Každý z nás jistě zažil řadu nezapomenutelných (ať už v tom dobrém, nebo horším smyslu slova) setkání. Ondřej Škrabal vypráví jak o lidech, kteří jsou nepřehlédnutelní, tak i o těch nenápadných, z nichž někteří se vybarví teprve postupně. A o tom, jak nás mohou taková setkání do budoucna ovlivnit.
Ve Francii pozorují pokles čtenářských aktivit u dětí už od začátku devadesátých let: počet přečtených knih výrazně klesá ve věku kolem 11 let. Tento fenomén rozhodně není francouzským specifikem, i proto mohou být závěry tamějších výzkumů poučné také pro nás. Podobně jako pátrání po tom, kam malí čtenáři mizí.
„Mám radost, že Baltské moře už není hranicí a že lidi naopak spojuje, že dnes stačí jen nasednout na trajekt, člověk nepotřebuje pas, víza a hromadu…
Lisa Weeda nedávno představila v Praze český překlad svého románu Aleksandra. Při té příležitosti jsme s ní pohovořili o příběhu její ukrajinské…
Odlehlý kout Islandu postihla katastrofa. Je na čase, aby si místní šerif nasadil klobouk, připnul odznak a vyrazil do akce. Pátrání po zmizelém zbohatlíkovi mu může komplikovat skutečnost, že jej za šerifa nikdo nepovažuje a odznak je dědictví po americkém otci, s nímž se neviděl několik dekád. Vítejte v Raufarhöfnu.
Každý z nás jistě zažil řadu nezapomenutelných (ať už v tom dobrém, nebo horším smyslu slova) setkání. Ondřej Škrabal vypráví jak o lidech, kteří jsou nepřehlédnutelní, tak i o těch nenápadných, z nichž někteří se vybarví teprve postupně. A o tom, jak nás mohou taková setkání do budoucna ovlivnit.
Nová série Arnaldura Indridasona jako by do psaní této hvězdy islandské krimi vnesla novou energii. Třetí román z cyklu s penzionovaným policistou Konrádem těží ze zápletky sahající svými kořeny hluboko do minulosti postav.
„Mám radost, že Baltské moře už není hranicí a že lidi naopak spojuje, že dnes stačí jen nasednout na trajekt, člověk nepotřebuje pas, víza a hromadu dalších povolení,“ říká v rozhovoru dánský spisovatel Jesper Clemmensen, který ve své tvorbě zpracovává příběhy emigrantů prchajících přes Balt.
Romány Virginie Woolfové, představitelé vrcholného modernismu, jsou v českém prostředí dobře známé. Její esejistická tvorba a prvotiny, v nichž teprve objevovala svou specifickou poetiku, zůstávaly dosud v pozadí. V letošním roce však vyšel první překlad jejího debutu Plavba, v němž hrdinka, podobně jako autorka sama, teprve objevuje svou identitu a lásku a poznává svět skrze citlivé vnímání.
Každý z nás jistě zažil řadu nezapomenutelných (ať už v tom dobrém, nebo horším smyslu slova) setkání. Ondřej Škrabal vypráví jak o lidech, kteří jsou nepřehlédnutelní, tak i o těch nenápadných, z nichž někteří se vybarví teprve postupně. A o tom, jak nás mohou taková setkání do budoucna ovlivnit.
„Mám radost, že Baltské moře už není hranicí a že lidi naopak spojuje, že dnes stačí jen nasednout na trajekt, člověk nepotřebuje pas, víza a hromadu dalších povolení,“ říká v rozhovoru dánský spisovatel Jesper Clemmensen, který ve své tvorbě zpracovává příběhy emigrantů prchajících přes Balt.
Odlehlý kout Islandu postihla katastrofa. Je na čase, aby si místní šerif nasadil klobouk, připnul odznak a vyrazil do akce. Pátrání po zmizelém zbohatlíkovi mu může komplikovat skutečnost, že jej za šerifa nikdo nepovažuje a odznak je dědictví po americkém otci, s nímž se neviděl několik dekád. Vítejte v Raufarhöfnu.
Ve Francii pozorují pokles čtenářských aktivit u dětí už od začátku devadesátých let: počet přečtených knih výrazně klesá ve věku kolem 11 let. Tento fenomén rozhodně není francouzským specifikem, i proto mohou být závěry tamějších výzkumů poučné také pro nás. Podobně jako pátrání po tom, kam malí čtenáři mizí.
Klimatická změna je stále naléhavější problém, který se týká celého světa, Českou republiku nevyjímaje. Kolektivní monografie, která vznikla pod záštitou Akademie věd České republiky, ukazuje, co se se světem vlastně děje a co nás nemine, pokud dojde na nejhorší scénáře.
