„Každý z nás je hosťom v tomto živote, ale každý v ňom, ako vie a ako môže stavia svoj chrám...“ Sú to slová ukrajinského spisovateľa, literárneho vedca, historika a interpretátora ukrajinského literárneho baroka Valerija Ševčuka. V týchto dňoch k nám dorazila smutná správa z Kyjeva. Zomrel Valerij Ševčuk (1939–2025).
Novinářka a prozaička Lenka Reinerová (17. května 1916 – 27. června 2008) vešla především na sklonku svého života do širšího povědomí jako poslední pražská německy píšící spisovatelka.
Rui Zink, autor známý svérázným vystupováním a vyhraněným smyslem pro absurdní humor, ve svých dílech reflektuje závažná témata současnosti jako rostoucí ultrapravicové tendence či manipulaci veřejným míněním. Napsal řadu divadelních her, ale k inscenacím inspirují i jeho prózy, což je i případ románu Instalace strachu, který nedávno vyšel v českém překladu.
Nositelka Státní ceny za překladatelské dílo 2024 Dagmar Hartlová je překladatelka převážně ze švédštiny, překládá však také z norštiny. Českým čtenářům systematicky zpřístupňuje pečlivě vybraná nejhodnotnější díla švédské literatury – patří k osobnostem, jejichž jméno uvedené pod překladem je samo o sobě zárukou kvalitního titulu. Zároveň se neúnavně věnuje pedagogické činnosti, při níž vychovává další překladatelské generace.
Zemřel jeden z největších moderních levantských spisovatelů Iljás Chúrí, neúnavný bojovník za právo Palestinců na sebeurčení, za demokracii a sekularismus, který cítil jako povinnost nazývat věci pravými jmény.
Širší uznání na sebe nechalo dlouho čekat, ale v současné době patří Anjet Daanje k nejvýraznějším literárním osobnostem nizozemské jazykové oblasti. Ve své tvorbě kombinuje napětí s ponorem do psychologie postav, což vede k nečekaným zvratům. Styl psaní mění podle charakteru knihy. S jejím dosud nejúspěšnějším románem Píseň o čápu a velbloudovi se teď můžou seznámit i čeští čtenáři.
O literárním díle osobnosti známé především díky redakční práci v rozhlase.
Osobní vzpomínka na literáta, vzdělance a rytířskou osobnost skrytou za prací pro druhé. Rudolf Matys zemřel v září roku 2023.
Nizozemská spisovatelka Anne Eekhout má v oblibě napětí, mnohdy s hororovými prvky na pomezí snu a skutečnosti. V tomto duchu píše knihy pro dospělé i pro děti a mládež.
Díla zádumčivého norského autora jsou na hony vzdálena literární mainstreamu. Přesto Jon Fosse oslovil svými minimalistickými hrami a mystickými prozaickými díly divadelní režiséry, diváky i čtenáře po celém světě a v neposlední řadě i Švédskou akademii, která mu v roce 2023 udělila Nobelovu cenu za literaturu.
Státní cenu za překladatelské dílo za rok 2023 obdržela Jarka Vrbová. Do češtiny převedla více než sedmdesát děl severských autorů.
Český čtenář by mohl snadno získat pocit, že všechna velká jména severské detektivní literatury už dávno zná, jeden z nejproduktivnějších a ve Švédsku nejčtenějších autorů však v Česku zůstává téměř neznámý. V jeho bohaté bibliografii zároveň nalezneme i mnoho jiných žánrů než jen čistokrevné detektivky.
Nizozemská divadelnice a spisovatelka Enne Koens je známá především jako autorka knih pro děti a mládež. Zabývá se v nich závažnými tématy (nemoc a smrt, rozvod rodičů, šikana ve škole apod.), ale umí je podat prostě a s humorem.
Z Německa v minulých dnech dorazila smutná zpráva. 13. května zemřela Sibylle Lewitscharoff, držitelka Ceny Georga Büchnera pro nejvýznačnější německy píšící spisovatele. Nekonformní prozaička s bulharskými kořeny, která stála tak trochu mimo hlavní proud současné německé literatury, v posledních letech bojovala s roztroušenou sklerózou.
