Cena Severské rady za literaturu 2021
Cena Severské rady za literaturu 2021

Cena Severské rady za literaturu 2021

Prestižní Cenu Severské rady za literaturu si poprvé v historii odnáší grónská autorka. Niviaq Korneliussen na sebe upoutává pozornost již několik let nejen příslušností k tomuto odlehlému ostrovu, ale především nonkonformním psaním. Ve svých textech se věnuje tématu hledání identity, a to včetně té sexuální. V oceněném díle jsou ústředním tématem sebevraždy.

Letošní Cenu Severské rady za literaturu poprvé v historii získala grónská autorka. Porota se o vítězném románu Naasuliardarpi od Niviaq Korneliussen vyjádřila následovně: „Toto velmi dojemné dílo poskytuje vhled do života dnešních Gróňanů a traumat, která jim dodnes silně ovlivňují běžný život. Jedná se o krásný, nicméně také bolestně syrový příběh.“

Niviaq Korneliussen (1990) na sebe upozornila již svým debutem HOMO Sapienne, který vyšel v Grónsku v roce 2014 (česky HOMO Sapienne, přeložil Zdeněk Lyčka, Argo 2019) a za nějž byla okamžitě nominována na Cenu Severské rady. Tu ale tehdy získal norský spisovatel Jon Fosse. Román pojednávající o homosexualitě, transgenderu a hledání identity byl nicméně přeložen do deseti jazyků, zdramatizován, a brzy podle knižní předlohy vznikne dokonce film.

Naasuliardarpi (2020, dánsky Blomsterdalen, česky Květinové údolí) je autorčin druhý román, který stejně jako prvotinu napsala grónsky a sama přeložila do dánštiny. Zatím nevyšel ani anglicky, českou ukázku, jež vyjde ve výboru Dánská čítanka (Labyrint 2022), přeložil Zdeněk Lyčka. Kniha sklidila nadšené recenze a je nominována na literární cenu dánských novin Politiken, dále cenu Montana (za novátorskou literaturu, tu mimochodem před dvěma lety získal Jonas Eika Rasmussen, také velmi neotřelý laureát Ceny Severské rady za literaturu) a cenu dánských kritiků.

Korneliussen příběh člení na 45 kapitol – tolik totiž bylo v Grónsku v roce 2019 sebevražd. Začíná číslem 45 a pokračuje sestupně k číslu jedna. V první části, která se jmenuje ONI, jen ve velmi zkratkovitých textech představuje lidi, kteří si vzali život, uvádí ve skutečnosti vlastně pouze věk, pohlaví a způsob sebevraždy. V druhé části TY se vypravěčka v textech o něco delších obrací na samotné sebevrahy. V posledním třetím oddílu s názvem vypráví svůj vlastní příběh mladá Gróňanka – lesba, která se rozhodne udělat tlustou čáru za dosavadním životem, dobrovolně odejde v Dánsku na ulici, potýká se se smyslem života, přátelskými i rodinnými vztahy a také s předsudky, které mají Dánové vůči Gróňanům. Sama se s první sebevraždou ve svém okolí setkala ve třinácti letech, dodnes se nevyrovnala se sebevraždami svých blízkých. Trápí se také pocitem, že nezapadá do světa, kde je vše krásné, čisté a heterosexuální, a čtenáři je předem jasné, že hrdinku poznává v jejích posledních dnech života.

Grónsko je země s nejvyšším počtem sebevražd na počet obyvatel na světě, což Korneliussen, jež studovala psychologii, zarmucuje a nutí k akci. Ze sebevražd obviňuje především systém, který zradil děti a mladé lidi, kritizuje úřady, politiky, lékaře i učitele, s nimiž mluvit je jako házet hrách o stěnu, což podotkla i při své velmi apelativní děkovné řeči při předávání ceny.

Aktualita

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Diskuze

Vložit nový příspěvek do diskuse