Román o německém chlapci, který se po skončení druhé světové války ocitne v městečku osídleném výlučně Židy, sice obsahuje řadu komických scén, především ale pozoruhodně pracuje s motivem kolektivní viny a individuální odpovědnosti za vlastní činy.
Sbírka Kosti splňuje nároky, které lze klást na poměrně pozdní debut. Autor již nalezl svá témata, motivy, postupy a dovede přemýšlet nad tím, jak básně komponovat v rámci knihy. Ta má nicméně i nešvary, které jsou pro debuty charakteristické: ze začátku sice zaujme, ale postupně jí dochází dech.
S překladatelkou Dagmar Hartlovou o osobité poetice Tove Janssonové i o tom, co a proč se změnilo v revidované verzi vyprávění o skřítcích muminech.
Zamýšlené úvodní seznámení s genetikou určené mladším čtenářům je trochu hutnější, než by bylo nutné, vytyčený cíl ale plní a krom názorných ilustrací zaujme i snahou o nápravu jedné dávné genetické křivdy.
Pavouky zároveň ctím a zároveň si je protivím. Když vidím mezi větvemi stromu tu nádhernou síť, zviditelněnou na zázračný okamžik slunečními paprsky, jsem si jist, že ta kreativní stavba má velice blízko třeba k „lyrické abstrakci“ Bena Nicholsona. Ale zároveň vím, že je to krutá, smrtelná past.
Štěstí jako povinnost, autenticita jako iluze a seberozvoj jako byznys – Liv Strömquist v novém komiksu rozebírá současnou posedlost dokonalým životem s humorem, ironií i filozofickou hloubkou.
Milostná aférka M. M. s exotickou Maud, Paříž na přelomu tisíciletí a nijak závratná, ale typická francouzská kariéra jako splněný sen jednoho malého kluka vyrůstajícího s bratrem a poněkud despotickým otcem v normalizačních Čechách. Román o různých podobách lásky (nebo snad posedlosti)? O velmi dobrém jídle. O Paříži. O zrádnosti splněných snů. Jsou ale věci skutečně takové, jaké se zdají být?
Chytré chobotnice z Naylerovy předchozí knihy vystřídal v jeho loňské novele, která v češtině vyšla letos, jiný inteligentní živočich. Nikdy nekončící lidská honba za kly, k níž má každý pytlák své vlastní důvody, se v sugestivním líčení zprostředkovaném pohledem slonů a mamutů stává životně bolestnou.
Jaké objekty se při filmování označují jako „MacGuffin“ nebo „rudý sleď“? Proč se průměrná délka filmového záběru historicky výrazně snižuje? Co vědci mohou říct ke vzniku husí kůže? Kniha vystudovaného psychologa a filmového kritika je informacemi nabitá, ale současně i čtivá.
Jaké je to být doma v prostředí, které je nám zároveň cizí? Sociologické a politické zkoumání sebe sama, v němž se autor vyrovnává s vlastní sociální podmíněností a snahou se z ní vymanit, rozporem mezi homosexuální a dělnickou identitou a s potřebou úniku i návratu. Ukazuje, jaké to je, když je naše identita v konfliktu s normami prostředí, do kterého jsme se narodili.
Sametová revoluce nám otevřela dveře na západ – ale umožnila také vypořádat se s mnoha životními sny a plány, které přetrhla válka a odsun. Angela Kreuz barvitě domýšlí epizodu z života vlastního dědečka, který musel v Čechách zanechat svou lásku z mládí.
Bavorská spisovatelka Angela Kreuz se ve svém novém románu Taktwechsel (Změna taktu) vrací k pohnutým událostem česko-německých poválečných dějin, a to z dnešní perspektivy vnuků a vnuček.
Má člověk, který pečuje o malé děti, vůbec čas na čtení, nebo dokonce na psaní?
Autoři jednoho z nejslavnějších psychologických experimentů ve společné knize představují šest iluzí, s nimiž se naše mysl takřka dennodenně potýká, a radí, jak jim podléhat co možná nejméně.
Po komiksových sequelech knižního bestselleru Prašina mají české děti k dispozici další dobrodružný a trochu strašidelný komiks. Jde o solidně odvedené řemeslo, které má šanci zaujmout čtenáře v tom správném věku.
Samantha Harveyová v Orbitách líčí nádheru naší planety, stísněnost kajut vesmírné stanice i rozlehlost vesmíru se vzdálenými hvězdami. Vyprávění evokuje zvláštní perspektivu astronautů, kteří jsou odloučeni od Země a pozorují ji při několikanásobných obletech v kosmické lodi.