Jeden z posledních japonských spisovatelů, který osobně zažil hrůzy druhé světové války a svržení atomových bomb a otiskl je do oceňovaného literárního díla. V něm tyto tragédie zůstávají jako memento pro další generace.
Čeští čtenáři znají Marion Poschmann jako autorku románu Borovicové ostrovy, který se v roce 2017 ucházel o prestižní cenu Booker Prize. Neméně úspěšná je však – nejen v domovském Německu – také jako básnířka.
Nizozemská spisovatelka, která psala fantasy, když se tomu tak ještě neříkalo, volí za protagonisty svých knih mladistvé hrdiny, a proto bývá řazena k literatuře pro děti a mládež. Sama se považuje za autorku vědeckofantastických románů a svou bohatou fantazii uplatňuje i jako ilustrátorka.
Vietnamský autor Nguyen Huy Thiep vstoupil na literární scénu v době politických reforem druhé poloviny osmdesátých let, nastolil nová témata a pomáhal otevřít diskusím celou vietnamskou literaturu. Českého vydání svých nejslavnějších povídek se bohužel nedožil, ale o věděl o tom, že se kniha připravuje.
Dominika Słowik je oceňovaná polská spisovatelka a hispanistka, spojovaná s poetikou magického realismu. Zajímá ji téma paměti a vzpomínání, mytologizace minulosti. Ve svých románech tvoří surreálné vize Polska z doby transformace a přelomu milénia.
Hispanista Josef Forbelský zemřel 14. listopadu 2022 ve věku nedožitých 92 let. Byl vynikající překladatel, literární historik, publicista a pedagog. Ve středu jeho zájmu byl hispánský svět v širokém záběru, španělský jazyk, literatura, filozofie, diplomacie a dějiny.
S ilustracemi nizozemské autorky Annet Schaapové vyrostla generace dnešních třicátníků. Její pozdní prozaickou prvotinu Lampička, určenou v nizozemštině dětem od 7 let, ale zejména její svérázné převyprávění sedmi klasických pohádek pro starší děti s chutí čtou i dospělí čtenáři.
Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu se letos stala francouzská spisovatelka Annie Ernaux. Porota vyzdvihla její práci s „pamětí“. Myslí se tím způsob, jak ve své literární tvorbě dokáže spojit osobní vzpomínky s podchycením historického a společenského kontextu, v němž se její životní peripetie odehrávaly.
Polský novinář a reportér Zbigniew Rokita na sebe upozornil, když získal prestižní literární cenu Nike, a to hned ve dvou kategoriích současně, za knihu reportáží o Horním Slezsku.
Prozaik a esejista Boris Pahor, jeden z nejvýznamnějších slovinských spisovatelů 20. století, zemřel ve věku úctyhodných 108 let. Prošel několika koncentračními tábory, byl v konfliktu s jugoslávským komunistickým režimem a své zkušenosti zpracovával v románech, které byly přeloženy do francouzštiny, němčiny, angličtiny, italštiny a dalších jazyků.
.jpg)
Reagovat na aktuální společenské proměny, nezaleknout se formální přísnosti a nerezignovat přitom na hru a humor – to jsou hlavní premisy básnického a dramatického díla Rakušanky Marget Kreidl.
Donedávna byla v Polsku známá jako filozofka, psycholožka a autorka knihy o dějinách polského šílenství. Její otevřeně napsaný prozaický debut Bezmatek (Osiřelec) jí vynesl prestižní cenu Paszport Polityki a nominaci na nejvýznamnější polskou literární cenu Nike.
Polská spisovatelka Anna Cieplak pochází z Horního Slezska, jehož prostředí se stalo charakteristickým rysem její tvorby. Debutový román Ma być czysto autorce vynesl cenu Witolda Gombrowicze, Conradovu cenu a také literární cenu Gdyně. Cieplak rovněž působí jako animátorka kultury a městská aktivistka.
Spisovatel, který vrátil žánru fantasy úctu polských kritiků. Za svůj nejnovější román Báje o hadím srdci získal mimo jiné prestižní literární cenu Nike.
Jeden z nejvýraznějších talentů současné nizozemsky psané literatury, první nizozemská laureátka Mezinárodní Bookerovy ceny, vyšla z poměrů, kde se četla především Bible a kde Harry Potter patřil k zakázané četbě.
