Pavel Mandys

Pondělní malá demonstrace, která se konala před ministerstvem kultury na podporu přijetí a zdokonalení zákona o statusu umělce, měla i jednu vedlejší linku. Radost by z ní měl Jaroslav Hašek.

Komediálních japonských komiksů u nás moc nevychází. Muž v domácnosti je založen na protikladu zabijácké minulosti hlavního hrdiny a jeho banální všednodenní přítomnosti.

Nová série Arnaldura Indridasona jako by do psaní této hvězdy islandské krimi vnesla novou energii. Třetí román z cyklu s penzionovaným policistou Konrádem těží ze zápletky sahající svými kořeny hluboko do minulosti postav.

Český superhrdinský komiks pro mládež přichází s pozoruhodným motivem: jak si z mladých lidí, kteří získají nadpřirozené schopnosti, udělat výnosný byznys.

V novince Davida Urbana policie opět vyšetřuje záhadná úmrtí na odlehlém místě. Ve srovnání se šokujícím závěrem jeho předchozího románu se však tentokrát žádné velké překvapení nekoná.

Legendární komiksový román Strážci se dočkal prequelů i sequelů, často k nelibosti skalních fanoušků původního komiksu. Rorschach jde trochu jinou cestou: v tomtéž alternativním světě vypráví úplně samostatný příběh.

Rozsáhlý soubor bizarních dobrodružství tří přátel, kteří spíš symbolicky než reálně bojují s jihoamerickými režimy, vznikl v osmdesátých letech a je to na něm – v dobrém slova smyslu – znát. Komiks je to nakonec veselejší, než se zprvu zdá.

Svérázný detektiv maorského původu řeší ve svém druhém příběhu případ mysteriózního sériového vraha. Román opět vyniká působivým stylem a břitkými dialogy, škoda jen, že zápletka nebyla promyšlena rafinovaněji.

Po čtyřech letech se tvůrci konečně vrátili k práci na jedné z nejpopulárnějších a nejoceňovanějších amerických komiksových sérií. Rozběh nové řady je ovšem velmi pozvolný.

Pětisvazkovým omnibusem nakladatelství Egmont prozatím uzavřelo vydávání slavné komiksové série Thorgal. Přesněji: sešitem číslo 29 vydalo poslední příběh, který psal scenárista všech předchozích Jean van Hamme.

Mladá krasavice pašující kokain v břiše svého nadrženého inteligentního pejska, vraždící kalhotky a další bizarní nápady. V komiksu mladého britského autora se vrací duch dnes již klasických undergroundových komiksů.

Uzavření sedmidílné sešitové série Prašina není zklamáním, ale nevzbuzuje ani žádné velké nadšení. Jako to tak bývá, očekávání nastavená na začátku nebyla úplně uspokojena.

Thriller ze současného Madridu má zajímavé vydavatelské pozadí, kvalitou jde však o román jen mírně nadprůměrný. Originální je především nechutný způsob vraždění.

Komiksy (a filmy) o Asterixovi jsou už řadu let jedním z hýčkaných pokladů francouzské popkultury. Samostatné série se nyní dočkal i jediný zvířecí hrdina, pejsek Idefix. Jde o kvalitní mainstream pro malé čtenáře, jen škoda, že francouzský vydavatel oproti sérii o Asterixovi změnil formát stránek.

Ukrajinští kozáci, intelektuálové i vnadné krasavice ostošest řežou ruské vetřelce. Zatím v bláznivém steampunkovém komiksu, kde Lenin s Trockým verbují armádu bolševických zombie.

Ed Brubaker je aktuálně jedním z nejrespektovanějších komiksových scenáristů. Jeho české nakladatelství BB/art se nyní vrátilo docela hluboko do minulosti a vydalo jeden z jeho prvních komiksových románů.

Druhá detektivka teprve šestadvacetiletého autora je velmi ambiciózní: rozsahem, ale i množstvím postav a spletitým příběhem. Ne všechno Šmehlíkovi vychází, ale jako celek je kniha příjemným překvapením.

Začátkem ledna jsem jako zástupce literatury zasedal v komisi, která různým kulturním odvětvím rozdělovala docela štědré finanční prostředky od EU. Byla to zkušenost zajímavá a inspirativní, ale také notně frustrující.

Série Alias patří k nejvýznamnějším autorským dílům scenáristy, kterého proslavily superhrdinské komiksy. I tento se odehrává ve světě, kde operují Avengers, ale jde spíše o detektivku drsné školy.

Na úspěch svého prvního románu Čarostřelec navázal Jan Horníček volným pokračováním, které se odehrává o několik málo let později – a převážně v Paříži v době Velké francouzské revoluce.

Autor bestselleru Purpurové řeky svůj nový kriminální thriller zasadil do nacistického Berlína léta a podzimu roku 1939. Tajemnou záhadu ovšem buduje s pomocí trochu laciných triků.

Povídkových knih u nás nevychází mnoho, a už vůbec ne sbírek komiksových povídek. Objevitelé jsou v tomto směru jistě výjimeční a vítaní. Škoda jen, že u nás deset let stará kolekce nevyšla o pár roků dříve.

Další případ vyšetřujícího právníka Jacka Irishe naplňuje očekávání čtenářů série a tentokrát se také vyhýbá příliš divokému akčnímu závěru, jaký trochu kazil dojem z minulých dvou románů.

Velká kniha komiksů Bohumila Konečného je skvěle a poctivě připravená, přesto může čtenáře zklamat. Ukazuje se totiž, že mistrný malíř vnadných žen a dobrodružných scén se komiksu příliš nevěnoval.

Komiksový akční román o neporazitelné špionce je podařenou variací starých bondovek. Je ostatně situovaný do sedmdesátých let a právě atmosféra doby je na něm asi to nejlepší.

Švédský ostrov Öland má jen 26 tisíc obyvatel, přesto tam místní rodák situoval už svou pátou detektivku. A znovu prokazuje, že christieovsky spletitou sérii vražd lze věrohodně vymyslet i dnes.

Kreslířka Lucie Lomová si v lednu 2017 začala vést komiksový deník. Denně alespoň jeden obrázek, ideálně sekvenci. Komiksový Český snář z toho není, ale i tak vzniklo dílo podnětné a čtivé.

Pokračování neobvyklého komiksového cestopisu se odehrává převážně v Turecku v osmdesátých letech, podstatná pasáž čtenáře ale přenese do Běloruska v době počínající Lukašenkovy diktatury.

Vynikající noirová gangsterka ukazuje, že afroameričtí spisovatelé mohou do tohoto žánru, až příliš zatíženého retrem, vnést svěží prvky a potřebnou dávku autenticity.

Komiks Rozděl-ení měl zřejmě mladším čtenářům humornou formou přiblížit rozdělení Československa, od kterého v lednu uplyne třicet let. Bohužel se moc nepovedl.