Marion Poschmann
Čeští čtenáři znají Marion Poschmann jako autorku románu Borovicové ostrovy, který se v roce 2017 ucházel o prestižní cenu Booker Prize. Neméně úspěšná je však – nejen v domovském Německu – také jako básnířka.
Čeští čtenáři znají Marion Poschmann jako autorku románu Borovicové ostrovy, který se v roce 2017 ucházel o prestižní cenu Booker Prize. Neméně úspěšná je však – nejen v domovském Německu – také jako básnířka.
Nizozemská spisovatelka, která psala fantasy, když se tomu tak ještě neříkalo, volí za protagonisty svých knih mladistvé hrdiny, a proto bývá řazena k literatuře pro děti a mládež. Sama se považuje za autorku vědeckofantastických románů a svou bohatou fantazii uplatňuje i jako ilustrátorka.
Vietnamský autor Nguyen Huy Thiep vstoupil na literární scénu v době politických reforem druhé poloviny osmdesátých let, nastolil nová témata a pomáhal otevřít diskusím celou vietnamskou literaturu. Českého vydání svých nejslavnějších povídek se bohužel nedožil, ale o věděl o tom, že se kniha připravuje.
Dominika Słowik je oceňovaná polská spisovatelka a hispanistka, spojovaná s poetikou magického realismu. Zajímá ji téma paměti a vzpomínání, mytologizace minulosti. Ve svých románech tvoří surreálné vize Polska z doby transformace a přelomu milénia.
Hispanista Josef Forbelský zemřel 14. listopadu 2022 ve věku nedožitých 92 let. Byl vynikající překladatel, literární historik, publicista a pedagog. Ve středu jeho zájmu byl hispánský svět v širokém záběru, španělský jazyk, literatura, filozofie, diplomacie a dějiny.
S ilustracemi nizozemské autorky Annet Schaapové vyrostla generace dnešních třicátníků. Její pozdní prozaickou prvotinu Lampička, určenou v nizozemštině dětem od 7 let, ale zejména její svérázné převyprávění sedmi klasických pohádek pro starší děti s chutí čtou i dospělí čtenáři.
Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu se letos stala francouzská spisovatelka Annie Ernaux. Porota vyzdvihla její práci s „pamětí“. Myslí se tím způsob, jak ve své literární tvorbě dokáže spojit osobní vzpomínky s podchycením historického a společenského kontextu, v němž se její životní peripetie odehrávaly.
Polský novinář a reportér Zbigniew Rokita na sebe upozornil, když získal prestižní literární cenu Nike, a to hned ve dvou kategoriích současně, za knihu reportáží o Horním Slezsku.
Prozaik a esejista Boris Pahor, jeden z nejvýznamnějších slovinských spisovatelů 20. století, zemřel ve věku úctyhodných 108 let. Prošel několika koncentračními tábory, byl v konfliktu s jugoslávským komunistickým režimem a své zkušenosti zpracovával v románech, které byly přeloženy do francouzštiny, němčiny, angličtiny, italštiny a dalších jazyků.
Reagovat na aktuální společenské proměny, nezaleknout se formální přísnosti a nerezignovat přitom na hru a humor – to jsou hlavní premisy básnického a dramatického díla Rakušanky Marget Kreidl.
Donedávna byla v Polsku známá jako filozofka, psycholožka a autorka knihy o dějinách polského šílenství. Její otevřeně napsaný prozaický debut Bezmatek (Osiřelec) jí vynesl prestižní cenu Paszport Polityki a nominaci na nejvýznamnější polskou literární cenu Nike.
Polská spisovatelka Anna Cieplak pochází z Horního Slezska, jehož prostředí se stalo charakteristickým rysem její tvorby. Debutový román Ma być czysto autorce vynesl cenu Witolda Gombrowicze, Conradovu cenu a také literární cenu Gdyně. Cieplak rovněž působí jako animátorka kultury a městská aktivistka.
Spisovatel, který vrátil žánru fantasy úctu polských kritiků. Za svůj nejnovější román Báje o hadím srdci získal mimo jiné prestižní literární cenu Nike.
Jeden z nejvýraznějších talentů současné nizozemsky psané literatury, první nizozemská laureátka Mezinárodní Bookerovy ceny, vyšla z poměrů, kde se četla především Bible a kde Harry Potter patřil k zakázané četbě.
Ukrajinský básník, prozaik časů tzv. rozstříleného obrození, literární kritik, překladatel, scenárista a neobvyklé jméno v ukrajinské literatuře: Majk Johansen. Za sedmnáct let aktivní tvůrčí činnosti vydal osm básnických sbírek, deset knih prózy, k tomu je třeba přidat čtyři sbírky prózy pro děti a překlady. Věnoval se též kinematografii.