Po prožitých dobrodružstvích se z šestnáctiletého Tjuriho konečně stal rytíř. Nebezpečí ale nikam neodešlo a je čím dál pravděpodobnější, že se skrývá ve stínech Divokého hvozdu. Čeští čtenáři se po více než dvaceti letech dočkali překladu druhého dílu nizozemské klasiky.
Před nějakou dobou mě na chodbě fakulty zastavil kolega, profesor literatury, osobnost s mezinárodním renomé. Chvíli bědoval nad svými studenty, což bylo součástí koloritu našich příležitostných hovorů, pak se mi zachmuřeně zahleděl do očí. „Vždycky jsem se tě chtěl zeptat,“ začal, „kde bereš čas na ty svoje romány?“
Z ranní kávy i stínu za oknem vystupuje úzkost – tichá, ale neústupná. Klára Krásenská ve své nové sbírce zkoumá, co zůstává, když někdo odejde, a co všechno může znít mezi řádky. Jak se poezie stává dopisem, a dopis zrcadlem ztráty?
Faerská básnířka Vónbjørt Vang získala prestižní Cenu Severské rady. Ocenění se tak po téměř čtyřiceti letech vrací na Faerské ostrovy. Vang ve své poezii citlivě zkoumá úzkost, ztrátu a proměnu mateřského pouta, čímž potvrzuje rostoucí sílu ženských hlasů v severské literatuře.
První díl v zahraničí velmi populární série military science fiction má své nedostatky. Přesto má román všechny předpoklady uspět i na našem trhu. Je totiž akční a zároveň vtipný.
Pierre de Coubertin, iniciátor novodobých olympijských her, věřil, že sport může sloužit jako nástroj míru. Zbigniew Rokita naopak ví, že na hřišti i na tribunách není daleko k válce. V knize Králové střelců nás reportér bere na fotbalový zápas. Ať se však nenechají odradit ti, kteří ke sportu necítí takovou náklonnost, protože – jak zaznívá v knize – není to „obyčejná hra, je to hra politická“.
Smrt, tajemství a mystika. I to jsou témata, s nimiž literáti spojují pražské Klementinum, sídlo Národní knihovny. Jaké záhady či nečekané objevy se s touto starobylou budovou pojí skutečně? Případně jaká potenciální nebezpečí?
Známý odborník na moderní dějiny představuje Antonína Zápotockého jako člověka mnoha funkcí a talentů, teprve téměř v poslední řadě jako prezidenta.
Sbírka Až mě vypálí slunce přináší tichou, ale silnou výpověď o zakořenění, pomíjivosti a víře. Nesází na formální efekty, ale na hloubku prožitku. Čím je poezie Kláry Machů nenápadná? Čím oslovuje? A proč se u ní vyplatí na chvíli zastavit?
Mladý virtuos, který ztratil schopnost hrát, houslistka, jež ho naučí znovu prožít emoce, a lež, která všechno změní. Žádný žebříček top 10 nejdojemnější mangy se neobejde bez Tvé dubnové lži.
S propagátorem čtenářství o tom, jak se neztratit v knihkupectví, jak si vybírat knihy, jak nepropadnout chmurám, že nepřečteme vše, co chceme, ale i o tom, co se naučil, když předčítal slepému Borgesovi, a jak vypadá cenzura v dnešním demokratickém světě.
Pracovní interview je pomyslným kolbištěm, v němž se nejvýrazněji projevují podvědomé lidské sklony jako závist, touha po moci, velikášství a sebepohrdání, domnívá se švédský publicista a bavič Jacob Sundberg. Tyto potlačené tendence se snaží prozkoumat ve svých humoristických povídkách, které všechny bez výjimky zachycují přijímací pohovor.
Francouzský trh s fantastickou literaturou roste, největší poptávka je ale pořád jen po desítce nejprodávanějších titulů. Zároveň stále výrazněji mizí jasné hranice mezi obecnou literaturou, sci-fi a fantasy. Literární tvorba tak reflektuje novou realitu: technologie a problémy dnešního světa se stále více podobají tomu, co dříve popisovala jen science fiction.
Vyjeli jsme pozdě, celou cestu jsme se v autě hrozně hádali a nabírali zpoždění, dorazili jsme příšerně pozdě – ale vůbec nic se nestalo, jasně, že už ne, už to přece nevadí. Stáli jsme před studenou chalupou a obří různobarevné drobnokvěté listopadky, které jsme drželi v náručí, vypadaly jako dva hroby.
