Kniha, na kterou se vyplatilo čekat osm let. Čtení sice tematicky neveselé, ale současně obrazově nápadité a technicky propracované, navíc při vší absurditě i celkem zábavné. Taková je nová básnická sbírka Alžběty Stančákové, která rozhodně nemá nic společného se srbským městem Čačak.
To takhle jednou loni na podzim ministerstvo kultury vyhlásilo, že podpoří autory, protože covid a Evropská unie a tvrdý chleba literatury tak obecně, a že do placu hází jednomu dokonce 100 tisíc (pro prozaiky, pro básníky pouhých 30). Už v tu chvíli to začalo zasmrádat, a když došlo na věc, tak puch jak z mrtvoly.
Pod pojem audiokniha se vejde docela hodně – od jednohlasé přes vícehlasou četbu až po dramatizace nebo audioseriály tvořené jen pro poslech. Zejména…
Tchajwanská literatura dostupná v českých knižně vydaných překladech nabízí neotřelá témata, exotickou krásu oceánu i hor obývaných domorodými kmeny,…
Kniha, na kterou se vyplatilo čekat osm let. Čtení sice tematicky neveselé, ale současně obrazově nápadité a technicky propracované, navíc při vší absurditě i celkem zábavné. Taková je nová básnická sbírka Alžběty Stančákové, která rozhodně nemá nic společného se srbským městem Čačak.
„Rostlina rozumná“ zkoumá podoby a hranice inteligence rostlin. V lecčems připomíná svět magie a bájí, zvláště Ovidiovy Metamorfózy, v nichž se velká část transformací týkala proměny člověka v rostlinu. I proto může mít skeptický čtenář problémy autorovi věřit, že jde o skutečnou vědu…
Vydání blogových textů kanadského autora v knižní podobě přináší civilní i vtipný pohled na současnost veterinářské profese. Ale internetové zápisky mohly při převodu doznat úprav, které by více respektovaly knižní formát.
V zatím posledním česky vydaném románu se Paolo Giordano opět vrací k tématům, která jsou mu drahá: ke vztahům v rodině a jejich (ne)funkčnosti, k dětství a dospívání jako určující souřadnici celého života, k touze dát obyčejnému životu nějaký smysl i k osudovému vlivu rozhodnutí, jež činíme během okamžiku, ale s jejichž následky se pak vyrovnáváme po celý život.
Názorné příklady a vtipné ilustrace z nové knihy o kritickém myšlení čtenáře potěší zejména proto, že pocházejí z českého a slovenského prostředí. Mohou tak být užitečné třeba ve chvíli, kdy se budou politici znovu ucházet o jejich voličské hlasy.
V zatím posledním česky vydaném románu se Paolo Giordano opět vrací k tématům, která jsou mu drahá: ke vztahům v rodině a jejich (ne)funkčnosti, k dětství a dospívání jako určující souřadnici celého života, k touze dát obyčejnému životu nějaký smysl i k osudovému vlivu rozhodnutí, jež činíme během okamžiku, ale s jejichž následky se pak vyrovnáváme po celý život.
To takhle jednou loni na podzim ministerstvo kultury vyhlásilo, že podpoří autory, protože covid a Evropská unie a tvrdý chleba literatury tak obecně, a že do placu hází jednomu dokonce 100 tisíc (pro prozaiky, pro básníky pouhých 30). Už v tu chvíli to začalo zasmrádat, a když došlo na věc, tak puch jak z mrtvoly.
Vydání blogových textů kanadského autora v knižní podobě přináší civilní i vtipný pohled na současnost veterinářské profese. Ale internetové zápisky mohly při převodu doznat úprav, které by více respektovaly knižní formát.
Filmová adaptace románu Hany Lasicové sice zdařile postihuje atmosféru bohaté domácnosti z počátku 20. století, ale nerespektuje ani vyznění knihy, ani dobové skutečnosti, chování a mravy.
Dva životní příběhy, které nelichotivě vypovídají o české společnosti, ale i o zdejší romské komunitě. Každý tak činí po svém, i když jejich autory jsou rodní bratři.
