Pavel Mandys

Slavný komiksový experiment amerického kreslíře vychází z netradičního nápadu: každé okno zachycuje stejný prostor, jen v různých časových rozmezích. Někdy je mezi nimi vteřina, jindy roky nebo miliony let.

Novinka veterána americké krimi opět prolíná tři pátrání. Přičemž v průběhu jednoho z nich hrdinky vyřeší slavný pomníček losangeleské policie, případ Černé Dahlie.

Deváté pokračování „husitské“ mangy dospělo k neodvratnému: smrti Jana Žižky. Mrtvých kladných postav je v tomto díle nečekaně mnoho, což ale ještě neznamená konec.

Po patnácti letech od originálního vydání a až po úspěchu seriálové adaptace se k českým čtenářům dostává první román z úspěšné britské špionážní série, která kombinuje intriky tajných služeb a velmi černou satiru.

Nerozsáhlou domácí nabídku humoristických komiksů pro děti letos doplnila série Bany versus Manky. Její gagy mají občas až surreálné parametry a díky občasným zcizujícím prvkům pobaví i rodiče.

V komiksové sérii se do vzájemného souboje opět pouští lidé a orkové. První svazek zatím neoriginální syžet příliš nepovyšuje, pokračování slibuje víc.

Díla alternativních japonských komiksových tvůrců zatím v Česku nejsou moc k dispozici. I proto je první české vydání komiksu od Šintaró Kagoa tak trochu událostí. I když očekávání naplňuje jen zčásti.

Prvotina americké autorky je pozoruhodná ve více ohledech, vyniká však jeden: role iniciativních, mocných a bojovných postav tu téměř výhradně zastávají ženské hrdinky; kladné i záporné.

V novém komiksovém románu Daniela Clowese hlavní protagonistka pátrá po rodičích, kteří ji v dětství opustili. Autor do příběhu míchá podivné spolky a sekty, hlasy ze záhrobí a trochu apokalypsy.

Komiksová série podle prázdninových dobrodružství klasické britské autorky sice díky podařené kresbě slibuje mnohé, nakonec ale zůstává jen rychlým průletem dějem.

Soubor čtyř rozsáhlých provázaných povídek slavného amerického kreslíře opět nabízí příběhy outsiderů v různých (často se prolínajících) obdobích druhé poloviny dvacátého století.

Dvanáct komiksových povídek zachycuje skutečné postavy Divokého Západu – byť ne nutně ve zcela věrohodných příbězích. Zato působí patřičně drsně a krvavě.

Rozsáhlý komiksový román je trochu příběh o vietnamských imigrantech druhé generace, trochu drsná kriminálka. Ač jde o knihu pro starší děti, závěr rozhodně není happyendový.

Jakub Hussar už pětadvacet let rozvíjí svůj fiktivní sci-fi svět Coraab. Román X-Tal je jeho druhým literárním zobrazením a autor za něj nedávno dostal Literu za fantastiku.

Nejlepší detektivka podle poroty cen Magnesia Litera má pozoruhodnou stavbu: střídá pátrání po vraždě v daleké minulosti s šetřením současným, které provádí univerzitní historik.

Ceněná hororová série převrací známé schéma: skupinka mladých lidí se sejde v luxusní odlehlé vile, kde je nečeká nic hezkého. Ale zlo tentokrát neřádí mezi nimi, naopak ničí svět kolem.

Polský kreslíř vidí vzdálenou budoucnost lidstva jako svět po apokalypse. Což ale neznamená, že v něm není místo pro (černý) humor.

Rozsáhlý komiksový cyklus Traum vyniká výraznou černobílou kresbou a plejádou bizarních, často okostýmovaných postav. Scenáristicky už je to bohužel slabší.

Krátký komiksový román o dvou ženách, které si vyrazí do kempu u rybníka, má nápady, vtip i momenty překvapení, ale také slabou ústřední linku. I tak je sympatickým zjevením na domácí komiksové scéně.

Další komiksové převyprávění skutečných osudů nenápadných hrdinů, tentokrát přesněji hrdinek dvacátého století, solidně plní svou populárně-vzdělávací funkci. O moc víc bohužel nepřidává.

Opožděné vydání pozoruhodného románu amerického spisovatele nabízí alternativní verzi středověku a Války růží. A nakonec méně magie, než se zpočátku zdá.

Pokračování fantasy série Lightfall má výrazně větší spád a více akce než první díl. Dojde i na relativizaci velkého zla, které ohrožuje svět hlavních hrdinů.

Mezi šťastnými držiteli letošních komiksových cen Muriel se objevil i jeden smutný příběh. Autor komiksových stripů o leukémii, které zvítězily v kategorii nejlepší krátký komiks, zemřel necelý měsíc před vyhlášením vítězů.

Světově známá manželská dvojice výtvarníků se tentokrát zaměřila na vlky a jejich život v Polsku. Vyprávění vlčího „ochránce“ přináší nejen příběhy, ale také množství informací a dat, která mají opravit zakořeněné mýty.

Průřez tvorbou kreslíře a ilustrátora Bohumila Konečného ocení především pamětníci časů, kdy v literatuře, filmu a komiksu vládla „realistická“ dobrodružství z divokých končin.

Americká literární scéna se již dlouhou dobu snaží objevovat a oslavovat tvůrce pocházející z nejrůznějších menšin. Což se stalo terčem tragikomické satiry americké spisovatelky čínského původu.

Rozsáhlý komiksový román francouzského autora nabízí spíše než vtahující příběh podmanivé obrazy a úvahy o možnostech umělé inteligence a nesmrtelných robotických bytostí. A je to tak trochu komiksová básnická skladba.

Jedno z klíčových děl komiksové historie se konečně dočkalo českého překladu. Zakladatelské dílo komiksového románu z roku 1978 přitom nestárne a i dnes dokáže čtenáře vtáhnout do mikrosvěta židovských přistěhovalců ve třicátých letech.

Druhý román v jinak převážně povídkové sérii Trujkunt se výrazně soustřeďuje na hlavního hrdinu. Samo o sobě by to nevadilo, kdyby byl děj alespoň podpořen přesvědčivější kriminální zápletkou.

Ke komiksům scenáristy Jodorowského neodmyslitelně patří násilí, sex a bizarnosti. Vše v koncentrované podobě najdeme i v příběhu Juan Solo, doplněné mytologickými i biblickými odkazy a podobenstvími.