Důvěřovat, nebo nedůvěřovat statistikám? Po téměř třech letech celosvětové pandemie neznámého viru je tato otázka aktuálnější než kdykoliv předtím. Jak se v číslech zorientovat a rozhodnout, zda přinášejí důležité svědectví, nebo se nás snaží zmanipulovat?
Na začátku ruské agresivní války, kdy jsme ještě pátrali po motivech a snažili se uhodnout, co se děje v hlavě ruského diktátora, někdo někde napsal, že byl u toho, když Putin fascinovaně, stále dokola sledoval videozáznam smrti Muammara Kaddáfího, jehož zlynčoval v roce 2011 rozzuřený dav bývalých poddaných.
Polský novinář a reportér Zbigniew Rokita na sebe upozornil, když získal prestižní literární cenu Nike, a to hned ve dvou kategoriích současně, za…
V povídce na téma Změna, kterou napsala pro mezinárodní projekt CELA, zavádí baskická spisovatelka Aixa de la Cruz čtenáře do blíže neurčeného…
Důvěřovat, nebo nedůvěřovat statistikám? Po téměř třech letech celosvětové pandemie neznámého viru je tato otázka aktuálnější než kdykoliv předtím. Jak se v číslech zorientovat a rozhodnout, zda přinášejí důležité svědectví, nebo se nás snaží zmanipulovat?
Adaptace působivého bestselleru o mlčenlivé dívce z jižanských močálů se bohužel nepovznesla nad pouhou ilustraci románového děje. Převažují hezké obrázky, pokrytecká cudnost a dojímavost.
Místo do Singapuru na sever Německa, z kouzelníkovy bedny přes rozvod do náruče chovatele vepřů. Druhý román oceňované německé povídkářky Judith Hermannové se vyznačuje strohým vypravěčským stylem a pomalým, melancholicky laděným příběhem. Přesto je próza v mnoha ohledech nabitá – emocemi bublajícími pod povrchem, drobnými dějovými epizodami i interpretačními možnostmi.
Na začátku ruské agresivní války, kdy jsme ještě pátrali po motivech a snažili se uhodnout, co se děje v hlavě ruského diktátora, někdo někde napsal, že byl u toho, když Putin fascinovaně, stále dokola sledoval videozáznam smrti Muammara Kaddáfího, jehož zlynčoval v roce 2011 rozzuřený dav bývalých poddaných.
Chození do školy není jednoduchá věc, když jste holčička z chudé osady, která by sice chtěla být chytrá, ale maminka nemá peníze ani na sešit, paní učitelka je spíš podezřívavá a romské děti smějí sedět jedině v nejzadnější lavici. Děvčátko přezdívané „Velká Hlava“ se ale jen tak nevzdává.
Na Tchaj-wanu letos vyšel překlad Kytice, což je poměrně unikátní kulturní událost. Erbenova sbírka se navíc dostala na seznam doporučené četby pro tamní žáky základních a středních škol. Ukazuje se tak, že s Tchaj-wanem nás nepojí jenom politické vazby a podobná zkušenost s bojem za svobodu a demokracii, inspirovat se vzájemně můžeme i v literatuře.
Učitel psaní mívá ustláno na velice sporných růžích a odporné rysy jeho povahy vyplouvají ke konci letního semestru na hladinu. Nikoho nic nenaučil, studenti si dál pletou povídku se vzpomínkou a báseň s kostelní zpovědí – vztek a ješitnost kantora veršů leží na vodě jako rybí zdechliny a proud s nimi nehýbe.
Románová sága o rodině Floriů ukazuje italské dějiny na konkrétních osudech. Stefania Auci vypráví o skutečné Sicílii: v jejím podání to není chudý region ovládaný mafií. Postupný vzestup a pád na poli mocenském i majetkovém, diskrétnost i okázalost, budování rodinného bohatství a marnost luxusu, sňatková politika a mimomanželské eskapády – rodinná historie je pro spisovatelku pokladnicí poutavých příběhů, jejichž propojení poskytuje cenné argumenty k pochopení jednoho italského století.
Nejslavnější série ceněného kanadského tvůrce se odehrává ve světě po apokalyptické epidemii a svádí dohromady bezbranné malé zrůdy se zdivočelými přeživšími lidmi.
Vzpomínky nejznámějšího vrchního velitele finské armády přehledně vysvětlují složité postavení Finska v rámci druhé světové války, člověk Mannerheim v nich ale zůstává dosti upozaděn.
