Rozhovor

Rozhovor

Píšu i ve spaní

Aixa de la Cruz ve Španělsku prorazila s románem Cambiar de idea (Změna plánu), osobním příběhem, plným násilí a přešlapů. Nebála se mluvit ani o ženském násilí v mezinárodním měřítku, když upozornila na zločiny amerických vojákyň v Abú Ghrajb. V rozhovoru vysvětluje, jak jí psaní románů pomáhá vyrovnat se s těžkými tématy, a dokonce si tvůrčí proces ještě užít.

Rozhovor

Jít s pravdou ven. Ale jak?

V rámci letošního Světa knihy nám poskytla rozhovor Vanessa Springora, autorka románu Svolení, v němž se po mnoha letech vrátila k příběhu z doby svého dospívání. Ve čtrnácti letech se stala milenkou staršího muže, slavného spisovatele. V knize se s odstupem zamýšlí nad tím, jaké společenské mechanismy se podílely na tom, že Gabriel Matzneff mohl beztrestně udržovat vztahy s nezletilými, a dokonce se těšil uznání uměleckých kruhů, když své pedofilní záliby popisoval v knižně vydávaných denících.

Rozhovor

Psaní je vždycky nějakou formou psychoterapie

„Je zvláštní, že v kultuře, která má Stanisława Lema, Andrzeje Sapkowského a Jacka Dukaje, musí fantastika pořád prokazovat, že není horším žánrem literatury,“ říká polský spisovatel Radek Rak, který si svým napůl magickým a napůl historickým příběhem o Haliči z 19. století získal přízeň čtenářů i uznání kritiků. Jaké funkce může plnit fantastická literatura a co nám dnes přináší vyprávění o minulosti?

Rozhovor

Floriové jsou moje druhá rodina

Románová sága o rodině Floriů ukazuje italské dějiny na konkrétních osudech. Stefania Auci vypráví o skutečné Sicílii: v jejím podání to není chudý region ovládaný mafií. Postupný vzestup a pád na poli mocenském i majetkovém, diskrétnost i okázalost, budování rodinného bohatství a marnost luxusu, sňatková politika a mimomanželské eskapády – rodinná historie je pro spisovatelku pokladnicí poutavých příběhů, jejichž propojení poskytuje cenné argumenty k pochopení jednoho italského století.

Rozhovor

Jsem napůl člověk a napůl koza

Jak se zubní lékařka stala slavnou spisovatelkou? Kořeny má sice v horách, ale fascinuje ji také moře a nebezpečí, jaká skrývají italská přímořská města. Italská spisovatelka Donatella Di Pietrantonio se upřímně zpovídá ze svých lásek, ale mluví i o tom, jaké zažívá obavy a jaké používá výmluvy.

Rozhovor

Tchaj-wan přišel do mého života sám od sebe

„Všichni Tchajwanci milují Českou republiku, je to jejich sen, mluví se o ní a zdůrazňuje se, že je jedním z nejbližších partnerů Tchaj-wanu,“ říká v rozhovoru výtvarník a nakladatel Tomáš Řízek, který založil unikátní nakladatelství Mi:Lù Publishing, vydávající tchajwanské knihy u nás a české obrázkové knihy na Tchaj-wanu.

Rozhovor

Každá generace dětí si zaslouží svou verzi klasických příběhů

„Knihy přinášejí dětem naději, protože jejich myšlení lze ovlivnit, pozměnit. I dětem, které nežijí šťastně, můžeme dát prostřednictvím příběhů naději a vložit do nich dobré myšlenky ve vztahu k jejich vlastní budoucnosti,“ říká v rozhovoru nejen o své tvorbě tchajwanská překladatelka, editorka a spisovatelka Kate Dargaw.

Rozhovor

O životě na hranici dvou světů

Narodila se ve Stockholmu, ale část její duše se vždycky nejlépe cítila v Tornedalenu – bohem zapomenutém údolí řeky Torne na pomezí Švédska a Finska. Polární kruh a drsné podmínky pro život daly vzniknout rázovité povaze místních obyvatel. Jednou z nich byla i matka Niny Wähä, jejíž příběh a rozsáhlá rodina se staly inspirací nedávno česky vydaného románu Odkaz.

Rozhovor

Hledání ztracené albánské identity

„Současní Albánci mají problém najít odpověď na otázku, čím je albánská identita, co stvořilo jejich národ a na co mohou být pyšní. Proto je pro ně tak snadné zemi opustit,“ říká polská reportérka Małgorzata Rejmer. Její nejnovější kniha Bláto sladší než med zavádí čtenáře do temného a krutého období komunistické Albánie. Jak se pracuje s obětmi nelidského režimu a jak se minulost odráží v životech současných Albánců?

Rozhovor

Obyčejně normální hrdinové

Jasně žlutý přebal románu Průměrný index štěstí působí už na první pohled pozitivně a vstřícně. Stejně vstřícný a příjemný je autor knihy, portugalský spisovatel David Machado, který do Prahy přijel uvést český překlad svého románu, odměněného mimo jiné i Cenou Evropské unie za literaturu.

Rozhovor

Když se historie zametá pod koberec

„Pro Finsko bylo a stále je těžké zpracovat svou historii sympatií k nacismu,“ říká v rozhovoru finská spisovatelka Petra Rautiainen, jejíž debut o krutých podmínkách zajateckých táborů ve finském Laponsku i poválečné obnově spálené země otvírá mnoho palčivých a bohužel opět velmi aktuálních témat, nejen válečných.

