Jitka Nešporová

Jak hodnotí účast na tchajwanském knižním veletrhu ředitelka Českého centra v Tchaj-peji Markéta Lipold Záhumenská? „U nás na stánku bylo téměř nepřetržitě živo a velký zájem vzbudilo například několikametrové leporelo Na pouti od Robina Krále a Andrey Tachezy z nakladatelství Meander. K leporelu jsme pro naše nejmenší návštěvníky měli tematické doplnění: cukrovou vatu ve tvaru lvíčka.“

Novinářka a literární redaktorka Lucie Fialová pozitivně vnímá společenskou roli knihy na Tchaj-wanu: „Měla jsem pocit, že se tu nikdo nebojí spojit čtení s radostí, hravostí a komunitním zážitkem. Neznamená to rezignaci na kvalitu – spíš přijetí toho, že kniha může být zároveň textem, designovým objektem i společenskou událostí.“

Kateřina Tučková vysvětluje, proč román Žítkovské bohyně zaujal tchajwanského nakladatele i překladatelku: „Na Tchaj-wanu existují mezi příslušníky původních obyvatel vědmy, které vykonávají podobné praktiky jako bohyně z Moravských Kopanic. Místní si jich však cení, jsou součástí běžného života vesnic.“

Ilustrátorka Nikola Logosová absolvovala v Tchaj-peji několik workshopů ke svým knihám: „Trochu jsem se bála, zda budu schopna předat srozumitelně sdělení knih, které jsem tam vezla, jelikož kulturní odlišnosti rozhodně existují. Ukázalo se ale, že právě to by mohlo být pro publikum atraktivní.“

Petra Soukupová shrnuje své dojmy z Tchaj-peje: „Byl to pro mě zážitek, poprvé v životě jsem byla v jihovýchodní Asii a kromě toho, že jde opravdu o jinou kulturou a vlastně velkou exotiku, zase jsem si připomněla, jak je člověk vázaný na domov a na to, co zná.“

Jaká atmosféra dýchla na Báru Dočkalovou na knižním veletrhu v Tchaj-peji? „Fotoaparáty neustále cvakaly, každou chvíli byli u nějaké akce vidět reportéři a kamery, a to všechno kvůli knihám – to byla krása.“

Největší asijský knižní veletrh v Tchaj-peji letos navštívilo přes půl milionu čtenářů a literárních profesionálů – mezi nimi také české autorky, které se věnují tvorbě pro děti a mládež.

Z veletrhu si Jakub Pavlovský přivezl silné zážitky: „Výjimečné pro mě bylo setkání s ředitelem nadace při TIBE, s Rexem Howem, s nímž jsem měl soukromou schůzku. Vyprávěl mi o svých začátcích, fungování veletrhu i o Daně Kalinové, bývalé ředitelce veletrhu Svět knihy, se kterou se v Praze kdysi seznámil.“

Nezvyklý titul nového románového příběhu Ivy Procházkové, královny české literatury pro děti a mládež, odkazuje k hlavnímu hrdinovi a vypravěči: Džojo je jeho jméno, jedenáct a čtvrt jeho věk. Snadno tak lze odvodit i doporučený věk čtenářů.

Sametová revoluce nám otevřela dveře na západ – ale umožnila také vypořádat se s mnoha životními sny a plány, které přetrhla válka a odsun. Angela Kreuz barvitě domýšlí epizodu z života vlastního dědečka, který musel v Čechách zanechat svou lásku z mládí.

Bavorská spisovatelka Angela Kreuz se ve svém novém románu Taktwechsel (Změna taktu) vrací k pohnutým událostem česko-německých poválečných dějin, a to z dnešní perspektivy vnuků a vnuček.

V současnosti mezinárodně nejúspěšnější německy píšící spisovatel Daniel Kehlmann napsal román o nejlepším filmaři éry němého filmu – rodákovi z Roudnice nad Labem G. W. Pabstovi. I Kehlmann má k filmu blízko. Je synem filmového a televizního režiséra, sám píše filmové scénáře a zároveň má stále bohatší zkušenosti také s filmovými adaptacemi svých literárních děl.

Jakými proměnami prošla česká literární tvorba pro děti a mládež v posledním desetiletí? Odpověď hledají Jitka Nešporová a Kamila Drahoňovská v textu, který najdete na webu Českého literárního centra. Do závěrečné pasáže, zaměřené na tendence a výrazné básnické sbírky pro děti a mládež z období 2015–2025, se můžete začíst i přímo zde na iLiteratuře.

Zvědavá Ella za jediný den obhlédne koně u splavu, stračeny v háji, kozy na skále i tajná hnízda kačen. Nejmenší (před)čtenáři přitom můžou její trasu sledovat prstíkem, a dokonce proletět ze stránky na stránku hravého leporela s etologickým i ekologickým poselstvím.

Do dospívání dvou osamělých neprůbojných kamarádů ze sídliště se vlamuje realita českého pokrytectví a velkohubosti. Sedmnáctiletý vypravěč nabízí úměrně svému věku sebestředný pohled, který průběžně sám reviduje, novela ale i tak v mnohém pomáhá otevřít oči.

