ML

Martin Liška

Známé i pozapomenuté události, které před sto lety hýbaly Československem, autor nenásilně propojil dějovou linkou, v níž sice nedochází k zásadním zvratům, ale přesto čtenáře pohltí.

Island v posledních letech přilákal k návštěvě mnoho Čechů, většinou ovšem jen jako dovolenková destinace. Jaké ale je poznávat Island po dobu několika let, být pracovně v každodenním kontaktu s jeho obyvateli a postupně odhalovat zákonitosti fungování tamní venkovské pospolitosti?

Český čtenář by mohl snadno získat pocit, že všechna velká jména severské detektivní literatury už dávno zná, jeden z nejproduktivnějších a ve Švédsku nejčtenějších autorů však v Česku zůstává téměř neznámý. V jeho bohaté bibliografii zároveň nalezneme i mnoho jiných žánrů než jen čistokrevné detektivky.

Připravovat se na maturitu nebylo nikdy snadné. Ale jaké to je, připravovat se na maturitu v době, kdy se kolem člověka hroutí údajně tisíciletá říše, si dnes dovede představit jen málokdo. A právě tehdy si mladík se zájmem o hudbu začíná psát deník, na jehož stránkách po dobu následujících tří let zachycuje krátký záblesk svobody a následnou cestu do hlubin další totality.

Možnost překonat alespoň na chvíli omezení daná nutností dýchat patřila po staletí k velkým výzvám, lákajícím dobrodruhy, vojenské stratégy, průzkumníky i podnikatele. Odhalování tajemství mořských hlubin lákalo i spisovatele, ať už čerpali ze zkušeností vlastních, cizích nebo jen ze své fantazie. Mnoho z nich skončilo na dně literárního moře, jiní se však dodnes drží na hladině čtenářského zájmu.

Příběh prosazování zákona, na jehož základě lze cizím oligarchům zmrazit majetek, se čte téměř jako bondovka. Hlavní roli v něm ale nesehrál vyškolený tajný agent ani odvážný novinář, ale zpočátku vcelku nenápadný finanční investor.

Ulice umístěná přímo do dějiště Nerudovy nejznámější knihy, totiž na Malou Stranu, představuje patrně nejznámější tuzemský příklad veřejného prostranství nesoucího jméno nějakého spisovatele. Napadlo vás ale někdy, kolik Nerudových ulic asi po celém Česku máme? A jak si v tomto ohledu stojí ostatní spisovatelé? Výprava za názvy ulic a náměstí, ať už prstem po mapě nebo v nadcházejícím období dovolených i skutečná, může přinést nejedno překvapení…

Vedle západních filmů a hudebních nahrávek proudily do Československa i počítačové hry. Na rozdíl od filmů a hudby je bylo možné často i zásadním způsobem předělat, díky čemuž se kolem nich vytvořila specificky podvratná subkultura. Když už se do ní člověku podařilo dostat, bylo možné téměř všechno.

Královnám bylo v dějinách obvykle souzeno zpečetit svým sňatkem spojenectví mezi zeměmi či dynastiemi a následně porodit následníka trůnu. Švédsko nepředstavovalo výjimku, monografie věnovaná oblíbené zemi obou autorů ale ukazuje, že historiografie má v řadě ohledů vůči královnám a jejich leckdy zajímavým osudům stále velký dluh.

Příběhy o mučednické smrti svatých Petra a Pavla, svatého Štěpána, svatého Šebestiána nebo třeba svatého Valentýna svědčí o velmi obtížných počátcích existence křesťanské církve. Německý církevní historik zasazuje tyto i další příklady raných mučedníků do širšího kontextu právního systému římské říše, přičemž koriguje leckteré z rozšířených představ, které o pozdní antice máme.

Životní příběh muže, který většinu života prožil jako lékař na českém venkově, je dalším příkladem toho, jak víry velkých dějin zasáhly do osudu konkrétního jedince. Kromě toho poodhaluje mnohé o ruském způsobu myšlení, v mnohém tolik odlišném od našeho.