Nová série Arnaldura Indridasona jako by do psaní této hvězdy islandské krimi vnesla novou energii. Třetí román z cyklu s penzionovaným policistou Konrádem těží ze zápletky sahající svými kořeny hluboko do minulosti postav.
Ve Francii pozorují pokles čtenářských aktivit u dětí už od začátku devadesátých let: počet přečtených knih výrazně klesá ve věku kolem 11 let. Tento fenomén rozhodně není francouzským specifikem, i proto mohou být závěry tamějších výzkumů poučné také pro nás. Podobně jako pátrání po tom, kam malí čtenáři mizí.
„Mám radost, že Baltské moře už není hranicí a že lidi naopak spojuje, že dnes stačí jen nasednout na trajekt, člověk nepotřebuje pas, víza a hromadu…
Lisa Weeda nedávno představila v Praze český překlad svého románu Aleksandra. Při té příležitosti jsme s ní pohovořili o příběhu její ukrajinské…
Nová série Arnaldura Indridasona jako by do psaní této hvězdy islandské krimi vnesla novou energii. Třetí román z cyklu s penzionovaným policistou Konrádem těží ze zápletky sahající svými kořeny hluboko do minulosti postav.
„Mám radost, že Baltské moře už není hranicí a že lidi naopak spojuje, že dnes stačí jen nasednout na trajekt, člověk nepotřebuje pas, víza a hromadu dalších povolení,“ říká v rozhovoru dánský spisovatel Jesper Clemmensen, který ve své tvorbě zpracovává příběhy emigrantů prchajících přes Balt.
Romány Virginie Woolfové, představitelé vrcholného modernismu, jsou v českém prostředí dobře známé. Její esejistická tvorba a prvotiny, v nichž teprve objevovala svou specifickou poetiku, zůstávaly dosud v pozadí. V letošním roce však vyšel první překlad jejího debutu Plavba, v němž hrdinka, podobně jako autorka sama, teprve objevuje svou identitu a lásku a poznává svět skrze citlivé vnímání.
Ve Francii pozorují pokles čtenářských aktivit u dětí už od začátku devadesátých let: počet přečtených knih výrazně klesá ve věku kolem 11 let. Tento fenomén rozhodně není francouzským specifikem, i proto mohou být závěry tamějších výzkumů poučné také pro nás. Podobně jako pátrání po tom, kam malí čtenáři mizí.
Klimatická změna je stále naléhavější problém, který se týká celého světa, Českou republiku nevyjímaje. Kolektivní monografie, která vznikla pod záštitou Akademie věd České republiky, ukazuje, co se se světem vlastně děje a co nás nemine, pokud dojde na nejhorší scénáře.
Romány Virginie Woolfové, představitelé vrcholného modernismu, jsou v českém prostředí dobře známé. Její esejistická tvorba a prvotiny, v nichž teprve objevovala svou specifickou poetiku, zůstávaly dosud v pozadí. V letošním roce však vyšel první překlad jejího debutu Plavba, v němž hrdinka, podobně jako autorka sama, teprve objevuje svou identitu a lásku a poznává svět skrze citlivé vnímání.
Ve Francii pozorují pokles čtenářských aktivit u dětí už od začátku devadesátých let: počet přečtených knih výrazně klesá ve věku kolem 11 let. Tento fenomén rozhodně není francouzským specifikem, i proto mohou být závěry tamějších výzkumů poučné také pro nás. Podobně jako pátrání po tom, kam malí čtenáři mizí.
V roce 1933 napsal Vladimir Nabokov povídku Jehla admirality. Bezejmenný vypravěč se v ní dopisem obrací na spisovatele Solnceva, v jehož románu poznal příběh své první lásky. Dopis následně přechází ve výčet nepřesností a banalit, jimiž Solncev jeho tak jedinečný příběh zkazil.
„Mám radost, že Baltské moře už není hranicí a že lidi naopak spojuje, že dnes stačí jen nasednout na trajekt, člověk nepotřebuje pas, víza a hromadu dalších povolení,“ říká v rozhovoru dánský spisovatel Jesper Clemmensen, který ve své tvorbě zpracovává příběhy emigrantů prchajících přes Balt.
Lisa Weeda nedávno představila v Praze český překlad svého románu Aleksandra. Při té příležitosti jsme s ní pohovořili o příběhu její ukrajinské babičky, o jejím osobním vztahu k Ukrajině, ale i o probuzeném zájmu Západu o postsovětskou tematiku v literatuře, o paměti a zapomínání či o jevu zvaném „westsplaining“.
