Antologie V cizí kůži představuje českým čtenářům deset významných tchajwanských autorů poválečné éry, jejichž díla se dotýkají témat identity, osobních i kolektivních traumat a kulturní paměti. Kniha nabízí pestrou paletu žánrů a přináší nejen umělecký zážitek, ale i cenný vhled do hlavních proudů moderní tchajwanské prózy.
Česká romská literatura má dobře našlápnuto, přináší do zdejšího literárního prostoru nová témata a energii. Povídají si o tom spisovatelka Květoslava Podhradská a romistka Karolína Ryvolová, která je zároveň redaktorkou nakladatelství KHER.
Poznání náboženských dějin je nezbytné pro pochopení jednání většiny našich předků. Alespoň jsou o tom přesvědčeni autoři knihy o zdejších dějinách křesťanství. S úkolem vylíčit je se vyrovnali se ctí, i když se můžeme přít, kolik důležitých oblastí a podrobností museli vynechat, a co naopak přebývá.
Jak vzniká ilustrovaná kniha nebo co je třeba překreslit pro jiné jazykové mutace? Ilustrátorka Madalena Matoso popisuje své vlastní zkušenosti i zákulisí ediční práce v portugalském nakladatelství Planeta Tangerina.
Legrační kočky, kam se podíváš – oceňovaná polská autorka a grafička prostřednictvím bohatých ilustrací a humorných průpovídek průvodkyně Šproty přibližuje pestrý život v kočičí metropoli.
I zdánlivě neškodné drobnosti mohou mít zničující následky. V případě spolupráce s StB to platilo obzvlášť, jak ukazuje román Milana Tesaře.
Se třemi hrdinkami poznáváme, co obnášelo francouzské osidlování delty Mississippi: Geneviève, Pétronille a Charlotte sem byly vyslány, aby se staly manželkami francouzských osadníků. Pohled na dějiny ženskýma očima je jiný – a pokud někde pokulhává, je to spíš vinou autorky románu.
O Tchaj-wanu slýcháme v českých médiích poměrně často, zejména v souvislosti s lidskoprávními otázkami. Vedle historické a politické roviny je ale obohacující věnovat se i spojitostem kulturním.
Trik Mariji Stěpanovové zachycuje tíhu provizorní existence v emigraci: řadí se tak do kontextu dlouhé tradice (mimo jiné ruské) exulantské literatury, v níž autoři ohledávají identitu, jazyk i myšlení ve vztahu k opuštěné zemi i současnému domovu.
Je díra v trdelníku jeho součástí? Pokud si myslíte, že ano, palec nahoru. Pokud si myslíte, že ne, palec dolů. Pokud si říkáte, co je to za podivnou otázku, vězte, že během rozhovoru na téma filozofie pro děti zazní podobných otázek víc.
Ve stále se zmenšujících skupinách kladli ozbrojení příslušníci pobaltských národů odpor sovětské moci hluboko do padesátých let, v jednotlivých případech ještě déle. Dodnes není snadné proniknout nánosem nenávistné propagandy i obdivného patosu, který se kolem nich vytvořil.
Slavný komiksový experiment amerického kreslíře vychází z netradičního nápadu: každé okno zachycuje stejný prostor, jen v různých časových rozmezích. Někdy je mezi nimi vteřina, jindy roky nebo miliony let.
Mungo vyrůstá v dělnické čtvrti Glasgow v době, kdy tam většina lidí nemá práci a jejich frustrace vybublává v násilných konfliktech. V těch se realizuje i hrdinův bratr, vůdce protestantského gangu. Mungo žije se sestrou, která sní o vysoké škole, a alkoholickou matkou, jež se o děti stará, jen když na to má náladu. Jeho neutěšenou existenci však projasní první láska – ke katolíku Jamesovi.
Havlíček chápe běh v souvislostech evolučních, ale někdy až metafyzických. Současně přináší pestrou beletristickou a filmovou mozaiku děl, které běhání nějak tematizují. Jeho kniha navzdory paradoxnímu názvu dokazuje, nakolik je během fascinován a kolik toho o něm ví.
