V rámcově detektivním románu Když jsme byli sirotci britský nobelista Kazuo Ishiguro ohledává témata, která jsou přítomná ve většině jeho děl – ať už mluvíme o individuální i kolektivní (dějinné) paměti, nostalgii, nebo mezilidských vztazích. Přestože nejde o nejznámější autorův text, naši pozornost si v novém vydání i po letech určitě zaslouží.
Ať už se vzepřely dobovým konvencím, nebo naopak platily vysokou cenu za věrnost tradičním hodnotám, podává autorka jejich leckdy pohnuté životní soudy čtivě a srozumitelně i pro čtenáře bez hlubších znalostí historie.
Čekal na stáří, a místo toho mu naservírovali karanténu. Zatímco my, obyčejní smrtelníci, jsme se během pandemie vrhli na kváskování a jiné vrtochy, spisovatel Jean-Philippe Toussaint nemarnil svůj drahocenný čas podobnými rozmary. Jeho covidový projekt nabral mnohem monstróznějších rozměrů.
Česká animovaná adaptace bestselleru francouzského autora vykazuje pečlivost i realizační nápaditost. Vyvstává tu svébytná výpověď směřující k závažnějším sdělením nežli k pouhé zábavě pro školáky.
Nový román Miloše Urbana se nese ve znamení proměny poetiky. Už žádné panoptikum prazvláštních postav provázené stříkáním krve na pražských jatkách, ale introspekce do mysli a duše nemocného starce. Díky této hlavní postavě, a vypravěči v jedné osobě, sice není nouze o bizarní situace, ty ale vzbudí spíše hořký úsměv.
Víte, kdo je to Dobrotvůrce? Pokud se jen tak ničeho nezaleknete a umíte kolem sebe šířit dobro, jste to právě vy. Jestli si tím třeba ještě nejste jisti, stačí sáhnout po knize plné nápaditých ilustrací a všedních i nevšedních situací, které jen čekají na někoho, kdo je dopoví.
Po kolik staletí teologové tvrdili, že blaženost duší v nebi bude umocňována jejich pohledem na utrpení hříšníků v pekle (a jak je to s náboženskými základy etiky)? Kdy začal pojem humanismu zohledňovat i ženy a příslušníky neevropských národů? Poučná kniha pojednává o historii a budoucnosti pojmu, který už mnozí pohřbili.
Vrací se Ivan Wernisch ve svých vzpomínkách? Jsou to vzpomínky, nebo nejsou? Kdo vzpomínal a kdo vzpomínky zapsal? Pro koho? Když Petr Motýl píše o tom pravém a jediném mistru z Malvazinek, otázky se jen hrnou. Chcete znát odpovědi? Možná se jich dočkáte v následujícím textu.
Rozsáhlý kriminální thriller je jedním z hlavních titulů letošního Velkého knižního čtvrtku. Má své silné pasáže, ale také hluchá místa. A potěší nejvíc ty čtenáře, kteří znají hrdiny příběhu z předchozích autorových knih.
V charakteristicky útlé sbírce tří povídek se Claire Keeganová věnuje vztahům mezi muži a ženami. Jinými slovy, vydává se na pole sobectví, komunikačního mrzáctví, nebo dokonce morálních selhání. Pro prohřešky a slabosti svých postav má přitom autorka pochopení, ale v žádném případě je neomlouvá.
Po knize o těch, kterým selhal důležitý vnitřní orgán, a oni museli na transplantaci, přišla novinářka Kalenská se souborem rozhovorů s lidmi, kteří prožili znásilnění. Návody, jak takové duše léčit a jak předcházet a bránit se útoku potenciálního agresora, se přitom mohou hodit každému.
Že japonské komiksy nemusejí být ukřičené akční limonády pro mladé, ukazuje komorní manga odehrávající se v opuštěné boudě na vrcholcích zasněžených hor. Vystačí si přitom s pouhými dvěma postavami.
Co se stane, když se básník a spisovatelka pustí do společného literárního zahradničení? Jejich text kypí rostlinami, živočichy, svéráznými recepty, humorem a fantazií.
Spíše než otevřeným deníkem, jak uvádí anotace, je kniha Nevím otevřeným rozjímáním, otevřenou zpovědí i otevřeným loučením s nejbližšími.
