Silent book výtvarnice Martiny Trchové zachycuje v sedmi drobných epizodách smutek z odloučení, touhu překonat propast fantazií i nezlomnou víru ve shledání, jehož posly jsou labyrint šnečích ulit, spanilé labutě i vlk, jenž povstal z vlčího máku.
Odlehlý kout Islandu postihla katastrofa. Je na čase, aby si místní šerif nasadil klobouk, připnul odznak a vyrazil do akce. Pátrání po zmizelém zbohatlíkovi mu může komplikovat skutečnost, že jej za šerifa nikdo nepovažuje a odznak je dědictví po americkém otci, s nímž se neviděl několik dekád. Vítejte v Raufarhöfnu.
Každý z nás jistě zažil řadu nezapomenutelných (ať už v tom dobrém, nebo horším smyslu slova) setkání. Ondřej Škrabal vypráví jak o lidech, kteří jsou nepřehlédnutelní, tak i o těch nenápadných, z nichž někteří se vybarví teprve postupně. A o tom, jak nás mohou taková setkání do budoucna ovlivnit.
Nová série Arnaldura Indridasona jako by do psaní této hvězdy islandské krimi vnesla novou energii. Třetí román z cyklu s penzionovaným policistou Konrádem těží ze zápletky sahající svými kořeny hluboko do minulosti postav.
Romány Virginie Woolfové, představitelé vrcholného modernismu, jsou v českém prostředí dobře známé. Její esejistická tvorba a prvotiny, v nichž teprve objevovala svou specifickou poetiku, zůstávaly dosud v pozadí. V letošním roce však vyšel první překlad jejího debutu Plavba, v němž hrdinka, podobně jako autorka sama, teprve objevuje svou identitu a lásku a poznává svět skrze citlivé vnímání.
Klimatická změna je stále naléhavější problém, který se týká celého světa, Českou republiku nevyjímaje. Kolektivní monografie, která vznikla pod záštitou Akademie věd České republiky, ukazuje, co se se světem vlastně děje a co nás nemine, pokud dojde na nejhorší scénáře.
Publikace amerického scenáristy zachází dále než obvyklé příručky a rozebírá archetypy hrdinů a vedlejších postav, jak je definovaly už staré mýty. Škoda jen, že si všímá výhradně americké tvorby.
Text splétající bolest a osamocení s literárním experimentem, anarchii s nihilismem, poezii s politikou – a to vše dohromady s touhou dosáhnout bezbřehé tvůrčí svobody: než si René Crevel ve 34 letech sáhl na život, hledal v psaní úlevu a spásu před deziluzí z války, ale i před bezvýchodností rodinných a osobních dispozic, ať to bylo onemocnění tuberkulózou, nebo sebevražedné sklony.
Královnám bylo v dějinách obvykle souzeno zpečetit svým sňatkem spojenectví mezi zeměmi či dynastiemi a následně porodit následníka trůnu. Švédsko nepředstavovalo výjimku, monografie věnovaná oblíbené zemi obou autorů ale ukazuje, že historiografie má v řadě ohledů vůči královnám a jejich leckdy zajímavým osudům stále velký dluh.
Výstižně a vtipně ilustrovaná příručka cílí svým obsahem i grafikou na mladší čtenářské publikum. Autorka prostřednictvím vlastní zkušenosti i naučných exkurzů vysvětluje, proč na sebe mnohdy narážejí světy introvertů a extrovertů, a zároveň citlivě založeným lidem ukazuje cestu k sebepřijetí.
Čím to je, že básníci tolik milují mrtvý chlad pokročilého podzimu, těžké mraky a prázdné ticho večera? Možná jde o formu sebemrskačství, možná jen do této atmosféry projektují své nitro. Podobně jako Jan M. Heller v debutové sbírce Spády.
Autoři vyvrací (už dávno vyvrácené) pomluvy o satanismu zednářů. Argumentují mimo jiné tím, že ani v oficiálních církevních dokumentech nikdy nepadlo výslovné obvinění ze satanismu. Otázkou je, jestli je mezi současnými spikleneckými teoriemi právě tato ta nejnebezpečnější.
Do třetice zpět v palácích i špinavých uličkách noirového Stockholmu: poslední díl trilogie vždy vyvolává velká očekávání. Dostál jim švédský autor, jehož tvorba i samotné příjmení zavádí čtenáře daleko do minulosti?
Román Papírový palác v sobě skrývá rodinná tajemství a hlavně osudovou lásku k jednomu koutu přírody. Zkušenosti z dětství, týkající se míst a lidí, ovládají život hlavní hrdinky Elle až do dospělosti. Nedílnou součástí života Elle a Papírového paláce, kde bydlí, jsou pak rybníky a havěť, která žije v nich a v jejich okolí.
