Útěk do virtuální reality
Finský dystopický román Nebe nabízí vizi zdevastovaného světa a skomírajícího lidstva. V Helsinkách roku 2058 vládne beznaděj, jedinou útěchu skýtá virtuální realita, která ale není pro všechny.
Finský dystopický román Nebe nabízí vizi zdevastovaného světa a skomírajícího lidstva. V Helsinkách roku 2058 vládne beznaděj, jedinou útěchu skýtá virtuální realita, která ale není pro všechny.
Romanopisec a bedlivý pozorovatel světového dění Amin Maalouf se v knize Zbloudění zweigovsky ohlíží za „světem včerejška“, ovšem v plnokrevném,…
Nechce být zlý, ale ono to v něm nějak zlobí samo. Platí to pro Vúdúlínka, pro lidskou holčičku Rozárku, která jednou v lese náhodou zahlédne malou…
Finský dystopický román Nebe nabízí vizi zdevastovaného světa a skomírajícího lidstva. V Helsinkách roku 2058 vládne beznaděj, jedinou útěchu skýtá virtuální realita, která ale není pro všechny.
Romanopisec a bedlivý pozorovatel světového dění Amin Maalouf se v knize Zbloudění zweigovsky ohlíží za „světem včerejška“, ovšem v plnokrevném, mnohohlasém románu. Zamýšlí se přitom nad existenciálními obavami dnešního světa a nad budoucností civilizace v době, kdy se zdá, že už nikdo nechce poslouchat hlas rozumu. I deset let po vydání originálu se potvrzuje přesnost a aktuálnost jeho myšlenek.
V silně autobiografickém románu Amin Maalouf vzpomíná na dobu svého mládí a zamýšlí se obecně nad otázkou emigrace, identity a domova, ale i nad morálkou a svědomím v době války. Po návratu do rodné země se hlavní hrdina Adam musí vypořádat s vlastním svědomím, stejně jako s úvahami o důvodech nezastavitelného pádu arabské civilizace.
Jen málokdo má o vydávání nejen soudobé české literatury takové zásluhy jako Jan Šulc. Jeho první zcela samostatná kniha dává nahlédnout do pestrého vějíře jeho činností editorských a publicistických, přičemž hlavním motivem u všech byla oddaná služba literatuře.
Jen málokdo má o vydávání nejen soudobé české literatury takové zásluhy jako Jan Šulc. Jeho první zcela samostatná kniha dává nahlédnout do pestrého vějíře jeho činností editorských a publicistických, přičemž hlavním motivem u všech byla oddaná služba literatuře.
V prosinci uplynulo sto let od vydání Eliotovy modernistické básně Pustá země, vypovídající o stavu světa po první světové válce. V básni však nalezneme i obrazy, jež lze vztáhnout i ke světu současnému, který se obdobně nachází na pokraji krize. Přestože již existují tři české překlady básně, čtenář se k jubileu jejího vydání dočkal překladu nového –věrnějšího a zbaveného archaické mluvy.
Dva spisovatelé, kteří hoří vášní pro poslech, se rozhodli širšímu publiku představit benefity mluveného slova a zároveň ukázat, jak pestrý a specifický je český audioknižní svět.
Doporučená četba z letošní nabídky českých nakladatelství: vybíráme zajímavé tituly, které si zaslouží pozornost čtenářů. Zohledňujeme různé věkové kategorie a myslíme i na to, že každý od knihy čeká něco jiného.