Korneliussen, Niviaq: HOMO sapienne

Korneliussen, Niviaq
HOMO sapienne

recenze beletrie zahraniční

Homosexualita, transgender, ale především láska a hledání identity jsou témata neotřelého románu mladé grónské autorky, která svým textem narušuje veškeré normy, včetně těch jazykových.

Niviaq Korneliussenová: HOMO sapienne. Přel. Zdeněk Lyčka, Argo, Praha, 220 s.

Moderní grónská literatura je pro české čtenáře bezmála stejně nová jako pro Gróňany. O svěží vítr do plachet soudobé původní literární tvorby největšího ostrova světa se zasadily místní nakladatelství Milik a mladá autorka Niviaq Korneliussenová (*1990).

Grónsko v literatuře figuruje především jako exotická destinace s postkoloniálními rysy. Děj románů sem situují např. dánští spisovatelé Peter Høeg, Kim Leine či Mads Peder Nordbo. Není proto divu, že generační román HOMO sapienne (grónsky 2014) o současném životě mladých Gróňanů hledajících svou identitu na sebe okamžitě upoutal pozornost a jeho autorka Niviaq Korneliussenová za něj byla nominována na Cenu Severské rady za literaturu. Téma tohoto literárního debutu může znít otřepaně, avšak Korneliussenová ho propojila s homosexualitou, k níž se sama přihlásila a již rozvádí do extrémních poloh. Kromě otevřenosti v otázce sexuální orientace, která je v Grónsku dodnes obrovské tabu, je dílo průlomové i nevídanou formou a stylistickým ztvárněním.

Korneliussenová, coby vystudovaná psycholožka, nahlíží do duše pětice mladých dospělých, kteří se zcela vymykají běžnému genderovému určení. V příběhu se potkává Fia, Inuk, Arnaq, Ivinnguaq a Sara, každé postavě patří jeden oddíl knihy, v němž je hrdina vypravěčem v ich-formě a líčí své pocity i pohnutky. Jednotlivé části odděluje písňový text a černá stránka. Korneliussenová se nebojí ukázat nejhrubší scény a kocoviny (morální i fyzické) a patřičně je stylisticky opepřit. Jazyk zaskočí aktuálností a tím, jak snad až příliš věrně odráží reálnou komunikaci, v níž nespisovnost zachází často až k argotu. Bohatosti výrazů se nezalekl ani překladatel Zdeněk Lyčka, který českou verzi pořídil z dánštiny, do níž román přeložila sama autorka.

Pětici protagonistů svede osud dohromady v období nejbouřlivějších životních proměn: trudnomyslná Fia se odstěhuje od přítele Petera a chystá se přiznat homosexuální orientaci; Arnaq spatřuje příčiny svých současných problémů v dětství, nicméně časem jí dochází, že není lesba, ale muž v těle ženy; gay Inuk uprchl do Dánska, protože se provalil jeho románek s ženatým politikem a veškerá vina je přičítána jemu; dalšími postavami jsou Ivinnguaq, nová identita Arnaq, a nakonec Sara, femme fatale Arnaq i Fii. Kruh se uzavírá.

Děj se odehrává v grónském hlavním městě Nuuku, které má charakter maloměsta. Dočteme se, jak mladí lidé na samém severu naší planety tráví čas. Hrdinové se potácejí mezi večírky a jejich následky, jejich osudy se postupně proplétají a výrazně ovlivňují děj. Přestože se postavy zabývají genderovými starostmi, je HOMO sapienne především román o lásce, která je i ve své problematičnosti univerzální.

Život autorčiny generace ve znamení rychlosti, klipovitosti a moderních technologií odráží již zmíněný jazyk. Střídají se dlouhá asociativních souvětí, úsečné komentáře a dialogy, esemeskové konverzace, písně, instagramová hesla a hashtagy. Román je kromě toho prosycen anglicismy, které zůstávají i v českém překladu, Zdeněk Lyčka ovšem pro jistotu vzadu uvedl slovníček, v němž vysvětluje jak anglické, tak grónské výrazy. Grónská spisovatelka touto stylistickou koláží a rozdělením textu mezi pět vypravěčů vytváří téměř nový žánr. Kniha je jazykově nebývale intenzivní a ve výrazových prostředcích naprosto neotřelá.

Niviaq Korneliussenová svou prvotinou oprávněně zabodovala a vzbudila velký rozruch. Snad její tvorba neztratí na osobitosti a plnokrevnosti a bude nadále přitahovat pozornost k moderní grónské kultuře.

 

© Markéta Kliková

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 9 čtenářů.

Diskuse

Vložil: Karel Huněk, 05.02.2020 08:35
Korneliussen, Niviaq: HOMO sapienne
Vyjde tedy i recenze s rozborem stavby a jazyka románu?
Vložil: Redakce, 04.02.2020 08:58
Korneliussen, Niviaq: HOMO sapienne
Dobrý den, jazyk románu je velmi specifický. Nejde o klasické vulgarity, ani o hantýrku. Jde o zvláštní mix všeho v kombinaci s tím, že se postavy pohybují na společenském okraji. Recenzentka píše, že zachází často až k argotu, a lze to tak opravdu označit. Celkově je ale román jazykově tak neobvyklý,... že žádná kategorie úplně nesedí.
Vložil: mp, 03.02.2020 07:58
Korneliussen, Niviaq: HOMO sapienne
argot = soubor výrazů vyřazených společenských vrstev (zlodějů ap.), jejich mluva jiným nesrozumitelná; hantýrka (SSJČ). Asi se spíše míní vulgarita?
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.