Malířka Johanna se pokouší obnovit kontakt s matkou, která ji kdysi zavrhla. Během bolestného hledání ztraceného spojení zkoumá norská autorka Vigdis Hjorth temné kouty rodičovství, dětská traumata i potřebu emancipace. Román otevírající hluboké otázky o rodinných vztazích a osobní identitě současně vede dialog se zásadními díly severské literatury a světové psychologie.
Vladimir Nabokov v eseji Ruští spisovatelé, cenzoři a čtenáři z roku 1959 napsal, že se v 19. století ruští spisovatelé ocitli mezi dvěma mlýnskými kameny – z jedné strany konzervativní vládní cenzura, z druhé radikální revolučně orientovaná kritika. Kličkovat mezi nimi nebylo snadné, ale rozhodně to bylo lepší, než co přišlo v sovětských dobách.
Malířka Johanna se pokouší obnovit kontakt s matkou, která ji kdysi zavrhla. Během bolestného hledání ztraceného spojení zkoumá norská autorka Vigdis Hjorth temné kouty rodičovství, dětská traumata i potřebu emancipace. Román otevírající hluboké otázky o rodinných vztazích a osobní identitě současně vede dialog se zásadními díly severské literatury a světové psychologie.
Život opavského rodáka Josefa Hellera alias Zdeňka Jermana sice nebyl nabitý dobrodružstvím ani tragédiemi, přesto do značné míry odráží dějiny českého 20. století včetně málo akcentovaného vztahu centra a periferie.
Další komiksové převyprávění skutečných osudů nenápadných hrdinů, tentokrát přesněji hrdinek dvacátého století, solidně plní svou populárně-vzdělávací funkci. O moc víc bohužel nepřidává.
Tři mladí lidé, jejichž života se nepřímo dotkla Pinochetova diktatura, se vydávají ze Santiaga de Chile přes Andy do Argentiny, kam se zatoulala rakev matky jedné z nich. Postupně dochází k odkrývání minulosti rodičů, potom dětství protagonistů a následně současné identity všech tří postav.
Literární vědec Václav Tille se pod pseudonymem Václav Říha uchyloval i do pohádkových světů. Je možné něco z této rozdvojenosti najít i v jeho obsáhlých denících?
Spolek Litera vyhlásil nominace 24. ročníku knižních cen Magnesia Litera.
Život opavského rodáka Josefa Hellera alias Zdeňka Jermana sice nebyl nabitý dobrodružstvím ani tragédiemi, přesto do značné míry odráží dějiny českého 20. století včetně málo akcentovaného vztahu centra a periferie.
Hra Každý má svou pravdu patří k nejoblíbenějším a nejčastěji inscenovaným Pirandellovým kusům.
Francouzský spisovatel Jean Teulé, obdivovatel prokletých básníků a milovník černého humoru, v knize Potřeby pro sebevrahy čtenářům servíruje rovnou návod na jejich vlastní smrt.
Literární vědec Václav Tille se pod pseudonymem Václav Říha uchyloval i do pohádkových světů. Je možné něco z této rozdvojenosti najít i v jeho obsáhlých denících?
