Dystopie upozorňující na rizika technologického vývoje, který spojí občany do jednotného systému, aby za ně rozhodoval. Vlákna této sítě jsou možná tkána už dnes. Román hledá cestu, jak se z nich vyvázat.
Je dopoledne, neděle devatenáctého března, v okně stojí jaro a usmívá se jako den nabídky k sňatku. V pomačkané ložnici to oproti tomu vypadá, jako by někdo ve filmu udělal střih „o deset let poté“.
Pod pojem audiokniha se vejde docela hodně – od jednohlasé přes vícehlasou četbu až po dramatizace nebo audioseriály tvořené jen pro poslech. Zejména…
Evropa je i není „naše“. Jsme součástí Evropy a cítíme se jako Evropané, ale práce bruselských úředníků se nám často zdá podezřelá, protivná nebo…
Evropa je i není „naše“. Jsme součástí Evropy a cítíme se jako Evropané, ale práce bruselských úředníků se nám často zdá podezřelá, protivná nebo zkrátka na hony vzdálená. Jak se to zrcadlí v románech? A je takový pocit společný celé Evropě? Podívali jsme se do několika okolních zemí.
Je dopoledne, neděle devatenáctého března, v okně stojí jaro a usmívá se jako den nabídky k sňatku. V pomačkané ložnici to oproti tomu vypadá, jako by někdo ve filmu udělal střih „o deset let poté“.
Dystopie upozorňující na rizika technologického vývoje, který spojí občany do jednotného systému, aby za ně rozhodoval. Vlákna této sítě jsou možná tkána už dnes. Román hledá cestu, jak se z nich vyvázat.
Kniha, na kterou se vyplatilo čekat osm let. Čtení sice tematicky neveselé, ale současně obrazově nápadité a technicky propracované, navíc při vší absurditě i celkem zábavné. Taková je nová básnická sbírka Alžběty Stančákové, která rozhodně nemá nic společného se srbským městem Čačak.
„Rostlina rozumná“ zkoumá podoby a hranice inteligence rostlin. V lecčems připomíná svět magie a bájí, zvláště Ovidiovy Metamorfózy, v nichž se velká část transformací týkala proměny člověka v rostlinu. I proto může mít skeptický čtenář problémy autorovi věřit, že jde o skutečnou vědu…
Kniha, na kterou se vyplatilo čekat osm let. Čtení sice tematicky neveselé, ale současně obrazově nápadité a technicky propracované, navíc při vší absurditě i celkem zábavné. Taková je nová básnická sbírka Alžběty Stančákové, která rozhodně nemá nic společného se srbským městem Čačak.
„Rostlina rozumná“ zkoumá podoby a hranice inteligence rostlin. V lecčems připomíná svět magie a bájí, zvláště Ovidiovy Metamorfózy, v nichž se velká část transformací týkala proměny člověka v rostlinu. I proto může mít skeptický čtenář problémy autorovi věřit, že jde o skutečnou vědu…
Vydání blogových textů kanadského autora v knižní podobě přináší civilní i vtipný pohled na současnost veterinářské profese. Ale internetové zápisky mohly při převodu doznat úprav, které by více respektovaly knižní formát.
To takhle jednou loni na podzim ministerstvo kultury vyhlásilo, že podpoří autory, protože covid a Evropská unie a tvrdý chleba literatury tak obecně, a že do placu hází jednomu dokonce 100 tisíc (pro prozaiky, pro básníky pouhých 30). Už v tu chvíli to začalo zasmrádat, a když došlo na věc, tak puch jak z mrtvoly.
V zatím posledním česky vydaném románu se Paolo Giordano opět vrací k tématům, která jsou mu drahá: ke vztahům v rodině a jejich (ne)funkčnosti, k dětství a dospívání jako určující souřadnici celého života, k touze dát obyčejnému životu nějaký smysl i k osudovému vlivu rozhodnutí, jež činíme během okamžiku, ale s jejichž následky se pak vyrovnáváme po celý život.
