Vydání blogových textů kanadského autora v knižní podobě přináší civilní i vtipný pohled na současnost veterinářské profese. Ale internetové zápisky mohly při převodu doznat úprav, které by více respektovaly knižní formát.
To takhle jednou loni na podzim ministerstvo kultury vyhlásilo, že podpoří autory, protože covid a Evropská unie a tvrdý chleba literatury tak obecně, a že do placu hází jednomu dokonce 100 tisíc (pro prozaiky, pro básníky pouhých 30). Už v tu chvíli to začalo zasmrádat, a když došlo na věc, tak puch jak z mrtvoly.
Pod pojem audiokniha se vejde docela hodně – od jednohlasé přes vícehlasou četbu až po dramatizace nebo audioseriály tvořené jen pro poslech. Zejména…
Tchajwanská literatura dostupná v českých knižně vydaných překladech nabízí neotřelá témata, exotickou krásu oceánu i hor obývaných domorodými kmeny,…
Vydání blogových textů kanadského autora v knižní podobě přináší civilní i vtipný pohled na současnost veterinářské profese. Ale internetové zápisky mohly při převodu doznat úprav, které by více respektovaly knižní formát.
V zatím posledním česky vydaném románu se Paolo Giordano opět vrací k tématům, která jsou mu drahá: ke vztahům v rodině a jejich (ne)funkčnosti, k dětství a dospívání jako určující souřadnici celého života, k touze dát obyčejnému životu nějaký smysl i k osudovému vlivu rozhodnutí, jež činíme během okamžiku, ale s jejichž následky se pak vyrovnáváme po celý život.
Názorné příklady a vtipné ilustrace z nové knihy o kritickém myšlení čtenáře potěší zejména proto, že pocházejí z českého a slovenského prostředí. Mohou tak být užitečné třeba ve chvíli, kdy se budou politici znovu ucházet o jejich voličské hlasy.
Filmová adaptace románu Hany Lasicové sice zdařile postihuje atmosféru bohaté domácnosti z počátku 20. století, ale nerespektuje ani vyznění knihy, ani dobové skutečnosti, chování a mravy.
Věcným, nekompromisním stylem bez příkras je vylíčeno pět příběhů žen středního věku, které hledají ztracené štěstí, lásku a samy sebe. Román upoutá autenticitou, aktuálností, ale i chladem.
Dva životní příběhy, které nelichotivě vypovídají o české společnosti, ale i o zdejší romské komunitě. Každý tak činí po svém, i když jejich autory jsou rodní bratři.
V zatím posledním česky vydaném románu se Paolo Giordano opět vrací k tématům, která jsou mu drahá: ke vztahům v rodině a jejich (ne)funkčnosti, k dětství a dospívání jako určující souřadnici celého života, k touze dát obyčejnému životu nějaký smysl i k osudovému vlivu rozhodnutí, jež činíme během okamžiku, ale s jejichž následky se pak vyrovnáváme po celý život.
To takhle jednou loni na podzim ministerstvo kultury vyhlásilo, že podpoří autory, protože covid a Evropská unie a tvrdý chleba literatury tak obecně, a že do placu hází jednomu dokonce 100 tisíc (pro prozaiky, pro básníky pouhých 30). Už v tu chvíli to začalo zasmrádat, a když došlo na věc, tak puch jak z mrtvoly.
Letní filmová škola v Uherském Hradišti letos obrací svou pozornost do Švédska. Mezi padesátkou promítaných snímků najdeme ve švédském Fokusu i řadu skvostných literárních adaptací, například legendární němý film z roku 1921 Vozka smrti nebo opus Vystěhovalci režiséra Jana Troella v hlavních rolích s Maxem von Sydow a Liv Ullmannovou.
Filmová adaptace románu Hany Lasicové sice zdařile postihuje atmosféru bohaté domácnosti z počátku 20. století, ale nerespektuje ani vyznění knihy, ani dobové skutečnosti, chování a mravy.