Autor se od drobných detailů typu indické kuchyně dostává k obecným úvahám o tamní kultuře a civilizaci. V některých ohledech ji kritizuje, ale jaksi vlídně, protože coby Mexičan cítí s Indy určitou spřízněnost.
Český superhrdinský komiks pro mládež přichází s pozoruhodným motivem: jak si z mladých lidí, kteří získají nadpřirozené schopnosti, udělat výnosný byznys.
Beznaděj a naděje, smutek a radost, smrt a život – jako se mořské vlny bez ustání valí ke břehu, hnány zdánlivě klidnou, ale mocnou silou, i lidské osudy houpavě směřují k jistému konci. Konec však může být i začátek: jeden život odejde a druhý dostane novou šanci. Román francouzské autorky Maylis de Kerangal pluje v rozbouřeném moři hraničních momentů několika životů.
Elementární slušnost, nebo smrtelné ohrožení svobodné společnosti? Spisovatelé si mohou dovolit i politicky silně nekorektní výroky, které by v nefiktivním textu porušovaly právní řád, tvrdí literární vědec. A někdy údajný útlak politické korektnosti jen předstírají či inscenují coby reklamní trik.
Britský ornitolog vybral pro mladé čtenáře dvacet unikátních ptáků, které představuje v krátkých, dramatických příbězích. Dokonale přitom navodí atmosféru a pomůže přenést se do tajů ptačí říše.
Letošním laureátem Ceny Jantar za literaturu se stal Miroslav Černý se sbírkou Proleženiny. Básníkovi se na malé ploše povedlo umíchat silný koktejl angažované poezie, která brojí proti všemu a zejména proti nám samým. Až se občas může zdát, že na ničem už vlastně nezáleží.
Francouzský historik shromáždil úctyhodné množství příkladů vnímání ticha, o moc víc ale čtenář v jeho knize nenajde.
V novince Davida Urbana policie opět vyšetřuje záhadná úmrtí na odlehlém místě. Ve srovnání se šokujícím závěrem jeho předchozího románu se však tentokrát žádné velké překvapení nekoná.
Vějíře markýze de Sade spojují rafinovanou eleganci šlechtických salonů s buranstvím pařížské ulice, ale i brutalitou jihoamerických křesťanských misií. Text americké autorky Rikki Ducornet je jako pohled do kabinetu kuriozit, vypleněného revolučním davem.
Syrská spisovatelka nechává promluvit devatenáct žen o osobních zkušenostech s občanskou válkou, která zuří v jejich domovině. Výsledek je stejně surový jako nezbytný.
Legendární komiksový román Strážci se dočkal prequelů i sequelů, často k nelibosti skalních fanoušků původního komiksu. Rorschach jde trochu jinou cestou: v tomtéž alternativním světě vypráví úplně samostatný příběh.
Poetická pouť do Amazonie čtenáře zavede do světa nejstarších mýtů, halucinogenních vizí a šamanských praktik v realitě nezměrné, živoucí džungle. V krouživém vyprávění se prolíná několik já.
Co se skrývá v nitru starého pána, který si to podmračeně rázuje po ulicích v růžových kalhotách? Děti se díky němu mohou poučit nejen o ekologii, ale také o mezilidských vztazích a poodhalit skutečnost, že nikdo z nás není vyloženě dobrý, nebo vyloženě zlý.
V době růstu vlivu digitálních automatů je dobré vědět, za jakých podmínek se skoro každý člověk také může chovat jako automat. Jak u lidí „zapnout“ reakce, které se vymykají jejich vědomé kontrole, a přinutit je chovat se tak, jak by při klidné racionální úvaze nikdy nemohli?
Zmrzačené tělo nebožtíka vynořující se z mlhy a tajemný cizinec s jizvou na tváři, který má záhadné úmrtí objasnit. Obyvatelé Kladska se ještě pořádně nevzpamatovali z první světové války a všech jejích důsledků pro poražený stát a už musí čelit dalším hrůzám. Rozjitřená poválečná doba přináší mnoho výzev. Jak si s nimi poradil Tomasz Duszyński ve své historické detektivce?
Debutová sbírka Rostislava Šímy zajímavě pohlíží na dětství, které je významně podmíněno setkáváním se se smrtí a vším, co k ní patří. Hrobařův syn je dílo autentické, avšak tematicky poněkud sporé a vposledku pouze jaksi prošumí.