Rozhovor

Obejmout Evropu

Švýcarský spisovatel Ralph Dutli, znalec středověké francouzské literatury i ruské poezie, romanopisec a autor osobitých „malých kulturních dějin“, navštíví letošní Svět knihy, aby představil český překlad svých Zlatých snů, knihy o roli zlata v mýtech a náboženství, v literatuře a umění.

Rozhovor

Básně je třeba ochutnávat jazykem

Na 21. března připadá světový den poezie. ILiteratura přináší rozhovor s přední rakouskou básnířkou a dramatičkou Margret Kreidl, rodačkou ze Salcburku, která od přelomu tisíciletí žije ve Vídni. Publikovala na dvě desítky knih nejrůznějších žánrů, včetně rozhlasových her či libret. V rozhovoru představuje svoji nejnovější sbírku akrostichů, jejichž nepřeložitelnost komentuje slovy: „Básně je třeba ochutnávat jazykem.“

Rozhovor

Slepice, Bůh a smrt

V říjnu 2021 získal francouzský bohemista Xavier Galmiche ocenění Prix Décembre za knihu Le Poulailler métaphysique (Metafyzický kurník). Benoit Meunier mu při té příležitosti za iLiteraturu položil několik otázek. Společně tak představují soubor krátkých próz, jehož záměrem bylo navést mysl k tomu, aby přecházela od pozorování slepic k úvahám o běhu světa, o lásce, o smrti.

Rozhovor

A Kafka je „české podivno“?

Úkolem umění není „bourat hranice“ ani „vyvolávat debatu“, říká v rozhovoru finská autorka Leena Krohn. Podobně vyhraněné názory má tato spisovatelka, jejíž díla kriticky reflektují nejrůznější společenské fenomény, na současnou politiku, architekturu nebo média.

Rozhovor

Na IKEA nesahat

historie
Anežka Soukupová

Elisabeth Åsbrink, autorka historického reportážního románu „A stromy ve Vídeňském lese stále stojí“, nastavuje zrcadlo švédské společnosti a připomíná, že i v dějinách této rovnostářské a blahobytné země se najde řada temných míst. V rozhovoru mluví o přijetí aktuální knihy, jejíž důležitou postavou je zakladatel IKEA Ingvar Kamprad, o rozporuplném postoji Švédska k židovským uprchlíkům za druhé světové války a o proměnách rasistické ideologie.

Rozhovor

Vyvolávání duchů

„Když píšeme o těch, které jsme ztratili, provádíme něco jako vyvolávání duchů. Zemřelí se zpřítomňují a stávají se překvapivě fyzickými,“ tvrdí polská autorka Mira Marcinów o své literární prvotině Bezmatek (Osiřelec), ve které otevřeně a velmi tělesně popisuje vztah s matkou, její nemoc a umírání. V rozhovoru mluvila také o tom, jak a proč truchlí Poláci, jestli náboženství pořád hraje v Polsku důležitou roli a proč se ona sama těšila na blížící se české vydání své knihy.

Rozhovor

Při psaní musím používat jen ta slova, která jsou nezbytně nutná

Litevský spisovatel Alvydas Šlepikas v působivém historickém románu Jmenuji se Maryte připomněl široké čtenářské veřejnosti příběhy takzvaných vlčích dětí – osiřelých dětí německé národnosti, které se v bývalém Východním Prusku musely v nelehkých časech po skončení druhé světové války postarat samy o sebe. V rozhovoru se k tématu vrací a říká, že jeho kniha sehrála roli jakéhosi ledolamu, který odkryl tabuizovanou minulost.

Rozhovor

Je dobře, že žiju

Rozhovor s norským spisovatelem Thorvaldem Steenem jde za hranice literatury. Autor otevřeně mluví o své bolestné a překvapivé minulosti, o níž se dozvěděl pravdu teprve před několika lety. Na poli literatury proslul zejména historickými romány, v nich hledá skrytou pravdu, podobně jako ve vlastním osudu, který poznamenala vážná svalová nemoc. „Je to paradox, že spisovatel, který psal o historii světa, neznal svou vlastní,“ přiznává v rozhovoru.

Rozhovor

I poslechu se musíme nejprve naučit

kultura
Kamila Drahoňovská

Audioknihy jsou pro mnohé z nás už samozřejmou součástí života, ale jejich kritice a reflexi se věnuje málokdo. Oslovili jsme jednu ze specialistek na toto téma, spisovatelku a lektorku Kláru Smolíkovou, která v rozhovoru mluví mimo jiné o potenciálu mluveného slova při vzdělávání a osvojování čtenářské gramotnosti.

Rozhovor

Analfabetka jako autorka románu

Proč je osmdesátiletá Hildegard analfabetka? Proč jí vadí, že nepoznala otce ani matku? Švýcarský spisovatel ve svém románu Rasa sirotků vyprávěl o tom, jak nacisté „vyráběli“ děti zaručeně čisté rasy, a zajímalo ho hlavně to, co se s nimi stalo po válce. V našem rozhovoru jsme se chtěli dozvědet více o tom, jak se kniha zrodila a jak na ní autor pracoval.

Rozhovor

Jak kreslit hudbu?

komiks
Nicole Rážová

Francouzská ilustrátorka a autorka komiksů Magali Le Huche vydala na jaře roku 2021 nové album s názvem Nowhere Girl. V autobiografickém komiksu plném hudby s lehkostí a humorem zpracovává i vážné otázky týkající se dospívání a školní fobie. Svou tvorbu přijela představit na veletrh Svět knihy 2021, kde byl pořízen i tento rozhovor. Autorka v něm vypráví, jak komiks vznikal a jak se v něm vracela k těžkému období svého života. A mluví také o své milované kapele Beatles.