V knize Ihågkom oss till liv (doslova Vzpomeň/te nebo Vzpomínej/te nás k životu) se Joanna Rubin Dranger noří do historie vlastní rodiny, přičemž propojuje žánry komiksu či grafického románu a dokumentu, využívá techniku koláže a zachycuje nejen osudy příbuzných, ale také samotný průběh svého dlouhého a složitého pátrání. 

V Joannině rodině se jako v mnoha dalších rodinách zasažených holocaustem nikdy nemluvilo o minulosti a traumatech, nanejvýš bylo známo, že někteří příbuzní za války „zmizeli“. Toto informační embargo mladším generacím život nijak neusnadnilo, spíše naopak. Jenže pátrat o více než sedmdesát let později po tom, co se vlastně stalo, je mírně řečeno obtížné. Joanna Rubin Dranger se chytá každé stopy a bojuje proti tomu, aby oběti upadly v zapomenutí – uchovat vzpomínku na ně znamená vzdorovat snaze o jejich vymazání ze světa. V průběhu svého hledání mimo jiné pochopí, proč její teta spáchala sebevraždu, ale také objeví příbuzné žijící v USA a Izraeli. Současně otevírá choulostivé téma skandinávského antisemitismu a lhostejnosti velké části populace vůči osudu Židů za druhé světové války. 

Stockholmanka Joanna Rubin Dranger (nar. 1970) zahájila kariéru obrázkovými knihami pro děti, které se týkají vyrovnávání se s pocity. Má za sebou řádku ve Švédsku dobře prodávaných autorských komiksů pro dospělé, několik z nich (zejména Fröken Livrädd & kärleken, Fröken Märkvärdig & karriären; tedy Slečna Vyděšená & láska, Slečna Pozoruhodná & kariéra) bylo přeloženo i do dalších jazyků. Komiks Alltid redo att dö för mitt barn! (Vždy připravena zemřít za své dítě!) kritici oceňovali za nebývalou otevřenost v pohledu na rodičovství, navíc – jak je u autorky zvykem – opepřenou humorem a sarkasmem. Joanna Rubin Dranger se věnuje také ilustraci a působí na vysoké škole umění a designu Konstfack. Dlouhodobě bojuje proti vizuálním stereotypům, zejména v reprezentaci menšin a odlišných kultur. 

Severská rada uděluje Cenu Severské rady za literaturu každoročně od roku 1962, a to za beletristické dílo napsané v jednom ze severských jazyků. Podle moderátora letošního slavnostního večera oceňuje knihy, které „boří hranice a rozšiřují naše obzory“.  Ocenění autoři si odnášejí 350 000 dánských korun. Od roku 2013 se vyhlašuje také cena za literaturu pro děti a mládež, kterou letos získala Islanďanka Rán Flygenring s obrázkovou knížkou Eldgos věnovanou sopečným erupcím. Viz také web Ceny Severské rady za literaturu (v angličtině).

Seznam dalších nominovaných

Grónsko:
Katrine Rasmussen Kielsen: Qivittuissuit akornanniinnikuuvunga, román, Katrinemuna, 2021. 

Faerské ostrovy:
Marjun Syderbø Kjelnæs: Karmageitin og Gentukamarið, báseň a drama, Ungu Føroyar, 2022. 

Švédsko:
Isabella Nilsson: En bok för Ingen, eseje, Ellerströms, 2022. 

Finsko:
Emma Puikkonen: Musta peili, román, WSOY, 2021. 
Peter Sandström: Den stora blondinens sista sommar, román, Schildts & Söderströms, 2022. 

Sámská literatura:
Anne-Grethe Leine Bientie & Bierna Leine Bientie: Jaememe mijjen luvnie jeala, povídky, Iđut, 2021. 

Dánsko:
Niels Frank: Fanden tage dig. Beretning om et kvindedrab, novela, Gyldendal, 2022. 
Kirsten Hammann: Georg-komplekset, román, Gyldendal, 2022. 

Norsko:
Kathrine Nedrejord: Forbryter og straff, román, Forlaget Oktober, 2022. 
Ingeborg Arvola: Kniven i ilden, román, Cappelen Damm, 2022. 

Ålandy:
Zandra Lundberg: Konsten att inte hitta sig själv på Bali, novela, Schildts & Söderströms, 2022.

Island:
Guðni Elísson: Ljósgildran, román, Lesstofan, 2021.
Ragnar Helgi Ólafsson: Laus blöð, báseň, Bjartur, 2021.