Poslední román největšího současného islandského spisovatele Jóna Kalmana Stefánssona zavádí čtenáře na zapadlý venkov. Vypravěč, jenž ztratil paměť, se noří do rodinné historie, aby v ní našel sám sebe. Příběhy jeho současníků i předků, plné lásky i zrady, jsou natolik univerzální, že se v nich pozná každý z nás.
Chudoba poválečného Brna, hantec, Franta Kocourek a další očekávatelné náměty se ve vyprávění Karla Fuksy propojují s posledními Habsburky, běháním maratonů a vzpomínkami na vlastní i nevlastní prarodiče. Výsledkem je pestrá mozaika, která poodhaluje mnohé z kulturního dění v Brně let minulých.
Čtenáře, kteří chemii zrovna neholdují, netradiční komiks ke změně názoru nejspíš nepřiměje. Ostatní, ať už středoškolští studenti, někdejší „chemičtí“ maturanti, nebo ti, kdo mají pro chemii z jakéhokoli důvodu slabost, si však přijdou na své. A navzdory spoustě počítání se tu a tam i zasmějí.
Nizozemský kulturní historik Huizinga je u nás slavný hlavně jako autor vlivné knihy Homo ludens, pojednávající obecně o lidské kultuře, jež se rozvíjí ve hře a „jako hra“. Jeho nově přeložená kniha ho ale představuje jako badatele zaníceně a také silně zaujatě a selektivně opěvujícího národ, z něhož vzešel.
Ve svém novém románu se americký spisovatel Amor Towles, autor bestselleru Gentleman v Moskvě, vrací do Spojených států. Ocitáme se v odlišných zeměpisných a společenských souřadnicích a seznamujeme se s novými postavami, ale to, co je podstatné pro Towlesovo psaní – radost z vyprávění –, zůstává.
Další bohatě ilustrovaná kniha zpracovávající podivuhodná dobrodružství zapomenutého českého přírodozpytce a cestovatele prostorem i časem zavede čtenáře do dob, kdy se na Zemi objevily první pralesy a po členovcích a jiných bezobratlých začali dobývat souš také obratlovci.
Marvanovo lyrické já z básní napsaných před více než třiceti lety si podává ruku s tím současným, řešícím stále podobné problémy, byť v jiném hávu a z jiné perspektivy.
Jakousi bajku naruby představuje slavná kniha reportéra Szabłowského. Návrat medvědů držených, cvičených a mrzačených medvědáři do volné přírody se vlastně neuskutečnil, nebo jen zpola. Ale jak se daří osvobozovat lidi od touhy žít existenci zajištěnou a nerizikovou a učit je přijímat život ve svobodné a v něčem i divoké společnosti?
Román, v němž sovětská jednotka specnazu rozšíří na Manhattanu zombie nákazu, mohl být podařená braková zábava. Bohužel s přibývajícími stránkami rychle ztrácí dech.
Oceněný irácký román svým názvem poukazuje k mýtu o umělém člověku. Jeho vyznění je však mnohem komplexnější a sám román výrazně barvitější. V Bagdádu po pádu husajnovského režimu, ale ještě před odchodem americké armády, to po všech stránkách vře a na chaos doplácejí v důsledku všichni. Frankenstein z Bagdádu nabízí také podobenství o kořenech zla.
Oskar Kokoschka je v novém životopisu pojímán jako umělec se širokým intelektuálním zázemím. Autor se často vrací k jeho silným vazbám na J. A. Komenského, ale stranou nenechává ani základní roli, kterou v jeho životě hrály ženy. Živé i umělé.
Kolektiv autorů ve své knize vzdává hold filmu Cesta do pravěku. Přestože vznikal v politicky obtížné době, jeho tvůrci se dokázali vyhnout přílišné ideologizaci. I za cenu toho, že film obsahuje četná vnitřní napětí, která mohou dodnes vyvolávat odlišné interpretace.
Po pozoruhodné novele Zmizení Ettora Majorany (česky 2017) se překladatel Jiří Pelán vrátil k dílu italského autora Leonarda Sciascii. Variace na slavný Voltairův román Candide neboli Optimismus se však od své předlohy odpoutává a od alegorické hříčky přechází v sladkobolnou oslavu prostého a skromného života.
Monumentální shrnutí Hitlerovy vlády nepřináší nová odhalení, nabízí však komplexní obraz třetí říše.
Ve zvířecích básních od A do Z nahlédneme do života neobvyklých tvorů žijících v Česku. Nečekejte však říkanky typu „šnečku, šnečku, vystrč růžky“, ale vtipné, provokativní, a především moderní rýmy z pera českého slamera.