Oksana Ljaturynska byla ukrajinská spisovatelka, malířka a sochařka, jejíž život a dílo jsou spjaté s Prahou. Představitelka „pražské školy“ v ukrajinské poezii se po válce dostala přes Německo do Ameriky, kde pokračovala ve své tvorbě.
Klasický filolog, básník, spisovatel a dramatik, který do nizozemské literatury vnáší italskou notu a jehož romány dokážou oslovit i širokou čtenářskou obec.
Ana Blandiana, nejpřekládanější rumunská básnířka, autorka spirituálně a eticky laděné poezie. V porevolučním období se také angažuje v podpoře občanské společnosti a v úsilí o poznávání totalitní minulosti.
Významný polský básník, literární kritik, nakladatel a překladatel brzy oslaví 78. narozeniny. Českým čtenářům je znám díky dvěma básnickým sbírkám. Je spojován s „generací 68“, tedy s básníky debutujícími ve druhé polovině šedesátých let, jejichž generační zkušeností se staly především politické události z roku 1968.
Kanada se snaží napravit komplikovaný vztah moderního státu k původním obyvatelům a součástí tohoto procesu je i Joseph Boyden. Ve své tvorbě se věnuje důležitým tématům spojeným s prvními národy, ale zároveň vyvolává kontroverzi svým nejasným původem, a část domorodé populace kvůli tomu jeho přínos odmítá uznat.
Tadeusz Różewicz náležel ke generaci autorů poznamenaných druhou světovou válkou. Stal se jedním z nejvšestrannějších a nejpřekládanějších polských básníků. Za života byl několikrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu.
Norská autorka Maja Lunde oslovila čtenáře po celém světě natolik, že se v USA pracuje na zfilmování její knihy pro děti i na seriálu na motivy její nejznámější knihy Historie včel. Lunde dokáže ve svých dílech spojit osobní příběhy postav s obecnými otázkami stavu naší planety. Varuje před suchem, nedostatkem vody i vymíráním živočišných druhů, ale současně čtenářům ponechává naději, že je ještě čas věci změnit.
Polský básník, překladatel a esejista, jeden z nejznámějších a nejpřekládanějších současných polských básníků. V mládí byl výrazným zástupcem „generace 68“, žil v pařížském exilu a po návratu do Polska byl označován za horkého kandidáta na Nobelovu cenu za literaturu. Zemřel 21. března 2021, na Světový den poezie.
V pondělí 22. března 2021 zemřela v 89 letech egyptská lékařka, spisovatelka, neústupná advokátka ženských práv a feministka Nawál as-Sa’dáwí (1931–2021). O sobě říkávala: „Moji tři manželé se mě báli. Jsem velice silná žena.“
Finskošvédský spisovatel Kjell Westö je nadšeným amatérským kytaristou a především znalcem historie. Jeho oceňované romány v sobě spojují silné osobní příběhy postav z různých sociálních prostředí s popisem doby, v níž žijí.
Na Štědrý den, 24. prosince 2020, zemřel polský překladatel a bohemista Jan Stachowski. Díky němu polští čtenáři poznali dílo Bohumila Hrabala, Josefa Škvoreckého nebo Patrika Ouředníka.
Nepřehlédnutelná osobnost vlámského literárního a divadelního života s přesahy nejen do celé nizozemské oblasti či do celé (i frankofonní) Belgie, ale i do zahraničí. S dvanáctihodinovým shakespearovským maratonem v nastudování Německého divadla v Hamburku se v roce 2000 mohli seznámit i čeští diváci. Jako prozaik se Tom Lanoye představuje českým čtenářům o dvacet let později.
Marta Dzido se do povědomí českých čtenářů dostala díky překladu románu Slast. Kritici na něm ocenili především vzrušující a šťavnatý jazyk. „Slastiplná“ témata zajímají polskou spisovatelku a režisérku i nadále.
Knihy Anny Woltzové oceňují jak odborné, tak dětské poroty. Stala se představitelkou mladé generace nizozemských autorů pro děti a mládež, kteří navazují na tradici Annie M. G. Schmidtové: děti jsou pro ně rovnocenní partneři a v knihách pro děti a mládež se nevyhýbají „dospělým“ tématům.
Spisovatel, překladatel a novinář Mathias Énard (1972) se ve Francii proslavil v roce 2008, kdy vydal jednu větu rozepsanou na pěti stech stranách: román Zone.