Medvědočlověk v němé baladě
Komiksů beze slov u nás nevyšlo mnoho, zvláště ne v rozsahu komiksového románu. Dílo francouzského kreslíře uhrane expresionistickou kresbou i fantaskním příběhem na pomezí balady.
Komiksů beze slov u nás nevyšlo mnoho, zvláště ne v rozsahu komiksového románu. Dílo francouzského kreslíře uhrane expresionistickou kresbou i fantaskním příběhem na pomezí balady.
Otázka v titulku je samozřejmě položena špatně, protože předjímá kladnou odpověď. Já sám je píšu, takže nejsem objektivní a vy jistě tušíte, jak bych odpověděl. Ale jaká je v této věci u nás praxe?
Jak si vede česká literatura v nizozemské jazykové oblasti? Jak ji hodnotí nizozemští a vlámští recenzenti? Které tituly v nizozemštině…
Z kouta na velká jeviště: jak se stalo, že začala západním komiksovým trhům dominovat japonská manga? Proč nás tak fascinuje?
Komiksů beze slov u nás nevyšlo mnoho, zvláště ne v rozsahu komiksového románu. Dílo francouzského kreslíře uhrane expresionistickou kresbou i fantaskním příběhem na pomezí balady.
Maďarský šlechtický rod Lázárů postupně čelí rozpadu monarchie, nástupu fašismu a komunistickému režimu. Během půl století jeho členové zažívají první lásky, duševní choroby, vlastní zbabělost, pocity viny, znásilnění, nebo seberealizaci a úspěch. Román se tak stává nostalgickou jízdou zpátky do minulosti.
Dětem stačí málo, aby se běžný den proměnil v dobrodružství. Na chvíli se zasnít a podívat se na svět jinýma očima. Novinka z nakladatelství Běžíliška zve do světa dětské fantazie, kde nic není nemožné a i ty nejobyčejnější okamžiky dostávají zcela nový rozměr.
Z kouta na velká jeviště: jak se stalo, že začala západním komiksovým trhům dominovat japonská manga? Proč nás tak fascinuje?
Otázka v titulku je samozřejmě položena špatně, protože předjímá kladnou odpověď. Já sám je píšu, takže nejsem objektivní a vy jistě tušíte, jak bych odpověděl. Ale jaká je v této věci u nás praxe?
Maďarský šlechtický rod Lázárů postupně čelí rozpadu monarchie, nástupu fašismu a komunistickému režimu. Během půl století jeho členové zažívají první lásky, duševní choroby, vlastní zbabělost, pocity viny, znásilnění, nebo seberealizaci a úspěch. Román se tak stává nostalgickou jízdou zpátky do minulosti.
Autor trvá na naprosté kredibilitě materiálů sepsaných pracovníky Státní bezpečnosti od padesátých až do osmdesátých let 20. století, konkrétně těch, které se týkají kontaktů básníka a filozofa Zbyňka Fišera (Egona Bondyho). Své oponenty „usvědčuje“ z falšování dějin, z tzv. příručnosti, jestliže stejně jako on sám nevěnují pozornost především materiálům StB a podle nich nehodnotí život a dílo „ZFEB“.
Otázka v titulku je samozřejmě položena špatně, protože předjímá kladnou odpověď. Já sám je píšu, takže nejsem objektivní a vy jistě tušíte, jak bych odpověděl. Ale jaká je v této věci u nás praxe?
Autobiografie rudé od kanadské básnířky a literární vědkyně Anne Carsonové přináší pozoruhodné přepsání starověkého mýtu do moderního příběhu o jinakosti a výjimečnosti. Skvěle dokládá slova Švédské akademie, jež Carsonovou ocenila za „smělé a invenční dílo, které v hravém dialogu s klasickou tradicí vytvořilo nové formy pro současnou literaturu“.