A v jaké škatulce se choulíš ty?
Nekompromisní lidskost je zbraní celospolečenské kritiky ve verších Iryny Zahladko. Připojte se i vy ke svazáctvu!
Nekompromisní lidskost je zbraní celospolečenské kritiky ve verších Iryny Zahladko. Připojte se i vy ke svazáctvu!
Vládní koalice prohrála senátní a komunální volby, a místo aby začala pracovat na zlepšení poměrů v podstatných oblastech, pustila se do toho, co jde populistům nejlépe. Do kulturní války.
Překladatelka Marta Eich má dobrý přehled o německojazyčné literární scéně, protože žije v Berlíně, kam se odstěhovala po studiu bohemistiky…
Média i „hlas lidu“ mají víceméně jasno: čtení, čtenářství, čtenářská kultura jsou v krizi; přestáváme číst; a pokud ne, tedy…
Nekompromisní lidskost je zbraní celospolečenské kritiky ve verších Iryny Zahladko. Připojte se i vy ke svazáctvu!
Motivy původní verze příběhu o Modrovousovi slouží v románu americké spisovatelky spíš jako atmosférická kulisa než jako nosné prvky děje. Děj táhne slušně vystavěná detektivní zápletka, avšak oproti autorčiným předchozím knihám je romantická linka schematická a některé vedlejší postavy působí jen jako prostředky k dokreslení prostoru.
Média i „hlas lidu“ mají víceméně jasno: čtení, čtenářství, čtenářská kultura jsou v krizi; přestáváme číst; a pokud ne, tedy alespoň přestáváme umět číst se soustředěním a porozuměním. Různé výzkumy u nás i v zahraničí tento trend tak úplně nepotvrzují, ale na druhé straně ho ani nejsou s to vyvrátit opačnými zjištěními. Tedy: čte se, ale úroveň čtenářské kultury klesá.
Překladatelka Marta Eich má dobrý přehled o německojazyčné literární scéně, protože žije v Berlíně, kam se odstěhovala po studiu bohemistiky a translatologie na FF UK. Názvem článku připomínáme jeden z úspěšných románových titulů, který přeložila, a poukazujeme jím i na ojedinělou zahraniční perspektivu: v čem bezprostřední kontakt s německým knižním světem usnadňuje překladatelce práci, a co naopak z odstupu už „není tak vidět“?
V posledním románu tureckého nobelisty se na fiktivním osmanském ostrově stane morová epidemie katalyzátorem vraždy, revoluce a vzniku nového národa.
Překladatelka Marta Eich má dobrý přehled o německojazyčné literární scéně, protože žije v Berlíně, kam se odstěhovala po studiu bohemistiky a translatologie na FF UK. Názvem článku připomínáme jeden z úspěšných románových titulů, který přeložila, a poukazujeme jím i na ojedinělou zahraniční perspektivu: v čem bezprostřední kontakt s německým knižním světem usnadňuje překladatelce práci, a co naopak z odstupu už „není tak vidět“?
Motivy původní verze příběhu o Modrovousovi slouží v románu americké spisovatelky spíš jako atmosférická kulisa než jako nosné prvky děje. Děj táhne slušně vystavěná detektivní zápletka, avšak oproti autorčiným předchozím knihám je romantická linka schematická a některé vedlejší postavy působí jen jako prostředky k dokreslení prostoru.
Prestižní středoevropskou literární cenu Angelus letos získala Kateřina Tučková za román Bílá Voda. Autorka uspěla také v hlasování čtenářů a ocenění si odnesla i polská překladatelka knihy Julia Różewicz.
Média i „hlas lidu“ mají víceméně jasno: čtení, čtenářství, čtenářská kultura jsou v krizi; přestáváme číst; a pokud ne, tedy alespoň přestáváme umět číst se soustředěním a porozuměním. Různé výzkumy u nás i v zahraničí tento trend tak úplně nepotvrzují, ale na druhé straně ho ani nejsou s to vyvrátit opačnými zjištěními. Tedy: čte se, ale úroveň čtenářské kultury klesá.
Mnoho jazyků, nespočet domovů, jediná paměť. Průvodce krajinou židovské literatury nás vede po modrobílé značce vinoucí se po tři tisíce let.