Letošní Cenu Severské rady za literaturu si odnáší faerská spisovatelka Vónbjørt Vang. Na Faerské ostrovy se tak toto prestižní ocenění dostává potřetí za dobu své existence. Laureátem byl v minulosti spisovatel William Heinesen za román Dobrá naděje roku 1965 (česky 1989, Odeon) a roku 1986 Rói Patursson za básnickou sbírku Likasum. Jen pro úplnost: samotné Dánsko cenu získalo třináctkrát, autonomní Grónsko ovšem pouze jednou – v roce 2021 byla oceněna Niviaq Korneliussen za román Naasuliardarpi (dánsky Blomsterdalen, Květinové údolí). Za posledních deset let obdrželo Dánské království včetně autonomních celků cenu pětkrát.

Vónbjørt Vang (nar. 1976) získala ocenění za básnickou sbírku Svørt Orkidé (2023, Černá orchidej), v níž pohledem matky tematizuje dospívání syna, který se staví na vlastní nohy a bohužel se vydává na scestí. Dílo zkoumá zármutek a obavy matky dospívajícího dítěte, vyjadřuje pocit úzkosti a bezmocnosti, ztráty kontroly a spojení, protože pouto mezi rodičem a dítětem se s věkem mění a slábne. Básně reflektují i tělesnou stránku matky, která v boji proti úzkosti a strachu, že nemůže svému dítěti pomoci ani se k němu přiblížit, potřebuje fyzickou sílu. Opakující se metaforou je černá orchidej, symbolizující terapeutickou povahu zahradničení a půdy, ale také podsvětí a temnotu, do které dítě mizí. Básně jsou doplněné kolážemi samotné autorky, které jsou složeny z textů a obrázků z jiných děl. Toto použití fragmentů a vizuálních prvků podtrhuje roztříštěnou a hledající povahu matčiny zkušenosti – její pokusy najít jazyk pro nevyslovitelné. Vangové dílo je součástí současné vlny literatury o mateřství a dotýká se aktuálních témat rodičovství, kromě jiného i selhávajícího systému a mladých lidí, kteří se stále častěji potýkají s různými vážnými obtížemi.

Vónbjørt Vang je silným hlasem faerské literatury. Narodila se a vyrůstala v severním městě Klaksvík. Získala magisterský titul v oboru srovnávací literatury a současných kulturních studií na univerzitě v Kodani. Je úspěšná fotografka a působí také jako knihovnice, redaktorka a nezávislá kritička. Její povídky a básně byly publikovány v různých časopisech a antologiích. Debutová sbírka Millumlendingar (2011, Na cestě) sklidila na Faerských ostrovech velký ohlas, kritika ocenila intimní zobrazení hledání identity, kterému čelí mnoho faerských žen poté, co se z důvodů emancipace i větších příležitostí přestěhují do Dánska. Dále vydala Vang ještě dvě sbírky básní, Djúpini (2017, Hlubiny) a oceněnou Svørt orkidé (2023), a také esej Úr loggbókunum (2023, Z deníků). Žádné z jejích děl bohužel zatím nebylo přeloženo do angličtiny.

Ocenění v dalších kategoriích

Na Faerské ostrovy ovšem neputuje ocenění pouze za literaturu, ale také za filmový počin, letos faerský snímek proměnil nominaci úplně poprvé. Na vítězném filmu Seinasta paradís á jørð (Poslední ráj na zemi) režiséra a scenáristy Sakarise Stóry se podíleli také dánští scenáristé Mads Stegger a Tommy Oksen. Snímek vznikl ve faersko-dánské koprodukci a zachycuje podstatu osamělého života na ostrově, pospolitosti, blízkosti vztahů malého společenství a také mizící tradici a kulturu rybaření a rybího průmyslu.

Cenu za literaturu pro děti a mládež letos obdržela švédská autorka Sara Lundberg (nar. 1971), jejíž dílo stále čeká na přeložení do češtiny. Možná se ho dočká právě oceněný příběh Ingen utom jag (Nikdo kromě mě), v němž autorka navazuje na tradici nadčasových příběhů a světů, kde je možné cokoli. Kniha je na každé stránce doplněna barvitými ilustracemi divočiny, v níž se ovšem také nachází ticho. A právě v něm se dostává ke slovu fantazie a touha prozkoumat nové prostředí. Sara Lundberg již dříve dvakrát obdržela nejvyšší literární cenu Švédska Augustovu cenu, a to za ilustrace ke knize pro děti a mládež Skriv om och om igen (Pište znovu a znovu) a v roce 2017 za knihu Fågeln i mig flyger vart den vill (Pták ve mně si letí, kam chce) o životě umělkyně Berty Hanssonové.

Významný islandský pianista Víkingur Ólafsson (nar. 1984) si letos za svou jedinečnou muzikálnost a interpretaci připsal další významné ocenění, cenou Severské rady doplnil řádku islandských i zahraničních cen, mezi něž se řadí Cena Rolfa Schocka nebo pochvala společnosti Gramophone, která ho označila za „dechberoucího, výtečného pianistu“.

Dánská iniciativa Civil Society’s Green Contribution. An initiative to involve everybody in the green transition byla oceněna za propagaci ekologického a komunitního životního stylu a udržitelného života, implementaci komunitních večeří, bleších trhů a drobných projektů pro zelenější prostředí. Do jejích aktivit se nyní zapojuje 30 000 členů nejen z Dánska, ale i z Norska a Švédska. V roce 2025 se ke každoročnímu Climate Action Day pořádanému právě touto iniciativou připojilo obdivuhodných 250 000 Dánů.