ostatní lidé (a zvířata), čtenář po chvíli zapomene, že se vlastně jedná o mechanické bytosti.

Zároveň tentokrát téměř chybí vzducholodě, jež plnily v Mechanickém srdci zásadní úlohu. Místo ve vzduchu se totiž důležitá část příběhu odehrává ve stokách pod Londýnem, takže se hrdinové kolikrát až po krk brodí ve splašcích, což se neobejde bez následků: „Toho dne ale nikdo nesmrděl hůř než Robert, Bartík, Malkin a Lily. […] Když se přibližovali k sídlu Cechu mechanikálů, […] jejich puch dorazil pár minut před nimi – vlastně se dostal dovnitř a zhruba do poloviny schodiště dřív, než stihli zazvonit na zvonek.“ Nechybí ani řada vtipných průpovídek, poupravených (a do češtiny vynalézavě převedených) tak, aby zapadaly do mechanického světa: například „Kruciplech, není tu únikový modul,“ popřípadě: „‚No to mi utáhni šrouby!‘ zvolal.“ V Měsíčním medailonu se navíc ke slovu dostává taktéž jeden z klasických aspektů viktoriánské Anglie (hned po královně Viktorii, která zde také vystupuje), a to spiritismus či spiritualismus, tedy víra v duchy, jejich vyvolávání a pořádání seancí a zábavných estrád, kde mohli lidé prostřednictvím takzvaných medií komunikovat se svými zesnulými bližními. Kniha tedy vedle akce nabídne i pár mysterióznějších prvků.

Celkově je Měsíční medailon důstojným a zábavným pokračováním, pro něž víceméně platí podobné hodnocení jako pro díl první. I v tomto případě si vzhledem k rozsahu a absenci ilustrací knihu patrně užijí spíše čtenáři o něco starší, než je doporučená spodní hranice devíti let, avšak ani ti mladší se v ději, který je celkem přímočarý, určitě neztratí. Každopádně se jedná o příjemné lákadlo na třetí díl, v němž můžeme už vzhledem k výše uvedenému názvu čekat mnohem více vzducholodí a snad opět i originální příběh.

 

© Pavel Pecháček

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 15 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

70%autor článku   63%čtenáři

zhlédnuto 839x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce