Skupina dětí s rodiči tráví dovolenou v přepychové vile u jezera a ničivá bouře z prázdninové idyly udělá doslova boj o přežití. Milletová se ve svém ekorománu již po několikáté zamýšlí nad vztahem lidí a přírody a poukazuje na možný zánik našeho světa vlivem klimatické změny, kterou nezapříčinil nikdo jiný než generace konzumně a sobecky smýšlejících boomerů.
Pondělní malá demonstrace, která se konala před ministerstvem kultury na podporu přijetí a zdokonalení zákona o statusu umělce, měla i jednu vedlejší linku. Radost by z ní měl Jaroslav Hašek.
Člověk při čtení cítí zimu, moře a sníh, poznamenal Švýcar Joachim B. Schmidt na adresu svého románu Kalmann, který se odehrává na Islandu a spojuje…
„Mám radost, že Baltské moře už není hranicí a že lidi naopak spojuje, že dnes stačí jen nasednout na trajekt, člověk nepotřebuje pas, víza a hromadu…
„Ve Finsku je poměrně velký rozdíl mezi úspěšnými a těmi chudými,“ říká v rozhovoru finský spisovatel Kari Hotakainen, který ve svém dystopickém románu Příběh dovádí do absurdity mnohé problémy dnešního světa, jako je například nedosažitelnost bydlení.
Skupina dětí s rodiči tráví dovolenou v přepychové vile u jezera a ničivá bouře z prázdninové idyly udělá doslova boj o přežití. Milletová se ve svém ekorománu již po několikáté zamýšlí nad vztahem lidí a přírody a poukazuje na možný zánik našeho světa vlivem klimatické změny, kterou nezapříčinil nikdo jiný než generace konzumně a sobecky smýšlejících boomerů.
Pondělní malá demonstrace, která se konala před ministerstvem kultury na podporu přijetí a zdokonalení zákona o statusu umělce, měla i jednu vedlejší linku. Radost by z ní měl Jaroslav Hašek.
Vedle západních filmů a hudebních nahrávek proudily do Československa i počítačové hry. Na rozdíl od filmů a hudby je bylo možné často i zásadním způsobem předělat, díky čemuž se kolem nich vytvořila specificky podvratná subkultura. Když už se do ní člověku podařilo dostat, bylo možné téměř všechno.
Když slunce zapadne za obzor a krajinu zahalí tma, je to pro mnohé tvory signál, aby opustili denní úkryty a vydali se hledat potravu či pohlavní partnery nebo aby si podle pravidelného střídání dne a noci seřídili své biologické hodiny. Rychlé přibývání světelného znečištění tento odvěký rytmus narušuje a důsledky mohou být vážnější, než se na první pohled zdá.
Pondělní malá demonstrace, která se konala před ministerstvem kultury na podporu přijetí a zdokonalení zákona o statusu umělce, měla i jednu vedlejší linku. Radost by z ní měl Jaroslav Hašek.
Text splétající bolest a osamocení s literárním experimentem, anarchii s nihilismem, poezii s politikou – a to vše dohromady s touhou dosáhnout bezbřehé tvůrčí svobody: než si René Crevel ve 34 letech sáhl na život, hledal v psaní úlevu a spásu před deziluzí z války, ale i před bezvýchodností rodinných a osobních dispozic, ať to bylo onemocnění tuberkulózou, nebo sebevražedné sklony.
„Ve Finsku je poměrně velký rozdíl mezi úspěšnými a těmi chudými,“ říká v rozhovoru finský spisovatel Kari Hotakainen, který ve svém dystopickém románu Příběh dovádí do absurdity mnohé problémy dnešního světa, jako je například nedosažitelnost bydlení.
Komediálních japonských komiksů u nás moc nevychází. Muž v domácnosti je založen na protikladu zabijácké minulosti hlavního hrdiny a jeho banální všednodenní přítomnosti.
Skupina dětí s rodiči tráví dovolenou v přepychové vile u jezera a ničivá bouře z prázdninové idyly udělá doslova boj o přežití. Milletová se ve svém ekorománu již po několikáté zamýšlí nad vztahem lidí a přírody a poukazuje na možný zánik našeho světa vlivem klimatické změny, kterou nezapříčinil nikdo jiný než generace konzumně a sobecky smýšlejících boomerů.