Nemůže-li někdo dělat to, co má rád, a nemá-li poblíž ani žádné přátele, kteří by mu pomohli se s tím vypořádat, je to samo o sobě hodně těžké. A což teprve pro sedmiletou holčičku! Naštěstí je tu ale něco, co Medě pomůže vše překonat. Nebo že by to byl přece jen „někdo“?
V krátkých, žánrově různorodých textech (od urban fantasy přes pohádku či náznak cestopisu až třeba po fiktivní deník) se čtrnáct autorů – převážně fantasy a sci-fi literatury – vypisuje ze svého okouzlení Portugalskem.
Pro kolik obcí platí, že jejich nejživějším „veřejným prostorem“ je vlak, v němž se ráno všichni sejdou na cestě do práce do velkoměsta? Opravdu mohou všichni nedávní absolventi informatiky jít svoje diplomy zahodit? A jaké má ve věku stále chytřejší a (všeho)schopnější AI lidstvo ještě naděje? Osobnosti z různých oborů se v rozhovorech zamýšlejí nad možnou budoucností.
Novinka veterána americké krimi opět prolíná tři pátrání. Přičemž v průběhu jednoho z nich hrdinky vyřeší slavný pomníček losangeleské policie, případ Černé Dahlie.
Prožíváte hluboký smutek nad odchodem drahého člověka na onen svět? Možná by stálo za to sáhnout po beletristickém titulu Georgiho Gospodinova Zahradník a smrt. Vedle silného literárního zážitku by vám mohl přinést i útěchu…
Někteří spisovatelé o záhadách píší, u jiných je záhadou jejich identita, u dalších třeba zdroj inspirace, u některých pak datum jejich úmrtí.
Jak se proměnil přístup společnosti k jaderné energetice, kolik je na světě reaktorů, co vše patří do kompetence Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a může jeho ředitelka odjet na dovolenou? V prvním samostatném knižním rozhovoru se představuje Dana Drábová, špička v oboru, zapálená místostarostka a osobnost, na jejíž slovo veřejnost zkrátka slyší.
„O něze a přátelství mezi muži by se mělo rozhodně mluvit víc,“ říká španělský spisovatel Luis Díaz, který se poprvé představuje českým čtenářům. Autor dvou básnických sbírek a experimentální poetické prózy byl v květnu hostem Světa knihy Praha.
Rozsáhlý soubor novinářských, teoretických i tvůrčích textů skvěle představuje legendu nezávislého filmu – amerického filmaře litevského původu Jonase Mekase.
Poezie v próze, popisné útržky bez interpunkce, nespoutaný rytmický řetězec slov a pocitů mladého muže, který by mohl být kdokoliv a který nám ovlivněn životem na madridském sídlišti nastiňuje, co cítil, ale nevyslovil. Nostalgický pohled na obyčejné chvíle party kluků, nějaké léto, nějaké město, nějací kluci, blíže neurčené hlasy a názory.
Román, jemuž hlasování švédských čtenářů vyneslo nálepku „kniha roku 2024“, citlivě vypráví o bezmoci stáří.
Navzdory názvu i obálce není středobodem knihy slavný meziválečný spoj, ale především osoba jednoho z jeho tvůrců a ještě více univerzální hodnoty, které se na rozdíl od mnoha jiného v čase nemění.
Magnesií Literou oceněná básnická sbírka Ahava nepůsobí aktuálně – a právě proto může být podnětným čtením. Lyrika, která rozmlouvá s přírodou, časem i jazykem, vyvstává jako pozoruhodný příspěvek k duchovní i přírodní poezii, a přesto (a proto) se míjí s dnešními naléhavými tématy.
Těla nejen máme, ale hlavně jimi jsme. Sebeuvědomovací aspekt však autor nechává stranou, pojednává totiž o těle jako sofistikovaném stroji, který přes všechny nedokonalosti – a často i našemu životnímu stylu navzdory – slouží překvapivě (dlouho) dobře.
Přemysl Krejčík v Mravencích & krevetách znovu otevírá bránu do vlastního fantaskního kosmu, tentokrát zasazeného do italských scenérií. Pod dlažbou Florencie, v hlubinách jezera Como a na dalších místech rozehrává podobenství o bezmoci, válce a naději.
Tragikomický příběh o zbytečném činu zbytečného člověka brzdí zbytečná nedotaženost, kterou jen taktak vyvažuje lehký humor a propracovaná psychologie protagonisty.