Je díra v trdelníku jeho součástí? Pokud si myslíte, že ano, palec nahoru. Pokud si myslíte, že ne, palec dolů. Pokud si říkáte, co je to za podivnou otázku, vězte, že během rozhovoru na téma filozofie pro děti zazní podobných otázek víc.

Novinářka a prozaička Lenka Reinerová (17. května 1916 – 27. června 2008) vešla především na sklonku svého života do širšího povědomí jako poslední pražská německy píšící spisovatelka.

Vzrušení, údiv, radost, touha, strach – harmonikové leporelo impozantních rozměrů s básnickou skladbou Robina Krále a nezaměnitelnými ilustracemi Andrey Tachezy hraje na city a burcuje vzpomínky.

Radostné titulní provolání slávy Ať žije královna! ještě neprozrazuje, zda se v příběhu vydáme prostě do pohádky, do rozehrané šachové partie, na ostrovní stát nebo třeba do lesa. Jméno Robina Krále však dává tušit, že nás čeká výprava do světa poezie.

Studenti plzeňské Sutnarky slaví mezinárodní úspěchy: nejen o soutěži Silent Book Contest a publikačních možnostech v zahraničí nám vyprávěly Renáta Fučíková a Marie Kohoutová.

Do italské Bologni se na jaře každoročně sjíždějí nakladatelé, literární agenti a scouti, autoři, ilustrátoři i grafici, knihkupci a knihovníci. Všichni míří na tamější veletrh dětské knihy, který letos vstoupil do sedmé dekády své existence.

Akvarijní rybička musí urazit pořádný kus cesty, než si najde opravdovou kamarádku. Koho potká a co se přitom naučí? Že každá strana má dvě mince a že sklenice může být poloprázdná nebo poloplná. Poutavý příběh je záměrně prosycen řadou ustálených spojení, jejichž význam kniha přívětivě vysvětluje – slovem i obrazem, vážně i s humorem.

Ve válce se z mnoha dětí stávají sirotci. Takový osud potkal také protagonisty dvou knih Markéty Pilátové, jež propojuje postava titulní Báby Bedly, tajemné obyvatelky Jeseníků, která se dovede podle situace proměňovat ze staré ženy v houbu. Kdo ochutná z jejího klobouku, stane se neviditelným – a to může jednomu třeba i zachránit život.

Jakou pohádku na dobrou noc přečetla Tomášovi maminka, než pronesla úvodní větu imaginativní knihy Když se klíčovou dírkou rozlije tma, se čtenáři nedozvědí – rázem však vstoupí do světa nečekaných metafor a oživlých věcí v dětském pokoji chvilku před tím, než Tomáš usne.

Strach dovede v naší hlavě rozehrát zcela iracionální, absurdní scénáře a spouštěčem přitom nemusí být bůhvíjak mimořádná událost. Rodinnou pohodu rozvrátí tatínkův opožděný návrat z práce – obavy, jestli se mu něco nestalo, přerostou v mysli maminky a dvou malých dcer v hororový střet s monstrem, které jim vstoupí do bytu. Jazykově vytříbená prozaická miniatura vyzývá děti ke kuráži.

Jedenáctiletý Vincent se stal obětí školní šikany a děsí se odjezdu na školu v přírodě. Události tam pochopitelně eskalují a po dobrodružné zápletce přijde šťastný konec. Není to ale žádná pohádka, která by klouzala po povrchu, zkušená nizozemská autorka empaticky popisuje trápení citlivého, osamělého chlapce, který se ocitl v začarovaném kruhu.

Dětské rozprávění s imaginární moudrou vílou přináší vysvětlení záludných projevů lidského těla, které někdy svědí, chrápe nebo se sevře v křeči. Hravě podaný výklad odlehčují alternativní teorie (jako například o Svědiči Drbálkovi), ale především bohatý, nekonzervativní výtvarný doprovod kreslířky Kristýny Plíhalové.

Opravdu jsou lidi matláci, patláci, chudáci a neschopní hlupáci? Sečtělá chobotnice, která si plní sen a vydá se do velkoměsta, si to nemyslí. Hájí život na naší planetě i před mimozemšťany. Velkoformátová, bohatě ilustrovaná kniha se sympatickým ekologickým apelem si Zlatou stuhu neoddiskutovatelně zaslouží.

Silent book výtvarnice Martiny Trchové zachycuje v sedmi drobných epizodách smutek z odloučení, touhu překonat propast fantazií i nezlomnou víru ve shledání, jehož posly jsou labyrint šnečích ulit, spanilé labutě i vlk, který povstal z vlčího máku.

Tvorbu renomované italské výtvarnice Beatrice Alemagny znají děti po celém světě. Díky půvabnému příběhu o svérázné netopýří holčičce, kterého se ujalo nakladatelství Host a vydalo jej pod výmluvným titulem Ani za nic!, se mohou u originálních situačních ilustrací tolik známých z mateřské školky pobavit i děti u nás v Česku. Empatického překladu Evy Sládkové si povšimla také porota letošní Zlaté stuhy.