Druhý případ detektiva Hawthorna je vzorovou whodunitkou, přičemž její hlavní hrdina v mnohém připomíná Sherlocka Holmese. Kriminální zápletka je však jen mírně nadprůměrná a román zachraňují hlavně metaliterární hříčky.
Precizně komponované zahrady, mocní duchové kami, filozofické rozjímání v opojení saké, bezmezné a šlechetné přátelství; dokonale inscenovaný zenový klid má však i zcela opačnou polohu plnou bolesti a utrpení. Barberyová v druhé části románového diptychu už tolik neusiluje o efekt, o to víc ale vede čtenáře k jádru věci, k pochopení specifiky japonského světa. Japonsko popisuje s nadšením, obdivem a velmi věrohodně.
Akademici Helen Hester a Nick Srnicek se ve své nové knize zamýšlejí nad reprodukční prací. Jejich text nabízí zajímavé historické sondy, avšak nedostává svému hlavnímu slibu – nabídnout návrhy pro lepší budoucnost.
Mangou silně inspirovaný americký komiks, který původně vycházel online, v knižní verzi trochu ztrácí kouzlo. I tak jde ale o docela zajímavý pokus hledat romantiku mezi počítačovými hráči (a hráčkami).
Tíha války doléhá na život obyvatel příhraničního městečka Berd, na první pohled všední každodennost je ve skutečnosti plná trhlin ztráty, bolesti a utrpení. Místní svůj osud přijímají potichu jako typičtí obyvatelé hor – houževnatě a tvrdohlavě.
Kniha pro každého, kdo někdy prosklenými dvířky mikrovlnky nevěřícně sledoval otáčející se karbanátek a lámal si hlavu nad tím, jak se ten kus mletého masa může za minutu a půl kroužení ohřát.
Životní příběh vysokého církevního preláta židovského původu je zajímavý sám o sobě, detektivní linka však románu bohužel spíše škodí.
Volné pokračování oblíbeného kyberpunkového románu Hardware se od svého předchůdce liší v mnohém. A dost možná jej svou kvalitou i překonává.
Román dánské autorky zavádí čtenáře na odlehlý ostrov s plejádou svérázných postav. Zatímco mladá hrdinka propadne kouzlu filmu, její matka žije tangem a je odbornicí na obouvání. V téměř pohádkovém světě, kde se střetává prostý život s magií filmů a rytmem tance, se rozvíjí příběh o lásce, kráse všedních okamžiků, rodinných vazbách a o hledání vlastního já.
Studie o pozapomenutém šlechtici, který šokoval současníky například svou vášní pro divadlo, nabízí nejen klasický životopis, ale i sondu do mnoha oblastí života na konci 19. století.
Na tchajwanském nočním trhu se mísí jídla, národnosti prodávajících a kupujících i lidské osudy. Mnohovrstevnatá a bohatě ilustrovaná kniha vypráví o nelehkém období dospívání, během něhož hlavní hrdina stejně jako každý teenager hledá sám sebe.
Soukromý detektiv Blacksad se po letech dočkal nových příběhů. A scenárista i kreslíř ukazují, že mají stále skvělou formu. Jejich „zvířecí“ detektivky chytře pracují s americkými reáliemi padesátých let i s četnými odkazy na klasiku drsné školy.
Boca Grande, idylický ráj, fiktivní zemička kdesi v Jižní Ameriky, na první pohled nezajímavá. A přitom právě zde se střetávají dva zdánlivě neslučitelné světy a ti mocní z obou táborů zpovzdáli tahají za nitky. Když se Charlotte, naivní hrdinka slavného románu americké prozaičky Joan Didionové Kniha denních modliteb, připlete do cesty rozjetému vlaku událostí, nemá šanci obstát.
Nepozná vás vlastní dítě, když stojíte na druhé straně ulice? Nebo zakopává i na rovném povrchu? Možná nešálí zrak jeho, ale vás a je třeba vyrazit pro nové brýle. A cestou i pro skvělého průvodce Hurá, nosím brýle, se kterým handicap rychle překonáte.
Ostravský prozaik ve svém třetím románu opět pracuje s traumaty, pokušením, tužbami a tentokrát i se strachem ze ztráty. Svižně odvyprávěný příběh ovšem kompozičně narušuje pointa vyprávění.
