Ed Brubaker je aktuálně jedním z nejrespektovanějších komiksových scenáristů. Jeho české nakladatelství BB/art se nyní vrátilo docela hluboko do minulosti a vydalo jeden z jeho prvních komiksových románů.
Pamatuji si na jakýsi rozhovor s Petrem Borkovcem, v němž deklaroval, že jej názory upřímně nezajímají. Rozladilo mě to, ale něco ve mně tomu už tehdy něčím muselo dát za pravdu.
„Myslím, že i poezie může nabídnout čtenářům možnost přehodnotit lidstvo a jeho životní podmínky,“ říká v rozhovoru tchajwanský básník a vědec Enkaryon Ang, který se ve své poezii zabývá ochranou přírody.
Ed Brubaker je aktuálně jedním z nejrespektovanějších komiksových scenáristů. Jeho české nakladatelství BB/art se nyní vrátilo docela hluboko do minulosti a vydalo jeden z jeho prvních komiksových románů.
Shuggie vyrůstá na skotském sídlišti, kde kvůli reformám premiérky Thatcherové všichni přišli o práci, a stará se o matku-alkoholičku. K tomu se ještě musí potýkat s vlastní homosexuální orientací. Autobiograficky inspirovaný román Douglase Stuarta působivě vykresluje jak Shuggieho zrání, tak nepřikrášlený obraz dělnické třídy.
Prasata jsou bystrá, králíci přizpůsobiví, ovce skromné – nejen to sděluje interaktivní rozkládací leporelo s jedenácti básněmi, věrohodnými podobiznami a překvapivými informacemi nejen z emočního života hospodářských zvířat.
Pamatuji si na jakýsi rozhovor s Petrem Borkovcem, v němž deklaroval, že jej názory upřímně nezajímají. Rozladilo mě to, ale něco ve mně tomu už tehdy něčím muselo dát za pravdu.
Knižní rozhovor představuje Petra Pavla jako zkušeného člověka s rozhledem, který ve svých vrcholných funkcích už dříve působil spíše jako diplomat než voják.
Shuggie vyrůstá na skotském sídlišti, kde kvůli reformám premiérky Thatcherové všichni přišli o práci, a stará se o matku-alkoholičku. K tomu se ještě musí potýkat s vlastní homosexuální orientací. Autobiograficky inspirovaný román Douglase Stuarta působivě vykresluje jak Shuggieho zrání, tak nepřikrášlený obraz dělnické třídy.
Pamatuji si na jakýsi rozhovor s Petrem Borkovcem, v němž deklaroval, že jej názory upřímně nezajímají. Rozladilo mě to, ale něco ve mně tomu už tehdy něčím muselo dát za pravdu.
Druhá detektivka teprve šestadvacetiletého autora je velmi ambiciózní: rozsahem, ale i množstvím postav a spletitým příběhem. Ne všechno Šmehlíkovi vychází, ale jako celek je kniha příjemným překvapením.
Klíčem k dobrému životu je rezignace a vztah k „nicotě v nás“. Toto překvapivé tvrzení obhajuje ve své nové knize česká filozofka Tereza Matějčková. Jde o mimořádně inteligentní a provokativní monografii, která si zaslouží podrobnější, snad i polemickou diskusi. Právě takový pohled přináší následující text.