Vítěz Literární ceny Knižního klubu Jan Váňa se v románu Křehkost snaží uchopit téma genderových rolí. Přes několik hlubších úvah však zabředává do klišé a nicneříkajících pasáží o lásce přes Tinder v době pandemie.
Historie indiánského kmene Černonožců je protkaná mytologií, posvátnými tradicemi a obřady, kterým Welch znovu vdechuje život. Zároveň je dusí realita doby, kdy nadvládu nad bizoními pláněmi neúprosně přebírají bílí uchvatitelé.
Konfrontace dvou zcela odlišných světů, jejichž kořeny vězí v bývalém Západním a Východním Německu. Na poutavém setkání starého, vzdělaného Berlíňana jakožto produktu demokratické SRN a mladinké neonacistky z Meklenburska sledujeme osobní i celospolečenské důsledky rozděleného a znovusjednoceného Německa.
Více než půl století stará kniha, které lze leccos vytknout, ale přesto zůstává podnětná. Autor v přístupech k sexualitě sleduje pozoruhodné podobnosti mezi oficiální kulturou a subkulturou pornografie, i když zrcadlově obrácené.
Komiksová kniha renomovaného italského kreslíře obsahuje dva nesmírně závažné příběhy: Hladomor na Ukrajině v letech 1932 a 1933 a příběh novinářky Anny Politkovské, která byla zavražděna v den Putinových narozenin roku 2006.
Francouzská spisovatelka a filozofka Simone de Beauvoir v emočně náročném textu poodhaluje, jaké je prožívání člověka ve chvíli, kdy druhého nedokáže zbavit intenzivní bolesti. Ve svědectví o smrti a smíření nabízí perspektivu dcery, která musela přehodnotit nejenom svůj vztah k matce, ale i několik názorových stanovisek.
Čtyřlístek krátkých nonsensových pohádek ze světa bagrů a buldozerů si pohrává s dějovými linkami tradičního pohádkového kánonu. Humorné jazykové nápady nečekaně oživují žánr, nad kterým současní dětští čtenáři někdy neprávem ohrnují nos.
Nová sbírka Jeana-Gasparda Páleníčka vyšla v edici Revolver Revue ve dvojjazyčné verzi. Autorem francouzské verze je sám Páleníček, který na českém překladu spolupracoval s Ivanem Matouškem. Vznikla tak sbírka poutavá svým obsahem i syrovým básnickým jazykem, poněkud ovšem naráží právě u překladu.
Okouzlená ornitoložka při popisu svých objektů místy neváhá používat takřka básnické metafory. Historický vývoj toho, jak se o ptácích bádá a mluví, je ostatně jedním z témat publikace, v níž se autorka nebojí ani stinných stránek a opeřence představuje v jejich nezměrné celoplanetární rozmanitosti.
Thriller ze současného Madridu má zajímavé vydavatelské pozadí, kvalitou jde však o román jen mírně nadprůměrný. Originální je především nechutný způsob vraždění.
Spisovatelka, jež se dokázala vymanit z chudého dělnického prostředí, ale také narkomanka a nepříliš příkladná matka a manželka. Více než čtyřicet let po prvním vydání svět znovu objevuje tvůrčí sílu dánské spisovatelky Tove Ditlevsenové a naléhavost výpovědi v její autobiografické trilogii.
Houževnatost a odvaha ještě automaticky nezakládají nárok na úspěch, což ukazuje i příběh prvního pokusu o dobytí vrcholu nejvyšší hory světa. Přestože hrdinové knihy svého cíle nedosáhli, anglický autor přináší dostatek důvodů, proč si i tak zaslouží po sto letech náš obdiv.
Americká filmová verze populární švédské knihy o pedantském a nabručeném starém muži změkčila a uhladila mnoho prvků z předlohy, zejména vážnější existenciální a sociální podtexty. Ale má alespoň Toma Hankse v hlavní roli.
Autorčiny teze, že Marie Terezie byla první panovnicí, která se upřímně starala o své děti, nebo dokonce první vlaštovkou všech moderních matek, jsou poněkud sporné. Což ale neznamená, že by její kniha nebyla podnětná a hodná dalších diskuzí. V hledání podob ženského asertivního sebeuplatnění snad může být i aktuální.
Ach a Cinka jsou partneři, kteří se straní lidí a civilizace. Procházejí se se psy, žijí pod horou, na niž se roky neodhodlají vylézt, a v jejich životech se neděje nic moc převratného. To není zrovna atraktivní knižní námět. Přesto zrovna to jsou pilíře knihy, jež mezi českými čtenáři může rezonovat. Napsala ji totiž Sara Baume.
