Pavel Mandys

První společný román legendární francouzské dvojice průkopníků psychologické krimi byl několikrát úspěšně zfilmován. Navzdory svému věhlasu se nicméně českého vydání dočkal až po čtyřiasedmdesáti letech.

Drobný, ale poutavý a vizuálně podmanivý komiks vychází ze spekulace o nečekaných účincích námelu v upečeném chlebu. Zvláště, když jej sní středověký mnich.

Začátek fantasy série pro starší děti se rozebíhá trochu pomaleji, ale vrcholí působivě. Nikoliv poprvé využívá motiv lidí s magickými schopnostmi, které ovšem ostatní pronásledují. A možná si chystá prostor pro homosexuální milostný trojúhelník.

Detektivce norsko-švédsko-francouzské dvojice vlastně není moc co vytknout, vše v ní funguje. Přesto působí jako vykalkulovaný produkt.

Přes padesát let starý komiksový román je šokujícím svědectvím o tom, jak v japonské armádě za druhé světové války panovala středověká mentalita. Zajímavý je také kontrast karikaturních postav s temným příběhem.

Čeští čtenáři se po šestapadesáti letech od vydání konečně dočkali pokračování nejslavnější knihy proslulé americké spisovatelky. Kvality prvního dílu román nedosahuje – a možná zajímavější by bylo pátrání, proč tu ten román nevyšel mnohem dřív.

Zlodějský milenecký pár, šmírující soused s útočnou puškou ve skříni, dealeři marihuany, nájemný zabiják a trojice gangsterů. Ti všichni se potkají v jednom neútulném činžáku a je z toho groteskně nadsazený krvák.

Lékařský thriller z Ukrajiny vyniká pečlivou charakteristikou nejednoznačné hlavní postavy – patologa kyjevské nemocnice, který se zaplete do obchodu s částmi lidských těl.

Na úspěšný komiks Bludy v hlavě, který hravě a s vtipem tematizoval strachy a nejistoty přecitlivělého komiksového kreslíře, navazuje katalánský autor volným pokračováním. Poučné dialogy o osobním rozvoji tu bohužel převažují nad humorem.

Muže existovat idealistický fašista? A musí být v uměleckém díle zápornou postavou? Rozsáhlý komiks švédského tvůrce má možná nejneobvyklejšího hlavního hrdinu v dějinách komiksu.

Klasickou pověst o krysařovi z Hameln český výtvarník okořenil zasazením do postapokalyptického sci-fi prostředí a prvky ze superhrdinských komiksů. Docela to funguje, byť výtvarná stránka výrazně předčí tu scenáristickou.

Novinka oblíbeného autora přináší nového hrdinu: bývalého kriminálníka, který pátrá po své unesené přítelkyni. A to pátrání je náležitě akční a krvavé.

Číst americký sci-fi komiks o velikonočních svátcích se zdá být trochu nepatřičné. V případě komiksového románu Bena Maura to však neplatí – ten příběh je totiž vlastně také o vzkříšení.

Slavný komiksový román o keltském válečníkovi a králi z konce osmdesátých let se vrací ve velkolepém vydání. A zejména dodnes obdivuhodná Bisleyho kresba (či spíše malba) si velký formát zaslouží.

Další část populárního seriálu historických příběhů a pověstí, který vycházel v časopise Mateřídouška v sedmdesátých letech, se dočkala knižního vydání. Tentokrát to jsou vesměs pověsti, obecně známé i regionální.

Oceňovaný americký autor zejména sci-fi povídek se v posledním románu vydal do žánru fantasy. Ve světě velmi podobném renesanční Itálii sleduje příběh mladíka z mocné bankéřské rodiny.

Ceněný fantasy příběh ze současnosti sice zajímavě využívá indických reálií, zejména v závěru však spíše selhává, když se rozmlží do básnivých obrazů a úvah o životě a smrti.

Jedenáct příběhů z historie Jizerských hor má zejména díky Chludově kresbě nepopiratelné kouzlo. Škoda jen, že scénáře jednotlivých příběhů bývají popisné a bez point.

Pětici krátkých komiksových románů hvězdného amerického dua vydalo české nakladatelství v jediném rozsáhlém svazku. Případy kalifornského soukromého detektiva pracují s tím nejlepším ze špiček i pokleslých románů americké drsné školy.

Román úspěšné italské autorky dlouho čtenáře znejišťuje až irituje. I proto, že chvíli trvá, než vyjde najevo, že jde vlastně o specifickou variantu amerických brakových románů 60. a 70. let.

V prvních dvou dílech aktuální série francouzský kreslíř opět demonstruje své kresebné mistrovství. A také to, že jako scenárista se lepší, i když dokonalé to stále ještě není.

Kriminální román mladé autorky začíná zmizením matky od rodiny. Působivý psychologický thriller posiluje i u nás málo využívaný vypravěčský trik: hlavní zločin se odehraje až v poslední třetině knihy.

Americký kreslíř se v nové knize vrací k tomu, co jej proslavilo v začátcích: autobiografickému komiksu. Je to obdivuhodné, monumentální, vtipné i poučné dílo, jen snad poněkud roztěkané.

Společná práce dvou věhlasných komiksových tvůrců příběhovou formou vysvětluje, jak se dělá komiks. Pro školáky může být povzbuzením i praktickou příručkou, která poradí, na co se soustředit a kde neztrácet čas a energii.

Rozsáhlý román u nás zatím neznámého amerického autora je označován jako military sci-fi. Docela dlouho se přitom zdá, že bude přemýšlivější, než bychom od této nálepky čekali.

Pět komiksových povídek opět vychází z osvědčeného konceptu: zaznamenaná vyprávění pamětníků zdramatizují scenáristé a kreslíři. Někdy konvenčně, jindy vynalézavěji.

Detektivky Michala Sýkory jsou čím dál temnější a krvavější. Ani název jeho letošního románu nezní zrovna optimisticky. A v ději je na české poměry opravdu hodně mrtvých.

Mladá hvězda současného švédského komiksu se v Česku představuje svébytným kreslířským rukopisem. Lázně jsou však spíše sledem uhrančivých obrazů a scén než promyšleným komiksovým románem.

Trojice povídek belgického komiksového veterána nás vrací do dob, kdy nejčastějším žánrem komiksového média byly dobrodružné příběhy. A návrat je to docela sympatický.

Po komiksových sequelech knižního bestselleru Prašina mají české děti k dispozici další dobrodružný a trochu strašidelný komiks. Jde o solidně odvedené řemeslo, které má šanci zaujmout čtenáře v tom správném věku.