Na prahu devadesátky vydal autor legendárního Posledního jednorožce nový fantasy román. Vyprávět umí stále skvěle, příběh má také své kouzlo, jen je místy dost předvídatelný.
Norské univerzity bojují proti klesající čtenářské gramotnosti originálním způsobem – studentům rozdávají tisíce výtisků jedné současné knihy zdarma. Tento inspirativní přístup ukazuje, že společné čtení papírových knih není jen zábavou, ale i klíčovým nástrojem pro obranu demokracie i pro lepší studijní výsledky.
Slovenská spisovatelka Barbora Hrínová navštívila v září 2026 Prahu a v rámci Noci literatury se zúčastnila čtení ze svého nového románu
Se zakladatelem Zikmund literary agency Janem Zikmundem jsme hovořili o jeho cestě k literatuře na pražské anglistice, vášni pro poezii,…
Norské univerzity bojují proti klesající čtenářské gramotnosti originálním způsobem – studentům rozdávají tisíce výtisků jedné současné knihy zdarma. Tento inspirativní přístup ukazuje, že společné čtení papírových knih není jen zábavou, ale i klíčovým nástrojem pro obranu demokracie i pro lepší studijní výsledky.
Na prahu devadesátky vydal autor legendárního Posledního jednorožce nový fantasy román. Vyprávět umí stále skvěle, příběh má také své kouzlo, jen je místy dost předvídatelný.
Kolektivní monografie čtyř historiků potěší nejen železniční srdcaře, ale představuje i významný příspěvek k dějinám každodennosti.
Slovenská spisovatelka Barbora Hrínová navštívila v září 2026 Prahu a v rámci Noci literatury se zúčastnila čtení ze svého nového románu Plachý dům. Knihu také představila v rámci diskusního večera Literatura v parku, který pořádal Pražský literární dům. Při této příležitosti jsme si s ní popovídali o její tvorbě, ale také o tom, zda jí jsou bližší takzvaní mileniálové, nebo boomeři.
Autofikční komiksový román slavné americké kreslířky tematizuje její celoživotní posedlost sportováním a tělesnými aktivitami. Ale nakonec z toho vychází trochu repetitivní autobiografie tvůrkyně, která to v životě neměla jednoduché.
Jakkoliv důležitou roli hrají v knize postavy z pera Karla Maye i herci, kteří je ztvárnili, autorovi jde především o zachycení složitých dějinných zvratů a jejich dopadu na obyčejné lidi na obou stranách železné opony.
Kolektivní monografie čtyř historiků potěší nejen železniční srdcaře, ale představuje i významný příspěvek k dějinám každodennosti.
Porota prestižní francouzské literární ceny Prix Goncourt stáhla z nominací román C'était ça ou mourir (Buď tohle, nebo zemřít). K nařčení, že jeho autor Thélyson Orélien při psaní používal umělou inteligenci, se přidalo ještě podezření z plagiátorství.
